30 C 6/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 79 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 78 750 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení o zaplacení částky 300 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 300 Kč ode dne [datum] do dne [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 78 800 Kč ode dne [datum] do dne [datum], se zastavuje.

III. Žaloba o zaplacení částky 50 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 50 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 78 750 Kč za den [datum], se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 764 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poplatku za odtah motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], provozovaného žalovaným, provedený dne [datum], a dále nezaplacení parkovného za střežení (parkovné) vozidla na parkovišti provozovaném žalobkyní. O odtahu byl sepsán protokol [číslo] vozidlo bylo umístěno na odtahové parkoviště. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně požadovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, jež mu byla společně s předvoláním k ústnímu jednání doručena dne [datum], nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, proto bylo jednáno dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků.

3. Podáním ze dne [datum] doplněným podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu co do částky 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 300 Kč ode dne [datum] do dne doručení žaloby žalovanému a co do zákonného úroku z prodlení z částky 78 800 Kč ode dne [datum] do dne doručení žaloby žalovanému, zpět.

4. Protože k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před prvním jednáním ve věci samé, nezkoumal soud, zda žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, a v rozsahu zpětvzetí řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

5. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy -) zřizovací listina žalobkyně, -) výměr Ministerstva financí [číslo] 2013 ze dne [datum], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, -) nařízení rady [územní celek] [číslo] z roku 2013, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinné ode dne [datum], -) protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne [datum], -) karta vozidla [anonymizováno] [číslo], -) oznámení o odtahu vozidla / výzva k převzetí vozidla ze dne [datum] s dodejkou, -) žádost o informaci ze dne [datum], -) sdělení údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel ze dne [datum], -) výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] s dodejkou. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

6. Žalobkyně byla zřízena dnem [datum] na dobu neurčitou zřizovatelem hl. m. [obec] jakožto příspěvková organizace, jejímž předmětem činnosti je dle čl. VI bodu [číslo] zřizovací listiny provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie [územní celek] a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání a dle bodu [číslo] zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle Pravidel schválených [jméno] [územní celek]. Dle nařízení [číslo] z roku 2013 činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. Dne 30. 1. 2020 bylo na adrese [adresa], [registrační značka], které stálo neoprávněně na vyhrazeném parkovišti. Vozidlo bylo umístěno na odtahové parkoviště provozované žalobkyní. Provozovatelem vozidla byl žalovaný. Žalovaný si výše uvedené vozidlo na odtahovém parkovišti nevyzvedl, ačkoliv byl k jeho vyzvednutí žalobkyní písemně vyzván výzvou ze dne [datum], v níž byl zároveň žalobkyní upozorněn, že mu v souvislosti s odtahem vozidla vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za odtah a střežení vozidla na parkovišti. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného opětovně k uhrazení dluhu za odtah a parkovné, což žalovaný neučinil. Ke dni podání žaloby, tedy k [datum], činil dluh žalovaného celkem 78 800 Kč, a to 1 900 Kč za neuhrazený odtah vozidla a 76 850 Kč za parkovné za celkem 286 dnů (za první 3 dny ve výši 750 Kč, za 4. až 180. den ve výši 70 800 Kč a za zbývajících 106 dnů ve výši 5 300 Kč).

7. Žaloba je po částečném zpětvzetí z převážné části důvodná.

8. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

9. Podle § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu řidič nesmí zastavit a stát na vyhrazeném parkovišti, nejde-li o vozidlo, pro které je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, které nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích, popřípadě neomezí řidiče vozidel, pro něž je parkoviště vyhrazeno.

10. Podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

11. Podle § 1723 odst. 1 občanský zákoník (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

12. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

13. Podle § 4a odst. 1 písm. a) zák. č. 265/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen obec v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí Ministerstva financí může nařízením obce stanovit maximální ceny, pokud nejsou stanoveny ministerstvem.

14. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen„ zboží“) pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz.

15. Podle § 5 zák. č. 526/1990 Sb. úředně stanovené ceny jsou ceny určeného druhu zboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální (odst. 1). Maximální cena je cena, kterou není přípustné překročit (odst. 2). Regulace formou maximální, pevné nebo minimální ceny platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží. Pro uplatnění jednotlivých forem regulace cen mohou cenové orgány stanovit další věcné podmínky, včetně pravidel a postupů pro stanovení těchto cen, jejich změn a v případě nájmů nemovitostí nebo jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním i způsob jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování. [příjmení] orgány mohou stanovit u stejného zboží souběžně maximální a minimální cenu (odst. 5).

16. Podle § 1 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec], o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, se nařízením stanovují maximální ceny za nucené odtahy silničních vozidel jejich střežení na parkovišti, podle podmínek upravených jinými právními předpisy.

17. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] činí maximální cena za jeden úplný nucený odtah vozidla částku 1 900 Kč.

18. Podle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den částku 250 Kč/den (písm. a)), od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, částku 400 Kč/den (písm. b)) a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den (písm. c)).

19. Podle § 3 odst. 6 písm. e) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] maximální ceny zahrnují služby parkovišť: střežení vozidla, nutné přemisťování vozidla na parkovišti v době střežení, výdej vozidla včetně kontroly stavu vozidla a další administrativní úkony spojené s přijetím úhrady, vydáním vozidla a přejímkou jeho vlastníkem.

20. Žalovaný byl ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu provozovatelem motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož řidič nejpozději dne [datum] porušil na území [územní celek] svou zákonem stanovenou povinnost stanovenou v § 27 odst. 1 písm. o) zákona o silničním provozu tím, že stál na vyhrazeném parkovišti. Žalobkyně proto téhož dne v souladu se svým předmětem činnosti vymezeným v čl. VI bodu [číslo] zřizovací listiny odstranila na pokyn strážníka městské police v souladu s § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu toto motorové vozidlo, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti, a umístila jej na odtahové parkoviště. Tímto byl mezi žalobkyní a žalovaným založen podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu ve spojení s § 1723 odst. 1 a § 2927 odst. 1 o. z. odpovědnostní vztah vzniklý způsobením škody, jejíž výše je dána náklady žalobkyně na odstranění a střežení vozidla provozovaného žalovaným, jež neoprávněn stálo na vyhrazeném parkovišti (viz analogicky nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 150/03). Žalobkyně proto byla oprávněna požadovat po žalovaném náhradu této škody ve výši stanovené nařízením [číslo] 2013 Sb. hl. m. [obec], neboť se jedná v souladu s § 4a odst. 1 písm. a) zák. č. 265/1991 Sb. a § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1, 2 a 5 zák. č. 526/1990 Sb. o cenu úředně stanovenou, kterou je možno uplatňovat jako cenu maximální. Žalovaný si odtažené vozidlo nevyzvedl a ke dni podání žaloby, tedy k [datum], se odtažené vozidlo nacházelo na parkovišti provozovaném žalobkyní celkem 286 dní Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s odstraněním vozidla, jež se skládají z nákladů na jeden nucený úplný odtah vozidla ve výši 1 900 Kč odpovídající ceně odtahu dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] a za služby parkoviště dle § 3 odst. 6 písm. e) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec]), jež dle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] za první 3 dny činí 250 Kč/den, za dalších 177 dnů činí 400 Kč/den a za zbylých 106 dnů činí 50 Kč/den, tedy povinnost uhradit žalobkyni náklady na odstranění vozidla skládající se z nákladů vzniklých žalobkyni za jeden nucený úplný odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a za služby parkoviště ve výši 76 850 Kč. Žalobkyně tak má nárok vyplývající z § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. ve spojení s § [číslo] odst. 1 a § 2927 odst. 1 o. z. na zaplacení částky 78 750 Kč.

21. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jestliže nebyl dlužník vyzván k plnění již dříve, za kvalifikovanou výzvu k plnění se považuje žaloba a splatnost dluhu počíná prvního dne poté, co byla žaloba žalovanému doručena. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení. Osoba odpovědná za škodu (dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu) se dostává do prodlení zásadně tehdy, jestliže dluh nesplní v den následující po dni, kdy byla poškozeným o plnění požádána, a od následujícího dne může poškozený požadovat úroky z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1628/2013). Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum], splatnost dluhu tudíž nastala dne [datum]. Dnem následujícím se tak žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto dne, tedy [datum], má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení.

22. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud zamítl žalobu, co do částky 50 Kč s příslušenstvím, odpovídající parkovému za 287. den, neboť vozidlo bylo ke dni podání žaloby umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní pouze 286 dní a náklady za služby parkoviště tak ke dni podání žaloby činily 76 850 Kč a ne 76 900 Kč, jak tvrdila žalobkyně v podání ze dne [datum], a dále co do zákonného úroku z prodlení z částky 78 750 Kč za den [datum], neboť splatnost dluhu nenastala v den doručení žaloby žalovanému, tedy dne [datum], ale až den následující a žalovaný se tak ocitl s jeho úhradou v prodlení až ode dne [datum].

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části žalované pohledávky a části jejího příslušenství, a soud jí proto přiznal jejich úplnou náhradu ve výši 3 764 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 3 164 Kč a paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 600 Kč za podání žaloby a závěrečný návrh ve věci ze dne [datum] po 300 Kč za úkon na základě § 151 odst. 3 o. s. ř. v návaznosti na § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud nepřiznal žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů za výzvu k úhradě ze dne [datum], neboť touto výzvou nebyl žalovaný vyzván k úhradě částky, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhala podanou žalobou, ani paušální náhradu hotových výdajů za podání ze dne [datum], v němž žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět a doplnila svá žalobní tvrzení, a za podání ze dne [datum], v němž žalobkyně na výzvu soudu doplňovala své podání ze dne [datum] tak, aby bylo zřejmé, v jaké části vzala podanou žalobu zpět, neboť žalobkyni nic nebránilo v tom, aby podala takový žalobní návrh, který by obsahoval všechny potřebné náležitosti a žalobkyně by jej nemusela dále doplňovat a upřesňovat dalšími podáními. V případě žádného z těchto úkonů se tak nejedná o úkony nezbytné k hájení práv žalobkyně.