30 C 168/2022
č. j. 30 C 168/2022-90
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o náhradu nemajetkové újmy ve výši 600 000 Kč, protože nárok byl promlčen. Soud se opřel o § 106 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy poškozený o škodě a viníkovi věděl. Informace o žalobci v registru byly vedeny od září 2013, což znamená, že lhůta pro uplatnění nároku vypršela v září 2016. Soud rovněž zjistil, že 1. žalovaná nemá povinnost vést „Registr povinného ručení“, a že údaje v jejím systému odpovídají faktickému stavu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. název žalované, IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované na ochranu osobnosti o zaplacení částky 600 000 Kč
I. Žaloba, že 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 600 000 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované náklady řízení ve výši 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 1. žalované.
III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne datum domáhal uložení povinnosti společně a nerozdílně po 1. žalované a 2. žalované uhrazení částky 600 000 Kč, když žalované dlouhodobě vedly a nadále vedou u osoby žalobce v „ Registru povinného ručení“, který je spravován žalovanými, nepravdivé informace o tom, že je viníkem škodné události. Tyto nepravdivé informace o žalobci jsou předmětem registru dlouhodobě, a to již od datum do současnosti. Popsaným protiprávním konáním u obou žalovaných tak v přímé souvislosti došlo k nepravdivému a neoprávněnému označení žalobce jako osoby, která se údajně dopustila nečestného jednání včetně poškození dobré pověsti a jména žalobce a včetně snížení cti, důstojnosti žalobce a jeho vážnosti ve společnosti ve značné míře. 2. 1. žalovaná uvedla, že jako profesní organizace pojistitelů zřízená na základě zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a mimo jiné vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti, a to v souladu s § 18 odst. 2 písm. f) a navazujícím ustanovením § 15 citovaného zákona. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobcem avizovaný„ Registr povinného ručení“ s údajem o zavinění škodné události 1. žalovaná nevede a tento z povahy věci i dikce citovaného zákona neexistuje. 1. žalovaná považuje nárok žalobce za irelevantní a absurdní a tento v plném rozsahu neuznává a navrhuje žalobu zamítnou. 3. 2. žalovaná uvedla, že je odpovědnostním pojistitelem vozidla žalobce, který se dne datum střetl s protijedoucím vozidlem, kterému žalobce při odbočování vlevo z hlavní na vedlejší nedal přednost a vytvořil mu náhlou překážku, přičemž došlo ke střetu obou vozidel. 2. žalovaná zprvu vyčkávala s ukončením šetření škodné události, neboť žalobce opakovaně 2. žalovanou vyzýval k neplnění poškozenému, ale naopak, aby bylo plnění poskytnuto jemu. Po doručení obsahu spisu Městskému úřadu v Nymburce 2. žalovaná ukončila šetření pojistné události tak, že za viníka nehody považuje žalobce a poškozenému bylo poskytnuto plnění v uplatněné výši. Žalobce v roce 2013 žaloval o náhradu škody druhého řidiče pana jméno příjmení, řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Nymburce pod č. j. 6 C 114/2013. Dále též žalobce v roce 2017 podal žalobu na ochranu osobnosti proti totožným žalovaným, a to ohledně totožné nehody společně se stejnými důvody a požadoval částku 200 000 Kč. Věc byla řešena u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod č. j. 7 C 30/2017 2. žalovaná má za to, že jde již o věc rozsouzenou a dále vznesla námitku promlčení nároku žalobce uplatňovaného v tomto řízení.
4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: -) spis vedený u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 7 C 30/2017, -) usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 7 C 30/2017-68, -) rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 24/2018-98, -) spis vedený u Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 6 C 114/2013, -) rozsudek Okresního soudu v Nymburce č. j. 6 C 114/2013-163, -) rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 92/2015-204, -) usnesení Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 408/2017-19.
5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 30/2017 byla vedena žaloba podaná celé jméno žalobce proti žalovaným ad 1) právnická osoba, ad 2) obec kanceláři pojistitelů na ochranu osobnosti, kdy žalobce odvozoval svůj nárok z titulu ochrany osobnosti, že žalované spravují„ Registr povinného ručení“ a v něm o žalobci evidují nepravdivé informace coby o viníku škodné události. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 7 C 30/2017-68 bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno a toto rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2018 č. j. 22 Co 24/2018-98. Z uvedeného plyne, že ve věci nebylo rozhodováno o věci samé, tudíž se nemůže jednat o věc rozsouzenou.
6. Z rozsudku Okresního soudu v Nymburce č. j. 6 C 114/2013-163 ze dne 4. 12. 2014, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2015 č. j. 25 Co 92/2015-204 soud zjistil, že v tomto řízení byla řešena dopravní nehoda ze dne datum, jehož účastníky byli žalobce celé jméno žalobce a poškozený jméno příjmení. Soudy dospěly k závěru, že příčinou dopravní nehody, v jejímž důsledku vznikla škoda na vozidlech obou účastníků, bylo porušení pravidel silničního provozu výlučně ze strany celé jméno žalobce.
7. Z vyrozumění o zastavení řízení ze dne datum soud zjistil, že Městský úřad Nymburk, odbor správních činností, zastavil řízení o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích týkající se dopravní nehody ze dne datum v obci obec tak, že řízení o přestupku bylo zastaveno, neboť dne datum odpovědnost za přestupek zanikla.
8. Soud neprováděl k důkazu další listinné důkazy zaslané ze strany žalobce týkající se dopravní nehody, neboť těchto není třeba ke zjištění skutkového stavu v rozsahu, aby mohlo být ve věci rozhodnuto.
9. Žaloba není důvodná.
10. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení.
11. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
12. Ze samotného tvrzení žalobce je zřejmé, že nepravdivé informace o žalobci jsou v registru žalobcem označovaného v „ Registru povinného ručení“ od datum do současnosti. 13. 2. žalovaná vznesla námitku promlčení a soud ji proto posuzoval dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném v září 2013 (dále jen obč. zák.).
14. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanoveném (§ 101 až §110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní právo se nepromlčuje dříve, než zajištěná pohledávka.
15. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být provedeno poprvé.
16. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle § 106 odst. 2 obč. zák. nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
17. Nepravdivé údaje v registru vedeném Českou kanceláří pojistitelů týkající se dopravní nehody ze dne datum, jejímž účastníkem byl žalobce, jsou vedeny od září 2013, od té doby běžela tříletá promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích, kdy se jedná o odpovědnost za škodu, bylo promlčeno po uplynutí tří let, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy na konci září 2016.
18. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy v penězích za vedení informací o žalobci v registru obec kanceláře pojistitelů, je promlčen.
19. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že 1. žalovaná je povinna vést evidenci a statistiku týkající se pojištění odpovědnosti ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 písm. f) a § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle § 15 odst. 9 citovaného zákona pojistitelé 1. žalované sdělují údaje o škodných a pojistných událostech včetně osobních údajů ke zpracování pro účely stanovení výše pojistného ve smyslu ustanovení § 3b odst. 2 a § 18 odst. 2 písm. f) a písm. g) citovaného zákona. Údaje, které sdělují pojistitelé, jsou zejména číslo škodní a pojistné události pojistitele, datum a místo škodní události, informace o stavu likvidace škodní události, informace o výši případného pojistného plnění, informace o vozidlech zúčastněných na škodní události a jejich vlastnících, informace o pojistiteli. Ze zjištěného skutkového stavu, zejména řízení vedeného u Okresního soudu v Nymburce, vyplývá, že nebylo zjištěno zavinění druhého účastníka pana příjmení na dopravní nehodě ze dne datum, tudíž informace vedené u 1. žalované v jejím registru odpovídají stavu faktickému.
20. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl a rozhodl výrokem I. tohoto rozhodnutí.
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když 1. žalovaná a 2. žalovaná byly ve sporu plně úspěšné a vznikly jim náklady řízení. 1. žalované vznikly náklady řízení na právní zastoupení ve výši 4 114 Kč představující odměnu za právní zastoupení, a to za úkon převzetí věci podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 3 100 Kč za úkon, 1 režijní paušál po 300 Kč k uvedenému úkonu, 21 % DPH ve výši 714 Kč O povinnosti žalobce nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce 1. žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 2. žalované vznikly náklady řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za úkony podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky (vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum) po 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.