30 C 516/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22 468 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 468 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované k zaplacení žalované částky, kdy s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [anonymizována dvě slova], když současně byl jejím insolvenčním správcem ustanoven žalobce. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o schválení splátkového kalendáře dlužnice a současně výrokem IV. písm. b) uložil dlužnici vydat žalobci částku 22 468 Kč uloženou na bankovním účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] ke zpeněžení do majetkové podstaty. K majetku, který je určen ke zpeněžení, má dispoziční oprávnění insolvenční správce. Žalobce proto dne [datum] vyzval žalovanou elektronickou poštou opatřenou platným elektronickým podpisem k vyplacení uvedené částky z účtu dlužnice č. [bankovní účet] na účet majetkové podstaty. Na to žalovaná reagovala tím, že mu tyto prostředky odmítla vydat s poukazem na to, že toto lze provést pouze za osobní účasti na kterékoliv pobočce [právnická osoba] Žalobce má však za to, že tento zcela svévolný a nesmyslný požadavek nevyplývá z žádného zákonného ustanovení a jedná se o svévoli žalované. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval dne [datum] žalovanou k vyplacení prostředků do majetkové podstaty s lhůtou 10 dnů ode dne doručení. Žalované byla výzva doručena dne [datum]. Žalovaná dne [datum] reagovala zcela nesmyslným odůvodněním, že je nutná osobní účast žalobce na pobočce z důvodu tzv. AML. Tento požadavek není odůvodněn, protože identifikaci žalobce lze provést i jinými způsoby, než tím, že se zaměstnanec žalované podívá na identifikační průkaz žalobce. Nadto je třeba uvést, že žalobce v dané situaci jedná ve smyslu § 40 insolvenčního zákona jménem svým na účet dlužníka, tudíž de facto jedná o vyplácení peněž přímo dlužnici. Nad rámec výše uvedeného žalobce uvedl, že požadavek žalované na osobní účast insolvenčního správce ostatní banky v pobočce nemají. Pokud by se tak skutečně jednalo o zákonnou povinnost, řídily by se jí zajisté i jiné banky. Stejně tak zajisté ani soudní exekutor není povinen dostavit se na pobočku, postihuje-li finanční prostředky klienta banky.

2. Žalovaná uvedla, že prostředky na běžném účtu vedeném peněžním ústavem nejsou v majetku majitele účtu ani jiné osoby, jejíž peníze byly případně na účet vloženy či poukázány, nýbrž v majetku banky, zatímco majitel účtu je nadán pohledávkou, jejímž obsahem je mimo jiné právo na výplatu složených finančních prostředků. Pokud jde o danou pohledávku, insolvenční správce má jistě právo žádat o úhradu pohledávky namísto dlužníka, tj. zadat platební příkaz, ovšem to nezbavuje banku povinnosti naplnit literu dle zákona č. 253/2008 Sb. [příjmení] je povinna dle § 7 ve spojení s § 8 a § 21a provádět fyzickou identifikaci osob, které chtějí provést jakoukoliv bankovní operaci, nebyly-li tyto osoby již v dané věci identifikovány dříve. Je třeba zdůraznit, že uvedené není svévolí žalované, ale jedná se o zodpovědné plnění zákonných povinností, které možná opravdu hájí úzkostlivě, ale za porušení povinností jí hrozí sankce v obrovských částkách. Tedy, není to žalovaná, kdo jedná šikanózně, naopak za šikanózní považuje žalovaná podanou žalobu, a to zejména z toho důvodu, že daný spor je jediným, který v problematice vede. Žádný z jiných 440 insolvenčních správců nemá problém dojít na pobočku, prokázat svou totožnost a zadat příkaz k vyplacení prostředků. Přirovnání žalobce k exekutorovi je zcela nepřiléhavé, neboť soudní exekutor je nadán veřejnou mocí k provedení výkonu rozhodnutí a svými exekučními příkazy doslova přikazuje jednání, zatímco insolvenční správce má pouze zmocňující oprávnění k nakládání s majetkem. Žalobce bance nezadal ani platební příkaz, jak vyžaduje zákon o platebním styku.

3. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka], e-mail ze dne [datum], předžalobní výzva k vyplacení finančních prostředků z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] včetně dodejky, e-mail odpovědi ze strany žalované, e-mail reakce žalobce na sdělení ze strany žalované, printscreen e-mailu ze dne [datum], e-mail ze dne [datum].

4. Z těchto provedených důkazů a nesporných tvrzení soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [anonymizována dvě slova], bytem [obec] a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce.

5. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a dále v bodě IV. písm. b) soud uložil dlužníkovi, aby vydal insolvenčnímu správci ke zpeněžení označený majetek náležející do majetkové podstaty ke dni vydání tohoto rozhodnutí, mimo jiné finanční prostředky – aktuální zůstatek na účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] ve výši 22 468 Kč.

6. E-mailem ze dne [datum] s platným elektronickým podpisem soud vyzval žalovanou, aby prostředky ve výši 22 468 Kč, blokované na účtu dlužnice č. [bankovní účet], neprodleně vyplatila na účet majetkové podstaty č. [bankovní účet].

7. Žalovaná na tuto žádost reagovala odpovědí, že převod zůstatku na účet insolvenčního správce lze provést pouze za osobní účasti žalobce na kterékoliv pobočce [právnická osoba] s příslušnými doklady. Žalobce na tento e-mail reagoval, že tuto informaci neakceptuje a nevidí k takovémuto postupu důvod.

8. Žalobce dne [datum] zaslal žalované e-mail, jehož součástí bylo i sdělení s platným elektronickým podpisem, ve kterém žalovanou informoval o rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem o úpadku dlužnice [anonymizována dvě slova] a sdělil číslo účtu majetkové podstaty pro toto řízení a požádal o zaslání těchto blokovaných prostředků na účet majetkové podstaty.

9. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalované předžalobní výzvu ze dne [datum] k úhradě částky 22 468 Kč.

10. Žaloba není důvodná.

11. Ve věci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [insolvenční spisová značka] dlužnici [anonymizována dvě slova] byl ustanoven žalobce insolvenčním správcem. Ve věci bylo rozhodnuto o schválení splátkového kalendáře dlužnice. Insolvenčním soudem byla uložena povinnost dlužnici vydat ke zpeněžnění do majetkové podstaty insolvenčnímu správci částku 22 468 Kč uloženou na bankovním účtu u žalované. Insolvenční správce zřídil účet majetkové podstaty.

12. Podle § 409 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon) dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkové podstaty v době schválení oddlužení, včetně tohoto majetku, s ním dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinku nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění, majetek, který dlužník získá poté, co nastanou účinky schválení oddlužení, z této části příjmu, která nepodléhá oddlužení, nenáleží do majetkové podstaty. Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala takový majetek, lze za trvání oddlužení nařídit nebo zahájit a provést jen pro pohledávky, které nemají být uspokojeny při oddlužení a současně které vzniknou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení.

13. Podle § 409 odst. 3 insolvenčního zákona majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky, požádá-li o to zajištěný věřitel. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

14. Podle § 283 odst. 1 insolvenčního zákona zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správce omezen.

15. Podle § 4 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. 16. [příjmení] 22 468 Kč na bankovním účtu vedeném u žalované se stala součástí majetkové podstaty, která byla určena ke zpeněžení a dispoziční oprávnění k této částce získal žalobce jako insolvenční správce.

17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, pro účely tohoto zákona se rozumí a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby, podle písm. b) platebním účtem je účet, který slouží k provádění platebních transakcí, podle písm. f) úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli.

18. Podle § 2 odst. 3 citovaného zákona se pro účely tohoto zákona dále rozumí a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce, podle písm. b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici. Podle písm. c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) citovaného zákona platební službou je provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr.

20. Podle § 156 odst. 1 citovaného zákona platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.

21. V daném případě insolvenční správce je oprávněn nakládat s finančními prostředky ve výši 22 468 Kč uložených na bankovním účtu č. [bankovní účet] tak, aby byly převedeny a zřízený účet majetkové podstaty dlužníka. Jedná se o dva samostatně vedené účty. Převod finančních prostředků z jednoho účtu na druhý je třeba realizovat prostřednictvím autorizované platební transakce ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, a to výběrem peněžních prostředků z platebního účtu, převodem peněžních prostředků zadáním platebního příkazu.

22. Žalobce vyzval žalovanou svými sděleními k převodu finančních prostředků z účtu na účet. Tato sdělení nelze považovat za platební příkaz, který je nezbytný k provedení transakce. Pouhá sdělení insolvenčního správce o tom, že finanční prostředky patří do majetkové podstaty a slouží k zajištění a mají být převedeny na účet majetkové podstaty, je nedostatečné k převodu těchto finančních prostředků.

23. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

24. Nad rámec výše uvedeného k námitkám žalované soud uvádí, že transakci převodu částky 22 468 Kč z účtu na účet není třeba podřazovat pod zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, když podle § 7 odst. 1 tohoto zákona povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Převáděná částka nepřekročila částku 1 000 EUR a v daném případě se rozhodně nejednalo o podezřelý obchod ve smyslu § 6 citovaného zákona.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve sporu plně úspěšná a vznikly jí náklady řízení na nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky (odpor žalované ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], 2x příprava na jednání, účast na jednáních dne [datum], [datum]) po 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky.