28 C 60/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem adresa pro zaplacení 80 600 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 80 600 Kč úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to z částky 80 600 Kč za období od , datum, do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 4 630 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 80 600 Kč s příslušenstvím účtované za technický úkon – odtah vozidla RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo“). K odtahu vozidla došlo dne , datum, ve smyslu § 19d odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikací“). Žalobkyně provedla odtah vozidla z důvodu, že vozidlo nemělo více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku, tudíž nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, resp. nesmělo na nich být provozováno. Žalobkyně k tomu uvedla, že vozidlo je stále evidováno na pana , jméno FO, , který však dne , datum, zemřel. Vlastníkem vozidla se tak dle pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu, sp. zn. , spisová značka, , stala žalovaná.

2. Žalobkyně po odtahu umístila vozidlo na jí provozovaném parkovišti a žalované ve smyslu ust. § 19d zákona o pozemních komunikacích mj. oznámila, kde se vozidlo nachází a jak je možné je vyzvednout. Žalovaná si vozidlo nevyzvedla, žalobkyně pak po přezkumu příslušným silničním správním úřadem vozidlo prodala dne , datum, ve veřejné dražbě za 1 000 Kč. Žalobkyně se po žalované v tomto řízení domáhá zaplacení částky 80 600 Kč. Částka 80 600 Kč tvoří rozdíl mezi součtem částky za odtah ze dne , datum, (1 900 Kč) a parkovného za celkem 343 dní ve výši 79 700 Kč (z toho 3 dny v sazbě 250 Kč, 177 dnů v sazbě 400 Kč a 163 dnů v sazbě 50 Kč) a částkou 1 000 Kč jako kupní ceny v dražbě prodaného vozidla.

3. Žalovaná se k podané žalobě a k tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2025, č. j. 28 C 60/2025-38, vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě do 7 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby v této věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se k výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně se k totožné výzvě na č. l. 39 spisu také nevyjádřila. Soud má tedy za to, že s ohledem na poučení, které žalobkyni a žalované poskytl, účastnice řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasily. Soud tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (konkludentně) souhlasili.

5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

6. Žalobkyně zjistila, že vozidlo RZ: , SPZ, , je určeno k ekologické likvidaci, neboť nemělo více jak 6 měsíců platnou technickou prohlídku. Provozovatelem – vlastníkem vozidla byl od , datum, do , datum, zapsán pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřelý dne , datum, . Toto vozidlo bylo odstaveno na pozemní komunikaci v , adresa, , vedle nemovitosti č. p. , Anonymizováno, na , adresa, . Žalobkyně dne , datum, provedla odtah motorového vozidla provozovaného žalovanou, které bylo následně do , datum, umístěno na žalobkyní provozovaném parkovišti. K odtahu došlo dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (zjištěno z výdeje dat z registru silničních vozidel, protokolu o odtahu č. , hodnota, ze dne , datum, ).

7. Na základě rozhodnutí o povolení prodeje vozidla , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, žalobkyně vozidlo dne , datum, prodala za cenu 1 000 Kč (zjištěno z rozhodnutí , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , sdělení , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, , potvrzení o udělení příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, ).

8. Dne , datum, bylo sděleno žalobkyni, že na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , je vlastníkem vozidla žalovaná (zjištěno ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, ).

9. Dne , datum, byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalované doručena dne , datum, . Žalovaná však na dluh ničeho neuhradila, ani si vozidlo nevyzvedla (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně dodejky).

10. Dle sazebníku poplatků má žalobkyně nárok na částku 1 900 Kč za odtah vozidla a dále má nárok na částku 79 700 Kč za střežení vozidla za 1. až 484. den parkování, z níž žalobkyně neuplatňuje 1 000 Kč odpovídající získané kupní ceně vozidla. Parkovné je uplatněno za období od , datum, do , datum, (zjištěno ze zřizovací listiny žalobkyně, nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, výpočtu maximální ceny za úplný odtah a parkovné).

11. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu skutkovému stavu:

12. Žalobkyně zjistila, že vozidlo žalované umístěné na adrese , adresa, , je určeno k ekologické likvidaci, neboť nemělo více jak 6 měsíců platnou technickou prohlídku. Posledním zjištěným vlastníkem a provozovatelem vozidla byl pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřelý dne , datum, , trvale bytem , adresa, . Žalobkyně proto dne , datum, provedla odtah vozidla. Příčinou odtahu vozidla byly důvody uvedené v § 19d zákona o pozemních komunikacích. Tyto skutečnosti žalobkyně zaznamenala do protokolu o odtahu č. , hodnota, . Žalobkyně po kladném rozhodnutí příslušného silničního úřadu vozidlo žalované dne , datum, prodala ve veřejné dražbě a získala tak částku 1 000 Kč, kterou následně odečetla od dluhu žalované na odtahu a parkovném. Žalobkyně dne , datum, zjistila, že vlastníkem vozidla je žalovaná, a to na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci téhož dne. Žalovaná tak byla k úhradě dlužné částky za provedení technického úkonu – odtahu ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 79 700 Kč žalobkyní písemně vyzvána také dne , datum, . Žalovaná dlužnou částku do dnešního dne neuhradila.

13. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

14. Žalovaná je občanem Kubánské republiky s trvalým pobytem na území České republiky, jedná se tak o řízení s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. 4. 1980; č. 80/1981 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje. Dále zde neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Kubánská republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů, a která by se ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Zdejší soud tak dovodil, že v daném případě je třeba aplikovat nařízení Brusel I bis, přičemž příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 a násl. citovaného nařízení. Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

15. Žalovaná je v tomto řízení pasivně legitimována, když předmětem odtahu bylo vozidlo, jehož provozovatelem byl pan , jméno FO, , narozený dne , datum, , zemřelý dne , datum, . Dědictví po něm však bylo potvrzeno žalované, která se stala nástupcem původního provozovatele a vlastníka vozidla. Žalovaná tak nebyla zapsána formálně v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla, fakticky však vlastníkem vozidla byla (tedy i provozovatelem, viz § 2 odst. 15 zákona o provozu na pozemních komunikacích). Nesoulad stavu evidovaného a faktického zapříčinila žalovaná, kdy nedodržela postup uvedený v § 8 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, kdy změna vlastnictví vozidla má být nahlášena registru vozidel do 10 pracovních dní od přechodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu nebo právě ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu v dědickém řízení – to v daném případě nastalo dne , datum, (k tomu srov. body 31 a násl. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

16. V kontextu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1193/2011 zdejší soud dodává, že v řízení nebylo tvrzeno, prokazováno a tedy ani zjištěno, že by se v případě předmětného odtaženého vozidla jednalo o vrak, že by docházelo k nedůvodným prodlevám ve výzvách žalobkyně k vyzvednutí odtaženého vozidla a k zaplacení dluhu nebo že by se žalovaná nacházela v nedobré majetkové situaci (soud připomíná, že žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila). Nebyly tedy tvrzeny, prokazovány a tedy ani zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly moderaci žalobou požadované částky.

17. Žalobkyně dne , datum, v souladu se svým předmětem činnosti na území , Anonymizováno, a ve smyslu ust. § 2 písm. b) a § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, provedla na základě § 19d zákona o pozemních komunikacích, technický úkon v podobě odtahu vozidla žalované. Žalobkyně tak má dle nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, a dále dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a dle ust. § 1723 a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na zaplacení náhrady za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 79 700 Kč. Od součtu těchto částek pak byla odečtena prodejní cena vozidla ve výši 1 000 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnila ani ve lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , která byla doručena dne , datum, (tj. neprodleně) a dnem následujícím se dostala do prodlení s úhradou žalované částky [tj. dne , datum, ; srov. analogicky také ust. § 1959 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku]. Žalobkyni tedy dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/212 Sb., občanského zákoníku, vznikl i nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od , datum, do zaplacení. Žalobkyně úrok z prodlení požaduje od , datum, a soud je v tomto rozsahu jejím návrhem vázán. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na žalovaný dluh něčeho uhradila.

18. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.)

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 630 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 030 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva a žaloba).