30 C 235/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 32 449,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , jejíž splatnost se stanoví na 60. den po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení zbývající částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokemz prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , spisová značka, právnická osoba, , na jejímž základě byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem dále zaplatit částku , částka, , představující součet kapitalizovaných úroků ve výši , částka, se sjednanou úrokovou sazbou, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (tj. celkem , částka, ), a to ve 52 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, celkem zaplatila pouze , částka, . S účinností ke dni z , datum, byla pohledávka za žalovanou smlouvou postoupena žalobkyni. Pohledávka žalobkyně ve výši , částka, sestává z dlužné jistiny , částka, , dlužného poplatku , částka, , smluvní pokuty , částka, , k tomu žalobkyně požaduje sjednaný úrok kapitalizovaný od , datum, do , datum, na částku , částka, a dále ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od , datum, do , datum, na částku , částka, a dále z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani k předžalobní výzvě žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud dále postupoval dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), ve znění pozdějších předpisů a k projednání věci nařídil jednání. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení doručena fikcí dne , datum, . Žalobkyně, resp. její právní zástupce, se jednání zúčastnila. Soud proto jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované.

4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy:- smlouva o spotřebitelském úvěru z , datum, , včetně smluvních podmínek, - informace o zpracování osobních údajů - zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, - tabulka umoření z , datum, , - smlouva o postoupení pohledávek z , datum, , včetně Přílohy č. , hodnota, a Potvrzení, - oznámení o postoupení pohledávky z , datum, , včet. dokladu o odeslání, - výzva k plnění před podáním žaloby z , datum, , včet. dokladu o odeslání,z nichž soud na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí:

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku , částka, , a to jistinu úvěru , částka, a poplatek ve výši , částka, , sestávající z úroku ve výši , částka, (úroková sazba byla výslovně sjednána na 86 % ročně s RPSN 171,95 % ročně, nikoli na 15 % ročně, jak je nesprávně uvedeno v žalobě), poplatku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, , a dále z pojistného , částka, , to vše ve 24 týdenních splátkách po , částka, (tj. cca 2 410 měsíčně). Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, když zaplatila pouze dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , celkem na úvěr zaplatila částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou (pod pol. , Anonymizováno, ) s účinností k témuž dni postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby. Žalovaná částka ve výši , částka, sestává z dlužné jistiny , částka, , dlužného poplatku (včetně úroku) v celkové výši , částka, , a smluvní pokuty dle čl. 6.1. smluvních podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do , datum, v celkové výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok kapitalizovaný , spisová značkaod marného uplynutí poslední sjednané splátky dle splátkového kalendáře (od , datum, ) ke dni postoupení pohledávky (do , datum, ) na částku , částka, a dále ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou (od , datum, ) ke dni postoupení pohledávky (do , datum, ) na částku , částka, a dále z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně měla před uzavřením smlouvy posuzovat schopnost žalované splácet úvěr, k čemuž byla předložena pouze zákaznická karta – žádost žalované o spotřebitelský úvěr s tím, že příjmy a výdaje žalované ověřil nahlédnutím do pracovní smlouvy (, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a výpisů z bankovního účtu (, Anonymizováno, ,, Anonymizováno, /2023), prověřil žalovanou v rejstřících (bez výpisu), přičemž žalovaná má nadstandardní příjem ze státní podpory , částka, . Ze zákaznické karty vyplynulo, že žalovaná uvedla, že je svobodná, se základním vzděláním, bydlí v nájmu, nemá automobil, počet vyživovaných osob je jedna. Žalovaná má pouze 1 zdroj příjmů, a to z Úřadu práce ve výši , částka, čistého měsíčně, neboť žalovaná je na mateřské/rodičovské dovolené, ostatní příjmy jsou o Kč. Současně však žalovaná uvedla, že další čisté příjmy domácnosti činí , částka, a celkem jde o příjem , částka, (bez bližšího vysvětlení). Příjem měl být ověřen pracovní smlouvou, žádné další údaje či ověření těchto skutečností, příp. koho se týkají, nejsou k dispozici. Měsíční výdaje žalovaná uvedla v celkové výši , částka, (ačkoli bydlí v nájmu a má zřejmě nezletilé dítě), výdaje nejsou specifikovány, žádné další výdeje nejsou uvedeny ani zjištěny. Výdaje měly být ověřeny výpisy z bankovního účtu, současně je výslovně uvedeno, že žalovaná nemá svůj bankovní účet.

7. Žaloba je částečně důvodná.

8. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a úvěrující společnost v postavení podnikatele, smlouva podléhá též režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. , spisová značkaPoskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Shora citovaná zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu, k tomu viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v něm rovněž Ústavní soud shrnul podobné závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, či Soudního dvora Evropské unie (např. v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, Consumer Finance SA v. Ingrid Bakkaus a další), podle nichž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel úvěru má tudíž „povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady).“ Byť se uvedená judikatura vztahovala k zákonu č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinnému do 30. 11. 2016, je s ohledem na téměř totožné znění dotčených ustanovení plně použitelná i při aplikaci zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016.

16. Soud je tedy povinen zkoumat ex officio (§ 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném od 29. 5. 2022), zda věřitel dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

17. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně v návrhu netvrdila konkrétně a ani neprokazovala, že její předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, vyzval soud žalobkyni usnesením k doplnění žaloby k otázce, jakým konkrétním způsobem a s jakým výsledkem úvěrující společnost zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného splácet úvěr. Důkladnost zkoumání těchto hledisek závisí i na dalších okolnostech, zejm. na výši poskytovaného úvěru, či např. na skutečnosti, že se jedná o nebankovní poměrně nízký krátkodobý úvěr, splatnou jednorázovou platbou (tedy bez splátek) do 30 dnů, což jistě vyžaduje jinou míru obezřetnosti na straně poskytovatele úvěru než u úvěru v mnohem vyšším řádu a s delším splátkovým kalendářem (splátek hrazených po dobu měsíců či let). Žalobkyně ani v doplnění žaloby rozhodné skutečnosti neuvedla a rozhodné skutečnosti dostatečným způsobem neprokázala s tím, že žádné podklady krom zákaznické karty (žádosti) žadatele nemá k dispozici.

18. V daném případě z předložených důkazů nevyplývá, že by poskytovatel úvěru dostatečným způsobem posuzoval úvěryschopnost žalované, tedy že by žalovaná byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku, bankovního či nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem, že by žalovanou předložené podklady prokazující její finanční situaci byly jakkoli ověřovány, ani z jakých konkrétních informacích o majetkových poměrech bylo při poskytování úvěru u žalované vycházeno, jak byly poskytnuté či získané informace vyhodnoceny a s jakým výsledkem, či zda bylo vypočteno kreditní scóre žalované. Zaznamenané údaje o údajných příjmech žalované z mateřské dovolené (pop. jiných blíže nespecifikovaných , spisová značkazdrojů domácnosti) v celkové výši , částka, pak vyloženě budí důvodné pochybnosti ohledně jeho platební schopnosti úvěr v poskytnuté výši splatit, naprosto nedostatečné je i zjišťování výdajů žalované, lze pouze nahlédnout do předložených listin předložených žalovanou, ovšem musí být zřejmé, jaká zjištění z nich byla vyvozena a s jakými relevantními závěry, zcela absentuje jakékoli vyhodnocení žalovanou tvrzených skutečností. Z provedeného dokazování tedy nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl výsledky k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 ZoSÚ, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

19. Jelikož předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti podle citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a přesto poskytla žalované spotřebitelský úvěr s nezanedbatelným úrokem 86 % měsíčně (ačkoli v žalobě tvrdí, že byl sjednán úrok 15 % ročně) a RPSN 171,95 % (reálně pak činí RPSN 329 %), který soud sám o sobě považuje za nemravný (průměrný úrok poskytovaný domácnostem na spotřebu do 1 roku v době uzavření smlouvy činil 9,06 % ročně), soud proto posoudil smlouvu pro porušení principu odpovědného půjčování jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a zejména pro rozpor se zákonem podle § 580, § 588 o. z. ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z úvěrové smlouvy neplatné dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Ustanovení § 87 ZoSÚ tak představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (nikoli vypořádání podle obecných zásad bezdůvodného obohacení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou část jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.

21. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo tedy vůči žalované právo toliko na zaplacení poskytnutých finančních prostředků (jistiny úvěru) ve výši , částka, (, částka, bez zaplacených , částka, ). Žalovaná svou procesní neaktivitou způsobila, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho uhradila, a tedy neunesla v tomto smyslu své břemeno tvrzení a důkazní. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z., a žalobkyně se tak stala v souladu s ustanovením § 1880 odst. 1 o. z., nabyvatelem předmětné pohledávky včetně jejího příslušenství a práv s nimi spojenými, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

22. Na základě uvedených skutečností soud žalobě co do částky odpovídající bezdůvodnému obohacení žalobkyně vyhověl (výrok I.) a ve zbylém rozsahu (úrok, poplatek, smluvní pokuta, úroky z prodlení) soud žalobu zamítl (výrok II.).

23. Jelikož žalovaná zůstala v řízení nečinná a soud neměl možnost zkoumat její konkrétní poměry, vycházel při stanovení lhůty dle § 160 o. s. ř. ze skutečnosti, že žalovaná byla již v únoru 2025 informována o povinnosti vrátit celou jistinu, byla jí zaslána předžalobní upomínka i žaloba, a s přihlédnutím k výši úvěru soud v tomto případě uzavřel, že je v možnostech žalované splatit dlužnou jistinu do 60 dnů po právní moci tohoto rozsudku, kteroužto lhůtu soud považuje za přiměřenou. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniknou žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením přisouzené částky v takto nově stanovené splatnosti, tedy šedesátým prvním dnem po právní moci tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, když procesně úspěšná žalovaná měla nárok na náhradu poměrné části vynaložených nákladů, v řízení jí však žádné náklady nevznikly.