28 C 65/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 66 343 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 66 343 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 5 789 Kč za období od 1. 4. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 5 789 Kč za období od 1. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 5 789 Kč za období od 1. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 5 789 Kč, za období od 1. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 6 118 Kč za období od 1. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 6 118 Kč, za období od 1. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 6 118 Kč za období od 1. 10. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 6 118 Kč za období od 1. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 6 118 Kč za období od 1. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 6 479 Kč za období od 1. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 6 118 Kč za období od 1. 1. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladu řízení částku 28 932,51 Kč, a to k rukám zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 66 343 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobce žalobu odůvodnil s tím, že je právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, (dále jen „bytový dům“). Za účelem správy bytového domu uzavřel žalobce se Správním bytovým družstvem , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „správní družstvo“), smlouvu, na jejímž základě je správní družstvo oprávněno k výběru a kontrole jednotlivých plateb uživatelů bytových a nebytových jednotek v bytovém domě. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, v bytovém domě (v části bytového domu označené č. p. , Anonymizováno, ). Žalovaný je povinen přispívat na náklady spojené se správou bytového domu a pozemku a hradit cenu dodaných služeb, včetně jednotlivých zálohových plateb. Dle výše evidenčního a výpočtového listu platného od 1. 6. 2022 byl žalovaný povinen hradit žalobci měsíčně částku 5 789 Kč, skládající se z částky 771 Kč za vlastnické platby a z částky 5 018 Kč za zálohové platby. Dle výše evidenčního a výpočtového listu platného od 1. 7. 2023 je žalovaný povinen hradit částku 6 118 Kč, skládající se z částky 1 270 Kč za vlastnické platby a z částky 4 848 Kč za zálohové platby. Žalovaný od března 2023 (kdy předchozí období byla předmětem jiných řízení) až dosud měsíční poplatky a zálohové platby v předepsané výši nehradí. Žalobce se proto žalobou domáhá zaplacení částky 59 864 Kč jako dlužných poplatků a zálohových plateb za měsíce březen 2023 až červen 2023 v měsíční výši 5 789 Kč a za měsíce červenec až prosinec 2023 v měsíční výši 6 118 Kč, splatných vždy k poslednímu dni v měsíci. Dle vyúčtování za období roku 2022 žalovanému vznikl dále nedoplatek na zálohových platbách i v roce 2022, a to ve výši 70 717 Kč. Nedoplatek je dle zákona splatný do 31. 8. roku následujícího po roce, jehož se dané vyúčtování týká. Nedoplatek je tvořen také předepsanými platbami, které nebyly uhrazeny, ale jsou již pravomocně přiznány předchozími rozhodnutími, a rozdílem mezi náklady a předpisy. Předepsané platby za rok 2022, které žalovaným nebyly uhrazeny, ale jsou již pravomocně přiznány předchozími rozhodnutími co do výše 64 238 Kč, žalobce od celkového nedoplatku odečetl. Žalobce se proto domáhá rozdílu nedoplatku a pravomocně přiznaných plateb za rok 2022 ve výši 6 479 Kč a dlužných částek za uvedené měsíce roku 2023 ve výši 59 864 Kč, tedy celkem částky 66 343 Kč. Žalovaný na tento dluh neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu, která mu byla žalobcem odeslána dne 8. 1. 2024.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne 16. 4. 2024. Žalovaný uvedl, že si je vědom prodlení se splácením poplatků a zálohových plateb na byt. Životní situace žalovaného se však velmi změnila po tom, co musel z důvodu války na Ukrajině přivést své příbuzné do Česka, aby zabezpečil jejich životy a zdraví. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s vydáním platebního rozkazu (k tomu soud poznamenává, že v řízení platební rozkaz vydán nebyl). Žalovaný požádal, aby se v rámci nařízeného jednání projednala možnost úhrady dlužné částky formou splátkového kalendáře. Žalovaný byl v této souvislosti následně zdejším soudem vyzván k tomu, aby vyplnil formulář o jeho majetkové situaci a aby doložil svou majetkovou situaci, kvůli níž žádá o splátky. Současně s výzvou byl žalovaný poučen o tom, že v případě, že požadované podklady soudu nedoručí a nedoloží, vystavuje se riziku, že jeho žádosti o splátky vyhověno nebude. Výzva byla žalovanému doručena 24. 4. 2024 vhozem do schránky. Žalovaný ohledně své majetkové situace ničeho neuvedl ani nedoložil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Dne 30. 4. 2024 bylo žalobcem poté, co obdržel vyjádření žalovaného, soudu sděleno, že žádný návrh splátek ze strany žalovaného mu doposud nebyl znám a že žalovaný povinné platby spojené s vlastnictvím bytové jednotky nehradí dlouhodobě. Žalobce je v daném případě tzv. nedobrovolným věřitelem a přístup žalovaného zhoršuje žalobcovu finanční situaci. Žalobce zároveň musí postupovat s péčí řádného hospodáře a s ohledem na množství exekucí vedených proti žalovanému vymáhat své pohledávky vůči žalovanému neodkladně. Žalobce se splátkami nesouhlasil a považoval návrh žalovaného za snahu prodloužit toto řízení.

4. K jednání nařízenému na 15. 5. 2024 se dostavil zástupce žalobce. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání na toto jednání doručeno fikcí ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dne 8. 4. 2024 a následně dne 11. 4. 2024 vhozeno do jeho poštovní schránky. Z podání žalovaného ze dne 16. 4. 2024 je přitom patrné, že se předvolání dostalo do sféry jeho dispozice, jelikož tímto podáním žalovaný účast na jednání avizoval. Zástupce žalobce na jednání uvedl, že žalovaný ničeho k tomuto dni neuhradil a že v kontaktu se stranou žalující nebyl.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Žalobce je Společenstvím vlastníků jednotek, tedy právnickou osobou zřízenou dle § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalobce nabývá práva a zavazuje se ve věcech spojených se správou domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, a pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, . Žalobce je oprávněn k výběru předem určených finančních prostředků od členů společenství, které jsou spojeny s náklady na správu domu a pozemků, popř. dalších příspěvků a také k vedení evidence o těchto platbách. Žalobce buď přímo nebo prostřednictvím třetích osob zajišťuje plnění spojená s užíváním bytových jednotek a společných částí domu, rozúčtovává cenu těchto služeb na jednotlivé členy společenství, vede k tomu potřebnou evidenci a úhrady za služby od členů společenství vybírá. Žalobce je povinen uplatnit a vymáhat plnění povinností, které jsou uloženy členům společenství. Člen společenství, který je vlastníkem bytové jednotky, je povinen hradit stanovené zálohy na příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování záloh. (prokázáno stanovami Společenství vlastníků jednotek účinné od 5. 11. 2015, informativním výpisem z rejstříku SVJ)

7. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „bytová jednotka“). Podíl žalovaného na společných částech budovy činí , Anonymizováno, . (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí ohledně bytové jednotky č. , hodnota, nacházející se v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, )

8. Měsíční zálohová úhrada k bytové jednotce žalovaného činila od 1. 6. 2022 částku 5 789 Kč. Částka 5 789 Kč sestávala z částky 161 Kč za správní poplatek, částky 35 Kč za pojištění domu, částky 575 Kč za zálohu na opravu bytového fondu, částky 475 Kč jako odměny, částky 82 Kč za úklid, částky 101 Kč za provoz, částky 110 Kč za elektřinu společných prostor, částky 273 Kč za vlastní správní činnost, částky 84 Kč za odpad, částky 98 Kč za výtah, částky 667 Kč za studenou vodu, částky 2 192 Kč za teplou vodu a částky 1 411 Kč za teplo. Datum splatnosti částky 5 789 Kč byla stanovena k poslednímu dni příslušného měsíce, za který se tato zálohová platba hradí. (prokázáno evidenčním a výpočtovým listem s platností od 1. 6. 2022 spolu s předpisem měsíční úhrady za užívání bytu platným k 1. 6. 2023)

9. Měsíční zálohová úhrada k bytové jednotce žalovaného činila od 1. 7. 2023 částku 6 118 Kč. Tato částka sestávala z částky 185 Kč za správní poplatek, částky 35 Kč za pojištění domu, částky, Anonymizováno, 575 Kč za zálohu na opravu bytového fondu, částky 475 Kč jako odměny, částky 143 Kč za úklid, částky 101 Kč za provoz, částky 105 Kč za elektřinu společných prostor, částky 26 Kč za vlastní správní činnost, částky 233 Kč za odpad, částky 98 Kč za výtah, částky 583 Kč za studenou vodu, částky 2 324 Kč za teplou vodu a částky 1 235 Kč za teplo. Datum splatnosti částky 6 118 Kč bylo stanoveno k poslednímu dni příslušného měsíce, za který se tato zálohová platba hradí. (prokázáno předpisem měsíční úhrady za užívání bytu platným k 1. 7. 2023)

10. Žalobce vyúčtoval žalovanému služby k bytové jednotce za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022. Žalovaný měl dle předpisu záloh za toto období uhradit částku 64 238 Kč; náklady na jednotku činily za uvedené období částku 70 717,47 Kč. Protože žalovaný na zálohách neuhradil ničeho, vyúčtoval mu žalobce nedoplatek předepsaných úhrad a vyúčtování za bytovou jednotku k 31. 12. 2022 ve výši 70 717 Kč. Žalobce ve vyúčtování uvedl, že nedoplatek bude zahrnut do předpisu záloh na zúčtovací období roku 2023. (prokázáno vyúčtováním služeb za jednotku č. , hodnota, za období roku 2022)

11. Žalovaný v období od března 2023 do června 2023 neuhradil na zálohové platby k bytové jednotce v částce 5 789 Kč měsíčně ničeho. V období od července 2023 do prosince 2023 žalovaný nehradil ani zálohovou úhradu k bytové jednotce v částce 6 118 Kč měsíčně. K 8. 1. 2024 činila výše dluhu žalovaného za uvedená období částku 59 864 Kč. (prokázáno přehledem dlužných předpisů plateb k 8. 1. 2024 vytištěný dne 8. 1. 2024)

12. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl žalobci vztažmo k žalovanému přiznán nárok na zaplacení částky zálohových úhrad k bytové jednotce za období října až prosince 2021 a za období ledna až března 2022 v měsíční výši 4 743 Kč společně s příslušenstvím. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byl žalobci vůči žalovanému přiznán nárok na částky zálohových úhrad k bytové jednotce za období dubna až května 2022 v měsíční výši 4 743 Kč a za červen 2022 až únor 2023 v měsíční výši , částka, a také nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 1 146 Kč společně s příslušenstvím. (prokázáno rozsudky zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, )

13. Dne 8. 1. 2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 59 864 Kč s příslušenstvím, a to dlužných částek poplatků a zálohových plateb v měsíční výši 5 789 Kč za období do 30. 6. 2023 a za období od 1. 7. 2023 ve výši 6 118 Kč měsíčně, a to ve lhůtě do 15. 1. 2024. Výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 1. 2024 a dne 30. 1. 2024 byla vrácena žalobci. (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 8. 1. 2024, a to spolu s dokladem o jejím odeslání)

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt.

16. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48 odst. 2 a 3, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Rozhodným právem je tak právo české, neboť na území ČR se nachází byt, s nímž je spojen smluvní vztah v dané věci.

17. Řízení je soukromoprávním sporem vyplývajícím z povinností žalovaného jako vlastníka bytové jednotky vůči ostatním spoluvlastníkům nemovité věci dle § 1175 a násl. o.z. Dle § 1180 odst. 1 o.z. je žalovaný povinen přispívat na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech. Dle § 1180 odst. 2 je pak žalovaný povinen v poměru odpovídajícím podílu na společných částech hradit příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti. Dle § 1181 o.z. je žalovaný jako vlastník bytové jednotky povinen hradit také zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby). Žalovaný má však současně právo, aby mu žalobce jako osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Žalovaný žalobci neuhradil poplatky a zálohové platby za březen 2023 až červen 2023 ve výši 23 156 Kč (5 789 Kč x 4 měsíce) a za červenec 2023 až prosinec 2023 ve výši 36 708 Kč (6 118 Kč x 6 měsíců). Dluh žalovaného za uvedené období činil částku 59 864 Kč18. Ke zmíněné povinnosti žalobce předložit žalovanému včasné vyúčtování záloh služeb dle § 1181 o.z. soud uvádí, že při jednání zástupce žalobce k provedenému důkazu (vyúčtování služeb za jednotku č. , hodnota, za období roku 2022) uvedl, že se nejedná o řádné vyúčtování za toto období, které by mělo být zasíláno do dubna roku 2023. Listina je pouhou upomínkou, respektive listinou, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku. Co se týče vyúčtování za rok 2022, to bylo žalovanému zasíláno v zákonné lhůtě do 30. 4. 2023. Dle vyjádření žalobce došlo k odeslání řádného vyúčtování zřejmě i s předžalobní výzvou ze dne 8. 1. 2024, tedy dne 10. 1. 2024.

19. Soud má s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023 za to, že s ohledem na procesní pasivitu žalovaného je soud oprávněn z úřední povinnosti přezkoumávat výhradně to, zdali vyúčtování obsahuje náležitosti předepsané právními předpisy, zejména pak náležitosti vyjmenované v ust. § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., dle kterého musí vyúčtování obsahovat celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby, skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi: „Výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. přitom není úplný (uzavřený), a další „potřebné“ náležitosti jsou stanoveny také v jiných právních předpisech, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené. Vyhláška č. 269/2015 Sb. v § 6 vymezuje náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování; u ostatních poskytovaných služeb musí jejich vyúčtování obsahovat minimálně také údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby [§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví]. Příjemce služeb tedy musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem.“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 731/2023, bod 14). „Má-li soud učinit závěr, jestli je nedoplatek či přeplatek z vyúčtování služeb splatný, nebo zda poskytovatel služeb splnil svou povinnost provést vyúčtování, musí posoudit, zda je vyúčtování řádné. Z úřední povinnosti však zkoumá zejména to, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je dostatečně srozumitelné, tedy zda příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a o způsobu rozúčtování, zjišťuje tedy jen takové údaje, které jsou bez dalšího z vyúčtování patrné. Jinak správnost vyúčtování zkoumá (může zkoumat) jen na základě konkrétních tvrzení příjemce služeb. Nesouhlasí-li příjemce služeb s vyúčtováním služeb, musí své námitky (výhrady) vůči vyúčtování specifikovat (např. nesouhlas s použitým koeficientem použitým pro přepočet započitatelné podlahové plochy, údaje o podlahové ploše atd.), soud pak přezkoumá vyúčtování služeb i z pohledu těchto jeho konkrétních námitek.“ (tamtéž, bod 15).

20. Zdejší soud s ohledem na judikaturní závěry uvedené výše uzavírá, že přestože nebylo řádné vyúčtování za rok 2022 s dokladem o doručení žalovanému soudu jako důkaz v tomto řízení předloženo, z provedeného důkazu – vyúčtování služeb za jednotku č. , hodnota, za období roku 2022 – vyplývá, že tato listina dostává zákonným požadavkům. Listina je nadepsána jako „vyúčtování“ a obsahuje odkazy na příslušné vyhlášky, dle kterých se náležitosti vyúčtování řídí. Obsahuje též podrobné informace týkající se jednotlivých poskytovaných služeb, tedy mj. údaje o spotřebě a způsobu rozúčtování jednotlivých položek vyúčtování. Soud tak uzavírá, že předložená listina fakticky dostává náležitostem vyúčtování, a že žalovaný mohl na základě této listiny získat dostatečné množství informací o údajích o své spotřebě a jejím rozúčtování, a to srozumitelnou formou. V tomto kontextu zdejší soud odkazuje i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2246/22, dle něhož: „Rozhodnutí, na něž stěžovatelé v ústavní stížnosti odkazují, vycházejí ze starší judikatury, podle níž je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby skutečnost, že vyúčtování bylo učiněno řádně. Zákonem č. 67/2013 Sb. však byla zakotvena lhůta ke vznesení námitek vůči způsobu a obsahu vyúčtování, kterou je příjemce služeb omezen a je třeba ji brát v daném případě v potaz.“ Odkazovaným usnesením Ústavního soudu bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2022 sp. zn. 19 Co 52/2021. Ústavní soud tuto ústavní stížnost odmítl a potvrdil odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Brně, který se k nepodání námitek vůči vyúčtování ve 30denní zákonné lhůtě vyjádřil následovně: „Námitky žalovaných vůči obsahu a náležitostem vyúčtování služeb za rok 2019 jsou bezpředmětné a irelevantní za situace, kdy žalovaní nestihli třicetidenní lhůtu od doručení vyúčtování, stanovenou v § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. a jejich tvrzení, že tak mohou učinit i po uplynutí dané lhůty je mylné. Jazykový výklad § 8 odst.2 zák. č. 67/2013 Sb. (námitky nejpozději do třiceti dnů ode dne doručení vyúčtování) i logický výklad tohoto ustanovení (k čemu by pak daná lhůta byla, kdyby vyúčtování mohl někdo zpochybnit třeba za 2 roky, a jak by k tomu přišli vlastníci ostatních bytových jednotek v domě? a kdyby nic neznamenala třicetidenní lhůta pro podání námitek ode dne doručení vyúčtování, nemohla by logicky nic znamenat ani třicetidenní lhůta na jejich vyřízení; dané lhůty tam nejsou jen tak pro nic za nic, ale jasně vymezují rámec, do kdy, co, kdo může učinit) jsou zcela jednoznačné a dle názoru odvolacího soudu nepřipouštějí pochybnost o tom, že kdo nestihne stanovenou třicetidenní lhůtu, nemá už nárok námitky vznášet“. Dále pak Krajský soud v Brně doplnil, že: „… nelze přehlédnout, že žalovaní (kromě neplacení příspěvků do fondu oprav) neplatili zálohy na služby, které spotřebovávali a neplnili své povinnosti (nezpřístupnili byt za účelem instalace nových vodoměrů), což odvolací soud vnímá jako zneužívání práva, jenž by nemělo požívat právní ochrany.“ Žalovaný nesporoval obsah vyúčtování za rok 2022 a nenamítal žádné jeho vady, přičemž nesporoval ani to, že by mu bylo předmětné vyúčtování za rok 2022 doručeno a že by s ním byl seznámen. V zákonných lhůtách žalovaný proti vyúčtování za rok 2022 nevznesl žádnou námitku, ani reklamaci.

21. Zdali je vyúčtování za rok 2022 fakticky správné, pak není soud z úřední povinnosti v tomto řízení povinen zkoumat. Žalovaný jako příjemce služeb přitom v řízení nesprávnost vyúčtování ani okolnosti týkající se jeho doručení žalovanému nikterak nesporoval, jak již bylo zmíněno, ba naopak: ve svém vyjádření ze dne 16. 4. 2024 žalovaný uvedl, že si je prodlení v úhradě poplatků a zálohových plateb vědom. Soud proto dospěl k závěru, že dluh žalovaného z titulu nedoplatku na vyúčtování za rok 2022 je splatný k 31. 8. 2023, a to ve smyslu § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

22. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající z ust. § 1180 odst. 1 a 2 o.z. a z ust. § 1181 o.z., když žalobci neuhradil předepsané poplatky a zálohové platby za služby za rok 2022 ve výši 70 017 Kč. Žalovaný totožné povinnosti nesplnil též za období března 2023 až června 2023, a to co do částky 23 156 Kč (5 789 Kč x 4 měsíce) a za červenec 2023 až prosinec 2023 ve výši 36 708 Kč (6 118 Kč x 6 měsíců). Dluh žalovaného za uvedené měsíce roku 2023 činil částku 59 864 Kč (z toho částku 49 160 Kč tvoří dluh žalovaného na zálohových platbách za služby a částku 10 704 Kč dluh žalovaného na příspěvcích vlastníka bytové jednotky na správu domu). Neboť byly pravomocnými rozsudky zdejšího soudu žalovanému uloženy povinnosti uhradit žalobci dlužné částky zálohových plateb mj. co do výše 64 238 Kč z titulu vyúčtování za rok 2022, přiznal soud žalobci rozdíl nedoplatku vyúčtování za rok 2022 a již pravomocně přiznaných částek (tzn. 70 017 Kč – 64 238 Kč) ve výši 6 479 Kč a dále částku 59 864 Kč za výše uvedené měsíce roku 2023, během nichž žalovaný svou povinnost hradit zálohové částky žalobci neplnil. Celkem byl tedy žalobci přisouzen nárok na zaplacení částky 66 343 Kč s příslušenstvím (soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku). Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalobou uplatněný dluh něčeho uhradil.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti vyplývající z ust. § 1180 odst. 1 a 2 o.z a taktéž z ust. § 1181 o.z. řádně a včas neplnil, má žalobce ve vztahu k žalovanému nárok i na úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., jejichž výše je určena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zálohové platby byly splatné vždy k poslednímu dni v měsíci, za který měly být hrazeny. Zbylá (dosud nepřiznaná) část nedoplatku za vyúčtování za rok 2022 ve výši 6 479 Kč pak byla dle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. splatná dne 31. 8. 2023. Soud proto úroky z prodlení v zákonné výši přiznal žalobci ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých žalobních nároků.

24. K žádosti žalovaného ze dne 16. 4. 2024, aby soud na jednání zvážil možnost úhrady dluhu splátkovým kalendářem, neboť životní situace žalovaného doznala změn z důvodu války na Ukrajině, kdy žalovaný musel své příbuzné přivést do Česka, aby zabezpečil jejich zdraví a životy, soud uvádí následující:

25. Žalovaný byl soudem dne 17. 4. 2024 vyzván, aby s ohledem na jeho tvrzení uvedl, jaký je jeho majetek, příjmy, výdaje a dluhy, zdali je žalovaný zaměstnán či evidován na Úřadu práce a zdali pobírá jakékoliv dávky finanční pomoci od státu. Žalovaný byl současně vyzván, aby svá tvrzení doložil příslušnými listinami, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalovanému byla písemnost vhozena do jeho poštovní schránky dne 24. 4. 2024, lhůta tedy žalovanému uplynula dne 6. 5. 2024. V uvedené lhůtě žalovaný ničeho nedoložil. Soud vlastní činností zjistil, že žalovaný kromě bytové jednotky a spoluvlastnických podílů na pozemcích přilehlých k bytovému domu vlastní též garáž a celkem 5 vozidel zn. BMW, Volkswagen a Ford. Dle výpisu z katastru nemovitostí byl na bytovou jednotku žalovaného vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Jak patrno z pravomocných rozhodnutí zdejšího soudu i z vyjádření žalobce v tomto řízení, žalovaný své povinnosti vlastníka bytové jednotky neplní dlouhodobě, nejméně od října 2021 (jak patrno z rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Žalovaný tedy své povinnosti řádně a včas neplnil ještě před eskalací rusko-ukrajinského konfliktu v únoru roku 2022. Žalovaný pak ke své aktuální životní a majetkové situaci ničeho nedoložil, na tuto možnost bez dalšího rezignoval a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného i na skutečnost, že žalovaný vlastní movité věci, jejichž zpeněžením by bylo možné dluhy vůči žalobci, který je navíc s ohledem na své postavení tzv. „nedobrovolným věřitelem“, alespoň částečně umořit, soud žádosti žalovaného o úhradu dluhu formou splátkového kalendáře nevyhověl.

26. Lhůtu k plnění však soud žalovanému určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o. s. ř.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 932,51 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 318 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 343 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k výzvě soudu a účast na jednání dne 15. 5. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 400 Kč ve výši 4 284 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2024 žalující straně přísluší náhrada 930,51 Kč za 66 ujetých km v částce 530,51 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a také náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.