30 C 38/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 199,01 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 1 199,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 002,50 Kč od 20. 6. 2019 do zaplacení a částky 50 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 27. 11. 2020, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 249,01 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu [číslo] na jejímž základě mu bylo umožněno čerpání úvěru. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel a v souladu se smluvními ujednáními proto právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 19. 6. 2019 zesplatnila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností [právnická osoba] byla pohledávka za žalovaným v celkové výši 1 199,01 Kč (odkoupená pohledávka ve výši 1 002,50 Kč a odkoupené poplatky ve výši 196,51 Kč) postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 50 Kč stanovenou na základě hotových výdajů, zejména na poštovné a na základě interních výdajů stanovených dle metodiky [anonymizována tři slova].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 7. 2. 2021. Žalobkyni byla výzva doručena dne 27. 1. 2021. Žalobkyně ani žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovali. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl.

5. Ve svém vyjádření ze dne 11. 2. 2021 k výzvě soudu ze dne 26. 1. 2021, č. j. 30 C 38/2021-13, jíž soud žalobkyni mimo jiné vyzval, aby doplnila podanou žalobu o tvrzení, z nichž bude zřejmé, jakým způsobem hodnotila právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy [číslo] schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a doložila k těmto tvrzením důkazy, žalobkyně uvedla, že v poměrech této věci původní věřitel v rámci ověřování úvěruschopnosti nezjistil z lustrovaných registrů jakoukoliv platební delikvenci, respektive obecně v rámci posouzení příjmových a výdajových poměrů úvěrovaného nezjistil jakýkoliv důvod bránící poskytnutí úvěru, k čemuž dokládá protokol o ověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele, kde je podrobně popsán průběh schvalování úvěru a zhodnocení získaných informací doložených původnímu věřiteli přímo žalovaným i získaných původním věřitelem formou dotazu do jednotlivých registrů.

6. Z důkazů -) kreditní report kód klienta [číslo], -) výpis z databáze [příjmení], -) protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 9. 6. 2017, -) výpis z karty dlužníka ze dne 9. 6. 2017, -) rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb č. [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2016, -) návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] -) formulář pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání, -) akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne 9. 6. 2017, -) výpis z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] za období prosinec 2016, leden až prosinec 2017, leden až prosinec 2018, leden až prosinec 2019, a leden až květen 2020, -) výpis poplatků za služby spojené s platebním účtem za období od 31. 10. 2018 do 31. 12. 2018 ze dne 25. 2. 2019 a za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 ze dne 27. 2. 2020, -) výzva k úhradě dlužné částky před odstoupením od kontokorentu smlouvy [číslo] ze dne 15. 2. 2018, 12. 3. 2018, 25. 10. 2018, 13. 11. 2018, 21. 12. 2018, 24. 4. 2019, 14. 5. 2019, -) výzva k úhradě dluhu ze smlouvy o kontokorentu a oznámení o převodu aktuálně čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet banky ze dne 20. 6. 2019 včetně poštovního podacího archu, -) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2020 včetně přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek ze dne 17. 6. 2020, -) potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 29. 6. 2020, -) předávací protokol ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020, -) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2020, -) oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 3. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu -) [anonymizována dvě slova] - interní ceník služeb žalobkyně, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], jako bankou, a žalovaným, jako klientem byla dne 9. 6. 2017 prostřednictvím internetového bankovnictvím uzavřena smlouva o kontokorentu [číslo] na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala umožnit žalovanému čerpat peněžní prostředky až do záporného zůstatku na jeho běžném účtu vedeném u [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč (kontokorent) se sjednanou roční zápůjční sazbou 19,9 % a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy bude o jejich vrácení požádán a zaplatit související úroky a případné další platby dle této smlouvy. Strany si ve smlouvě sjednaly, že banka je oprávněna v případě prodlení klienta se splácením od smlouvy odstoupit, a dále že je v případě prodlení klienta se splácením oprávněna po klientovi požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení, odeslat klientovi upomínku k zaplacení dlužné částky a za tuto upomínku účtovat klientovi poplatek ve výši 499 Kč, jakož i účtovat mu náhradu dalších účelně vynaložených nákladů, které bance vznikly v souvislosti s prodlením.

8. Před uzavřením smlouvy o kontokorentu prověřovala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet dotazem do databáze [příjmení] a bankovního i nebankovního registru klientských informací a hodnotila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z údajů, že žalovaný je rozvedený, bydlí ve vlastním bytě, je vyučený, žije v domácnosti, ve které žijí 3 osoby, je zaměstnán u zaměstnavatele [ulice] podnik hl. m. [obec], akciová společnost s příjmem 26 000 Kč a jeho další blíže nespecifikované příjmy činí 15 000 Kč, splácí úvěry ve výši 9 000 Kč, jeho výdaje na živobytí činí 7 000 Kč, další výdaje 2 000 Kč, a jeho dosud nesplacený úvěr u společnosti [právnická osoba] činí 363 632 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena jako vyhovující, neboť společnost [právnická osoba] dle protokolu o úvěruschopnosti klienta deklarovaný příjem 41 000 Kč ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů, zohlednila výdaje ve výši 18 000 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 9 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 590 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč a podle jejího vyhodnocení žalovanému na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem 17 000 Kč a byl tedy schopen půjčku splácet. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena prostřednictvím automatizované procedury (bez manuálního schválení) dne 9. 6. 2017, tedy téhož dne, kdy o poskytnutí úvěru požádal.

9. Žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal prostřednictvím svého běžného účtu v průběhu měsíců červenec a srpen 2017 a v rozporu s uzavřenou smlouvou přečerpal ke dni 15. 2. 2018 povolený limit 50 000 Kč o 851,30 Kč. Výzvou ze dne 15. 2. 2018 společnost [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky odpovídající přečerpanému limitu kontokorentu a dále k zaplacení poplatku za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč a zároveň žalovaného upozornila, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradí, může mu být v souladu se smluvními ujednáními snížen limit kontokorentu na 0 Kč, což by vedlo k nárůstu požadované částky k okamžité úhradě, a dále žalovaného upozornila na možnost, že dojde z její strany k ukončení smlouvy pro neplnění sjednaných podmínek. Žalovaný požadovanou částku neuhradil a společnost [právnická osoba] snížila žalovanému s účinností do 1. 3. 2018 poskytnutý úvěrový limit na 0 Kč a výzvou ze dne 12. 3. 2018 vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě dluhu v celkové výši 52 748,57 Kč (z toho nepovolené přečerpání limitu kontokorentu ve výši 52 249,57 Kč a poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč). Žalovaný veškeré své dluhy vůči společnosti [právnická osoba] neuhradil, ačkoliv byl k jejich úhradě opakovaně vyzýván. Ke dni 25. 10. 2018 byl žalovaný v prodlení s úhradou částky 500,50 Kč (poplatek za informační SMS ve výši 1,50 Kč a poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč), ke dni 13. 11. 2018 s úhradou částky 999,50 Kč (dluh za předchozí období ve výši 505,50 Kč a poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč), ke dni 21. 12. 2018 s úhradou částky 500,50 Kč (poplatek za informační SMS ve výši 1,50 Kč a poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč), ke dni 24. 4. 2019 s úhradou částky 502 Kč (poplatek za 2 informační SMS po 1,50 Kč a poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč) a ke dni 14. 5. 2020 s úhradou částky 1 002,50 Kč (dluh za předchozí období ve výši 502 Kč, poplatek za informační SMS ve výši 1,50 Kč a poplatek za upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč). Výzvou ze dne 20. 6. 2020 podanou k poštovní přepravě dne 21. 6. 2020 vyzvala společnost [právnická osoba] žalovaného opětovně k úhradě dlužné částky ve výši 1 002,50 Kč a zároveň mu oznámila, že využije svého oprávnění a z důvodu prodlení s úhradou dlužné částky bude žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení až do úplné úhrady dluhu.

10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2020 byla pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným v celkové výši 1 119,01 Kč, skládající se z částky 1 002,50 Kč a z částky 196,51 Kč (smluvní pokuty) postoupena na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2020 byl žalovaný vyrozuměn o postoupení dlužné částky ve výši 419,65 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou k plnění ze dne 3. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, jež ke dni postoupení činila 1 199,01 Kč (odkoupená jistina 1 002,50 Kč a odkoupené poplatky ve výši 196,51 Kč), zákonného úroku z prodlení z této částky od 20. 6. 2020 do zaplacení a nákladů na vymáhání ve výši 50 Kč.

11. Z důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný před nebo po poskytnutí úvěru předložil právní předchůdkyni žalobkyně jakékoliv doklady osvědčující, že skutečně disponuje pravidelným měsíčným příjmem ve výši 26 000 Kč od zaměstnavatele a dalším pravidelným příjmem ve výši 15 000 Kč, jaké jsou jeho skutečné měsíční náklady, zda má nějaké vyživovací povinnosti, ani že by právní předchůdkyně žalobkyně tvrzení žalovaného o výši jeho pravidelných příjmů, popř. výdajů jakkoliv ověřovala.

12. Žaloba není důvodná.

13. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.

14. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti, taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit.

16. Z důkazů nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostatečným způsobem posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to tím spíše, že u žalovaného vyplývají jeho dosavadní dluhy vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 363 632 Kč. U žalovaného však nevyplývají jeho skutečné příjmy, příp. jeho vyživovací povinnosti, ačkoliv sám žalovaný uvedl, že žije v domácnosti, v níž žijí tři osoby, ani ostatní majetkové poměry. Z důkazů rovněž nevyplývá, že by žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně jakékoliv listiny prokazující jeho skutečnou finanční situaci. Žalobkyně v řízení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že původní poskytovatel úvěru v rámci ověřování úvěruschopnosti nezjistil z lustrovaných registrů jakoukoliv platební delikvenci, respektive obecně v rámci posouzení příjmových a výdajových poměrů úvěrovaného nezjistil jakýkoliv důvod bránící poskytnutí úvěru. Žalovaný byl před poskytnutím úvěru prověřen prostřednictvím registru [příjmení] a bankovního i nebankovního registru klientských informací, přesto však není zřejmé, z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru u žalovaného vycházela a jak na základě těchto informací mohl poskytovatel úvěru dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splatit.

17. Žalovaný při žádosti o úvěr uvedl, že jeho měsíční příjmy dosahují 41 000 Kč, avšak právní předchůdkyně žalobkyně toto tvrzení žalovaného nijak neověřovala, i když žalovaný uváděl, že částka 26 000 Kč je tvořena příjmem z pracovního poměru, kdy jako zaměstnavatele označil [ulice] podnik hl. m. [obec], akciová společnost, a u částky 15 000 Kč vůbec možný původ příjmů nijak nespecifikoval. Právní předchůdkyně žalobkyně si přesto vůbec nevyžádala jakékoliv doklady osvědčující tvrzení žalovaného o jeho příjmech, např. výplatní pásky apod. ani o jeho skutečných nákladech, spokojila se pouze s vyhodnocením údajů poskytnutých žalovaným prostřednictvím interních automatizovaných nástrojů a téhož dne, kdy žalovaný o poskytnutí úvěru požádal, mu jej také poskytla. Právní předchůdkyně žalobkyně tak skutečné porovnání reálných příjmů a výdajů žalovaného nepochybně neprovedla, a to přesto, že žalovaný v době, kdy žádal o poskytnutí úvěru, již splácel částkou ve výši téměř 9 000 Kč úvěr, z něhož mu zbývalo uhradit přes 360 000 Kč, a své příjmy ani výdaje nijak nedoložil.

18. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z důkazů nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl takové výsledky k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud proto posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou.

19. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Smlouvou ze dne 17. 6. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o. z. a žalobkyně se tak stala v souladu s ustanovením § 1880 odst. 1 o. z. nabyvatelem postoupené pohledávky včetně jejího příslušenství a práv s nimi spojenými, přičemž na postupníka může přejít postoupená pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávku vyplývající ze smlouvy, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

23. Z předložených důkazů bylo zjištěno, že žalobou uplatňovanou částku 1 249,01 Kč představují poplatky za celkem 3 informační SMS po 1,50 Kč, poplatky za celkem 2 upomínky k zaplacení dlužné částky po 499 Kč a smluvní pokuta ve výši 196,51 Kč tedy částky, k jejichž úhradě se žalovaný zavázal na základě smlouvy o kontokorentu [číslo] kterou soud posoudil jako neplatnou, a dále příslušenství v podobě nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 50 Kč, nikoliv nesplacená jistina poskytnutého úvěru.

24. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a žalobkyně by tak byla povinna zaplatit náklady řízení žalovanému. Žalovanému však v řízení žádné náklady řízení nevznikly.