30 C 109/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně. v likvidaci, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 39 713,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení dlužných částek poskytnutých žalované na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum distančním způsobem přes webové stránky www.podezřelý výraz.cz, sjednaný úvěrový rámec s možností postupného čerpání činil částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku a smluvních poplatků splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách stanovených jako procentuální část ze sjednaného úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, žalobkyně proto přistoupila ke dni datum k výpovědi smlouvy a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Pohledávka žalobkyně ve výši částka sestává z neuhrazené jistiny částka, sjednaného poplatku za vyplacení tranší úvěru částka, smluvní úrok částka, sjednaný poplatek za službu „Presto“ částka. Žalovaná dlužnou částku ani k předžalobní výzvě žalobkyně neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Z dokazování provedeného těmito listinnými důkazy: smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, včetně přílohy – předpis splátek, všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, autorizace ověření totožnosti žalovaného, jméno FO výpis, výpis o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy žalované, obecné principy posuzování (úvěruschopnosti) spotřebitele, přehled bankovních transakcí vyplacených žalované za období 03/2024-03/2025, dopis ze dne datum (výpověď), předžalobní výzvou ze dne datum včetně dokladu o odeslání (datum), soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.podezřelý výraz.cz uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru s kreditním rámcem do částka. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření, identifikovala se jménem, příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, e-mailem, telefonním číslem a číslem bankovního účtu a potvrdila jejich správnost, byl jí zpřístupněn formulář standardních předsmluvních informací, který odsouhlasila, a poté i návrh smlouvy o úvěru, který následně odsouhlasila kliknutím na volbu „Podepisuji“. Smlouva a formulář jí byla následně zaslána na zadanou e-mailovou adresu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobkyně. Úvěr žalované poskytnut ve 13 platbách v průběhu března a dubna 2025, celkem ve výši částka, bankovním převodem na ověřený účet uvedený ve smlouvě č. č. účtu. Žalovaná dále sjednala mj. volitelnou službu „Anonymizováno“ dle čl. VII odst. 4 smlouvy. Žalovaná se zavázal poskytnutý úvěr dle čl. V. a VI. smlouvy splácet v pravidelných denních splátkách spolu s denní úrokovou sazbou 0,85 % (RPSN 1 128,92 %) počínaje 30. dnem od poskytnutí úvěru, tj. datum s posledním dnem trvání smlouvy datum, a to s výší splátky vypočtené vždy dle vzorce v čl. 5 VOP a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky. Celková částka splacení úvěru má být aktuálně uvedena v klientské sekci. %. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, žalobkyně proto přistoupila ke dni datum v souladu s uzavřenou smlouvou k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Pohledávka žalobkyně ve výši částka sestává z neuhrazené jistiny částka, sjednaného poplatku za vyplacení tranší úvěru částka, smluvní úrok částka, sjednaný poplatek za službu „Anonymizováno“ částka a smluvní pokuty částka. Žalovaná dlužnou částku ani k předžalobní výzvě žalobkyně neuhradila.

6. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované nejprve na základě poskytnutých údajů s tím, že v domácnosti hospodaří 2 osoby s příjmem, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 65 000 byla ověřena bankovním výpisem na částku částka, výdaje na bydlení částka, výdaje na půjčky částka, další nezbytné výdaje částka a zbytné výdaje částka. Dále bylo dne datum nahlédnuto do centrálních registrů a rejstříků (bankovní a nebankovní registr klientů, centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MV) a sankčních seznamů a interních registrů historie klienta. Veškeré získané údaje žalobkyně zhodnotila podle interní metodiky schválené ČNB, při vyhodnocení schopnosti žalované úvěr splácet byl zohledněn regionální koeficient 1,5, rezerva pro výdaje částka, vypočtené minimální výdaje částka, disponibilní příjem částka, počet doporučených prodloužení 0, to vše se závěrem, že žalovaná je schopna své závazky splácet a se stanovením limitů pro úvěr a jeho splácení.

7. Žaloba je z části důvodná.

8. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, a to z následujících důvodů:

9. Smlouvu uzavřenou dne datum mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“) uzavřenou adhezním způsobem (§ 1798 a násl. o. z.). Žalovaná na straně úvěrované smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Na smlouvu dopadá rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byla dostatečným způsobem a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když žalobkyní provedené vyhodnocení schopnosti žalované úvěr splácet – s ohledem na obsah uzavřené smlouvy, jakož i s ohledem na poskytnutou částku úvěru a dobu splatnosti, získané a ověřené informace a prověření žalovaného ve veřejně přístupných rejstřících – shledal soud v tomto případě zcela dostačujícím k poskytnutí úvěru.

10. Soud se zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 580 a § 588 o. z., pokud jde o sjednanou výši úrokové sazby, a to zejména s odkazem na závěry plynoucí z ustálené rozhodovací praxe soudů, podle níž je zpravidla v rozporu s dobrými mravy výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, nebo z 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005).

11. V posuzovaném případě byl sjednán nominální úrok ve výši 0,85 % denně, tj. 310,25 % ročně. Nad rámec úroku jsou sjednány další poplatky, v důsledku dalších ujednání smlouvy současně RPSN poskytnutého úvěru činila 1128,92 %. V době uzavření smlouvy o úvěru (březen 2025) poskytovaly banky spotřebitelské revolvingové úvěry domácnostem se sazbou 14,82 % ročně (srov. databázi časových řad ARAD vedenou ČNB: http://www.cnb.cz/arad/#/cs/sets). Úroková sazba sjednaná v uzavřené smlouvě tuto bankovní úrokovou sazbu mnohonásobně, tedy zcela neadekvátním způsobem, přesahuje. Tak vysokou úrokovou sazbu je třeba považovat za zcela excesivní a zjevně nemravnou. Uzavřená smlouva o úvěru se tak blíží lichevní smlouvě.

12. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Neplatné ujednání o úroku nebylo možné změnit (moderovat) ve smyslu ustanovení § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem ust. § 577 o. z., kterým je mj. i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání. Uvedená interpretace § 577 o. z. vychází rovněž z judikatury Soudního dvora EU, která zdůrazňuje potřebu zabránit používání nemravných klauzulí ve smlouvách se spotřebiteli. Pokud by soud mohl měnit obsah smlouvy, mohlo by to vést k eliminaci odrazujícího účinku pro poskytovatele. Nelze připustit, aby poskytovatelé nabyli dojmu, že sice bude rozhodnuto o neplatnosti takových klauzulí, nicméně vnitrostátní soud může smlouvu v nezbytném rozsahu doplnit. To by totiž nevedlo k ničemu jinému, než že by poskytovatelé byli nadále podněcováni uvedené klauzule využívat namísto toho, aby byli vedeni se takových praktik střežit (viz např. rozsudek SDEU ze 14. 6. 2012, Banco Español de Crédito SA proti Joaquínovi Calderónovi Caminovi, C-618/10 nebo rozsudek SDEU ze 7. 11. 2019, Kanyeba SA Nijs a Deroga, C-349/18 – C-351/18).

13. Absolutní neplatnost se v daném případě týká celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu ustanovení § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Žalobkyně jako poskytovatel úvěrů, profesionál, uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru tvořila jeden celek. Dle názoru zdejšího soudu by žalobkyně, bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích, tuto smlouvu s žalovanou neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. Ke shodným závěrům v případě obdobných úvěrových smluv opakovaně dospěl rovněž Městský soud v Praze (srov. např. rozsudky z 10. 1. 2023, č. j. 35 Co 345/2022-56, či z 24. 10. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99).

14. Za této situace nelze než uzavřít, že uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rovněž dle ustálené judikatury Soudního dvora má vnitrostátní soud „z úřední povinnosti posoudit zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné“ (rozsudek ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, bod 32; také viz rozsudek ze dne 26. 10. 2006, Mostaza Claro, C-168/05, bod 38).

15. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat zásadou ochrany dobrých mravů a ochranou spotřebitele.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud posoudil práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši čerpané a dosud nesplacené jistiny, tedy v částce částka, poskytnuté bez právního důvodu. Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradila, a tedy neunesla v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaná souhlasila fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k dalšímu navýšení nákladů žalované.

18. Soud proto vyhověl žalobě o zaplacení částky částka (nesplacené části jistiny úvěru) spolu se zákonným úrokem z této částky (výrok I.).

19. Žalobkyně požadovala příslušenství pohledávky pouze ve výši zákonného úroku z prodlení z částky z částky částka od datum (po zesplatnění úvěru) do zaplacení. Žalované byla prokazatelně odeslána předžalobní výzva dne datum, přičemž dle § 573 o. z. má soud za to, že bylo doručeno do 3 pracovních dnů poté, tj. dne datum, pohledávka měla být uhrazena do 3 dnů, splatnost dluhu tak nastala dne datum, tedy se žalovaná dostala do prodlení dne datum, a od této doby byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny částka ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v souladu s ustanovením § 1970 o. z. Ve zbývající části soud požadovaný úrok z prodlení zamítl. tranší úvěru, poplatek za sjednané služby a smluvní pokutu, s příslušenstvím, soud zamítl, neboť v této části žalobkyni nárok nevznikl s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (výrok II).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť v řízení byl z větší části úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.