29 C 294/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro zaplacení 177 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 177 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 25.5.2022 se žalobkyně domáhá, aby soud žalovanému stanovil povinnost zaplatit žalobkyni částku 177 000 Kč a náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že se žalovaný na základě přijímacího řízení ze dne 3.7.2014 a prohlášení studenta ze dne 29.6.2015 (dále jen„ prohlášení“) stal studentem žalobkyně v bakalářském studijním programu a zavázal se k úhradě studijních poplatků ve výši 50 000 Kč za akademický rok a k úhradě administrativních poplatků za dobu prodloužení studia, které měl žalovaný ukončit do 31.8.2017. Jelikož žalovaný studium do této doby neukončil řádnou zkouškou a ani nepožádal žalobkyni o ukončení studia, byl žalovaný na základě předpisů žalobkyně automaticky zapisován na další akademické roky 2017 2018, 2018 2019, 2019 2020, 2020 2021 a 2021 /2022. Žalobkyně vůči žalovanému požaduje zaplatit poplatky za studium za 3 akademické roky 2019 2020, 2020 2021 a 2021 /2022 po 50 000 Kč a dále administrativní poplatky za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti poplatků ve výši 27 000 Kč. Toto studium bylo prodlouženo vyrozuměním žalobkyně o prodloužení studia ze dne 15.9.2017, 25.9.2018, 17.9.2019, 2.10.2020 a 17.9.2021. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalované dlužné částky dopisy ze dne 14.3.2022 a 17.5.2022, poslední z nich předán na poštu téhož dne.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že studium ukončil v lednu 2017 a nevěděl, že se má ze studia odhlásit. Jednání žalobkyně považuje za zneužití práva, když požaduje hradit poplatky za studium, které žalovaný nenavštěvuje.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. S přihlédnutím k tomu, že smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje a s přihlédnutím k neexistenci jiné dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem žalovaného, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, tak soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 tohoto nařízení, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť žalobkyně si se žalovaným jako rozhodné zvolili české právo v čl. I. odst. 1 prohlášení.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobkyní a rekapitulované v bodě 1 rozsudku (důkazy: vyrozumění o splnění podmínek ze dne 17.7.2014, prohlášení studenta ze dne 29.6.2015, vyrozumění o prodloužení studia ze dne 15.9.2017, 25.9.2018, 17.9.2019, 2.10.2020, 17.9.2021, výzva ke splnění povinnosti ze dne 14.3.2022, předžalobní výzva ze dne 17.5.2022 s dokladem o odeslání). Dále soud zjistil, že mezi týmiž účastníky probíhal spor u zdejšího soudu vedený pod sp.zn. 60 C 130/2018, v němž se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 120 000 Kč za prodloužení studia za dobu od 1.9.2017 do 31.8.2019, tj. akademické roky 2017 2018 a 2018 2019, přičemž soud žalobě rozsudkem ze dne 15.5.2019 vyhověl. V rámci tohoto řízení žalovaný při ústním jednáním dne 4.3.2019 uvedl, že se na konci 3. roku svého studia rozhodl škodu opustit, přičemž měl za to, že uplynutím 3 let jeho studium skončí. Žalobkyně rovněž soudu v dříve vedeném řízení sděluje, že smír mezi účastníky není možný (důkazy: protokol o jednání ze dne 15.3.2019, protokol z jednání ze dne 15.5.2019, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 60 C 310/2018-63, přípis právního zástupce žalobkyně ze dne 29.3.2019). Účastníci řízení učinili nesporným, že žalovaný není studentem žalované od akademického roku 2017 2018 (nesporné prohlášení na ústním jednání 10.10.2022).

6. Z pohledu práva platí o vztahu účastníků řízení následující: dle § 39 odst. 1 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále jen „zákon“) platí, že„ Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas“, přičemž § 39 odst. 4 písm. f/ zákona stanoví, že„ Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje… návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.“ Dle § 39a odst. 3 zákona platí, že„ Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programu.“ Dle § 61 odst. 1 a 2 zákona platí, že„ Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.“ Dle § 56 odst. 1 písm. b/ zákona platí, že„ Studium se dále ukončuje… nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu.“ Ustanovení § 63 odst. 2 zákona stanoví, že„ Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.“ 7. V čl. I. odst. 1 prohlášení se žalovaný zavázal„ …dodržovat závazky a povinnosti vyplývající z platné právní úpravy, vnitřních předpisů [anonymizováno] a rozhodnutí orgánů vysoké školy, tj. zejména Statut [anonymizováno], Studijní a zkušební řád [anonymizováno], Disciplinární řád [anonymizováno], Stipendijní řád [anonymizováno], Nařízení rektora, Oznámení rektora a všechny další vnitřní předpisy [anonymizováno] platné ke dni podpisu tohoto prohlášení i v budoucnu přijaté.“ V čl. III. odst. 4 prohlášení se žalovaný zavázal„ V případě ukončení studia (řádného či z jiného důvodu) před úhradou plné výše studijních poplatků za celou dobu studia se zavazuji doplatit rozdíl mezi celkovou výší studijních a administrativních poplatků, jak je uvedena za celou standardní dobu studia shora v odst. 1), a mnou skutečně zaplacenými splátkami, nejpozději do 30 dnů od ukončení studia. Ukončení studia z důvodu na mé straně před termínem řádného ukončení studia nemá vliv na můj závazek zaplatit plnou výši studijních poplatků za celou standardní dobu studia a nezakládá nárok na vrácení zaplaceného poplatku či jeho části.“ Dle čl. IV. odst. 4 a 5 prohlášení platí, že„ V případě neuzavření/neukončení studia do konce standardní doby studia dle § 55 a § 56 Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, obhajobou závěrečné práce, je studium daného studijního programu prodlouženo podle podmínek stanovených Vnitřním předpisem [anonymizováno]. 5) Ukončení studia z vlastní vůle (tj. zanechání studia) je možné pouze na základě mnou zaslané žádosti prostřednictvím SIS [anonymizováno] s uvedením relevantních důvodů mého zanechání studia a datem zanechání studia na [anonymizováno]. Neplnění podmínek administrace studia mne nezbavuje povinnosti úhrady studijních poplatků dle příslušné cenové úrovně za dané období dle článku III.)“ 8. Dle čl. 38 odst. 1 statutu vysoké školy ekonomie a managementu platí, že„ Studium v akreditovaném studijním programu uskutečňuje [anonymizováno] za úhradu.“ Dle čl. 1 bod 7 písm. a/ nařízení rektora [číslo] činí školné u bakalářského programu premium částku 50 000 Kč za rok. V čl. 2 odst. 2 nařízení rektora [číslo] je stanoveno, že za posunutí nebo nedodržení termínu zaplacení školného studenti hradí poplatek 1 000 Kč při prodlení do 30 dnů, 3 000 Kč při prodlení 31 – 60 dnů a 5 000 Kč při prodlení nad 60 dnů.

9. Dle čl. 1 nařízení rektora 07/ 2017 platí, že„ V případě neuzavření/neukončení studia do stanoveného termínu (standardní doba studia), je studium automaticky prodlouženo o další rok (12 měsíců) v rámci studentem poslední čerpané cenové úrovně a jejího obsahu (roční školné), a to až do doby řádného ukončení studia obhajobou závěrečné práce“, přičemž v čl. 2 odst. 1 a 2 téhož nařízení je stanoveno, že„ Prodloužení doby studia je zpoplatněno. 2) V rámci prodloužení doby studia (12 měsíců), student hradí částku ve výši ročních studijních poplatků za poslední ročník studia v rámci své standardní doby studia.“ Dle čl. 5 odst. 3 studijního a zkušebního řádu žalobkyně platí, že„ V případě neprovedení elektronického zápisu studentem ve stanoveném termínu, je proveden elektronický zápis studijním oddělením na základě volné kapacity pro daný akademický rok“, přičemž dle čl. 18 odst. 1 a 3 zkušebního řádu platí, že„ V případě nedodržení standardní doby studia neuzavřením, respektive neukončením studia obhajobou závěrečné práce, je pokračování ve studiu, nad rámec standardní doby studia, umožněno zpoplatněným prodloužením standardní doby studia. 3) Podmínky pro pokračování ve studiu v rámci prodloužení doby studia, stanovuje rektor.“ Dle čl. 19 odst. 1 zkušebního řádu platí, že„ Zanechání studia je realizováno na základě žádosti studenta zaslané prostřednictvím SIS [anonymizováno] a rektorem stanovených podmínek: odevzdání studentského průkazu [anonymizováno] (osobně, poštou nebo v zastoupení), uvedení relevantních a pravdivých důvodů pro zanechání studia, uhrazení všech dlužných studijních poplatků v akademickém roce, do kterého byl proveden elektronický zápis, respektive zápis dle Článku 5.“ 10. Dle čl. 1 odst. 2 nařízení rektora [číslo] platí, že„ Elektronický zápis ([příjmení]) probíhá v každém akademickém roce od 1.7. do [číslo], kdy možnost provedení EZ je podmíněna úhradou veškerých plateb v SIS [anonymizováno] (studijní poplatky a splátky studijních poplatků, administrativní poplatky atp.), a to dle harmonogramu plateb, data splatnosti nebo příslušného termínu posunutí splatnosti, viz Administrace plateb.“ V čl. 2 odst. 1 a 2 tohoto nařízení je uvedeno, že„ Studenti, kteří neprovedou zápis na další AR a nepožádají o zanechání studia do stanoveného data, budou zapsáni ze strany [anonymizováno] v mimořádném termínu na základě volné kapacity jednotlivých studijních skupin/modulů/předmětů, a to bez ohledu na časové preference a studijní potřeby studenta. 2) V případě, že student nechce pokračovat ve studiu na [anonymizováno], musí uvedenou skutečnost oznámit prostřednictvím SIS [spisová značka] formulář/Žádost/dotaz jako zanechání studia na [anonymizováno] před zahájením EZ, tak aby neblokoval studijní místo a kapacitu pro další AR, nejpozději však do [číslo]“ 11. Dle § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že„ Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ V § 588 obč. zákoníku je stanoveno, že„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.“ 12. Na základě skutečnosti uvedených v bodech 5 rozsudku vzal soud za prokázané, že se žalovaný stal na základě splnění podmínek přijímacího řízení studentem žalobkyně od 1.8.2014 - akademický rok 2014 /2015 - v bakalářském studijním programu ekonomika a management a že jeho studium mělo být ukončeno k 31.8.2017. Kromě zákona se účastníci řízení museli ve vzájemném vztahu řídit prohlášením studenta, statutem vysoké školy ekonomie a managementu, nařízeními rektora 09/2013, 07/ 2017 a 04/2016 a studijním a zkušebním řádem. Za studium se žalovaný zavázal platit školné ve výši 50 000 Kč za akademický rok a poplatky spojené s neuhrazením školného v řádném termínu. Studium žalovaný fakticky ukončil v akademickém roce 2017 2018, ale nepožádal žalobkyni o zanechání studia dle čl. 19 odst. 1 zkušebního řádu. Konečně má soud za prokázané, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. [číslo jednací] ze dne 15.5.2019 byla mimo jiné žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni školné ve výši 100 000 Kč za dobu od 1.9.2017 do 31.8.2019, tj. za akademické roky 2017 2018 a 2018 2019. Otázkou tak je, zda žalobkyni vzniklo právo na zaplacení školného i za dobu od 1.9.2019 do 31.12.2022, tj. za akademické roky 2019 2020, 2020 2021 a 2021 /2022 po částkách 50 000 Kč ročně.

13. Soud zjistil, že pokud student neukončí studium za podmínek právních norem předpisů, kterými se studium řídí, tak podmínky pro zápis do dalšího akademického roku studia jsou dle čl. 1 odst. 2 a čl. 2 odst. 1 nařízení rektora 04/2016 dvojí: (a) volná kapacita v jednotlivých studijních oborech žalobkyně a (b) úhrada veškerých plateb spojených se studiem, tj. studijních poplatků, splátek studijních poplatků, administrativních poplatků apod.

14. A minimálně tato poslední podmínka pro zápis do dalších akademických roků nebyla splněna, neboť žalovaný neměl uhrazeny platby za studium za předchozí akademické roky 2017 2018 a 2018 2019. Z tohoto důvodu tak nemohl být žalovaný zapsán ke studiu pro rok 2019 2020 na základě vyrozumění o prodloužení studia ze dne 17.9.2019 pro neuhrazení školného a administrativních poplatků, jako nemohl být zapsán pro období 2020 2021 pro nezaplacení školného a poplatků za předchozí rok. Stejně nemohl být zapsán pro období 2021 /2022 pro nezaplacení školného a poplatků za předchozí rok. Pokud tedy nebyly splněny podmínky pro zápis žalovaného ke studiu za dobu od 1.9.2019 – 31.8.2022, tak se žalovaný prostřednictvím prodloužení studia nestal studentem žalobkyně a nevznikl mu ani závazek platit žalobkyni školné a administrativní poplatky za studium. Žalovaný tak přestal být studentem pro neplacení školného dle § 56 odst. 1 písm. b/ zákona, neboť nesplnil podmínky studia, a to nejpozději ke dni 31.8.2019.

15. Bez ohledu na výše uvedené dále soud uvádí, že by žalobě nevyhověl i s ohledem korektiv dobrých mravů. Soud samozřejmě chápe, že žalobkyně, jako vysoká škola, hospodaří s nějakým rozpočtem a nějakým plánem, jež si tvoří s ohledem na počty studentů, s nimiž do budoucna počítá. Pokud potom student neukončí řádně studium a žalovaný kalkuluje s jím zaplaceným školným, které by následně nezískal, neboť místo pro další studenty„ blokuje“ právě tomu, který neplánovaně do dalšího akademického roku nenastoupí, tak má vůči tomuto studentu nárok na zaplacení školného, o které by jinak mohla přijít tím, že ke studiu nepřijme nového studenta. Situace žalobkyně je však v tomto případu odlišná. Je nesporné, že žalovaný neukončil studium řádně. Za toto pochybení však již je žalovaný povinen zaplatit jí 120 000 Kč. Za rozporné s dobrými mravy však soud považuje jednání, kdy žalobkyně žalovanému pět let žádné služby neposkytuje, žalovaný jí nejpozději dne 4.3.2019 sdělí, že se ke studiu nevrátí (viz protokol z ústního jednání ve věci sp.zn. 60 C 310/2018 z 4.3.2019) a přesto se žalobkyně snaží po žalovaném vymoci dalších 177 000 Kč. I když se totiž žalovaný zachoval v rozporu s ujednanými právy a povinnosti, považoval by soud za nesprávné, aby byla tato jeho právní naivita či pasivita trestána tímto způsobem, navíc když je možné, se by se žalobkyně nemusela spokojit ani s prodloužením studia do 31.8.2022 a ve svých žalobách by mohla pokračovat i nadále.

16. Z těchto důvodů proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

17. Procesně úspěšnému žalovanému soud přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a dále ve spojení s § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady…, náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a ústní jednání soudu.