29 C 47/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 12 873 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % p.a. od datum do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náklady řízení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyni se vrací její zaplacená záloha ve výši částka

1. Žalobkyně se domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný, jakožto cestující, využil dne datum přepravních služeb spol. právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a to ve vlaku č. hodnota mezi stanicemi adresa, kdy uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně přepravní smlouvu. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž se bezdůvodně vůči právní předchůdkyni žalobkyně obohatil, a to ve výši částka, přičemž k jízdnému byla vlakvedoucím žalovanému taktéž účtována přirážka za porušení přepravních podmínek (jízda bez jízdenky) ve výši částka, kterou žalovaný odmítl zaplatit. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal ani dokladem totožnosti, tak byla přivolána hlídka PČR a za její asistence byl žalovaný z přepravy vyloučen. V důsledku tohoto incidentu došlo ke zpoždění vlaku v délce 36 minut. Za toto zpoždění právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému přirážku za nepovolené zdržení vlaku ve výši částka a náhrady za zpoždění vlaku ve výši částka (36 minut x částka). Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný odmítl poskytnout vlakvedoucímu jakoukoliv součinnost. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na spol. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno s. r. o., IČO IČO, která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť žalobkyně v žalobě dostatečným způsobem netvrdí konkrétní skutečnosti, kdy zejména chybí informace o tom: kdy, kde a k jak velkému zpoždění vlaku mělo dojít. Žalovaný primárně tvrdí, že si nemohl zakoupit jízdenku, neboť pokladna nebyla obsazena (v době, kdy dorazil na nádraží a nastupoval do vlaku, tj. v 0:30 hodin). Žalovaný informoval průvodčího předmětného vlaku, před nastoupením do vlaku, že na pokladně nikdo nebyl, proto nemá jízdenku, kterou by si chtěl koupit. Průvodčím byl informován, že toto vyřeší ve vlaku. Žalovaný nechtěl průvodčímu zaplatit přirážku, neboť na tu nevznikl průvodčímu nárok. Žalovaný uvádí, že zpoždění vlaku nezapříčinil. Dle žalovaného zapříčinil zpoždění vlaku průvodčí, který vyžadoval na žalovaném zaplacení příplatku k jízdnému a neadekvátní přístup průvodčího.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, proto se v dané věci jedná o řízení s cizím prvkem. Soud se zabýval otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je právní poměr ze smlouvy o přepravě, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav.

5. Dne datum žalovaný cestoval vlakem č. hodnota provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně mezi stanicemi adresa, čímž uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně cenu za přepravu ve výši částka (zjištěno ze smluvních přepravních podmínek Anonymizováno Anonymizováno, z e-mailu od osoby označené jako Jméno zainteresované osoby 0/0 právní předchůdkyni žalobkyně ze dne datum a z potvrzení o nedodržení Anonymizováno při pokutě částka). Pokladna byla dne datum ve stanici adresa otevřena a obsazena do 01:00 hod., kdy na této pokladně docházelo k prodeji jízdenek, přičemž prodej je na této pokladně zaznamenán v 0:12, 0:13, 0:30 a 0:31 hodin (zjištěno z e-mailu od Anonymizováno od p. Anonymizováno). Po započetí přepravy se žalovaný na výzvu pověřeného zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně neprokázal platným jízdným dokladem, čímž porušil přepravní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, proto pověřený zaměstnanec vyměřil žalovanému jízdné ve výši částka a přirážku za cestování bez platné jízdenky ve výši částka (zjištěno z potvrzení o nedodržení Anonymizováno při pokutě částka). Žalovaný se nebyl ochoten prokázat dokladem totožnosti, proto byl identifikován až PČR, která byla pověřeným zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně přivolána (zjištěno ze sdělení PČR ze dne datum). V důsledku tohoto incidentu došlo k nepovolenému zpoždění vlaku (zjištěno z oznámení o závadách), a proto byla žalovanému uložena přirážka za nepovolené zdržení vlaku ve výši částka (zjištěno z potvrzení o nedodržení Anonymizováno při pokutě částka) a náhrada za zpoždění vlaku o 36 minut ve výši částka (36 minut x částka) (zjištěno z dokumentu označeného „editace narušení jízdy vlaku“, výpisu označeného „Dynamika a narušení jízdy vlaku“, z ceníku přirážek a smluvních poplatků a z potvrzení o nedodržení Anonymizováno při pokutě částka – 2x). Žalovaný byl tedy povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na spol. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno s. r. o., IČO IČO, která ji následně postoupila na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky č. hodnota, z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek a ze smlouvy o postoupení pohledávek č. hodnota vč. přílohy č. hodnota). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum – 2x).

6. Ze svědecké výpovědi svědka jméno FO (dále jen „svědek“) bylo zjištěno, že v dubnu 2023 byl zaměstnán jako vlakvedoucí u právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaného si vybavuje, a to z vlaku jedoucího ze stanice adresa ve směru stanice adresa, kdy se jednalo o jeden z posledních vlaků, který jede cca v 00:30 hodin. K incidentu se žalovaným došlo cca před rokem a půl zpět, kdy žalovaný neměl platný jízdní doklad, přičemž tvrdil, že si jej nemohl zakoupit, neboť na pokladně nikdo nebyl. Svědek měl k dispozici přenosnou osobní pokladnu, která ukazuje, zda je pokladna v určitém místě (v tomto případě ve stanici adresa) otevřena. Tato přenosná pokladna ukazovala, že pokladna ve stanici adresa otevřena byla, proto chtěl svědek na žalovaném zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši částka (tzv. manipulační poplatek). Žalovaný však tvrdil, že pokladna v dané stanici byla zavřena, proto svědek obešel další cestující, aby podle jejich jízdenek zjistil, zda byla pokladna otevřena. Z jízdenek od dalších cestujících (cca 7 osob) bylo zjištěno, že pokladna ve stanici adresa byla otevřena, neboť si tam ostatní cestující zakoupili zhruba 10 minut před odjezdem vlaku jízdenku. Přenosná pokladna pozná pouze to, zda je daná pokladna otevřená, nikoliv že tam někdo opravdu je, proto se pracovník pokladny musí vždy z pokladny odhlásit, a to i v případě, kdy jde například pouze na WC, neboť by jinak porušil své pracovní povinnosti. Svědek nadále požadoval na žalovaném zaplacení jízdenky a manipulačního poplatku, přičemž pokud by byla pokladna ve stanici uzavřena, tak by požadoval zaplacení pouze jízdenky. Žalovaný primárně odmítal zaplatit manipulační poplatek, proto byl svědkem upozorněn, že pokud jej nezaplatí, tak bude z přepravy vyloučen na další zastávce, což žalovaný taktéž odmítl. Žalovaný se choval agresivně, proto svědek zavolal PČR, která se dostavila na zastávku adresa. PČR žalovaného vyloučila z přepravy, proto musel žalovaný zaplatit pokutu za zpoždění předmětného vlaku ve výši částka za minutu. Žalovaný u sebe neměl doklad totožnosti, což uváděl již v přepravě svědkovi, proto tyto údaje musela zjistit až PČR. Svědek uvedl, že listiny „potvrzení o nedodržení Anonymizováno“ podepisoval právě svědek, kdy tyto protokoly pomocí přenosné pokladny vytiskl. Svědek dále uvedl, že na potvrzení o nedodržení Anonymizováno je nejdříve uvedeno zpoždění vlaku 22 minut, které je následně přepsáno na 36 minut, kdy toto bylo způsobeno tím, že v době tisku těchto dokladů bylo zpoždění vlaku opravdu 22 minut, ale následně došlo k dalšímu zdržení, neboť musela být přivolána cizinecká policie, proto se zdržení vlaku protáhlo. Upravený údaj na potvrzeních odpovídá skutečnému zpoždění. Svědek a žalovaný spolu před nastoupením do předmětného vlaku nekomunikovali. Žalovaný nakonec souhlasil se zaplacením jízdenky a manipulačního poplatku, ale to již bylo v době, kdy měl vlak zpoždění. Žalovaný nakonec nezaplatil ničeho.

7. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že jezdil do Anonymizováno za přítelkyní, kdy si vždy zakoupil lístek na pokladně. V dané situaci však nikdo na pokladně nebyl, proto si nemohl lístek zakoupit a rovnou utíkal do předmětného vlaku. Vlakvedoucímu řekl, že nemá lístek, ale ten mu odpověděl, že pak vše vyřeší. Vlakvedoucí chtěl na žalovaném zaplacení jízdného a manipulačního poplatku, což žalovaný nechtěl zaplatit, neboť si lístek nemohl na pokladně zakoupit. Vlakvedoucí byl agresivní, chtěl po něm doklady, chtěl ho vyhodit z vlaku. Na zastávce adresa byla PČR, která ho nakonec z vlaku vyhodila, resp. odešel sám. PČR sdělil, že je vlakvedoucí „pod vlivem“. Na zastávce adresa nakonec žalovaný byl ochoten jízdné a manipulační poplatek zaplatit, ale vlakvedoucí trval i na úhradě pokuty za zpoždění vlaku, což žalovaný odmítl.

8. Soud konstatuje, že žalovaný trval na provedení důkazu kamerovými záznamy z vlakové stanice adresa v době od 0:01 hod. do 1:00 hod., avšak provedení tohoto důkazu soud zamítl pro nadbytečnost, neboť bylo zjištěno, že v pokladnách ve stanici adresa jsou instalované kamery, které jsou již delší dobu nefunkční, a to z důvodu rekonstrukce. Další kamery, které se nachází v budově nádraží a na jednotlivých nástupištích jsou v majetku správy spol. Správa železnic, s. o., přičemž kamerové záznamy ze dne datum nejsou dostupné, neboť archivace kamerových záznamů trvá pouze 168 hodin, kdy je následně záznam přemazán záznamem novým (viz e-mailová komunikace ze dne datum a ze dne datum mezi soudem a paní jméno FO, zaměstnankyní Anonymizováno Anonymizováno).

9. Při hodnocení důkazů soud postupoval tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty.

10. Pokud jde o hodnocení důkazu svědeckou výpovědí svědka (jméno FO), soud konstatuje, že tento vypovídal přesvědčivě, kdy soud pokládá jeho výpověď za věrohodnou, neboť jeho výpověď korespondovala s tvrzením žalobkyně, přičemž svědek není na výsledku sporu nijak angažován.

11. Pokud jde o hodnocení důkazu účastnickou výpovědí žalovaného, soud v první řadě konstatuje, že převážnou část jeho výpovědi považuje za nevěrohodnou, neboť nekoresponduje s provedenými důkazy a s tím, co vypověděl svědek. Soud neuvěřil tvrzením žalovaného ohledně toho, že pokladna byla ve stanici adresa uzavřena, proto si nemohl zakoupit jízdenku, neboť toto tvrzení bylo vyvráceno výslechem svědka a provedeným důkazem označeným jako „e-mail od Anonymizováno od p. Anonymizováno“. Z těchto provedených důkazů vyplývá, že pokladna byla ve stanici adresa dne datum v noci otevřena, neboť na této pokladně byly mimo jiné prodány jízdenky ostatním cestujícím, a to konkrétně v čase 0:12, 0:13, 0:30 a 0:31 hodin.

12. Co se týče hodnocení provedených listinných důkazů, ty soud hodnotí jako pravé a věrohodné, neboť v řízení nevyplynuly žádné skutečnost, které by zavdávaly příčinu o jejich pravosti pochybovat.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

14. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.

15. Podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“) výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše částka.

17. Podle bodu 3.

3. Smluvních přepravních podmínek Českých drah (dále jen „SPPO“) přepravní smlouvou smí s ČD samostatně uzavřít osoba starší 6 let a jejím uzavřením vzniká právní vztah mezi cestujícím a dopravcem. Tento právní vztah obsahuje závazek cestujícího dodržovat přepravní podmínky vyhlášené ve SPPO a zaplatit za přepravu cenu dle tarifu ČD. Podle bodu 19.

3. SPPO pokud cestující nemohl provést platbu ve vlaku, pověřený zaměstnanec ČD mu vystaví potvrzení s uvedením jízdného (rozdílu jízdného), na které sdělí nárok, včetně přirážky k jízdnému ve výši částka. Podle 45.

1. SPPO pokud cestující poruší přepravní podmínky tím, že svým přímým nebo nepřímým jednáním způsobí mimořádné zastavení nebo zdržení vlaku, které nebylo dopředu schválené dle čl. 44 SPPO, zaplatí každý, kdo zpoždění nebo odřeknutí způsobil nebo zavinil, přirážku dle tarifu ČD.

18. Podle Tarifu Českých drah (dále jen „Tarif“) představuje náhrada za zpoždění osobního, spěšného vlaku a rychlíku částka za každou i jen započatou minuty zdržení, nejméně částka. Podle Tarifu přirážka za nepovolené zastavení nebo zdržení nebo odřeknutí vlaku pro každého, kdo zdržení nebo odřeknutí způsobil představuje částka. Podle Tarifu přirážka za porušení přepravních podmínek představuje částka.

19. Podle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou.

20. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl.

21. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo nástupem do hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření smlouvy o přepravě osob, přičemž žalovaný se jako cestující neprokázal na výzvu svědka platným jízdním dokladem z příčin na své straně. Soud má za prokázané, že si žalovaný mohl zakoupit jízdenku na pokladně ve stanici adresa, protože, jak vyplynulo z provedených důkazů, ta byla dne datum (v noci) otevřena a obsazena, což vyplývá mimo jiné z toho, že další cestující si na této pokladně jízdenku zakoupili (v 0:12, 0:13, 0:30 a 0:31 hodin). Taktéž přenosná pokladna ve vlaku svědkovi ukazovala, jak uvedl, že pokladna ve stanici adresa je otevřena. Pokud by si žalovaný jízdenku nestihl zakoupit na pokladně ve stanici adresa, tak měl možnost si ji zakoupit ve vlaku, a to prostřednictvím přenosné pokladny, kterou měl svědek k dispozici, přičemž tato možnost mu taktéž byla svědkem nabídnuta. Žalovaný si přesto jízdenku nezakoupil, proto mu vznikla povinnost zaplatit kromě jízdného ve výši částka i přirážku k jízdnému ve výši částka (viz bod 17 rozsudku).

22. Dále žalovaný zavinil nepovolené zpoždění vlaku tím, že odmítl prokázat svoji totožnost a z vlaku vystoupit, a proto mu byla uložena přirážka za nepovolené zdržení vlaku ve výši částka a náhrada za zpoždění vlaku ve výši částka (36 min x částka) (viz bod 18 rozsudku).

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení, proto má žalobkyně vůči žalovanému dále nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum a účast na jednání soudu dne datum) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

25. Soud rozhodl o tom, že se žalobkyni vrací nespotřebovaná záloha ve výši částka, která byla žalobkyní složena dle usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, na náklady spojené s výslechem svědka jméno FO, avšak ten svědečné nepožadoval, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.