29 C 11/2022
č. j. 29 C 11/2022-36
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 751,62 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč. Soud uznal, že žalobkyně je nástupnicí práv a povinností zaniklé společnosti, která uzavřela smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Základem povinnosti žalované bylo neplacení nájemného za zařízení a nevrácení zařízení, za něž byla stanovena smluvní pokuta. Soud se opřel o § 350 odst. 2 a § 544 odst. 1 občanského zákoníku, kterými je smluvní pokuta závazkem i bez náhrady škody.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 4 751,62 Kč
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 751,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 12.11.2022 se žalobkyně domáhá, aby soud žalované stanovil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 751,62 Kč spolu s úroky z prodlení a náklady řízení, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, anonymizováno právnická osoba, uzavřela se žalobkyní dne 13.12.2011 smlouvu číslo jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovanou částku tvoří nezaplacené nájemné za půjčené zařízení KAON HD USB-PVR a WIFI ED3.0 (obojí dále uvedeno jen jako„ zařízení“), náklady odpojení a smluvní pokuta za nevrácené zařízení.
2. Strana žalovaná má občanství Ukrajiny, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb. m. s. (cit.)„ Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek“, neboť strana žalovaná má bydliště na území ČR.
3. Rozhodným právem je podle čl. 48 odst. 2 téže smlouvy (cit.)„ Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku“ právo české, neboť smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla uzavřena na území ČR.
4. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o.s.ř., neboť proti němu není odvolání přípustné. Soud dospěl k závěru, že spol. právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřela se žalobkyní dne 13.12.2011 smlouvu číslo jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, konkrétně žalobkyně žalované pronajmula zařízení pro příjem internetového signálu a set-tobox a poskytovala jí připojení internetu a příjem televizního vysílaní. Za pronájem zařízení byla žalovaná povinna hradit měsíčně částku 120 Kč. Dle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací byl součástí smluvních ujednání i ceník, dle něhož je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na smluvní pokutě částku 500 Kč v případě, kdy pro neplacení jejích závazků dojde k odpojení poskytovaných služeb a na smluvní pokutě částku 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Upomínkou ze dne 18.2.2020 žalobkyně od smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací odstoupila ke dni 28.2.2020. Žalovaná nezaplatila za pronájem zařízení za dobu leden až březen 2020 ve výši 360 Kč, v dubnu 2020 jí potom byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč za odpojení zařízení a odečtena částka za pronájem zařízení za březen 2020, kdy již smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací nebyla účinná. Zároveň byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení, tedy 4 000 Kč za obě zařízení. anonymizováno právnická osoba potom zanikla v důsledku fúze sloučením se anonymizováno právnická osoba, jako zanikajících společností, se žalobkyní, jako společností nástupnickou, na kterou ke dni 1.4.2020 přešlo veškeré jmění zanikajících společností 5. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu dne 15.9.2021 (důkazy: smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 1.12.2011 a 9.12.2011, zakázkový list ze dne 12.12.2011, smlouva ze dne 27.2.2012, zakázkový list ze dne 1.3.2013 ze dne 20.1.2015 a 9.3.2015, ceník, všeobecné podmínky žalobkyně, vyúčtování z 1.1.2020, 1.2.2020, 1.3.2020, 15.3.2020, 15.7.2020, výpis z obchodního rejstříku, upomínka a odstoupení od smlouvy z 18.2.2020, výzva k úhradě dluhu, doklad o odeslání).
6. Dle § 3028 odst. 3 obč. zák. platí, že se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Účastníci řízení se ve smlouvě dohodli dle § 262 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), na tom, že se jejich vztah bude řídit tímto zákonem. Dle § 269 odst. 2 obch. zák. platí, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Dle § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Dle § 350 odst. 2 obch. zák. platí, že při poskytnutí dodatečné lhůty může oprávněná strana druhé straně prohlásit, že odstupuje od smlouvy, jestliže druhá strana nesplní svou povinnost v této lhůtě. V tomto případě nastávají účinky odstoupení marným uplynutím této lhůty, je-li přiměřená nebo uplynutím přiměřené lhůty, jestliže stanovená lhůta nebyla přiměřená. V souladu s písm. a/ smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací jsou její součástí i všeobecné podmínky žalobkyně, dle jehož čl. 2 platí, že žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací, a to zejména veřejnou telefonní službu, služby přístupu k síti internet a služby přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu a žalovaná se v čl. 2 těchto podmínek zavázala plnit své povinnosti dle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, všeobecných podmínek a v souladu s platným ceníkem za objednané služby platit poplatky dle vyúčtování žalobkyně. Dle ceníku žalobkyně činí náhrada nákladů za odpojení zařízení a služeb žalobkyně z důvodu nedoplatku částku 500 Kč a smluvní pokuta pro případ nevrácení zařízení odpovídá částce 2 000 Kč za jedno zařízení. Dle § 544 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platí, že sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.
7. Na základě shora uvedených skutečností vzal soud za prokázané, že žalobkyně je osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby, když je nástupnickým subjektem anonymizováno právnická osoba Dále má soud za prokázané, že žalobkyně neplnila své závazky mimo jiné za pronájem zařízení v době leden a únor 2020 ve výši 251,62 Kč. Z toho důvodu žalobkyně účinně odstoupila od smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dopisem ze dne 18.2.2020. Za odpojení zařízení byla žalovaná povinna zaplatit částku 500 Kč. Jelikož žalovaná dále nevrátila 2 zařízení žalobkyni, vznikla jí povinnost zaplatit na smluvní pokutě částku 2 000 Kč za každé nevrácené zařízení, tj. 4 000 Kč Celkem tak je žalovaná povinna zaplatit žalovanou částku 4 751,62 Kč.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 751,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.