30 C 247/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 826 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 4000 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 826 Kč s příslušenstvím a zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od 18. 10. 2019 do 11. 2. 2021, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 565,82 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 3. 2021, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 826 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, webové stránky [webová adresa] uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] dne 17. 9. 2019 žalovanému poskytla úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit částku 1 707,64 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a úrok ve výši 118,36 Kč ve lhůtě do 17. 10. 2019. Žalovaný celkovou částku 5 826 Kč v této lhůtě neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 12. 2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 17. 3. 2021.

4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 21. 6. 2021. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nereagoval. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

5. Žalobkyně v podání ze dne 17. 3. 2021 k podané žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a NRKI.

6. Z důkazů -) smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] / [číslo] ze dne 17. 9. 2019, -) potvrzení o provedení bezhotovostní platby v částce 4 000 Kč ze dne 17. 9. 2019, -) oznámení o postoupení pohledávky – upomínka ze dne 8. 2. 2021, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

7. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 4 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 707,64 a úrokem stanoveného dle smlouvy ve výši 118,36 Kč vrátit nejpozději do 17. 10. 2019. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 000 Kč převodem na účet dne 17. 9. 2019. V článku VIII, bodě 8 písm. d) smlouvy o úvěru si strany sjednaly, že v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle této smlouvy se klient zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, smluvní úrok z prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Klient je současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta. Za písemnou upomínku k úhradě je věřitel oprávněn požadovat částku 500 Kč za každou výzvu, přičemž maximální počet činí 5 výzev. Žalovaný ve sjednané lhůtě poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za jeho poskytnutí nevrátil. Dne 8. 2. 2021 bylo žalovanému prokazatelně zasláno právní předchůdkyní žalobkyně oznámení o postoupení pohledávky, avšak výzva podle § 142a o.s.ř. zaslána nebyla. Z důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný před nebo po poskytnutí úvěru předložil žalobkyni jakékoliv doklady osvědčující jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.

8. Žaloba je důvodná z části.

9. Mezi právním předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena spotřebitelská smlouva dle ust. § 1810 o.z., na základě níž byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, dále ve výši 1 707,64 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru a úrok ve výši 118,36 Kč ve lhůtě do 17. 10. 2019, tuto povinnost nesplnil. Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy postoupena v souladu s § 1879 o. z. Spotřebitelská smlouva na straně žalovaného byla uzavřena v postavení spotřebitele a na straně žalobkyně v postavení podnikatele, proto tato smlouva podléhá též režimu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

10. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit.

12. Z důkazů nevyplývá, že by žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostatečným způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného, u žalovaného nevyplývají jeho dosavadní dluhy, skutečné příjmy žalovaného, příp. jeho vyživovací povinnosti a ostatní majetkové poměry. Z důkazů rovněž nevyplývá, že by žalovaný předložil jakékoliv listiny prokazující jeho finanční situaci. Z ničeho též nevyplývá, že by žalovaný byl prověřen prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalobkyně při poskytování úvěru u žalovaného vycházela.

13. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z důkazů nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou.

14. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud posoudil práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši nesplacené poskytnuté jistiny 4 000 Kč. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 8. 2. 2021, když splatnost dluhu byla do tří dnů, čímž se žalovaný dostal do prodlení dne 12. 2. 2021, a od této doby byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v souladu s ustanovením § 1970 o. z.

16. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud zamítl žalobu co do částky 1 826 Kč s příslušenstvím a zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od 18. 10. 2019 do 11. 2. 2021.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná jen v poměrné části, úspěch žalobkyně činí 69 %, úspěch žalovaného 31 % 100 % nákladů řízení činí 1 489 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění a podání žaloby) po 200 Kč za úkon a 3 režijní paušály hotových výdajů k uvedeným úkonům po 100 Kč, to vše dle ust. § 14b odst. 1 a odst. 5 této vyhl., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. 38 % nákladů řízení z částky 1 489 Kč činí 565,82 Kč.