30 C 222/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , jejíž splatnost se stanoví na 60. den po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení poskytnutého úvěru ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, dle čl. II.2.b smlouvy o úvěru, uzavřené dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ´, Anonymizováno, , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalovaná sjednanou částku spolu s poplatkem za jeho poskytnutí a úrokem do sjednaného data splatnosti , datum, nesplatila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek nabyla pohledávku za žalovanou žalobkyně. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili: žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř.

4. Soud v rámci řízení provedl listinné důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, dodatek ze dne , datum, , formulář pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání změny způsobu splácení, informace o vlastníkovi bankovního účtu, potvrzení o odchozí platbě z , datum, , smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy 1 - seznamu pohledávek (RefNo , Anonymizováno, , ID , Anonymizováno, ), oznámení o postoupení pohledávky z , datum, , výzva k úhradě před podáním žaloby z , datum, včetně dokladu o odeslání, z nichž soud na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí:

5. Mezi žalovanou jako úvěrovaným a společností , právnická osoba, ´, Anonymizováno, , právnická osoba, s.r.o., IČO , IČO, , jako úvěrujícím byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , žalovaná smlouvu podepsala elektronickým kódem , Anonymizováno, . Žalovaná o úvěr zažádala online na internetových stránkách www., právnická osoba, .cz. Částka ve výši , částka, byla žalované poskytnuta dne , datum, na ověřený účet uvedený ve smlouvě o úvěru č. , č. účtu, /, Anonymizováno, . Poskytnutá částka úvěru byla splatná jednorázově do 30 dnů od odeslání (tj. do , datum, ), a to spolu s úroky v úrokové sazbě 36 % ročně ve výši , částka, a poplatkem za sjednání úvěru , částka, , celkem , částka, (RPSN 1 573,34 %). Žalovaná úvěr řádně nesplatila. Dodatkem ze dne , datum, byly změněny parametry a splatnost úvěru s tím, že aktuální výše nesplacené jistiny činila , částka, a aktuální výše nesplacených nákladů , částka, (poplatek , částka, a úrok , částka, ), celkem činil dluh částku , částka, , jejíž splatnost byla nově stanovena na , datum, (15 dní) a sjednán úrok 36 % denně a RPSN 5 035,77 %. Dále byla sjednána splatnost sankcí vyčíslených celkem na , částka, do 3 dnů od uzavření dodatku. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy ze dne , datum, postoupena úvěrující společností na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka , částka, má sestávat z nesplacené jistiny v celé výši , částka, (přestože úvěrující společnost sama v dodatku ke smlouvě konstatuje, že aktuální výše nesplacené jistiny činí , částka, ), poplatku ve výši , částka, (dle dodatku) a úroku ve výši , částka, (dle čl. II.2.b. smlouvy). Žalovaná pohledávku neuhradila ani předžalobní výzvě žalobkyně.

6. Žaloba je důvodná pouze z části.

7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku ve smyslu § 1820 uzavřena smlouva o úvěru dle § 1810 a § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele, smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoSÚ“).

8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Shora citovaná zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mj. konstatoval, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Na tyto závěry navázal i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, který v souvislosti s uvedeným principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, a Ústavní soud rovněž shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13, Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady). Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinnému do , datum, , je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016.

14. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od , datum, ), zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

15. Poskytovatel poskytne úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Pro posouzení zkoumání úvěruschopnosti a na ni navazující případnou neplatnost smlouvy potom není důležité případné splácení dluhu, neboť platnost smlouvy se neposuzuje zpětně podle toho, jakou částku strana žalovaná na svůj dluh zaplatila, jak plyne z rozsudku Soudního dvora EU ve věci C 755/22 ze dne , datum, . Důkladnost zkoumání těchto hledisek způsobu a výsledků zkoumání a vyhodnocení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr závisí i na dalších okolnostech, zejm. na výši poskytovaného úvěru, či např. na skutečnosti, že se např. jedná o nebankovní poměrně nízký krátkodobý úvěr, splatný jednorázovou platbou (tedy bez splátek) do několika dnů či měsíců, což jistě vyžaduje jinou míru obezřetnosti na straně poskytovatele úvěru než u úvěru v mnohem vyšším řádu a s delším splátkovým kalendářem (splátek hrazených po dobu měsíců či let). V tomto případě však žalobkyně nepředkládá žádná tvrzení ani důkazy k tomu, že by úvěruschopnost žalované jako spotřebitele byla jakkoli posuzována a ověřována, úvěrující společnost na posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala a svým postupem nedodržela standard odborné péče, přičemž v takovém případě se jedná o neplatnost smlouvy absolutní. Sama žalobkyně pak výslovně navrhuje soudu, aby pro tento případ posoudil věc jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

16. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, jelikož úvěrující společnost nedostála své povinnosti dle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, když neměla v poměrech daného případu výsledky k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 ZoSÚ, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a přesto poskytla žalované spotřebitelský úvěr s úrokem 36 % ročně a RPSN 1 573 % a po uzavření dodatku dokonce s úrokem 36 % denně a RPSN 5 035,77 % ročně (který soud sám o sobě shledává nemravným), soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 580, § 588 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZoSÚ.

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z úvěrové smlouvy neplatné dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Ustanovení § 87 ZoSÚ tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (nikoli vypořádání podle obecných zásad bezdůvodného obohacení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „ o. z.“). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou část jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Žalovaná pohledávka včetně příslušenství byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace ve sporu.

18. Žalobkyni tedy vzniklo tedy vůči žalované právo toliko na zaplacení poskytnutých finančních prostředků (jistiny úvěru) v prokázané výši , částka, . Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho dále uhradila, a tedy neunesla v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní.

19. Na základě uvedených skutečností soud žalobě co do částky , částka, odpovídající bezdůvodnému obohacení žalobkyně vyhověl (výrok I.) a ve zbylém rozsahu (, částka, – , částka, ), tj. v částce , částka, (část jistiny, poplatek, úrok, úroky z prodlení) soud žalobu zamítl (výrok II.).

20. Jelikož žalovaná zůstala v řízení nečinná a soud neměl možnost zkoumat její konkrétní poměry, vycházel při stanovení lhůty dle § 160 o. s. ř. ze skutečnosti, že žalovaná nejpozději v souvislosti se soudním řízením informována o povinnosti vrátit dluh, byla jí zaslána předžalobní upomínka i žaloba, a s přihlédnutím k výši úvěru soud v tomto případě uzavřel, že je v možnostech žalované splatit dlužnou jistinu v prodloužené nové době splatnosti do 60 dnů po právní moci tohoto rozsudku, kteroužto lhůtu soud považuje za přiměřenou.

21. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniknou žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením přisouzené částky v takto nově stanovené splatnosti, tedy šedesátým prvním dnem po právní moci tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 21,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,93 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,07 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .