Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

30 C 84/2021

č. j. 30 C 84/2021-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-30 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH04:2021:30.C.84.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 28 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 300 Kč od 7. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 900 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 900 Kč od 17. 10. 2020 do 8. 3. 2021, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 10 420,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 16. 10. 2020, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení parkovného za období od 9. 4. 2019 do 16. 10. 2020 za střežení (parkovné) odtaženého motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] provozovaného žalovaným na parkovišti provozovaném žalobkyní. O odtahu, jenž provedla žalobkyně dne 12. 10. 2018, byl sepsán protokol [číslo] vozidlo bylo umístěno na odtahové parkoviště. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně požadovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 5. 3. 2021. Žalobkyni byla výzva doručena dne 20. 2. 2021. Žalobkyně ani žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovali. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl.

5. Z důkazů -) zřizovací listina žalobkyně, -) výměr Ministerstva financí [číslo] 2013 ze dne 28. 11. 2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, -) nařízení rady hlavního města Prahy [číslo] z roku 2013, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinné ode dne 1. 4. 2013, -) protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne 12. 10. 2018, -) záznam o otevření vozidla a zjištění [příjmení] ze dne 25. 10. 2018, -) karta vozidla 9A2 [číslo], -) oznámení o odtahu vozidla / výzva k převzetí vozidla ze dne 22. 11. 2018 s dodejkou, -) žádost o informaci ze dne 4. 12. 2018, -) sdělení údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel ze dne 7. 12. 2018, -) výzva k úhradě dlužné částky ze dne 8. 1. 2019 s dodejkou, -) rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 7. 2019, č. j. 13 C 160/2019-29 -) předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne 28. 9. 2020 včetně podacího archu České pošty, soud zjistil tento skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

6. Žalobkyně byla zřízena dnem 1. 1. 2000 na dobu neurčitou zřizovatelem hl. m. [obec] jakožto příspěvková organizace, jejímž předmětem činnosti je dle čl. VI bodu [číslo] zřizovací listiny provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie hlavního města Prahy a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání a dle bodu [číslo] zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek hlavního města Prahy za odtah a parkovné motorových vozidel, a to dle Pravidel schválených [jméno] hlavního města Prahy. Dle nařízení [číslo] z roku 2013 činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den. Dne 12. 10. 2018 bylo na křižovatce ul. [ulice] a Ve [obec], [obec a číslo] na příkaz strážníka městské policie odtaženo žalobkyní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], které tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích. Vozidlo bylo umístěno na odtahové parkoviště provozované žalobkyní. Provozovatelem vozidla byl žalovaný. Žalovaný si výše uvedené vozidlo na odtahovém parkovišti nevyzvedl, ačkoliv byl k jeho vyzvednutí žalobkyní písemně vyzván výzvou ze dne 22. 11. 2018, v níž byl zároveň žalobkyní upozorněn, že mu v souvislosti s odtahem vozidla vznikla povinnost uhradit žalobkyni cenu za odtah a střežení vozidla na parkovišti. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 8. 1. 2019 žalobkyně vyzvala žalovaného opětovně k uhrazení dluhu za odtah a parkovné, což žalovaný neučinil. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 7. 2019, č. j. 13 C 160/2019-29 byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 73 050 Kč, a to za neuhrazený odtah vozidla a parkovné za období od 12. 10. 2018 do 8. 4. 2019 Předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 28. 9. 2020 byl žalovaný vyzván úhradě částky 27 300 Kč představující parkovné za období od 9. 4. 2019 do 28. 9. 2020, tedy za celkem 539 dnů (za 180. den ve výši 400 Kč a za zbývajících 538 dnů ve výši 26 900 Kč). Ke dni podání žaloby, tedy k 16. 10. 2020, činil dluh žalovaného za parkovné celkem 28 200 Kč, a to za celkem 557 dnů (za 180. den ve výši 400 Kč a za zbývajících 556 dnů ve výši 27 800 Kč).

7. Žaloba je z převážné části důvodná.

8. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.

9. Podle § 45 odst. 1 zákona o silničním provozu kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace.

10. Podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

11. Podle § 1723 odst. 1 občanský zákoník (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

12. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

13. Podle § 4a odst. 1 písm. a) zák. č. 265/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen obec v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí Ministerstva financí může nařízením obce stanovit maximální ceny, pokud nejsou stanoveny ministerstvem.

14. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách zákon se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen„ zboží“) pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz.

15. Podle § 5 zák. č. 526/1990 Sb. úředně stanovené ceny jsou ceny určeného druhu zboží stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo minimální (odst. 1). Maximální cena je cena, kterou není přípustné překročit (odst. 2). Regulace formou maximální, pevné nebo minimální ceny platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboží. Pro uplatnění jednotlivých forem regulace cen mohou cenové orgány stanovit další věcné podmínky, včetně pravidel a postupů pro stanovení těchto cen, jejich změn a v případě nájmů nemovitostí nebo jejich částí a služeb spojených s jejich užíváním i způsob jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování. [příjmení] orgány mohou stanovit u stejného zboží souběžně maximální a minimální cenu (odst. 5).

16. Podle § 1 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec], o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, se nařízením stanovují maximální ceny za nucené odtahy silničních vozidel jejich střežení na parkovišti, podle podmínek upravených jinými právními předpisy.

17. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] činí maximální cena za jeden úplný nucený odtah vozidla částku 1 900 Kč.

18. Podle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den částku 250 Kč/den (písm. a)), od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště, částku 400 Kč/den (písm. b)) a od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč/den (písm. c)).

19. Podle § 3 odst. 6 písm. e) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] maximální ceny zahrnují služby parkovišť: střežení vozidla, nutné přemisťování vozidla na parkovišti v době střežení, výdej vozidla včetně kontroly stavu vozidla a další administrativní úkony spojené s přijetím úhrady, vydáním vozidla a přejímkou jeho vlastníkem.

20. Žalovaný byl ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu provozovatelem motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jehož řidič nejpozději dne 12. 10. 2018 porušil na území hlavního města Prahy svou zákonem stanovenou povinnost stanovenou v § 45 odst. 1 zákona o silničním provozu tím, že způsobil překážku provozu na pozemní komunikaci. Žalobkyně proto téhož dne v souladu se svým předmětem činnosti vymezeným v čl. VI bodu [číslo] zřizovací listiny odstranila na pokyn strážníka městské police v souladu s § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu toto motorové vozidlo, které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti, a umístila jej na odtahové parkoviště. Tímto byl mezi žalobkyní a žalovaným založen podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu ve spojení s § [číslo] odst. 1 a § 2927 odst. 1 o. z. odpovědnostní vztah vzniklý způsobením škody, jejíž výše je dána náklady žalobkyně na odstranění a střežení vozidla provozovaného žalovaným, jež neoprávněn stálo na vyhrazeném parkovišti (viz nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2003, sp. zn. III. ÚS 150/03). Žalobkyně proto byla oprávněna požadovat po žalovaném náhradu této škody ve výši stanovené nařízením [číslo] 2013 Sb. hl. m. [obec], neboť se jedná v souladu s § 4a odst. 1 písm. a) zák. č. 265/1991 Sb. a § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1, 2 a 5 zák. č. 526/1990 Sb. o cenu úředně stanovenou, kterou je možno uplatňovat jako cenu maximální. Žalovaný si odtažené vozidlo nevyzvedl a ke dni podání žaloby, tedy k 16. 10. 2020, se odtažené vozidlo nacházelo na parkovišti provozovaném žalobkyní. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s odstraněním vozidla, jež se skládají z nákladů na jeden nucený úplný odtah vozidla odpovídající ceně odtahu dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] a za služby parkoviště dle § 3 odst. 6 písm. e) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec]). Žalovanému byla rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 13 C 160/2019-29 uložena povinnost uhradit žalobkyni náklady na odtah vozidla a parkovné za období od 12. 10. 2018 do 8. 4. 2019. Žalobkyně má právo na uhrazení nákladů za služby parkoviště za jí požadované období od 9. 4. 2019 do 16. 10. 2020, jež v tomto případě dle § 2 odst. 3 nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. [obec] za 180. den činí 400 Kč a za zbylých 556 dnů činí 50 Kč/den. Žalobkyně tak má nárok vyplývající z § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. ve spojení s § [číslo] odst. 1 a § 2927 odst. 1 o. z. na zaplacení částky 28 200 Kč.

21. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 28. 9. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 27 300 Kč představující náklady za služby parkoviště za období od 9. 4. 2019 do 28. 9. 2020 ve lhůtě do 6. 10. 2020. Dnem následujícím po uplynutí stanovené lhůty se, tak žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto dne, tedy 7. 10. 2020, má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 27 300 Kč až do jejího úplného zaplacení.

23. Žalovaný nebyl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 900 Kč představující náklady za služby parkoviště za období od 29. 9. 2020 do 16. 10. 2020 předžalobní výzvou. Jestliže nebyl dlužník vyzván k plnění již dříve, za kvalifikovanou výzvu k plnění se považuje žaloba a splatnost dluhu počíná prvního dne poté, co byla žaloba žalovanému doručena. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení. Osoba odpovědná za škodu (dlužník z odpovědnostního závazkového právního vztahu) se dostává do prodlení zásadně tehdy, jestliže dluh nesplní v den následující po dni, kdy byla poškozeným o plnění požádána, a od následujícího dne může poškozený požadovat úroky z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1628/2013). Žalovanému byla žaloba doručena dne 5. 3. 2021, splatnost dluhu tudíž nastala prvním pracovním dnem následujícím po dni doručení žaloby žalovanému, tedy dne 8. 3. 2021. Dnem následujícím se tak žalovaný dostal do prodlení, a od tohoto dne, tedy od 9. 3. 2021, má žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 900 Kč až do jejího úplného zaplacení.

24. S ohledem na výše uvedené soud zamítl žalobu co do zákonného úroku z prodlení z částky 900 Kč od 17. 10. 2020 do 8. 3. 2021, neboť splatnost této částky nenastala dnem podání návrhu na zahájení řízení, tedy 16. 10. 2020, ale až dne 8. 3. 2021, a žalovaný se tak ocitl s úhradou této částky v prodlení až ode dne 9. 3. 2021.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části příslušenství žalované pohledávky, a soud jí proto přiznal jejich úplnou náhradu ve výši 10 420,80 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 1 128 Kč, odměnu dle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 této vyhl. (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby) po 2 260 Kč, k tomu 3 režijní paušály hotových výdajů po 300 Kč k uvedeným úkonům dle § 13 odst. 1 a 4 této vyhl. a 21 % DPH ve výši 1 612,80 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.