30 C 516/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 468 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 468 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum domáhal uložení povinnosti žalované k zaplacení žalované částky, kdy s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice anonymizována dvě slova, když současně byl jejím insolvenčním správcem ustanoven žalobce. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum bylo rozhodnuto o schválení splátkového kalendáře dlužnice a současně výrokem IV. písm. b) uložil dlužnici vydat žalobci částku 22 468 Kč uloženou na bankovním účtu č. bankovní účet ke dni datum ke zpeněžení do majetkové podstaty. K majetku, který je určen ke zpeněžení, má dispoziční oprávnění insolvenční správce. Žalobce proto dne datum vyzval žalovanou elektronickou poštou opatřenou platným elektronickým podpisem k vyplacení uvedené částky z účtu dlužnice č. bankovní účet na účet majetkové podstaty. Na to žalovaná reagovala tím, že mu tyto prostředky odmítla vydat s poukazem na to, že toto lze provést pouze za osobní účasti na kterékoliv pobočce právnická osoba Žalobce má však za to, že tento zcela svévolný a nesmyslný požadavek nevyplývá z žádného zákonného ustanovení a jedná se o svévoli žalované. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval dne datum žalovanou k vyplacení prostředků do majetkové podstaty s lhůtou 10 dnů ode dne doručení. Žalované byla výzva doručena dne datum. Žalovaná dne datum reagovala zcela nesmyslným odůvodněním, že je nutná osobní účast žalobce na pobočce z důvodu tzv. AML. Tento požadavek není odůvodněn, protože identifikaci žalobce lze provést i jinými způsoby, než tím, že se zaměstnanec žalované podívá na identifikační průkaz žalobce. Nadto je třeba uvést, že žalobce v dané situaci jedná ve smyslu § 40 insolvenčního zákona jménem svým na účet dlužníka, tudíž de facto jedná o vyplácení peněž přímo dlužnici. Nad rámec výše uvedeného žalobce uvedl, že požadavek žalované na osobní účast insolvenčního správce ostatní banky v pobočce nemají. Pokud by se tak skutečně jednalo o zákonnou povinnost, řídily by se jí zajisté i jiné banky. Stejně tak zajisté ani soudní exekutor není povinen dostavit se na pobočku, postihuje-li finanční prostředky klienta banky.

2. Žalovaná uvedla, že prostředky na běžném účtu vedeném peněžním ústavem nejsou v majetku majitele účtu ani jiné osoby, jejíž peníze byly případně na účet vloženy či poukázány, nýbrž v majetku banky, zatímco majitel účtu je nadán pohledávkou, jejímž obsahem je mimo jiné právo na výplatu složených finančních prostředků. Pokud jde o danou pohledávku, insolvenční správce má jistě právo žádat o úhradu pohledávky namísto dlužníka, tj. zadat platební příkaz, ovšem to nezbavuje banku povinnosti naplnit literu dle zákona č. 253/2008 Sb. příjmení je povinna dle § 7 ve spojení s § 8 a § 21a provádět fyzickou identifikaci osob, které chtějí provést jakoukoliv bankovní operaci, nebyly-li tyto osoby již v dané věci identifikovány dříve. Je třeba zdůraznit, že uvedené není svévolí žalované, ale jedná se o zodpovědné plnění zákonných povinností, které možná opravdu hájí úzkostlivě, ale za porušení povinností jí hrozí sankce v obrovských částkách. Tedy, není to žalovaná, kdo jedná šikanózně, naopak za šikanózní považuje žalovaná podanou žalobu, a to zejména z toho důvodu, že daný spor je jediným, který v problematice vede. Žádný z jiných 440 insolvenčních správců nemá problém dojít na pobočku, prokázat svou totožnost a zadat příkaz k vyplacení prostředků. Přirovnání žalobce k exekutorovi je zcela nepřiléhavé, neboť soudní exekutor je nadán veřejnou mocí k provedení výkonu rozhodnutí a svými exekučními příkazy doslova přikazuje jednání, zatímco insolvenční správce má pouze zmocňující oprávnění k nakládání s majetkem. Žalobce bance nezadal ani platební příkaz, jak vyžaduje zákon o platebním styku.

3. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka, e-mail ze dne datum, předžalobní výzva k vyplacení finančních prostředků z účtu č. bankovní účet ze dne datum včetně dodejky, e-mail odpovědi ze strany žalované, e-mail reakce žalobce na sdělení ze strany žalované, printscreen e-mailu ze dne datum, e-mail ze dne datum.

4. Z těchto provedených důkazů a nesporných tvrzení soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice anonymizována dvě slova, bytem obec a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce.

5. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne datum č. j. insolvenční spisová značka bylo rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a dále v bodě IV. písm. b) soud uložil dlužníkovi, aby vydal insolvenčnímu správci ke zpeněžení označený majetek náležející do majetkové podstaty ke dni vydání tohoto rozhodnutí, mimo jiné finanční prostředky – aktuální zůstatek na účtu č. bankovní účet ke dni datum ve výši 22 468 Kč.

6. E-mailem ze dne datum s platným elektronickým podpisem soud vyzval žalovanou, aby prostředky ve výši 22 468 Kč, blokované na účtu dlužnice č. bankovní účet, neprodleně vyplatila na účet majetkové podstaty č. bankovní účet.

7. Žalovaná na tuto žádost reagovala odpovědí, že převod zůstatku na účet insolvenčního správce lze provést pouze za osobní účasti žalobce na kterékoliv pobočce právnická osoba s příslušnými doklady. Žalobce na tento e-mail reagoval, že tuto informaci neakceptuje a nevidí k takovémuto postupu důvod.

8. Žalobce dne datum zaslal žalované e-mail, jehož součástí bylo i sdělení s platným elektronickým podpisem, ve kterém žalovanou informoval o rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o úpadku dlužnice anonymizována dvě slova a sdělil číslo účtu majetkové podstaty pro toto řízení a požádal o zaslání těchto blokovaných prostředků na účet majetkové podstaty.

9. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne datum k úhradě částky 22 468 Kč.

10. Žaloba není důvodná.

11. Ve věci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. insolvenční spisová značka dlužnici anonymizována dvě slova byl ustanoven žalobce insolvenčním správcem. Ve věci bylo rozhodnuto o schválení splátkového kalendáře dlužnice. Insolvenčním soudem byla uložena povinnost dlužnici vydat ke zpeněžnění do majetkové podstaty insolvenčnímu správci částku 22 468 Kč uloženou na bankovním účtu u žalované. Insolvenční správce zřídil účet majetkové podstaty.

12. Podle § 409 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon) dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně tohoto majetku, s ním dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinku nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění, majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z této části příjmu, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

13. Podle § 409 odst. 3 insolvenčního zákona majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

14. Podle § 283 odst. 1 insolvenčního zákona zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.

15. Podle § 4 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. 16. příjmení 22 468 Kč na bankovním účtu vedeném u žalované se stala součástí majetkové podstaty, která byla určena ke zpeněžení a dispoziční oprávnění k této částce získal žalobce jako insolvenční správce.

17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, pro účely tohoto zákona se rozumí a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby, podle písm. b) platebním účtem je účet, který slouží k provádění platebních transakcí, podle písm. f) úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli.

18. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona se pro účely tohoto zákona dále rozumí a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce, podle písm. b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici. Podle písm. c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) citovaného zákona platební službou je provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr.

20. Podle § 156 odst. 1 citovaného zákona platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.

21. V daném případě insolvenční správce je oprávněn nakládat s finančními prostředky ve výši 22 468 Kč uložených na bankovním účtu č. bankovní účet tak, aby byly převedeny a zřízený účet majetkové podstaty dlužníka. Jedná se o dva samostatně vedené účty. Převod finančních prostředků z jednoho účtu na druhý je třeba realizovat prostřednictvím autorizované platební transakce ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, a to výběrem peněžních prostředků z platebního účtu, převodem peněžních prostředků zadáním platebního příkazu.

22. Žalobce vyzval žalovanou svými sděleními k převodu finančních prostředků z účtu na účet. Tato sdělení nelze považovat za platební příkaz, který je nezbytný k provedení transakce. Pouhá sdělení insolvenčního správce o tom, že finanční prostředky patří do majetkové podstaty a slouží k zajištění a mají být převedeny na účet majetkové podstaty, je nedostatečné k převodu těchto finančních prostředků.

23. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

24. Nad rámec výše uvedeného k námitkám žalované soud uvádí, že transakci převodu částky 22 468 Kč z účtu na účet není třeba podřazovat pod zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, když podle § 7 odst. 1 tohoto zákona povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Převáděná částka nepřekročila částku 1 000 EUR a v daném případě se rozhodně nejednalo o podezřelý obchod ve smyslu § 6 citovaného zákona.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu plně úspěšná a vznikly jí náklady řízení na nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky (odpor žalované ze dne datum, písemné vyjádření ze dne datum, 2x příprava na jednání, účast na jednáních dne datum, datum) po 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.