29 C 46/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli v , jméno FO, ve Vietnamu dne , datum, , Jméno manželky, , nar. , Datum narození manželky, , a , jméno FO, , nar. , Datum narození manžela, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Soud přiznává opatrovníkovi žalovaného, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , advokátce, za jeho zastupování v řízení odměnu ve výši , částka, .

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu nežijí jako manželé, intimně spolu nežijí a netvoří manželské, resp. rodinné společenství pod dobu 2 let. Z manželství se nenarodily žádné děti. K žalobě nebyla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu.

2. Ve věci je dán cizí prvek, když manžel má státní občanství Vietnamské socialistické republiky a manželka občanství české. Dle čl. 20 odst. 2 až 4 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, jež byla vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb. platí, že (cit.) „(2) Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. (3) K řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. (4) V případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou příslušné justiční orgány obou smluvních stran, se rozvod řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. S ohledem na to soud uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout, neboť manželé mají bydliště na území ČR a rozhodným právem je právo vietnamské.“ Jelikož manželé měli poslední společné bydliště na území ČR, je dána pravomoc soudu věc rozhodnout, a to dle českého práva, neboť manželka má občanství české.

3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , opatrovníka , adresa4. Soud provedl dokazování oddacím listem a výslechem manželky a dospěl k následujícímu skutkovému stavu: manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, ve Vietnamské socialistické republice ve městě , jméno FO, . Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Z výslechu manželky soud zjistil, že manželka uvádí, že vzdělání má středoškolské a pracuje jako tanečnice. O rozvodu manželství si dopisovala s manželem, který s rozvodem souhlasil. K příčinám rozvratu manželství manželka uvedla, že se manželovi nedaří získat vízum ke vstupu do ČR, a tak již 2 roky nevedou spolu společnou domácnost, ani se intimně nestýkají. Manželství manželka obnovit nechce. Od výslechu manžela soud upustil podle § 389 z. ř. s., a to vzhledem ke skutečnosti, že výslech manžela by byl spojen s velkými obtížemi, neboť se manžel nemohl z výše uvedeného důvodu účastnit jednání, avšak s návrhem na rozvod souhlasil, jak soud zjistil z výslechu manželky.

5. Opatrovník manžela se vyjádřil při jednání dne , datum, , přičemž uvedl, že s rozvodem souhlasí.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, manželka nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Podle výpovědi manželky a s ohledem na dlouhou dobu, po kterou se spolu manželé nestýkají vyplývá, že ani manžel nemá zájem na pokračování manželství. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup podle § 755 odst. 2 o. z., přičemž v souladu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.

8. Soud přiznal ustanovenému opatrovníkovi žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 6 655 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 9 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a účast na jednání soudu dne , datum, ). Opatrovníkovi náleží podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty stanovené podle § 7 a. t. (30 000 Kč) ve výši 2 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby. Opatrovníkovi dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (2 x režijní paušál à 450 Kč). Opatrovník žalovaného je plátcem DPH, proto mu soud přiznal dále DPH ve výši 21 % z částky 3 900 Kč, tj. 1 155 Kč.