29 C 259/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Markovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupeného advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení náhrady škody 4 000 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba s tím, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 000 000 Kč s příslušenstvím běžícím od 20. 9. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 10 000 Kč do tří dnů do právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ve zbytku se žalované vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b> <b>III. O nákladech řízení vzniklých státu a jejich splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením.</b> <b>IV. Stát nemá vůči žalobci ani vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 10. 2016 domáhal na žalované zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody na zdraví, která mu měla vzniknout tím, že mu ze strany žalované nebyla poskytnuta adekvátní léčba jeho onemocnění. Žalobce od rané dospělosti trpěl bolestí zad, pro kterou opakovaně navštěvoval praktického i odborné lékaře, včetně neurologů, avšak nebyl zjištěn žádný patologický nález, žalobce byl léčen pouze léky proti bolesti. V roce 2000 prodělal žalobce lymskou boreliózu, následně byl neurologicky vyšetřen na různých pracovištích, na žádném však nebylo zjištěno, co by mohlo bolest zad způsobovat. Jelikož nebyla nalezena adekvátní příčina jeho bolestí, byl dokonce učiněn závěr, že bolesti mají psychogenní původ a byl doporučen k psychiatrickému vyšetření. Jelikož bolesti dosahovaly takové intenzity, že mu znemožňovaly výkon práce v pracovním poměru, požádal žalobce o přiznání invalidního důchodu. Na základě této žádosti byl odeslán z důvodu nutnosti vypracování posudku o zdravotním stavu na vyšetření odborníkem – revmatologem. Vyšetření revmatologem bylo provedeno dne [datum] v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a bylo vysloveno podezření, že se jedná o ankylozující spondylitidu V. stupně s výrazným funkčním omezením ([příjmení] [anonymizováno] poz.). Jako doporučení bylo uvedeno„ zatím NSA a cvičení, po telefonické domluvě s [anonymizováno] [příjmení] bude pacient přijat k dovyšetření a RHB léčbě na revmatol. odděl. [anonymizováno] nemocnice v [část obce]“. Následně byl žalobce poprvé ošetřen u žalované. Zde byl nejprve hospitalizován od 17. 10. 2005 do 26. 10. 2005, posléze zde docházel na další vyšetření a kontroly, popřípadě za účelem předepsání další medikace. Při přijetí byla jako diagnóza žalobce uvedena Ankylozující spondylitis V. st., [příjmení] B27, k přešetření M45. V rámci propuštění žalobce byla tato diagnóza potvrzena, k dalšímu postupu bylo doporučeno NSA, bazální léky při nepřítomnosti kloubního postižení nebyly t.č. indikovány, pokud by po propuštění došlo ke zhoršení obtíží a vzestupu parametrů zánětu, je možno na přechodnou dobu nasadit malou dávku kortikoidů; bylo uvedeno, že pacient propuštěn výrazně zlepšený s ústupem nočních bolestí a i iridikace do PDK s tím, že bude v místě bydliště pokračovat v rehabilitaci. Dále bylo doporučeno pokračovat v ambulantní RHB – vydán poukaz na LTV a magnetoterapii, denně cvičení alespoň 1 hod dle instrukcí, lázně x ročně; pacient předán zpět do péče [anonymizováno] [příjmení] a dle potřeby kontrola v ambulanci žalované. Byla mu předepsána medikace Coxtral, dle doporučení psychiatra Prothiaden. Přípravek Coxtral je nesteroidní antirevmatikum (NSA) a je určen k symptomatické léčbě ankylozující spondylitidy (zejména mírní bolest), ale nijak neovlivňuje průběh a progresi onemocnění. Prothiaden je určen k léčbě depresivních poruch. Ani jeden z těchto přípravků není schopen ovlivnit ankylozující spondylitidu, přípravek Coxtral pouze mírní její příznaky. V průběhu hospitalizace nebyla žalobci nabídnuta žádná farmakologická alternativa, že by jeho stav bylo možno řešit pomocí jiných, účinnějších přípravků nebo jiné terapie. Žalobce následně navštívil žalovanou ještě několikrát, a to v červnu 2006, 20. 6. 2008 a v říjnu 2011 Ani při jedné z těchto návštěv nebylo žalobci k řešení jeho zdravotního stavu navrženo cokoliv dalšího nad rámec toho, co již bylo navrženo (pravidelné cvičení, rehabilitace, symptomatická léčba pomocí NSA – Diclofenac, Fastum gel). Je pravdou, že součástí doporučení z jednotlivých návštěv bylo také doporučení k pravidelným kontrolám u lékaře – revmatologa, a to buď v [anonymizováno] nemocnici, nebo u jiného. Je také pravdou, že tato doporučení žalobce nedodržoval, avšak žádná z kontrol, na které se žalobce k žalované dostavil, nevedla k žádnému zlepšení jeho zdravotního stavu a ani na nich nebyla diskutována, natož provedena změna terapie nebo přidána terapie další a o ničem podobném nebylo uvažováno ani do budoucna. Žalobce v říjnu 2014 z vlastní iniciativy vyhledal služby [anonymizováno] ústavu v [obec a číslo], Na [obec], kde byl podroben novému vyšetření zdravotního stavu pro celkově špatný klinický stav. Z výsledků vyšetření vyplynulo, že kromě rehabilitace a symptomatické léčby je bolesti možné řešit tzv. biologickou léčbou. Léčivé přípravky spadající do toho typu terapie jsou určeny přímo k léčbě ankylozující spondylitidy, u které mají oproti léčbě NSA daleko výraznější a komplexnější účinek. Jsou schopny vyvolat výrazný pokles zánětlivých projevů a významný ústup klinických příznaků u 60- 75 % pacientů, u cca 40 % pacientů je i po třech letech od zahájení léčby pozorována téměř remise onemocnění, léky z této skupiny zlepšují kvalitu života a umožní pacientům návrat do běžného života. Celkově špatný zdravotní stav žalobce vyžadoval mimo jiné totální endoprotézu kyčelního kloubu levé dolní končetiny. Proto ačkoli biologická léčba byla u žalobce indikována již v lednu 2015, došlo k podání léčivých přípravků až v červnu 2015 a od té doby jsou tyto léky podávány žalobce pravidelně. Žalobce užívá přípravek Remsima (obsahující léčivou látku infliximab). Tato léčivá látka je obsažena také v přípravku Remicade, další alternativní přípravky dostupné v České republice jsou Enbrel, Humira, Cimzia, Simponi a Benepali. Přípravek Remicade je na trhu v České republice dostupný od roku 2000. Žalobce měl za to, že žalované muselo být v roce 2005 známo, že ankylozující spondylitidu je možné léčit léčivým přípravkem Remicade, popř. jiným biologickým přípravkem (např. Enbrel, od roku 2006 i Humira). Přípravky Remicade i Enbrel se v roce 2005 v České republice používaly. Nasazení biologické léčby na žalobcovu diagnózu bylo již před rokem 2005 součástí odborných lékařských postupů a biologická léčba se používala. Žalobce s největší pravděpodobností již v době vyslovení diagnózy v roce 2005 splňoval kritéria pro zahájení biologické léčby, jelikož měl stanovenou odpovídající diagnózu a vyšetření ukazovala vysokou aktivitu onemocnění se závažnými klinickými příznaky. Žalobci nebylo ze strany žalované v žádné fázi poskytnutí lékařské péče nabídnuto ani zmíněno, že taková alternativa řešení jeho zdravotního stavu existuje. Žalovanou byla žalobci taková terapie upřena, neboť se o ní, o jejích přínosech, rizicích atd. vůbec nedozvěděl, přišel o příležitost takovou terapii dostat. Byla mu tím upřena i šance, aby se jeho zdravotní stav zlepšil, popř. se zastavila či alespoň zpomalila progrese jeho onemocnění. Biologická léčba byla v roce 2005 součástí postupu lege artis. Postup žalované spočívající v nenasazení biologické léčby, neusilování o možnost takovou léčbu nasadit, v neinformování pacienta o možnosti takové léčby představuje zásadní porušení právní povinnosti žalované, jejímž smyslem je ochrana práv žalobce (práva na ochranu života a zdraví) a obecné povinnosti předcházet škodám na zdraví. I kdyby nebylo možno žalobci nasadit biologickou léčbu jako léčbu hrazenou, stále jej musela informovat o možnosti léčby jako takové a podle rozhodnutí žalobce ji případně nasadit při zajištění jiného modelu financování či jej alespoň odkázat na jiné pracoviště, které takovou terapii nabízí. Žalobci je v současné době biologická léčba podávána a významně mu po zdravotní stránce prospívá. Změny, které nastaly od roku 2005, ani tato terapie napravit neumí. Žalobce měl v roce 2005 postižení osového skeletu s těžkým funkčním postižením páteře a mírným postižením krční páteře, bez postižení kyčlí, kolen a ramenní kloubů. V průběhu let došlo k výraznému postižení obou kyčelních kloubů, v roce 2015 musela být provedena totální náhrada levého kyčelního kloubu, přičemž náhrada pravého je v plánu. Dále došlo k oboustrannému strukturálnímu a funkčnímu postižení obou ramenních kloubů, levého kolene, zhoršení postižení celé páteře. Žalobce měl za to, že pokud by mu byla nasazena adekvátní biologická léčba již v roce 2005, či v následujících letech, ale dříve než v roce 2015 nedošlo by k takovému poškození zdraví, kterým trpí žalobce dnes či by bylo minimálně oddáleno. Nenasazení této léčby považuje žalobce za chybu, která výrazně limitovala šanci dosáhnout takové kvality života, které běžně dosahují jeho vrstevníci, zejména ve smyslu založení rodiny, vykonávání práce a realizace většiny volnočasových aktivit. Žalobci vznikla újma na zdraví spočívající v utrpěné bolesti v důsledku rozvoje primárního onemocnění, ztížení společenského uplatnění a ztrátě lepší budoucnosti, ztrátě na výdělku a na důchodu, nákladech léčení, duševních útrapách. Žalobce utrpěl následující zdravotní komplikace v souvislosti s rozvojem primárního onemocnění: oboustranné strukturální a funkční postižení kyčlí, které vedlo k totální náhradě levého kyčelního kloubu, oboustrannou ankylózu sakroilikálního skloubení, strukturální a funkční postižení levého kolene, strukturální a funkční postižení ramen, ankylózu celé páteře, spontánní pneumotorax (opakovaně), osteopenie skeletu, hypovitaminóza vitaminu D. V dohledné budoucnosti budou u žalobce nutné ještě urgentní sanace chrupu, totální náhrada pravého kyčelního kloubu a obou ramenních kloubů. Žalobce odhaduje, že mu vznikla újma na zdraví ve výši 4 000 000 Kč. Žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ze dne [datum], na kterou žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala jednak, že nárok žalobce je promlčen, neboť žalobce byl v revmatologické ambulanci žalované naposledy vyšetřen 19. 10. 2011, následně se k žalované již nedostavil. Žalobce byl žalovanou opakovaně poučen, že je nutno chodit na pravidelné kontroly každých tři až šest měsíců. Nároky uplatněné žalobou je třeba posuzovat dle ust. § 3036 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a jeho § 106 odst. 1, dle něhož se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Žalobce měl možnost se dozvědět o případné škodě způsobené poskytnutím lékařské péče žalovanou mnohem dříve než v říjnu 2014 v [anonymizováno] ústavu. Pokud by respektoval doporučení k léčbě, absolvoval by mezi posledním vyšetřením u žalované a prvním vyšetřením v [anonymizováno] ústavu alespoň pět kontrol za účelem vyšetření stavu a rozvoje nemoci. Žalovaná dále uvedla, že ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc) je chronické kloubní zánětlivé onemocnění, které se v zásadě projevuje tuhnutím páteře a příležitostně i zánětlivým postižením dalších kloubů. Na páteři dochází k nahrazování měkkých pružných tkání (vazivo, chrupavka) tkání tuhou (vazivovou a kostní). Po zjištění tohoto onemocnění se podle doporučení [obec] [anonymizováno] společnosti nejdříve nasazují protizánětlivé léky typu nesteroidních antirevmatik (NSA). Tyto léky tlumí zánět a tím celkovou bolest. [jméno] tato léčba stačí asi u 60- 80 % pacientů s touto chorobou, někteří pacienti ani nemusí brát tyto léky trvale, ale jen při epizodách bolesti. Teprve pokud se zjistí nedostatečný efekt této léčby a systémový zánět dále přetrvává a působí bolest, lze zvážit i léčbu biologickou. Ta spočívá v injekční nebo nitrožilní aplikaci monoklonálních protilátek proti TNF alfa, které systémově silně tlumí zánět. Pro posouzení, zda konvenční léčba již není dostatečná a jsou splněny podmínky pro zahájení biologické léčby, je nutná pravidelná spolupráce s pacientem, neboť je nutné sledovat aktuálně vývoj zánětlivých parametrů a progresi onemocnění. U žalované byla žalobci poskytnuta následující péče: 1) od 17. 10. 2005 do 26. 10. 2005 byl žalobce hospitalizován u žalované na základě doporučení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ošetřující revmatoložky s podezřením na ankylozující spondylitidu V. stadia, při příjmu byl žalobce vyšetřen a byla mu diagnostikována tato choroba, žalobce přišel ve velmi špatném stavu, s nočními bolestmi, s ranní ztuhlostí trvající celé dopoledne. Žalobci byla provedena řada vyšetření, žádné z nich nedalo podezření na mimokloubní komplikace, na kyčlích nebyly nalezeny výraznější patologické změny; během hospitalizace byla žalobci aplikována nesteroidní antirevmatika a steroidy, čímž došlo k výraznému ústupu klinické i laboratorní zánětlivé aktivity onemocnění, částečnému zlepšení funkčnosti páteře, což bylo umožněno intenzivním rehabilitačním cvičením. Při propuštění byla žalobci doporučena léčba NSA (Coxtral), pokračování v ambulantní rehabilitaci, bylo mu doporučeno pravidelně cvičit alespoň 1 hodinu denně a navštěvovat lázně jedenkrát ročně. Žalobce byl předán zpět do péče [anonymizováno] [příjmení], jeho ošetřující revmatoložky. Týden po ukončení hospitalizace se žalobce dostavil k žalované s tím, že mu došly léky a byl mu předepsán Coxtral a doporučeno dále navštěvovat [anonymizováno] [příjmení]. Přes poučení žalobce k [anonymizováno] [příjmení] na kontroly nedocházel. 2) k dalšímu vyšetření k žalované se žalobce dostavil až dne 13. 4. 2006. Tehdy uváděl, že si našel práci, pracuje, hodně chodí a cítí se lépe, ranní ztuhlost uváděl 10 minut. Tento stav popsaný žalobcem svědčil o udržení dobrého fyzického stavu po propuštění z hospitalizace, ošetřující lékařka [anonymizována dvě slova] žalobci doporučila, aby přišel na kontrolu dne 8. 6. 2006 a měl přinést výsledky sedimentace a CRP. 3) žalobce se dostavil na kontrolu dne 8. 6. 2006, avšak bez laboratorních výsledků, sdělil, že si našel práci, zvládá to dobře, bez bolestí páteře, celkově se cítil dobře, bolesti v třísle zmizely, bolesti bederní páteře prakticky neměl, jen po půlhodině těžké fyzické práce, ráno ztuhlý jen pár minut. Byl mu předepsán Diclofenac (NSA) a doporučena kontrola v září, při zhoršení stavu dříve. Na kontrolu v září 2006 žalobce nepřišel. 4) k žalované opětovně přišel až 16. 6. 2008 s tím, že po přestěhování to má k [anonymizováno] [příjmení] daleko, a proto k ní nedochází. Udával bolesti ramen. Z RTG snímku byla zjištěna artróza v kloubním spojení mezi klíční kostí a lopatkou, žalobce byl o výsledku informován telefonicky dne 20. 6. 2008, byl opět poučen o nutnosti cvičit alespoň hodinu denně a kontrole revmatologem jedenkrát za 3 – 6 měsíců. Žalobce na kontroly nedocházel. 5) žalobce poté navštívil ambulanci žalobce až dne 19. 10. 2011, tedy po více než třech letech, bez laboratorních výsledků, i bez kartičky pojištěnce. Subjektivní potíže negoval, sdělil, že je stále v pohybu a tak si tolik nestěžuje. Bylo zjištěno úplné ztuhnutí páteře, které vzniklo během let, kdy žalobce nedocházel na žádné kontroly a svůj zdravotní stav zanedbával. Žalobce při vyšetření neudával velkou bolest, která byla spolu s průkazem zánětu prostřednictvím laboratorních testů ve dvou po sobě následujících vyšetřeních tehdy podmínkou pro nasazení biologické léčby. Na další kontrolu se již žalobce nedostavil. Další péče byla žalobci poskytnuta dle jeho tvrzení až v říjnu 2014. Žalobce tedy nedocházel k lékaři další tři roky. Dle přesvědčení žalované žalobce zanedbával svůj zdravotní stav a pravděpodobně došlo k dalšímu postižení klubů a rozvoji nemoci. Žalovaná dále poukázala i na údaje uvedené v propouštěcí zprávě z [anonymizováno] ústavu ze dne [datum], v níž je uvedeno, že žalobce od roku 2011 prakticky nebyl u revmatologa, bral Salazopyrin od známého – tedy léčivo vydávané jen na lékařský předpis a vydané pro jinou osobu, dle svého uvážení, pacient přes poučení o nutnosti rehabilitace a kontrolního ortopedického vyšetření za účelem stanovení dalšího postupu podepsal negativní reverz – žalobce tedy odmítl absolvovat doporučenou léčbu při hospitalizaci a zdravotnické zařízení předčasně opustil. To vše svědčí o jeho přístupu ke svému zdravotnímu stavu. K postižením, která dle žalobce mají souvislost se základním onemocněním, žalovaná uvedla, že oboustranné postižení kyčlí bylo v roce 2005 vyloučeno, oboustranná ankylóza SI skloubení je projevem základního onemocnění, ankylóza celé páteře byla též v menší míře přítomna v době první hospitalizace, postižení ramen bylo vyloučeno, spontánní pneumotorax je projevem jiného onemocnění. Žalovaná dále nesouhlasila s tvrzením žalobce, že skupina NSA je určena pouze k symptomatické léčbě bolesti a nijak neovlivňuje průběh nemoci. Naopak skupina NSA je základním lékem, který snižuje zánět u ankylozující spondylitidy. Další farmakologická léčba je indikována pouze v případě, že tato terapie nevede ke zlepšení stavu, trvale se prokazuje pokračování zánětu nebo pokud je přítomno postižení periferních kloubů. V případě žalobce došlo po užívání NSA k výraznému zlepšení stavu. Žalované je biologická léčba ankylozující spondylitidy známa a v indikovaných případech ji žalovaná pacientům doporučuje a nabízí. Zdravotní stav žalobce však v době, kdy docházel na vyšetření k žalované, nesplňoval podmínky pro biologickou léčbu. Přípravek Remicade je indikován při léčbě dospělých se závažnou aktivní ankylozující spondylitidou se závažnými axiálními symptomy, zvýšenými sérologickými markery zánětlivé aktivity, jestliže nebylo dosaženo adekvátní terapeutické odpovědi konvenční léčbou, čímž je právě použití NSA. Zdravotní stav žalobce se však vždy po konvenční léčbě NSA zlepšil, došlo k ústupu bolestí a obtíží a snížení zánětlivého parametru. Po poslední návštěvě v roce 2011 žalovaná případné selhání léčby NSA nemohla posoudit, neboť později se k ní žalobce již nedostavil. Bylo tedy nezbytné, aby žalobce docházel pravidelně na kontroly tak, aby mohl být sledován vývoj zánětlivých parametrů a progrese onemocnění v několika návštěvách za sebou a pak by bylo možno posoudit, zda konvenční léčba již není účinná a případně navrhnout zahájení biologické léčby. Žalobce navštívil [anonymizováno] ústav v říjnu 2014, biologická léčba však byla zahájena až v červnu 2015, tedy po opakovaných kontrolách, na které žalobce zřejmě již začal docházet. Postup žalované tedy byl lege artis, tedy dle pravidel uznávaných medicínských postupů s péčí řádného odborníka a s přihlédnutím ke všem známým okolnostem případu. Žalovaná se tedy nedopustila žádného pochybení. Žalovaná zaslala žalobci odpověď na jeho předžalobní výzvu v dopise ze dne [datum]. Žalobce na odpověď nevyčkal a podal žalobu. Ankylozující spondylitida V. stadia je závažné onemocnění, které nelze vyléčit. Důslednou léčbou za dlouhodobé spolupráce pacienta lze zpomalit její vývoj a zmírnit její následky. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že v daném případě nenese žádnou odpovědnost za současný zdravotní stav žalobce a je to bohužel sám žalobce, kdo by si měl klást otázku, nakolik svým mnohaletým zanedbáváním svého zdravotního stavu zapříčinil své nynější zdravotní obtíže. Žalobce až tři roky po poslední návštěvě u žalované vyhledal další pomoc, přičemž tři roky jsou dostatečně dlouhá doba na to, kdy se mohla udát aktivace nemoci se všemi těžkými následky. Žalovaná tedy postupovala lege artis, žalobce nerespektoval doporučenou léčbu včetně pravidelných kontrol, nebyla prokázána ani příčinná souvislost mezi případným neoprávněným zásahem a nemajetkovou újmou. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Žalobce k námitkám žalované doplnil, že nárok nemůže být promlčen, neboť dle něj běh promlčecí lhůty započal běžet až s nasazením biologické léčby v [anonymizováno] ústavu a následným výrazným zlepšením jeho zdravotního stavu. K pravidelným kontrolám nebyl žalobce nikdy zván, resp. mu nebyl stanoven termín, docházel proto jen v případě velkých bolestí. Léky, které žalobce užíval, sloužily pouze k tišení bolesti a mohl mu je předepsat i praktický lékař. Žalobce zprvu o možnosti biologické léčby nevěděl. Že existuje tato možnost, zjistila žalobcova matka a žádala o její nasazení. K této léčbě se tedy žalobce dostal díky své matce, která ho na vyšetření dostala. Žalovaná nedala žalobci na výběr, žalobce nebyl s možností biologické léčby seznámen. I pokud by léčba nebyla hrazená, mohl si žalobce zajistit financování z jiných zdrojů. Po nasazení biologické léčby se stav žalobce podstatně zlepšil, žalobce byl připraven o kvalitu života, které dosahují jeho vrstevníci v období mezi 25. -. 30. rokem života, nemohl založit rodinu, chodit do práce tak, jako může nyní. Žalobci bylo ze strany žalované doporučováno chodit na kontroly, jen pokud bude cítit bolesti. Žalobce tedy neměl potřebu na kontroly docházet. Na kontrolách mu byl vždy předepsán pouze Diclofenac a laboratorní výsledky po něm nikdo nechtěl. Už v roce 2005 mu bylo řečeno, že má v krvi vysoké markery a vysokou zánětlivost, z čehož žalobce vyvozuje indikaci k biologické léčbě. V Revmatologickém ústavu žalobci řekli, že biologická léčba mu měla být nasazena již před deseti lety.

4. Žalobce dále na výzvu soudu doplnil, že jako kompenzaci utrpěných bolestí požaduje za potíže, které se přidružily k základnímu onemocnění, neboť žalobci nebyla včas nasazena adekvátní – tedy biologická léčba, a to spontánní pneumotorax – 500 000 Kč, oboustranné strukturální a funkční postižení kyčlí vedoucí k totální náhradě levého kyčelního kloubu – 440 000 Kč, sanace chrupu v roce 2017 – extrakce všech zubů a úplná umělá zubní náhrada – zuby v přední části (18) – 90 000 Kč, zuby v zadní části (12) – 45 000 Kč, utrpěné bolesti v důsledku primárního onemocnění – 450 000 Kč, oboustranní ankylóza SI skloubení – 450 000 Kč. Dále žalobce žádal zaplatit ztrátu na výdělku a důchodu za období od roku 2005 do roku 2015, kdy nemohl vykonávat žádnou práci – rentu ve výši minimální měsíční mzdy od podání 1. dávky biologické léčby po dobu 10 let. Dále žádal zaplatit ztížení společenského uplatnění, které spočívalo ve ztrátě možnosti stýkat se s jinými lidmi, najít si životní partnerku a vést rodinný život, realizaci volnočasových aktivit s přáteli apod. – částkou 400 000 Kč, a dále za nemožnost provádět běžné činnosti (např. zavázat si tkaničky u bot, připravit si jídlo, pouze s pomocí matky se mohl vykoupat, nemohl řídit auto ani se pohybovat v MHD, ráno jen s obtížemi vstal z postele, nemohl zajít do lékárny, přičemž tento stav trval deset let do zahájení biologické léčby – částku 300 000 Kč. [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] se v daném případě chovala pasivně, přičemž by snad pacienta s vysokým [příjmení] [jméno] 27 uvítala, neboť v nemocnici probíhal do roku 2005 vědecký výzkum týkající se této problematiky. Žalobce přestože se spolu se svou matkou domáhal jiné léčby, bylo mu vždy řečeno, že on nebude moderní biologickou léčbou léčen, ač měl ankylozující spondylitidu V. stupně, [příjmení] B27 pozitivní, vysoce klinicky i laboratorně aktivní. Žalobce doplnil, že k sanaci chrupu došlo na doporučení [anonymizováno] ústavu, neboť pokud by došlo k zánětu v zubech, mohl by být problém s biologickou léčbou. [příjmení] měl žalobce poškozeny v důsledku užívání léčiva Diclofenac Duo. Dále žalobce od zahájení biologické léčbě nemusí užívat Diclofenac. Kolena ani ramena postižena nemá, jejich bolesti byly způsobeny kyčlí, která byla operována. Operace pravé kyčle byla podruhé odložena s tím, že se stav žalobce zlepšil. Žalobce dále tvrdil, že docházel za [anonymizováno] [příjmení], u žalované a ta mu nechtěla dát doporučení do [anonymizováno] ústavu.

5. Žalovaná k výše uvedenému doplnění tvrzení ze strany žalobce namítala, že pneumotorax nepatří do spektra obtíží souvisejících s ankylozující spondylitidou; k postižení kyčlí muselo zřejmě dojít v době, kdy již žalobce k žalované nedocházel, neboť při poslední návštěvě u žalované v roce 2011 žalobce neměl dle záznamu větší obtíže v pohybovém aparátu; na obtíže s chrupem si žalobce u žalované rovněž nestěžoval, žalobce předkládá záznamy z lékařských ošetření stomatologem z roku 2017, přičemž nijak nevysvětluje, proč bylo potřeba zubní náhrady; žalovaná nenese odpovědnost za to, že žalobce trpí primárním onemocněním, které je provázeno bolestmi, poukázala na to, že žalobce si ani při jednom z vyšetření u žalované po prvotní hospitalizaci na výrazné bolesti nestěžoval; oboustranná ankylóza SI skloubení je projevem primárního onemocnění. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobce u ní sám uváděl, že pracuje.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil a vzal za prokázaný následující skutkový stav:

7. Žalobce byl poprvé vyšetřen na revmatologii [nemocnice] v září 2005, kde byl učiněn závěr na podezření na anyklozující spondylitidu V. stupně s výrazným funkčním omezením, bylo doporučeno NSA a cvičení a byl odeslán k dovyšetření k žalovanému – na revmatologické oddělení (lékařské zprávy z [nemocnice] ze dne [datum] a [datum]). Od 17. 10. do [datum] byl žalobce hospitalizován na revmatologickém a rehabilitačním oddělení žalované k přešetření pro susp. m. Bechtěrevovu chorobu; žalobci byla nasazena medikace, podstoupil řadu vyšetření, rehabilitační program, LTV; dle propouštěcí zprávy byla potvrzena diagnóza Bechtěrevovy choroby V. stupně, doporučeno pokračovat v ambulantní RHB – vydán poukaz na LTV a magnetoterapii, denně cvičení alespoň 1 hodinu dle instrukcí, lázně 1x ročně a předán zpět do péče [anonymizováno] [příjmení]; kontrola dle potřeby v jejich ambulanci po objednání, medikace + Coxtral, dle psychiatra Prothiaden (chorobopis z [anonymizována dvě slova]: hospitalizace žalobce od 17. 10. do [datum] – příjmová zpráva, propouštěcí zpráva). Žalobce se dostavil do revmatologické ambulance žalované dne [datum]; uváděl, že cvičí půl hodinu denně a je potom hodně unavený, pracuje jako telefonista, hodně chodí, cítí se lépe, stěžoval si na ranní ztuhlost, bolesti; bylo uvedeno, že pohybové postižení je bohužel v pokročilém stadiu, aktuální nález prakticky totožný jako před půl rokem; žalobci byl předepsán Diclofenac duo, až si zajistí rehabilitaci, bude vystaven poukaz a kontrola [datum] s výsledkem FW a CRP (lékařská zpráva z revmatologické ambulance [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]). Dne [datum] se žalobce dostavil na kontrolu, odběry nepřinesl, uvedl, že práci telefonisty zvládá dobře, bez bolesti páteře, celkově se cítí dobře, bolesti v třísle zmizely, bolesti bederní páteře prakticky nemá, ráno ztuhlý jen pár minut, má problémy s blokádou C páteře; byla doporučena rehabilitační péče, medikace a kontrola v září, při zhoršení dříve, (lékařská zpráva z revmatologické ambulance žalované ze dne [datum]). Dne 16. 6. 2008 se žalobce dostavil do revmatologické ambulance žalované s tím, že poslední návštěva revmatologa zde byla v červnu 2006, nyní žádal zprávu pro žádost o příspěvek na auto, uváděl, že k revmatologovi nechodí, neboť se přestěhoval, k [anonymizováno] [příjmení] to má daleko, bolesti bederní páteře jen intermitentně a C páteře jen při cvičení, ranní ztuhlost páteře ¾ hodiny, bolí ho ramena, Diclofenac bere 1x týdně, cvičí denně ¼ hodiny; byla předepsána medikace, rehabilitace, cvičení denně alespoň 1 hodinu, rozepsáno 5 cvičení v místě bydliště pod dohledem fyzioterapeuta. 1x za 3 – 6 měsíců nutná kontrola, kontrola v září, při zhoršení dříve (lékařská zpráva z revmatologické ambulance [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], lékařská zpráva z revmatologické ambulance [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]).

8. V červnu 2005 byl žalobce vyšetřen na neurologické oddělení [anonymizováno] Na [obec], zjištěn výrazná statickodynamická porucha celé páteře, doporučeno vyšetření v revmatologické ambulanci, ortopedické posouzení (lékařská zpráva z [anonymizováno] Na [obec] ze dne [datum] - [anonymizováno] [příjmení]).

9. Žalobce docházel k praktické lékařce MUDr. [příjmení], a to od [datum]; v anamnéze uvedeno onemocnění ankylozující spondylitidou V. stadia, užívá Diclofenac, obtížně vstává, ztuhlost v LS a kyčelních kloubech s bolestivostí; v září 2006 uváděl, že pracuje jako vrátný, daří se mu celkem dobře, léky nebere, v listopadu 2006 uvedl, že nastupuje jako prodavač, dle posledního záznamu z [datum] nastupuje k [anonymizováno] [příjmení], vypsána žádanka na RHB; [datum] vypsána zpráva pro posouzení zdravotního stavu pro mimořádné výhody těžce zdravotně postiženým občanům; [datum] byl na ortopedii na poliklinice v [anonymizováno], [obec a číslo] a byla mu doporučena podpatěnka, RHB a léčba základního onemocnění na revmatologii (zdravotní záznam od praktické lékařky [anonymizováno] [příjmení] od [datum] do [datum], lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu pro mimořádné výhody těžce zdravotně postiženým občanům ze dne [datum], lékařská zpráva od [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum]).

10. Žalobce byl hospitalizován v [anonymizována dvě slova] od 7. 10. do [datum], přijat k přešetření pro celkově špatný klinický stav byla započata rehabilitace s dobrým efektem, učil se vhodným cvikům; pacient a jeho matka naléhali na časnou dimisi a i přes důkladné vysvětlení situace, nutnosti rehabilitace a kontrolního ortopedického vyšetření k stanovení dalšího postupu podepsal žalobce negativní reverz; byla doporučena pravidelná rehabilitace a revmatologické kontroly, racionální režim a dieta, Diclofenac (propouštěcí zpráva z hospitalizace v [anonymizována dvě slova] od [datum] do [datum]). Žalobce byl vyšetřen v ortopedické ambulanci ve [anonymizováno] [část obce], k plánované [anonymizováno] vlevo, v termínu po [datum] (zpráva z ambulantního vyšetření ve FN [část obce] ze dne [datum]). Žalobce byl hospitalizován ve [anonymizováno] [část obce] v květnu 2015 k totální endoprotéze levé kyčle, při kontrole v únoru 218 byl pacient bez obtíží (zpráva z revmatologického vyšetření ze dne [datum], překladová zpráva [anonymizováno] v [část obce] ze dne [datum], propouštěcí zpráva ze dne [datum], zpráva z [datum]).

11. Žalobci byla přiznána invalidita III. stupně pro ankylozující spondylitidu a byl mu přiznán invalidní důchod (posudek o invaliditě ze dne [datum], důchodový výměr ze dne [datum]). Příspěvek na péči mu přiznán nebyl (rozhodnutí o nepřiznání příspěvku na péči ze dne [datum], rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne [datum] a vyrozumění ze dne [datum]).

12. V červnu 2015 byla žalobci nasazena biologická léčba (přípravek Remsima); v dubnu 2018 při kontrole žalobce uváděl, že se stále cítí dobře, Diclofenac již nebere, kyčle v pořádku; závěr: ankylozující spondylitida V. stupně, vysoce klinicky i laboratorně aktivní, léčba přípravkem Remsima s dobrým výsledkem (zpráva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

13. Léčebné postupy u ankylozující spondylitidy jsou stanoveny Českou revmatologickou společností a jejich doplněk stanoví kritéria pro indikaci biologické léčby, přičemž jedním z nich je selhání standardní léčby s tím, že základní farmakologickou léčbou je podávání nesteroidních antirevmatik (Doplněk standardních léčebných postupů u ankylozující spondylitidy zpracovaný [anonymizována dvě slova] [obec]).

14. Žalobce navštívil vyšetření v [anonymizována dvě slova] na doporučení revmatoložky [anonymizováno] [příjmení] z [anonymizováno] v [obec]. Žalobci bylo sděleno, že má silně zanedbanou Bechtěrevovu chorobu pátého stupně, asi týden byl v nemocnici na pozorování, byly mu udělány odběry, různá vyšetření, nasazeny léky proti bolesti a zánětu, což žalobci pomohlo; při propuštění z nemocnice bylo žalobci doporučeno, aby cvičil, dále aby změnil zdravotní pojišťovnu, která by mu dokázala hradit lepší léčbu s tím, že existuje nějaká lepší léčba, kterou pojišťovny zatím u nás nehradí, žalobce nevěděl, o co se jedná; žalobcova matka pak zjistila, že se má jednat o biologickou léčbu a ptala se na to [anonymizována dvě slova] [příjmení], údajně jí bylo řečeno, že pro žalobce to není, že to je pro lidi s nižším stupněm postižení; žalobci to osobně [anonymizováno] [příjmení] vysvětlila někdy v roce 2006 či 2007, když tam byl na odběru krve; žalobci bylo doporučováno cvičit hlavně krční páteř, že bederní páteř už má srostlou; na bolesti kolene mu byly napsány Gelatinky; léky žalobci předepisovala praktická lékařka [anonymizováno] [příjmení]. Žalobce k žalované chodil v nepravidelných intervalech s tím, že mu bylo řečeno, že tam má chodit jen, když bude mít nějaké výraznější problémy. Žalobce chtěl doporučení do [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení] ho údajně žalobci odmítla dát, žalobcova matka do [anonymizována dvě slova] mnohokrát psala, nakonec se tam žalobce dostal a biologická léčba mu byla nasazena. Žalobce od té doby normálně pracuje, má rodinu, stará se o 2 děti. V [anonymizována dvě slova] mu bylo údajně řečeno, že tuto léčbu měl mít už 10 let. Žalobce nedocházel ani k jinému revmatologovi, s odůvodněním, že mu stejně byly psány jenom léky, nechodil na kontroly ani k žalované, protože mu v ničem nepomohli, jediným specialistou, ke kterému žalobce chodil, byla žalovaná. Žalobce nyní může jezdit na kole, má řidičský průkaz, může dělat těžkou práci. Žalobce pokračuje v léčbě v [anonymizována dvě slova], kam dochází každých 8 týdnů, obtíže ani bolesti nemá, zánětlivost se snížila; léčba je po zbytek života, žalobci bylo řečeno, že každých 6 let se musí změnit preparát. Žalobce nedocházel ani k [anonymizováno] [příjmení]. Docházel si pouze pro léky, a to jak k praktické lékařce, tak do ambulance žalované. Jiného revmatologa žalobce nevyhledal (výpověď žalobce).

15. Ve věci byl zpracován znalecký posudek za účelem posouzení, zda byla léčebná péče poskytnutá žalobci v letech 2005 až 2011 v [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] žalované lege artis, zda u žalobce byly v té době splněny podmínky pro zahájení biologické léčby onemocnění ankylozující spondylitidy, jaké tyto podmínky byly, zda měl být žalobce poučen o této možnosti, zda by se dalo dřívějším nasazením biologické léčby předejít následným zdravotním komplikacím žalobce, zda uváděná postižení souvisí s primárním onemocněním, jaký význam mají pro léčbu onemocnění pravidelné návštěvy pacienta u revmatologa, spolupráce pacienta s lékařem, zda je tato spolupráce nutnou podmínkou pro zahájení biologické léčby, jakou roli v léčbě primárního onemocnění hrají nesteroidní antirevmatika a vhodná životospráva.

16. Znalecký kolektiv na podkladě v posudku označené podkladové dokumentace uzavřel, že léčebná péče poskytnutá žalobci žalovanou v letech 2005 až 2011 byla odborně medicínsky správná, uznávaná a v souladu s aktuálním stavem vědy, jednalo se tedy o postup lege artis. U žalobce v této době nebyly splněny podmínky pro zahájení léčby diagnostikovaného onemocnění ankylozující spondylitidy (AS). Biologické přípravky s obsahem látky infliximab (Remicade) a etanecerpt (Embrel) byly indikovány a hrazeny z veřejného zdravotního pojištění pouze u pacientů se závažnými axiálními symptomy, zvýšenými sérologickými markery zánětlivé aktivity, kteří nereagovali na adekvátní konvenční léčbu. Konvenční léčbou jsou přitom použití nesteroidních antirevmatik (NSA) např. diclofenac, nimesulid, indometacin apod., kdy se u této indikace jedná o léky první volby, neboť mají u AS výrazný protizánětlivý a analgetický účinek. Doporučení [obec] revmatologické společnosti pro léčbu AS z roku 2004, upravená v roce 2010 uvádějí, že pro zvažování biologické terapie AS by mělo být dokumentováno selhání předcházející léčby a přetrvávající vysoká aktivita onemocnění Pacienti by měli mít řádný terapeutický pokus nejméně se dvěma NSA, přičemž terapeutický pokus je definován jako minimálně 4 týdenní aplikace NSA v maximální doporučované a tolerované dávce. Pacient tyto léky užíval, dle dokumentace na podávanou terapii NSA reagoval dobře, došlo ke snížení bolesti a i poklesu hodnot zánětlivé aktivity. Nesplňoval tedy kritéria pro nasazení biologické léčby, navíc nedocházel na kontroly a jeho stav nemohl být zodpovědně kontrolován a posuzován. Bez potřebného kontaktu nemohl být informován o eventuálně jiných léčebnách postupech. Sám žalobce uvedl, že na kontroly nedocházel, neboť neměl bolesti. Postačoval tedy efekt NSA a o biologické léčbě nebylo nutno uvažovat. Použití biologické léčby by neovlivnilo spontánní pneumotorax nebo sanaci chrupu, ani ankylózu (nepohyblivost) sakroilikálních skloubení, které byly takto postiženy již při prvním vyšetření u žalované v říjnu 2005. Tento stav je nevratný a další léčbou neovlivnitelný. Spontánní pneumotorax nepatří mezi plicní manifestace AS, sanace chrupu se základním onemocněním nesouvisí. Nesteroidní antirevmatika ovlivňují průběh AS, jedná se o léky první volby, neboť mají výrazný protizánětlivý účinek a analgetický účinek. Tyto léky mohou předepisovat lékaři všech specializací, Fastum gel je volně prodejný. [ulice] pacienta s lékařem je pro léčbu AS zásadní, frekvence návštěv by měla být dohodnuta na základě individuálního postižení, závažnosti a různorodosti příznaků, léčba by měla kombinovat farmakologické i nefarmakologické prostředky, což je u AS důležité, podstatná je také motivace pacienta ke cvičení a jeho aktivní účast v léčebném procesu. [ulice] pacienta je nutnou podmínkou pro aplikaci biologické léčby (znalecký posudek [anonymizována tři slova] ve [anonymizováno] ze dne [datum]).

17. Ve věci byl slyšen zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K námitce žalobce, že znalci nerozlišují otázku medicínské indikace a úhrady uvedl, že medicínské indikace jsou stanoveny Českou revmatologickou společností jako odbornou společností a úhradová vyhláška je převzala; z medicínského hlediska se jako indikace k biologické léčbě požadovalo a požaduje, aby byla prokázána aktivita nemoci dotazníkovou formou, byl přítomen zánět vyšetřením takzvaných zánětlivých testů, kdy se v revmatologii nejvíce používá C-reaktivní protein zkratka CRP nebo sedimentace a třetí podmínkou je selhání takzvaného léčebného pokusu, který spočívá v tom, že se pacientovi nasadí konvenční léky a po čtyřech týdnech, když nedojde ke zlepšení, tak se dá druhý z této kategorie, pokud je léčebný pokus neúspěšný, je indikace k biologické léčbě. Při první razantní léčbě žalobcovy choroby v roce 2005 žalobce reagoval na léčbu dobře, byla použita nesteroidní antirevmatika, kortikoidy a žalobce se zlepšil, medicínské podmínky tedy v tuto chvíli splněny nebyly. K námitce, že žalobce nebyl řádně poučen o své chorobě, uvedl, že Bechtěrevova choroba je celoživotní onemocnění, které je nevyléčitelné, ale lze je léčit, přičemž léčbou se ovlivňuje zejména bolest a stupeň zánětu. Z dokumentace vyplývá, že při propuštění z revmatologického oddělení v roce 2005 byl pacient poučen, že základní léčebnou modalitou je pravidelné každodenní rehabilitační cvičení a byly doporučeny každoročně lázně, lázeňská léčba je považována za velice významnou, v chorobopise je přímo uvedeno, že s pacientem byl proveden edukační pohovor. Přímo záznam o tom, že by žalobce byl poučen o možnosti biologické léčby, znalci v dokumentaci nenalezli, ale znalec předpokládá, že při vstupní edukační instruktáži pacient dostal informace v rozsahu, jak je choroba nabízí, zřejmě to v roce 2005 revmatolog ani nijak významně nezvažoval, protože je popisována dobrá reakce na konvenční léčbu, biologickou léčbu nepovažoval za indikovanou právě pro nesplnění medicínských kritérií. Biologická léčba není bez komplikací a není léčbou, kterou by se tato choroba začínala léčit, zejména bolestivost a ranní ztuhnutí nejlépe ovlivňuje cvičení, nikoliv léky. Léky z obou kategorií, jak antirevmatika nesteroidní, tak biologická léčba snižují aktivitu zánětu, snižují bolestivost, ale nemohou nijak ovlivnit morfologické změny, tzn. rentgenové nálezy, už se po žádném typu léčby nemohou změnit, páteř zkostnatí a výsledek je trvalý, další léčbou neovlivnitelný. Pacientovi bylo doporučeno pokračovat v rehabilitaci, denně cvičit alespoň hodinu, lázně jedenkrát ročně, pacient byl předán do péče ambulantního revmatologa, zde [anonymizováno] [příjmení] a kontrola dle objednání. Výslovné poučení o možnosti biologické léčby v chorobopise uvedeno není. K námitce ohledně nezbytnosti spolupráce mezi ošetřujícím lékařem a pacientem uvedl, že biologická léčba spočívá jednak v tom, že se v určitých intervalech aplikují injekčně léky, které mohou mít poměrně závažné nežádoucí účinky spočívající zejména v tom, že se aktivují do té doby latentní infekce, zejména tuberkulóza plic, je tedy nutné vyšetření na tuberkulózu před zahájením této léčby, což se stalo v revmatologickém ústavu, a dále pravidelné kontroly na plicním. Ze zdravotnické dokumentace dospěli znalci k závěru, že návštěvy žalobce u revmatologa byly sporadické, což bylo žalobcem odůvodněno různě (že neměl potíže, že se přestěhoval a bylo to daleko), choroba je však celoživotní a vyžaduje aktivní přístup i ze strany pacienta. Cílem léčby je vždy pouze zpomalení průběhu choroby. Žalobce poprvé kontaktoval žalovanou v situaci, kdy už měl takzvané páté stádium. Žalobce byl uznán invalidní ve třetím stupni právě pro Bechtěrevovu nemoc pátého stupně. Choroba je pořád v pátém stádiu, i přes biologickou léčbu. Cílem léčby je ovlivnění zánětu a bolestivosti. Biologická léčba byla hrazena ze zdravotního pojištění i v roce 2005. Pokud byly kontroly s frekvencí jednou ročně, tak dost dobře nebylo možno stanovit nějakou pravidelnou dlouhodobou léčbu s kontrolami. Vždycky se zahájila konvenční léčba a další kontrola nebyla. Z toho znalci dovodili, že žalobce neměl potíže takové intenzity, které by ho nutily jít k lékaři. Pokud byla intenzita potíží taková, že je zvládla praktická lékařka, a neměla potřebu indikovat další revmatologické vyšetření, tak aktivita onemocnění nemohla být velká. Některá nesteroidní antirevmatika se dají volně koupit i bez lékařského předpisu, takže nelze ani vyloučit, že je žalobce užíval ve větší míře než je v dokumentaci praktické lékařky, indikaci k revmatologickému vyšetření v tomto období znalci v dokumentaci nenašli. Stanovení diagnózy trvalo několik let, revmatoložka žalobce viděla prvně až v pátém stádiu, a to ještě z indikace nikoliv klinické, ale na základě žádosti posudkového lékaře. Znalci nenašli žádný záznam o tom, že by žalobce někdy absolvoval lázeňskou léčbu, rovněž tak nenašli záznam o pravidelném rehabilitačním vedení (výpověď zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]).

18. Soud neprovedl důkaz zprávou zdravotní pojišťovny ohledně úhrad za péči, výslechem lékařky [anonymizováno] [příjmení], matky žalobce, dopisem matky žalobce [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], kartou pacienta – zuby, internetovými stránkami o službách poskytovaných revmatologickým a rehabilitačním oddělením žalované, výslechem primářky [anonymizováno] [příjmení], znaleckým posudkem ohledně bolestného a ztížení společenského uplatnění, neboť jejich provedení shledal nadbytečným jednak vzhledem k právnímu posouzení věci, dále k předmětu sporu (zejména žalovanému období a osobě žalovaného) a některé důkazní návrhy byly vzneseny v rozporu s koncentrací řízení.

19. Po takto provedeném dokazování a na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

20. Soud ve věci rozhodoval dle právních předpisů platných a účinných do 31. 12. 2013, neboť se jednalo o nárok na náhradu škody, ke které mělo dojít tvrzeným nesprávným postupem žalované při poskytování lékařské péče žalobci v letech 2005 až 2011, a to dle ust. § 3079 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (o. z.), dle něhož se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních předpisů.

21. Dle § 3036 o. z. se pak posuzují podle dosavadních předpisů i všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do svého zakončení.

22. Nejprve se soud zabýval námitkou promlčení, která byla vznesena žalovanou. Promlčení se dle výše uvedeného řídí právními předpisy platnými a účinnými do 31. 12. 2013, tj. dle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), a to dle § 100 a násl.

23. Dle § 106 odst. 1 obč. zák. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Dle odst. 2 se právo na náhradu škody nejpozději promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škody vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

24. Žalobce spatřoval porušení právní povinnosti žalovanou ve skutečnosti, že mu nebyla nasazena biologická léčba v době, kdy docházel do revmatologické ambulance žalované a že nebyl o takové možnosti ani poučen. Žalobce byl vyšetřen v [anonymizováno] ústavu v [obec] Na [obec] v říjnu 2014 (byl hospitalizován od 7. 10. do [datum]), biologická léčba mu byla nasazena v červnu 2015. Poté žalobce pozoroval výrazné zlepšení svého zdravotního stavu. Z toho vyplývá, že žalobce se dozvěděl o škodě právě tehdy, neboť se dozvěděl o účincích biologické léčby na svůj zdravotní stav a došlo (alespoň dle subjektivních pocitů žalobce) k jeho zlepšení – zlepšení bolestivosti a zánětlivých markerů. Žaloba byla podána dne [datum], tedy včas. Pro výkon uplatnění práva na náhradu škody na zdraví neplatí objektivní promlčecí doba, platí pouze subjektivní promlčecí doba, tedy dvouletá. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce promlčen není.

25. Dále bylo třeba se zabývat otázkou, zda postup žalované při poskytování zdravotnické péče žalobci byl tzv. lege artis, tedy byl odborně medicínsky správný, uznávaný a v souladu s aktuálním stavem vědy.

26. V řízení bylo v tomto směru prokázáno, že postup žalované byl odborně medicínsky správný, uznávaný a v souladu s aktuálním stavem vědy, tedy lege artis. Uvedené bylo prokázáno zejména znaleckým posudkem, který byl zpracován [anonymizována tři slova] ve zdravotnictví, dle jehož závěrů byl postup žalované lege artis. Posudek byl stvrzen i výpovědí zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [příjmení]. Závěry znalců odpovídají i dalším provedeným důkazům, tedy zdravotnické dokumentaci, lékařským zprávám (viz výše). Bylo potvrzeno, že žalobce byl poprvé vyšetřen u žalované v roce 2005, a to v říjnu (byl hospitalizován od 17. 10. do [datum]). Zde přišel na doporučení revmatoložky [anonymizováno] [příjmení] z [anonymizováno] [obec], která poprvé vyslovila podezření na diagnózu ankylozující spondylitidy (AS). Tato diagnóza byla vyšetřením u žalované potvrzena, a to již v V. stupni. Žalobci byla předepsána medikace, doporučeno cvičení, lázně RHB (byl vypsán poukaz) a žalobce byl předán zpět do péče [anonymizováno] [příjmení]. Na kontrolu k žalované přišel žalobce za půl roku, v dubnu 2006. Žalobce uváděl, že se cítí lépe, ranní ztuhlost páteře popisoval 10 minut. Bylo shledáno, že pohybové postižení je v pokročilém stadiu a aktuální nález prakticky totožný jako před půl rokem, žalobci byl předepsán Diclofenac Duo, měl přijít na kontrolu 8. 6. 2006 s výsledky laboratorních vyšetření. [datum] žalobce přišel bez výsledků, uváděl, že se cítí dobře, Diclofenac bere 1x za tři dny. Měl přijít na kontrolu v září. Na kontrolu v září 2006 žalobce nepřišel, k žalované se dostavil až v červnu 2008 s žádostí o zprávu pro příspěvek na auto. Uváděl, že k revmatologovi nechodí. Opět byl poučen o nutnosti cvičit alespoň hodinu denně, bylo mu rozepsáno pět cvičení pod dohledem fyzioterapeuta, měl opět přijít na kontrolu v září. Na kontrolu se nedostavil a k žalované přišel až v roce 2011. To byla poslední návštěva žalobce u žalované. V [anonymizována dvě slova] byl žalobce poprvé vyšetřen až v říjnu 2014, biologická léčba mu byla nasazena v červnu 2015. Z provedeného dokazování vyplývá jednoznačně, že žalobce svůj zdravotní stav zanedbával, neboť k revmatologovi pravidelně nechodil, k žalované se na vyšetření dostavil všehovšudy 5x. Nechodil ani k jinému revmatologovi. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že základním způsobem léčby Bechtěrevovoy choroby není léčba biologická, ale konvenční léčba nesteroidními antirevmatiky, cvičení, rehabilitace, lázně. Teprve v případě selhání konvenční léčby je možno indikovat léčbu biologickou (při splnění dalších kritérií, která jsou popsána ve znaleckém posudku, dále v předložených doporučeních [obec] [anonymizována dvě slova]). Ačkoli tedy v období, kdy žalobce vyhledal péči žalované, tj. 2005 – 2011 byla v České republice biologická léčba onemocnění AS dostupná a byla i hrazena z veřejného zdravotního pojištění, žalobce nesplňoval kritéria pro použití této léčby. Znalci jednoznačně uzavřeli, že spolupráce pacienta s lékařem je pro léčbu onemocnění AS klíčová, zásadní, je nutnou podmínkou pro aplikaci biologické léčby. Lze uzavřít, že pokud se žalobce na kontroly k revmatologovi nedostavoval pravidelně, nebylo možno řádně vyhodnotit dopady konvenční léčby a řádně provést tzv. terapeutický pokus, tedy vyhodnotit účinky konvenční léčby. Přitom pro splnění podmínek nasazení biologické léčby muselo dojít k selhání předcházející léčby. Dle dostupné lékařské dokumentace žalobce na nasazenou léčbu NSA reagoval dobře, k dalším kontrolám se dostavoval s velkým zpožděním. Jeho stav tedy nemohl být zodpovědně kontrolován a posuzován. Do [anonymizována dvě slova] se žalobce dostavil až za tři roky po poslední návštěvě ambulance žalované. V tomto období mohlo dojít k významným změnám jeho zdravotního stavu, které však již s péčí žalované nemají nic společného, neboť žalobce k žalované (ani jinam k revmatologovi) nedocházel. Není pravdou, že by žalobci nebyl dán léčebný plán – žalobce byl vždy poučen o nutnosti cvičit minimálně hodinu denně, dále mu byla nasazena nesteroidní antirevmatika, několikrát vystaveny poukazy na LTV, RHB, lázně. Žalobce doporučenou terapii nedodržoval, jak sám vypověděl, k žalované ani jiným revmatologům nechodil, neboť měl za to, že mu stejně jen předepíší léky, přitom léky si žalobce nechal předepisovat i od praktické lékařky. Pokud žalobce tvrdil, že si pro recepty chodil, resp. chodila jeho matka i do ambulance žalované, zůstalo takové tvrzení neprokázáno. V lékařské dokumentaci, která byla předložena celá, nejsou žádné jiné záznamy o návštěvách žalované, než je citováno výše (tedy pět). Sám žalobce svá tvrzení v tomto směru několikrát měnil. Lez jen těžko předpokládat, že by léky byly žalobci psány někde tzv. mezi dveřmi, bez řádného záznamu ve zdravotnické dokumentaci. Pokud pak byly léky předepisovány praktickou lékařkou, nemá to s péčí žalované nic společného, neboť žalovanou ve sporu je [ulice] [anonymizováno], nikoli praktická lékařka. Návrh žalobce na vyžádání záznamů o úhradách léků od [anonymizováno] byl vznesen v rozporu s koncentrací řízení. Stejně tak bylo ve sporu nerozhodné, jaký je současný stav žalobce, neboť obdobím, kdy mu byla poskytována péče žalovanou je období let 2005 až 2011. Je tedy nerozhodné, za situace, kdy je prokázáno, že postup žalované byl lege artis, zjišťovat a zabývat se zdravotním stavem žalobce aktuálně, poté, co je mu nasazena biologická léčba.

27. Námitky žalobce o tom, že nebyl řádně poučen o možnosti biologické léčby svého onemocnění na ani jednom z vyšetření provedeném žalovanou, s tím, že pokud by byl poučen o této možnosti, mohl se rozhodnout, jak dále postupovat, pokud by žalobce o této možnosti věděl, více by se po ní pídil a stanovenou léčbu by více využíval, rovněž soud neshledal důvodnými. Uvedené námitky jsou zcela hypotetické, není vůbec jednoznačné, že by žalobce postupoval ohledně péče o své zdraví jinak, kdyby byl býval věděl o biologické léčbě a případných kritériích jejího nasazení. Sám žalobce vypověděl, že o této možnosti věděl, ale že mu bylo řečeno, že to není pro něj (toto tvrzení rovněž jednoznačně prokázáno nebylo, žalobce tvrdil, že mu to sdělila [anonymizováno] [příjmení], ta však jeho ošetřující lékařkou nebyla). Žalobce přesto na kontroly ani k žalované ani k jinému revmatologovi nechodil. Žalobci nic nebránilo, pokud jeho potíže byly takové, jak tvrdí a nebyl spokojen s péči poskytovanou žalovanou, docházet k jinému revmatologovi, což neučinil. Dle výpovědi zástupce znaleckého ústavu sice není v dokumentaci přímo záznam o poučení o této možnosti léčby (tj. biologické léčbě), avšak pacient byl poučován úměrně zjištěnému zdravotnímu stavu. Navíc možnost žádat nemajetkovou újmu dle o. z. lze jen za podmínek ust. § 3079 odst. 2 o. z. za podmínky, že jsou pro to dány mimořádné důvody. Takové důvody nebyly žalobcem nejen tvrzeny, ale ani prokázány. Zásadní však je, že soud neshledal, že by v tomto směru žalovaná pochybila a tedy porušila své povinnosti. Soud shledal, že námitky žalobce proti znaleckému posudku byly řádně zástupcem ústavu zodpovězeny, závěry posudku jsou v souladu i s ostatními provedenými důkazy.

28. Jelikož tedy bylo v řízení prokázáno, že postup žalované byl lege artis, nebylo třeba se již dále zabývat vyčíslením případně vzniklé škody na zdraví.

29. Na základě výše uvedeného tedy soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

30. Jelikož žalobce byl ve sporu neúspěšný, byl by povinen dle § 142 odst. 1 o.s.ř. hradit žalované náklady řízení, které jí vznikly za právní zastoupení advokátem. Soud však v daném případě shledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř, neboť shledal, že na straně žalobce jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele. Žalobce byl pro toto řízení osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven advokát k hájení jeho zájmů. Důvody, pro které tak bylo učiněno, trvají i nadále. Žalobce je v invalidním důchodu III. stupně, pobírá invalidní důchod aktuálně ve výši 5 300 Kč, žalobce prošel konkursním řízením, které bylo ukončeno z důvodu, že majetek dlužníka byl zcela nepostačující. Žalobce stále dochází na léčbu základního onemocnění, je po operaci kyčelního kloubu. Žalobce pracuje – s rodinou provozují rodinné sklenářství s tím, že z výdělku se uživí a žalobci z výdělku zbývá pro jeho potřebu ještě částka kolem 3 000 Kč Náklady žalované v tomto řízení přitom přesahují částku 200 000 Kč. Výsledek řízení byl do značné míry závislý na zpracování znaleckého posudku, a jelikož žalobce byl osvobozen od soudních poplatků, byla žalované vyměřena záloha na znalečné, která činila 10 000 Kč. Soud shledal za popsaného stavu odpovídajícím, aby žalobce nahradil žalované alespoň hotové výdaje, které jí vznikly zaplacením zálohy na znalečné, s tím, že znalecký posudek vyzněl ve prospěch žalované, a není tedy důvod, aby i tyto náklady hradila ona. Soud shledal, že žalobce alespoň tuto částku 10 000 Kč je schopen žalované i při svých relativně nízkých příjmech zaplatit. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. O nákladech řízení vzniklých státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť k datu rozhodnutí nebylo ještě o konkrétní výši těchto nákladů rozhodnuto (výrok III.). Stát však nemá právo na náhradu těchto nákladů (které bude platit), neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků a žalovaná byla ve sporu plně úspěšná (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) (výrok IV.).