29 C 99/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení 1 941 518,25 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 941 518,25 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% p.a. od 22.11.2023 do zaplacení, a nahradit jí, k rukám jejího právního zástupce, náklady řízení ve výši 196 296 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 1 941 518,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále též jen „smlouva o smlouvě budoucí“), na jejímž základě měla žalovaná vybudovat na pozemku , adresa, rodinný dům s garáží (dále jen „nemovitost“) a následně jej prodat za sjednanou cenu žalobkyni. Žalovaná na žalobkyni požadovala zaplacení částky 1 500 000 Kč, která představovala zálohu na kupní cenu nemovitosti. Žalobkyně vynaložila na přípravné práce (v souvislosti s výstavbou nemovitosti) částku 302 984 Kč, avšak k výstavbě a prodeji nemovitosti nedošlo z důvodu na straně žalované. Dne , datum, uzavřely účastnice řízení dohodu o narovnání (dále též jen „dohoda“), na jejímž základě došlo k narovnání sporů souvisejících s nerealizovanou výstavbou nemovitosti, přičemž se obě účastnice řízení dohodly na vyčíslení nároku, který náleží žalobkyni. Žalovaná se v dohodě (čl. 2.4. dohody) zavázala uhradit žalobkyni částku v celkové výši 1 941 518,25 Kč, a to do 30 pracovních dnů ode dne uzavření dohody, avšak do dnešního dne ničeho nezaplatila. Účastnice řízení aktuálně vzájemně nejednají o smírném vyřešení sporu, přičemž žalobkyně nemá zájem o žádnou formu náhradního plnění od žalované či jakýkoliv druh spolupráce. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanou vznesenou kompenzační námitku považuje za smyšlenou, kompenzační námitka je neurčitá a není způsobilá k započtení v tomto řízení, přičemž by se případně mělo jednat o závazek pana Stoyky (manžel žalobkyně), nikoliv žalobkyně, proto by jej případně mohla žalovaná uplatnit v samostatném řízení. Žalobkyně navrhla, aby soud k této námitce žalované nepřihlédl, přičemž z opatrnosti namítla její promlčení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že mezi účastnicemi řízení došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, jejímž předmětem byl budoucí převod vlastnického práva k pozemku , adresa, , a to spolu s výstavbou nemovitosti na tomto pozemku. Žalobkyně žalované uhradila zálohu na kupní cenu budoucího předmětu převodu, avšak v mezidobí, před započetím výstavby, došlo ke zcela mimořádným a nepředvídatelným vnějším okolnostem (nepříznivý vývoj ekonomiky, inflace, vývoj cen na trhu , právnická osoba, a prací), což způsobilo navýšení vstupních cen pro výstavbu, proto bylo nutné navýšit kupní cenu budoucího předmětu převodu – nemovitosti. Žalobkyně navýšení kupní ceny odmítla, proto účastnice řízení uzavřely dne , datum, dohodu. Mezi žalobkyní a žalovanou probíhá i nadále vzájemná komunikace, kdy žalovaná projevila zájem o koupi jiného rodinného domu z nabídky žalované v projektu , Anonymizováno, , adresa, , proto má žalovaná zato, že zájem žalobkyně na koupi nemovitostí/rodinných domů z nabídky žalované doposud fakticky trvá s tím, že vrácení částky dle dohody bude spojeno právě s koupí jiné nemovitosti/rodinného domu z nabídky žalované. Plnění dle dohody je tedy předčasné. Účastnice řízení projednávaly taktéž možnost obchodní spolupráce žalované se společností manžela žalobkyně. Dále žalovaná uvedla, že měla s , Anonymizováno, uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti , Anonymizováno, uzavřít smlouvu se společností , Anonymizováno, , a to za odměnu 1 000 000 Kč, kdy tato odměna vyplývala z objemu realizovaných zakázek, které měly dosáhnout hodnoty 20 000 000 Kč, přičemž odměna měla činit 5 %, tj. 1 000 000 Kč, proto žalobkyně vznesla kompenzační námitku oproti nároku uplatňovaného žalobkyní, a to ve výši 1 000 000 Kč.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle mezinárodní smlouvy, a to podle jejího čl. 48 a násl., přičemž rozhodným právem je právo české.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, dohodu, ze které vyplývá (bod 1.1. dohody), že účastnice řízení uzavřely dne , datum, smlouvu o smlouvě budoucí, kdy se žalobkyně a žalovaná zavázaly za splnění sjednaných podmínek uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem měl být převod nemovitosti. S ohledem na vývoj trhu (ekonomický vývoj, inflace, navýšení cen), však žalobkyně nemá dále zájem na pokračování a plnění shora cit. smlouvy, proto žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu. V dohodě bylo ujednáno (bod 2.4. dohody), že žalovaná zaplatí žalobkyni bezhotovostním bankovním převodem uhrazenou zálohu na kupní cenu nemovitosti ve výši 1 500 000 Kč spolu s částkou 138 534,25 Kč (vyčíslené úroky) a částkou 302 984 Kč (klientské změny a návrhy interiéru a exteriéru). Celkem tedy žalovaná měla žalobkyni zaplatit částku 1 941 518,25 Kč, a to do 30 pracovních dnů od uzavření dohody (zjištěno z dohody o ukončení smlouvy a narovnání ze dne , datum, ). Žalobkyně žalované sjednanou částku nezaplatila, proto žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, a doručenky). Žalobkyně urgovala , jméno FO, k zaplacení dlužné částky, a to prostřednictvím SMS (zjištěno z SMS komunikace mezi , jméno FO, a žalobkyní). Zaměstnankyně žalované zaslala dne , datum, žalobkyni e-mail s nabídkou vil ke koupi spolu s jejich půdorysem (zjištěno z e-mailu ze dne , datum, a 2x půdorys nemovitých věcí).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

6. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

7. Mezi účastnicemi řízení byla dne , datum, uzavřena dohoda v souladu s citovaným ustanovením § 1903 odst. 1 o. z., podle kterého lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Podstatou narovnání je nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a namísto něho vzniká nový závazek. Právním titulem nově vzniklého závazku je tak právě dohoda o narovnání (dohoda), neboť původní (narovnávaný) právní vztah účastnic řízení byl touto dohodou zrušen. Na základě výše uvedené dohody mezi účastnicemi řízení vznikl nový závazek, jehož obsahem byla povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 1 941 518,25 Kč, a to do 30 pracovních dnů ode dne uzavření této dohody. Soud shledal, že dohoda je určitá, nejednalo se o lichevní jednání, ani jednání neúměrně zkracující jednu ze stran. Mezi účastnicemi nebylo ani sporné, že žalovaná výše uvedenou částku žalobkyni doposud nezaplatila, že by závazek mezi účastnicemi neexistoval, že by závazek nebyl platný. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 2558/2022, dle kterého(cit.) „Dosavadní závazek, jenž zanikl, je nahrazen nově sjednaným, který je obsažen v dohodě o narovnání. Dohoda o narovnání je pak samostatným zavazovacím důvodem. Po uzavření dohody o narovnání se již věřitel nemůže domáhat plnění z původního závazku, nýbrž jen plnění z nového závazku založeného dohodou o narovnání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4413/2007, ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3107/2020, a ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3320/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3914/2017, a ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4733/2016).“8. Soud se dále zabýval i obranou žalované vyvěrající z její námitky jednostranného započtení vyplývající z toho, že žalovaná měla mít uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvu s panem , Anonymizováno, (manžel žalobkyně), jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti pana , Anonymizováno, uzavřít smlouvu se společností , Anonymizováno, , a to za odměnu ve výši 1 000 000 Kč, kdy tato odměna představovala 5 % z celkové hodnoty realizovaných zakázek (tyto zakázky měly dosáhnout částky 20 000 000 Kč), proto žalobkyně vznesla námitku započtení oproti nároku uplatňovaného žalobkyní v tomto řízení ve výši 1 000 000 Kč.

9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 platí, že „…v kontextu civilního procesu by měl být smysl § 1987 odst. 2 o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé, o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost (nikoli nepodobné řešení srovnej v čl. 6:136 nizozemského občanského zákoníku).“10. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu dne 9. 9. 2020 sp. zn. 31 Cdo 684/2020 plyne, že „Lze tudíž dovodit, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. „Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je tudíž (zásadně, viz dále) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky… Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky… Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. (srov. výše k posuzování, zda je aktivní pohledávka „nejistá nebo neurčitá“). Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování).“11. S přihlédnutím k výše citované judikatuře Nejvyššího soudu dospěl soud k závěru, že pohledávku žalované užité k zápočtu je namístě vyhodnotit jako nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., kterou nelze v rámci obrany započíst proti nároku žalobkyně. Na jedné straně totiž stojí pohledávka žalobkyně, jejíž existence a splatnost není mezi účastnicemi řízení sporná, na straně druhé stojí nárok žalované na zaplacení částky 1 000 000 Kč, k níž žalovaná neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo patrno, čeho a z jakého důvodu se domáhá. Vůbec samou existenci takové pohledávky žalobkyně sporuje a vznesla námitku nezapočitatelnosti takové pohledávky jako neurčité a nejisté. Tím, že žalovaná domnělou pohledávku uplatnila teprve až na jednání soudu, a to pouze ve velice nejasných obrysech, tak by si prokazování takové pohledávky, poté, co by žalovaná musela být vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř, vyžádalo výrazně rozsáhlejší a složitější dokazování, jež by vedlo k prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce žalobkyně. Rovněž je třeba upozornit na fakt, žalovanou uplatněný zápočet směřuje vůči pohledávce manžela žalobkyně, nikoliv vůči žalobkyni samotné. Závěr o nezapočitatelnosti takové pohledávky v tomto řízení však pochopitelně neznamená, že by se žalovaná svého nároku nemohla domáhat v jí iniciovaném soudním řízení.

12. Soud tedy dospěl k závěru, že na základě dohody žalobkyni náleží právo na zaplacení částky 1 941 518,25 Kč a naopak že uplatněná pohledávka žalované není kompenzabilní vůči pohledávce žalobkyně, neboť je jak neurčitá, tak i nejistá.

13. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., tak soud taktéž přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši od data splatnosti nároku, který byl dohodou určen do , datum, .

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 196 296 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 97 076 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 941 518,25 Kč sestávající z částky 16 100 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření a jednání soudu) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 82 000 Kč ve výši 17 220 Kč.