30 C 104/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A a manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manžela a Jméno manželky, rozené rodné přijmení, uzavřené dne datum před Obecním úřadem adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se návrhem, doručeným soudu dne datum, domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků je zcela nefunkčním a formálním svazkem a manžel nemá zájem v něm dále setrvávat. Manželům se narodil syn, který je dosud nezletilý. Manželka navrhla přerušení řízení do doby, kdy bude dořešena péče o nezletilého syna. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Obecním úřadem adresa. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to dosud nezletilý syn jméno FO, narozený datum. O poměrech tohoto dítěte bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž byla schválena dohoda manželů. Manželé dosud neuzavřeli žádnou dohodu o vypořádání společného majetku. Z účastnických výslechů manžela a manželky soud zjistil shodný postoj manželů k příčině rozvratu manželství s tím, že manželé si nejméně od ledna 2024 přestali rozumět, mají jiný pohled na hospodaření v domácnosti i na výchovu nezletilého, došlo proto k ochlazení citových vztahu a vzájemnému odcizení, manželka vnímala změny v chování manžela. Od dubna 2024 manželé již nesdílejí společnou domácnost, netráví spolu čas, nefungují jako rodina. Oba manželé považují manželství za formální svazek, jenž je hluboce a trvale rozvrácený a oba žádají soud, aby manželství bylo rozvedeno. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. adresa, trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství má soud za zjištěný z provedeného dokazování, z něhož vyplynulo, že manželé spolu dlouhodobě nežijí v intimním ani jiném vztahu, přičemž oba manželé považují shodně manželství za trvale a hluboce rozvrácené a nechtějí v něm dále setrvávat. Podle shodného prohlášení manželů již proto nelze očekávat obnovení manželského soužití. Jelikož jsou splněny zákonné předpoklady rozvodu manželství, soud manželství podle § 755 odst. 1 a § 756 o. z. rozvedl. Oba manželé se vzdali práva na odvolání. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když pro aplikaci věty druhé tohoto zákonného ustanovení soud podmínky neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Právo nepřísluší tomu, kdo se jej výslovně vzdal. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, skončí uplynutím 45 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství; účastník, který má v občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo o registrovaném partnerství, je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jeho dosavadního občanského průkazu (§ 11 písm. b) a § 34 odst. 3 písm. c) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z., § 393 z. ř. s.).