30 C 326/2019
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 142 § 149
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 2
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 98
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 498 § 510 § 980 § 1089 § 1091 § 1095 § 1107
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o neexistenci věcného břemene a určení vlastnictví
I. Žaloba, že na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], neexistuje věcné břemeno ve prospěch [právnická osoba] k primárnímu topnému kanálu, se zamítá.
II. Žaloba, že žalobci ad a) a ad b) jsou vlastníky primárního topného kanálu začínající v nemovitosti žalobců a končící v místě napojení na páteřní síť primární tepelné sítě, nacházející na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], se zamítá.
III. Žalobci ad a) a ad b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 32 912 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
IV. Žalobci ad a) a ad b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobci se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhali určení, že na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] neexistuje věcné břemeno ve prospěch žalované k primárnímu topnému kanálu. Dne [datum] bylo žalobcům doručeno vyrozumění o povolení vkladu sp. zn. V [číslo] 2019 [číslo]. Z tohoto vyrozumění se žalobci dozvěděli, že na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] vázne věcné břemeno ve prospěch žalované, kdy tento pozemek vznikl dělením pozemků [číslo] v k. ú. [část obce] a přešel na žalobce jako na nové majitele. Žalobci požádali Katastr nemovitostí o výmaz věcného břemena. Jejich žádosti katastrální úřadem nebylo vyhověno. Primární topný kanál byl vybudován na základě stavebního povolení někdy v 60. letech, slouží k dodávce tepla. [příjmení] se netýká sekundárního topného kanálu. Věcné břemeno k primárnímu topnému kanálu zapsal minulý vlastník na základě souhlasného prohlášení žalovanou ze dne [datum]. S tímto stavem žalobci nesouhlasí. Podle žalobce byl zápis proveden na základě nařízení, které bylo v rozporu s Ústavou. S ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. I ÚS 3756/11. Zařízením pro rozvod tepla se rozumí tepelná vedení i tepelné stanice do rozlohy 30 m2, kdy pozemek parc. [číslo] byl zasažen věcným břemenem v rozsahu převyšujícím toto více jak pětinásobně. Žalobce požádal Energetický regulační úřad, aby žalované odebral licenci pro výrobu a distribuci tepelné energie. Žalobci mají za to, že hospodářská smlouva o převodu vlastnictví na [anonymizováno] [část obce] n. p., je neplatná. Žalobci v podání ze dne [datum] požadovali vydání bezdůvodného obohacení ve výši 51 300 Kč, kdy následně v podání ze dne [datum] na tomto návrhu netrvali. Žalobci dále navrhli, aby byli určeni vlastníky primárního topného kanálu začínajícího v nemovitosti žalobců a končícím v místě napojení na páteřní síť primární tepelné sítě nacházející se na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], neboť žalobci mimořádně vydrželi vlastnické právo k primárnímu topnému kanálu. Naléhavost právní zájmu na určení žalobci spatřují v nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se stavem faktickým.
2. Žalovaná uvedla, že nároky uplatněné žalobci, neuznává. Rozhodné tepelné zařízení ve vlastnictví žalované, které se nachází na pozemku parc. [číslo] je tepelným vedením, které bylo uvedeno do provozu v době účinnosti zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. Na začátku 80. let 20. století byla pak provedena rekonstrukce primárního topného kanálu, který je předmětem tohoto sporu. Výstavba i rekonstrukce primárního topného kanálu byla v souladu s právními předpisy. Na základě ust. § 22 odst. 5 zák. č. 79/1957 Sb. (elektrizační zákon) ve spojení s § 18 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zák. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, vzniklo ve prospěch právního předchůdce žalované právo odpovídající věcnému břemeni. Jednalo se o zákonné věcné břemeno, které se nezapisovalo do pozemkových knih. § 45 zák. [číslo] ponechal oprávnění k cizím nemovitostem a po zrušení tohoto zákona byla zachována kontinuita existujícího věcného břemena § 98 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů. Na pozemku parc. [číslo] vázne zákonné věcné břemeno. Žalovaní odkazují na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3217/2011 a dále žalovaná uvedla, že argumentace žalobou týkající se jejich názoru, že zákonné věcné břemeno může vzniknout pouze u tepelného vedení do rozlohy 30 m2. Žalovaná s tímto nesouhlasí, kdy judikát Ústavního soudu České republiky sp. zn. I ÚS 3756/11 se týká v budově umístěné výměníkové stanice. Žalobci kupovali pozemek v době, kdy bylo věcné břemeno ve prospěch žalované zapsáno v katastru nemovitostí, což muselo být žalobcům známo, přesto nyní existenci věcného břemene zpochybňují. Žalovaná považuje žalobu za šikanózní výkon práva. Žalobci nemohli vydržet vlastnické právo k primárnímu topnému kanálu, neboť nebyly dodrženy zákonné lhůty pro vydržení.
3. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: -) kupní smlouva se zřízením služebnosti inženýrské sítě a služebnosti cesty ze dne [datum] včetně výpisu z katastru nemovitostí k červenci 2019, -) oznámení o neprovedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne [datum], -) nový geometrický plán k pozemku [číslo], [katastrální uzemí], které je předloženo žalobcem v originálu, který je vrácen žalobci, -) vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V44503/2014-101, -) výkaz stavu údajů v katastru nemovitostí, -) geometrický plán týkající se věcného břemene žalované, týkající se primárního topného kanálu, -) rozhodnutí o přípustnosti stavby rekonstrukce PTK [datum], -) hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku ze dne [datum], -) vyčíslení pořizovací hodnoty, z něhož dle svědkyně vyplývá délka primárního topného kanálu a jeho umístění, -) souhlasné prohlášení Pražské teplárenské a hlavního města Prahy ze dne [datum], -) vyrozumění o vkladu do katastru nemovitostí, -) emailová korespondence mezi žalobci a žalovanou, -) vstup projektové dokumentace z měsíce května 1974, -) odvolání k rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] a výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], -) sdělení k žádosti o odebrání licence, -) územní rozhodnutí o vybudování východního napaječe ze dne [datum], -) rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum], -) kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], -) kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], -) hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku ze dne [datum], -) kupní smlouva mezi společností [právnická osoba] a žalobci ze dne [datum], -) územní rozhodnutí Útvaru hlavního architekta města Prahy - [obec a číslo] ze dne [datum], -) rozhodnutí odboru výstavby o přípustnosti stavby a bytu ze dne [datum], -) rozhodnutí Obvodního národního výboru [obec a číslo] ze dne [datum], -) sdělení Energetického regulačního úřadu ze dne [datum], -) rozhodnutí ze dne [datum] včetně plánku zakreslení vedení topného kanálu k datu [datum], -) zprávu o změně trasy PTK ze dne [datum], -) výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] ke dni [datum], -) rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 č. j. 10 C 212/2015-151, -) plánky vedené na Stavebním úřadu městské části [obec a číslo] a to plánek z roku 1963, sestavovací plán a vytyčení z roku 1974, plánek z roku 1977, -) výslech svědkyně [jméno] [příjmení].
4. Z těchto provedených důkazů soud zjistil skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Žalobci na základě smlouvy ze dne [datum] se stali vlastníky od společnosti [právnická osoba] budovy [adresa] na pozemcích parc. [číslo] včetně všech součástí a příslušenství nacházejících se v obci [obec], k. ú. [část obce] a zapsaných u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, [list vlastnictví]. Žalobci uzavřeli s Hlavním městem Praha kupní smlouvu se zřízením služebností inženýrské sítě a služebnosti cesty ze dne [datum], na jejím základě získali vlastnictví pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, a pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň, to vše v kat. území [část obce], obec Praha, tak, jak je vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy]. Vlastnické právo k výše uvedeným pozemkům nabyl prodávající na základě Souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví ze dne [datum] a na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Předmětem koupě dle této smlouvy je pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 222 m2, část pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, vzniklá oddělením na základě geometrického plánu [číslo] 2014, vyhotoveného [právnická osoba], se sídlem [adresa], ověřeného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, pod [číslo] 2014, potvrzeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, dne [datum] pod č. PGP [číslo] 2014 [číslo] (geometrický plán je jakožto příloha [číslo] nedílnou součástí této smlouvy), nově označené jako pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 91 m2, a část pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň, vzniklá oddělením na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO], ověřeného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, pod [číslo] potvrzeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, dne [datum], pod [číslo] (geometrický plán je jakožto příloha [číslo] nedílnou součástí této smlouvy), nově označené jako pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, zeleň, o výměře 200 m2, to vše v kat. území [část obce], obec Praha. V této kupní smlouvě nebylo uvedeno věcné břemeno [právnická osoba], vztahující se k pozemku parc. [číslo]. V čl. II. v bodě 5 předmětné smlouvy bylo uvedeno, že prodávající upozorňuje kupujícího, že na předmětu koupě se mohou nacházet další věcná břemena, která nejsou evidována u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Kupující tak prohlašuje, že ve smyslu § 1107 o. z., přijímá veškeré závady, které na předmětu koupě jsou.
5. Souhlasným prohlášením, č. sml. [číslo] ze dne [datum] Hlavní město Praha jako osoba povinná z věcného břemene a nabyvatel práva [právnická osoba], učinili souhlasné prohlášení mimo jiné, že pozemky parc. [číslo] (GP [číslo] 2014) v k. ú. [část obce], obec Praha, jsou zatíženy věcným břemenem ve prospěch [právnická osoba] Důvodem tohoto prohlášení bylo, že provozovatel má povinnost zajistit promítnutí existujících věcných břemen u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti zák. č. 458/2000 Sb., do katastru nemovitostí do konce roku 2017. V čl. IV. byla označena práva odpovídající věcnému břemenu: -) právo odpovídající věcnému břemenu vzniklé na základě ustanovení § 22 odst. 5., zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, ve spojení s § 18 Nařízení č. 80/1957 Sb., Vlády Československé republiky, kterým se provádí zákon [číslo] Sb.; -) zákon č. 79/1957 Sb., resp. Nařízení č. 80/1957 Sb., Vlády Československé republiky byly zrušeny zákonem č. 222/1994 Sb., energetický zákon, který ve svém ustanovení § 45 ponechává oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona nedotčena; -) po zrušení zákona č. 222/1994 Sb., byla kontinuita existujícího věcného břemena zachována ustanovením § 98, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který také ponechává oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona nedotčena. 6. [právnická osoba], a Hlavní město Praha souhlasně prohlásili, že právo odpovídající věcnému břemenu vzniklo na základě ust. § 22 odst. 5 zák. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny ve spojení s § 18 nařízení č. 80/1957 Sb., Vlády Československé republiky, kterým se provádí zákon [číslo] Sb., spočívající v umístění, provozování, provádění kontroly, údržby a oprav rozvodného tepelného zařízení mimo jiné umístěného v pozemcích parc. [číslo] (GP [číslo] 2014). (souhlasné prohlášení)
7. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníky pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] každý jednou polovinou jsou žalobci. Na těchto pozemcích vázne věcné právo zatěžující nemovitost, a to umístění, provozování, provádění kontroly, údržby a oprav rozvodného tepelného zařízení dle čl. 8 Prohlášení ze dne [datum] v rozsahu GP [číslo] 2014 oprávnění pro [právnická osoba], s právními účinky zápisu ke dni [datum], zápis proveden dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí)
8. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, dopisem ze dne [datum] informoval žalobkyni ad b), že neprovede opravu chyby v údajích v katastru nemovitostí, kdy žalobkyně ad b) podala návrh na úpravu údajů v katastru nemovitostí v [katastrální uzemí]. Jako chybný údaj bylo označeno evidování věcného břemene ve prospěch [právnická osoba] k pozemku parc. [číslo]. Katastrální úřad mimo jiné uvedl, že rozsah věcného břemene umístění, provozování, provádění kontroly, údržby a oprav rozvodného tepelného zařízení, byl proveden ve čl. 8 Prohlášení učiněného Hlavním městem Prahou a [právnická osoba]
9. V souvislosti s dostavbou sídliště [anonymizováno] I bylo nezbytné dobudovat stavby občanské vybavenosti. Útvar hlavního architekta města Prahy, [obec a číslo] dopisem ze dne [datum] informoval Středočeské energetické závody o budování horkovodu východního napaječe z [část obce] do [anonymizováno].
10. V roce 1974 vznikl projekt [právnická osoba], projektový a inženýrský podnik, týkající se rekonstrukce primárního topného kanálu na pozemcích v [katastrální uzemí] (projekt) Na plánku odboru výstavby ONV v [obec a číslo] ze dne [datum] je veden primární topný kanál. (plánek)
11. Obvodní národní výbor v [obec a číslo] dne [datum] rozhodl o přípustnosti stavby objektu dostavby sídliště [anonymizováno] I na pozemcích č. parc. [číslo], [číslo], [číslo] k. ú. [obec a číslo] – [část obce] a č. parc. [číslo], [číslo], [číslo] k. ú. [obec a číslo] – [část obce] (rozhodnutí o přípustnosti stavby) 12. [anonymizováno] [část obce], n. p., do tohoto rozhodnutí dne [datum] podaly odvolání s tím, že k zajištění dodávky tepla je nutno provést rekonstrukci odbočky pro sídliště [anonymizováno] I a je nutné provést přepočet sítě. (odvolání)
13. Dále dopisem ze dne [datum] [ulice] bytové družstvo občanů v [obec a číslo] požádalo ONV [obec a číslo] o vydání dodatku k rozhodnutí o přípustnosti stavby čj. [číslo], [číslo], [číslo], neboť v něm není uveden objekt rekonstrukce primárního topného kanálu. (dopis)
14. Obvodní národní výbor v [obec a číslo] dne [datum] rozhodl o přípustnosti stavby rekonstrukce primárního topného kanálu pro dostavbu sídliště [anonymizováno] I, [obec a číslo] – [část obce], [část obce] (rozhodnutí o přípustnosti rekonstrukce PTK)
15. Útvar hlavního architekta města Prahy, [obec a číslo] dopisem ze dne [datum] informoval Středočeské energetické závody o budování horkovodu východního napaječe z [část obce] do [anonymizováno] (dopis)
16. V letech 1976 na základě žádostí [anonymizováno] [část obce] a Stavebního bytového družstva občanů v [obec a číslo], bylo žádáno o změnu vydaného stavebního povolení týkajícího se primárního topného kanálu (dopisy ze dne [datum] a [datum]).
17. Z plánku vedení primárního topného kanálu je zřejmé, že vedení tohoto kanálu se změnilo v letech 1976 a v letech 77, kdy je patrné, že část primárního topného kanálu nacházejícím se na pozemku žalobců s označením V s tečkou, byl již zakreslen v zastavovacím plánu a vytyčení s doplněním dne [datum].
18. Obvodní národní výbor v [obec a číslo] rozhodoval [datum] o změně vedení primárního topného kanálu. (rozhodnutí)
19. Obvodní národní výbor [obec a číslo] vydal kolaudační rozhodnutí ke stavbám, které byly povoleny stavebním odborem týkající se přípustnosti stavby čj. [číslo], [číslo] a [číslo] (kolaudační rozhodnutí) 20. [příjmení] smlouvou ze dne [datum] byl primární topný kanál převeden z Výstavby hlavního města Prahy na [anonymizováno] [část obce] [obec a číslo] (hospodářská smlouva)
21. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7, č.j.: 10 C 212/2015-151 žalované uložena povinnost žalobcům zaplatit finanční částku za užívání prostor, kde je umístěna výměníková stanice. (rozsudek)
22. Dopisem ze dne [datum] Energetický regulační úřad sdělil žalobci k žádosti o odebrání licence, který informoval žalobce ad a), že licence je oprávnění podnikat v energetických odvětvích, nikoliv oprávnění užívat/vlastnit energetické zařízení. Jestliže někdo užívá majetek bez právního titulu, je potřeba vyloučit prostředky soukromého práva, o kterých však Energetický regulační úřad nerozhoduje. (dopis)
23. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 1975 v rámci pokračování výstavby sídlišť bylo Výstavbou hlavního města Prahy přistoupeno k rekonstrukci primárního topného kanálu, stavba byla povolena. Následně na základě hospodářské smlouvy přešla správa primárního topného kanálu na [anonymizováno] [část obce]. Z důvodu povinnosti promítnout existenci zákonných věcných břemen do katastru nemovitostí, bylo učiněno souhlasné prohlášení žalované a Hlavního města Prahy v roce 2014.
24. Žaloba není důvodná.
25. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda to právní poměr nebo právo je, či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
26. Soud shledal naléhavost právního zájmu na určení, zda vázne na předmětném pozemku věcné břemeno, i vlastnicví k pozemku, aby bylo právní postavení účastníků řízení k předmětnému pozemku postaveno na jisto.
27. Primární topný kanál nacházející se v k. ú. [část obce] a v k. ú. [část obce], který je z části veden pozemkem parc. [číslo] k. ú. [část obce], ve vlastnictví žalobců, je stavbou povolenou a zkolaudovanou.
28. Podle § 77 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kolaudační řízení prováděl stavební úřad, který vydal stavební povolení, v daném případě Obvodní národní výbor [obec a číslo]. Vydáním kolaudačního rozhodnutí podle § 82 odst. 1 cit. zák., bylo povoleno užívání stavby k určitému účelu.
29. Podle § 22 odst. 1 zák. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon), energetickým podnikům příslušelo oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2 s příslušenstvím, zejména zřizovat na nemovitostech podpěry, přetnout nemovitosti vodičů a umisťovaných vedení. Podle § 22 odst. 3 cit. zák., oprávnění podle odst. 1 vznikají povolením ke stavbě vedení a zanikají zrušením vedení. Podle § 22 odst. 5 cit. zák., povinnost strpět výkon oprávnění uvedených v odst. 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno. Podle § 18 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se prováděl zákon 79/1957 Sb., se ust. § 22 elektrizačního zákona, vztahovala přiměřeně také na zařízení pro rozvod tepla s příslušenstvím. Podle § 18 odst. 2 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., zařízením pro rozvod tepla se rozumí tepelná vedení, jakož i tepelné stanice (výměníky, redukční a akumulační stanice) do rozlohy 30 m2.
30. Dle tohoto ustanovení se 30 m2 vztahuje na tepelné stanice, nikoliv na rozlohu tepelných vedení.
31. Stavba primárního topného kanálu v k. ú. [část obce] a [část obce], který se z části nachází na současném pozemku s označením parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobců, byla povolena, čímž na dotčené nemovitosti vázne zákonná povinnost strpět výkon oprávnění uvedených v § 22 odst. 1 zák. č. 79/1957 Sb., jako věcné břemeno.
32. Dle § 45 zák. č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci, byla ponechána oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, nedotčena. Zák. č. 222/1994 Sb., byl zrušen zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, který v § 98 odst. 4 stanovil, že oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. Lze tedy uzavřít, že na pozemku parc. [číslo] vázne zákonné věcné břemeno týkající se části primárního topného kanálu.
33. Žalobci odkazovali na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 3756/11. Soud k tomuto uvádí, že toto rozhodnutí se týkalo technického zařízení přesahujícího 30 m2. Takovouto výměru nelze vztáhnout na vedení, jak soud uvedl již shora.
34. Žalobci dále argumentovali rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 352/2004 ze dne 18. 5. 2005. Soud k tomuto uvádí, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo překonáno novou judikaturou, například, na kterou odkazuje žalovaná, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3217/2011 ze dne 29. 5. 2012 a rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3441/12 ze dne [datum], ve kterém je mimo jiné uvedeno, že ani zjevně nelegitimní právní předpisy z let 1948 – 1989, nebyly zrušeny se zpětnou platností; nápravě křivd, vzniklým odnětím vlastnictví podle těchto předpisů, se nelze domáhat vlastnickou žalobou, ale je třeba postupovat podle restitučních předpisů, to musí nutně platit i o jiných křivdách, které nespočívaly v odnětí vlastnického práva, ale v jeho omezení. Rozhodnutí dále odkazuje na odbornou literaturu. Obecnou právní úpravu pro zřizování a provoz zařízení veřejné technické infrastruktury měl vytvořit zák. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon). Na tuto právní úpravu odkazovaly také právní úpravy v oblasti zřizování ropovodů a produktovodů, plynovodů a teplovodů. Výše uvedené právní úpravy vydané za doby minulého režimu, měly následující společné znaky: především obsahovaly oprávnění státních podniků zřizovat a provozovat na nemovitostech zařízení veřejné technické infrastruktury, a to přímo na základě stavebního povolení. Ke vzniku těchto (tzv. zákonných) věcných břemen nebylo zapotřebí jakéhokoliv souhlasu vlastníka dotčeného pozemku ([příjmení] J.: K některým aspektům stávající právní úpravy zřizování a provozu veřejné technické infrastruktury na cizích nemovitostech. Právní rozhledy [číslo]). Nejvyšší soud dospěl k závěru v daném případě, že k pozemkům zatíženými stavbami produktovodů, zřízených za platnosti elektrizačního zákona č. 79/1957 Sb., a vládního nařízení č. 29/1959 Sb., vázne při splnění podmínek uvedených v elektrizačním zákonu věcné břemeno ve prospěch provozovatele produktů. Závěry týkající se produktovodů lze vztáhnout i na primární topný kanál v projednávané věci. S odkazem na elektrizační zákon č. 79/1957 Sb., a vládní nařízení č. 80/1957 Sb. Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. IV ÚS 3441/12 mimo jiné konstatoval v plenárním nálezu vyhlášeném pod [číslo] Sb. (sp. zn. PL. ÚS 25/04 ze dne 25. 1. 2005; N 14/36 Sb. NU 155), v němž byla posuzována ústavní konformita ustanovení dodnes platného ust. § 98 odst. 4 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), podle kterého platí, že oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
35. Podle § 980 odst. 1 o. z., je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání, nebo požívání věci spoluvlastníky. Podle § 980 odst. 2 o. z., je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.
36. V katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, s provedením zápisu dne [datum] je vedeno věcné právo zatěžující nemovitost parc. [číslo] umístěním, provozováním, prováděním kontroly, údržby a oprav rozvodného tepelného zařízení pro žalovanou.
37. Soud dospěl k závěru, že na pozemku parc. [číslo] vázne zákonné věcné břemeno, z něhož je oprávněná žalovaná. Vlastnictví žalované k primárnímu topnému kanálu nezpochybňovali Česká republika ani Hlavní město Praha. Žalobci jsou třetími osobami, kterým nepřísluší napadat hospodářskou smlouvu převodu správy primárního topného kanálu z Výstavby hlajvního města Prahy na [anonymizováno] [část obce], n.p., a privatizaci těchto Eletráren, potažmo vlastnické právo k primárnímu topnému kanálu z důvodu neexistence věcného břemene, když žalovaná je zapsaná jako osobou oprávněnou k věcnému břemenu, které, jak soud uzavřel shora, je věcným břemenem zákonným a váznoucím na pozemku žalobců.
38. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, soud žalobu o určení neexistence věcného břemene k předmětnému pozemku, zamítl výrokem I.
39. Žalobci se dále domáhali určení, že jsou vlastníky části primárního topného kanálu nacházejícího se na jejich pozemcích, neboť vlastnické právo mimořádně vydrželi podle § 510 o.z.
40. Primární topný kanál není příslušenstvím výměníkové stanice ve smyslu ust. § 510 o. z.
41. Podle § 498 odst. 1 o. z., nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, určitá věc není součástí pozemku a nelze takovou věc přenést z místa na místo bez porušení podstaty, je i tato věc nemovitá.
42. Primární topný kanál je nemovitostí ve smyslu občanského zákoníku.
43. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let.
44. Žalobci nabyli vlastnictví k budově [adresa] na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v červnu 2011. Vlastnictví k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v roce 2019. Žalobci podali žalobu na určení neexistence věcného břemena proti žalované [datum]. Nejpozději v den podání žaloby žalobci věděli, že nejsou vedeni jako vlastníci primárního topného kanálu, čímž rozhodně netrvala nepřerušená držba 10 let.
45. Žalobci nemohli ani mimořádně vydržet část primárního topného kanálu (k primárnímu topnému kanálu je nutno přistupovat jako k celku a nelze ho dělit na části vedoucí pod pozemky různých vlastníků) podle podle § 1095 o. z., když nemohla ani uplynout dvojnásobně dlouhá doba, které by bylo zapotřebí k vydržení vlastnického práva.
46. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu o určení vlastnictví žalobců k části primárního topného kanálu z důvodu vydržení zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí.
47. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu plně úspěšná a vznikly jí náklady řízení na právní zastoupení, a to podle § 9 odst. 3 písm. c), vyhl. č. 177/1996 Sb., za 8 úkonů právní služby (převzetí věci, písemné vyjádření ze dne [datum], [datum], porada s klientem přesahující jednu hodiny ve dnech [datum], [datum], účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], po 2 500 Kč za úkon, podle § 12 odst. 3 cit. vyhl. spojení dvou věcí, a to určení neexistence věcného břemene a určení vlastnictví se součtem tarifních hodnot podle § 9 odst. 3 písm. c) a § 9 odst. 4 písm. b) při nezjištěném spolehlivém údaji o ceně nemovitosti za úkon účast na jednání dne [datum] ve výši 4 500 Kč, 9 režijních paušálů po 300 Kč k uvedeným úkonům, 21 % DPH ve výši 5 712 Kč. Soud nepřiznal žalované odměnu za úkon ze dne [datum] vyčíslení nákladů řízení, který považuje za neúčelný. O povinnosti žalobců nahradit společně a nerozdílně náklady řízení k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
48. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatníky poplatku za řízení před soudem I. stupně jsou navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak. Podle § 4 odst. 1 písm. a) cit. zák., jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby, nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Výše soudního poplatku činí dle položky 4. 1. písm. a) Sazebníku poplatků 5 000 Kč. Žalobci před rozhodnutím soudu soudní poplatek za návrh na určení vlastnictví nezaplatili. Podle § 9 odst. 4 písm. a) cit. zák., pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, začal již jednat o věci samé. Podle § 9 odst. 6 cit. zák., v případech uvedených v odst. 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek,spolu s rozhodnutím se řízení končí. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.