32 C 130/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek p, Anonymizováno, , ostatní plocha, pozemek p, Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný , Anonymizováno, plocha, to vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši 36 823 Kč, a to do 3 dnů k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhají uložení povinnosti žalovanému vyklidit pozemek , Anonymizováno, plocha a nádvoří, jehož součástí je , Anonymizováno, plocha, to vše zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen Nemovitost), s odůvodněním, že jsou ode dne , datum, výlučnými vlastníky Nemovitosti a žalovaný v rozporu s § 285 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění rozhodném (dále jen IZ), Nemovitost nejpozději ke dni , datum, nevyklidil a nepředal žalobcům poté, co byla jeho Nemovitost prodána v průběhu insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to ani přes opakované žádosti žalobců.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil, neboť dne , datum, podal u Městského soudu žalobu na neplatnost kupní smlouvy dle § 289 odst. 3 IZ. Současně navrhnul přerušení řízení dle § 109 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.).

3. Žalovaní nesouhlasili s přerušením řízení s tím, že žalobce činí veškeré kroky s nepoctivým cílem zmařit zpeněžení jeho majetku, uspokojení jeho věřitelů a oddálení plnění jeho povinnosti k předání nemovitosti. Z insolvenčního spisu je zřejmé, že žalovaný již dvakrát zmařil prodej nemovitosti, z důvodů na straně žalovaného o ni nebyl zájem ani ve veřejné dražbě. Námitky v insolvenčním řízení považují za nedůvodné a mají za to, že žalovaný nezpochybnil žádným relevantním způsobem jejich vlastnické právo.

4. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. Možnost účastnit se jednání je jedno ze základních procesních oprávnění účastníka řízení, nejedná se však o oprávnění bezbřehé. V dané věci se jednalo o již třetí žádost o odročení jednání, přičemž z důvodu nemoci žalovaného, kdy žádost o odročení byla soudu doručena ve večerních hodinách dne , datum, , bylo jednání dne , datum, odročeno. Nyní byla žádost o odročení učiněna až při zahájení jednání za situace, kdy byla žalovanému vystavena neschopenka dne , datum, . Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. musí být omluva včasná a důvodná, přičemž tyto podmínky musí být splněny kumulativně. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že se nejedná o včasnou omluvu a dále se již nezabýval blíže její důvodností. Avšak s ohledem na nedostatek informací o povaze nemoci, chybějícím údaji o vycházkách, a vzhledem k dosavadnímu průběhu jak řízení před Obvodním soudem pro , adresa, , tak insolvenčním soudem ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , kdy mj. shrnutí jednání žalovaného učinil insolvenční správce ve veřejně dostupném vyjádření ze dne , datum, , má soud důvodné pochybnosti o motivaci žalovaného, tj. zda nebyla žádost učiněna pouze z důvodu protahování řízení. Nadto je žalovaný v řízení zastoupen a jeho právní zástupce se jednání dne , datum, účastnil. Tím byla zachována ochrana práv žalovaného, který prostřednictvím svého právního zástupce mohl náležitě uplatňovat svá procesní práva, zejména dostát své povinnosti tvrzení a důkazní.

5. Na začátku jednání dne , datum, zástupce žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně, kterou odůvodnil postupem soudkyně v řízení a zjevně zaujatým postojem soudkyně vůči žalovanému, když v rozporu se zásadou projednací nevyhověla nejprve žádosti o odročení jednání z důvodu změny právního zastoupení a nutnosti seznámit se se spisem, a následně nevyhověla žádosti o odročení jednání z důvodu doložené pracovní neschopnosti žalovaného.

6. Soud postupoval dle § 15b odst. 2 o.s.ř., neboť námitku, která směřuje toliko vůči postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé činnosti, považoval za nedůvodnou a současně byla při tomto jednání věc rozhodnuta.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

8. Žalobci koupili dne , datum, Nemovitost od insolvenčního správce žalovaného poté, co byla Nemovitost zapsána do soupisu majetkové podstaty žalovaného coby dlužníka. K prodeji nemovitosti došlo mimo dražbu za částku 25 000 000 Kč. Vlastnictví k Nemovitosti nabyly do společného jmění manželů v souladu s čl. V. 1. kupní smlouvy ke dni , datum, , kdy došlo k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. K provedení vkladu došlo ke dni , datum, . V souladu s čl. VI. 2. kupní smlouvy byl žalovaný coby dlužník upozorněn na povinnost Nemovitost vyklidit a předat ke dni zápisu vlastnického práva (zjištěno z kupní smlouvy ze dne , datum, , z výpisu z nahlížení do katastru nemovitostí k řízení č. , Anonymizováno, -, č. účtu, , z výpisu z katastru nemovitostí , Anonymizováno, .ú. , adresa, , obec , adresa, ).

9. Obvyklá cena Nemovitosti byla znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni , datum, stanovena na částku 24 950 000 Kč, přičemž věcná hodnota Nemovitosti činila 14 868 000 Kč, srovnávací hodnota Nemovitosti činila 24 951 000 Kč. K , datum, znalec vyhotovil aktualizaci obvyklé ceny Nemovitosti na základě Indexů cen bytových nemovitostí, kdy přepočtem vyšla výsledná částka 35 150 000 Kč. Znalec v aktualizaci znaleckého posudku nepoužil metodu srovnávací, jež se používá ke stanovení obvyklé ceny nemovitosti, ani nezohlednil jakékoliv případné změny na nemovitosti (zjištěno ze znaleckého posudek číslo , hodnota, –, Anonymizováno, ze dne , datum, a dodatku ke znaleckému posudku číslo , hodnota, , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

10. Žalobci vyzvali žalovaného k vyklizení nemovitosti a upozornili jej na možnost obrátit se na soud předžalobní výzvou ze dne , datum, . Současně požádali insolvenčního správce žalovaného o součinnost (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. dodejky do datové schránky).

11. Žalovaný napadl platnost kupní smlouvy ze dne , datum, u Městského soudu , Anonymizováno, žalobou ze dne , datum, . Incidenční spor je veden pod sp. zn. , incidenční spisová značka, . Jedná se o spor dle § 289 odst. 3 IZ. Žalovaný svůj nárok opírá mj. o skutečnost, že nebyl k prodeji mimo dražbu udělen řádně souhlas insolvenčního soudu, a Nemovitost byla prodána za nápadně nevýhodných podmínek, když dle znaleckého posudku byla její cena odhadována na 35 150 000 Kč (zjištěno z žaloby ze dne , datum, na neplatnost kupní smlouvy, náhledem do veřejně přístupného insolvenčního rejstříku ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, vedené u Městského , Anonymizováno, ).

12. Dne , datum, podal insolvenční správce návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům. Proti tomuto návrhu podal žalovaný dne , datum, námitky (zjištěno náhledem do veřejně přístupného insolvenčního rejstříku ve věci sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, vedené u , Anonymizováno, ).

13. Insolvenční správce se k námitkám žalovaného v žalobě na neplatnost kupní smlouvy ze dne , datum, vyjádřil tak, že je nepovažuje za důvodné, případná nízká kupní cena nevede k neplatnosti kupní smlouvy, ale k odpovědnosti insolvenčního správce za škodu. Usnesením Městského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, právnická osoba, byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení jeho úpadku oddlužením. Žalovaný se již od samého počátku insolvenčního řízení snaží prodej Nemovitosti co nejvíce oddálit a nechce se z ní odstěhovat, což vedlo nejprve ke zmaření veřejné dražby a následně nemožnosti najít kupce, když žalovaný odmítl přislíbit své vystěhování po prodeji Nemovitosti. Žalobu na neplatnost kupní smlouvy považuje za další jednání žalovaného ve snaze oddálit uspokojení věřitelů a vyklizení Nemovitosti (zjištěno ze sdělení insolvenčního správce ze dne , datum, ).

14. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

16. Žalovaný byl vlastníkem Nemovitosti do , datum, , kdy došlo k prodeji Nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení vedeného u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, , kde je žalovaný v pozici dlužníka. Žalobci nabyli vlastnické právo k Nemovitosti do společného jmění manželů. Zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne , datum, , s účinky ke dni zahájení vkladového řízení dne , datum, .

17. Soud daný skutkový stav posoudil zejména podle těchto zákonných ustanovení.

18. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

19. Dle § 980 odst. 2 o.z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným stavem.

20. Dle § 285 odst. 2 IZ byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor.

21. Dle § 289 odst. 3 IZ platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty podle věty první, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobci jsou vlastníky Nemovitosti, když tito nabyly vlastnické právo k nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a jejich vlastnické právo bylo dne , datum, zapsáno do katastru nemovitostí.

23. Žalovaný ani netvrdil ani neprokazoval, že by měl právní titul k užívání Nemovitosti, avšak má za to, že právní titul, kterým žalobci nabyli vlastnictví k předmětné nemovitosti, je neplatný.

24. Soud nejprve uvádí, že návrh na přerušení řízení nepovažoval za důvodný, jak ostatně uvedl v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, -, Anonymizováno, . Řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy, jíž byl zpeněžen majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu, je v souladu s § 289 odst. 3 IZ incidenčním sporem a speciální určovací žalobou, jež je upravena výslovně v IZ a dle které je pouze insolvenční soud oprávněn řešit otázku platnosti kupní smlouvy. Ohledně účinků žaloby na neplatnost kupní smlouvy soud předně odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , dle kterého se podává, že řízení o neplatnosti kupní smlouvy nelze považovat za překážku k vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům. Z rozhodnutí Vrchního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, sp. zn , spisová značka, se pak ještě podává, že: „Akceptovat neskončené řízení o neplatnost veřejné dražby nebo smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení mimo dražbu, jako okolnost, která bez dalšího brání považovat zpeněžení majetku podstaty provedené na jejich základě za řádně uskutečněné, by fakticky vedlo k zablokování insolvenčního řízení, v němž by (do doby skončení řízení o neplatnost) nebylo možno pokračovat, tedy rozhodnout o použití výtěžku získaného napadeným zpeněžením (ať již vydáním výtěžku zajištěnému věřiteli nebo rozvrhem) ani projednat a schválit konečnou zprávu. Fakticky by tak došlo k přerušení insolvenčního řízení, které je nepřípustné (§ 84 IZ).“ Z těchto je patrné, že Vrchní soudy konstantně judikují, že řízení o neplatnosti kupní smlouvy dle IZ není na překážku vydání výtěžku, a to za situace, že kdyby došlo následně ke zrušení platnosti kupní smlouvy, musel by insolvenční správce kupní cenu kupujícím vracet.

25. Ustanovení § 285 odst. 3 IZ, které je speciálním ustanovením ukládajícím dlužníku nemovitost vyklidit, spadá rovněž do části druhé, hlavy I, dílu 5 IZ jako výše citované ustanovení § 289 odst. 3 IZ. Stejně jako toto ustanovení neobsahuje pokyn pro soudy přerušit řízení do doby, než bude rozhodnuto o žalobě na neplatnost kupní smlouvy. Pokud zahájení incidenčního sporu nevede k přerušení insolvenčního řízení, pak dospěl soud k závěru, že nemůže vést ani k přerušení řízení o vyklizení nemovitosti.

26. Dále soud uvádí, že ani skutečnost, že v řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy dle § 289 odst. 3 IZ insolvenční soud nezkoumá naléhavý právní zájem a žaloba je věcně projednatelná bez dalšího, nemění nic na tom, že v řízení o neplatnosti kupní smlouvy vedené před obecným soudem by naléhavý právní zájem dán nebyl, neboť žaloba nevede ke konečnému vyřešení sporů, když nepředstavuje právní titul k provedení zápisu do katastru nemovitostí. Otázka vlastnictví Nemovitosti je tak i nadále předběžnou otázkou v nyní projednávaném řízení, neboť k zápisu vlastnictví do katastru nemovitostí již podle kupní smlouvy ze dne , datum, došlo. Pokud tedy již došlo k porušení práva, v daném případě došlo k převodu vlastnického práva na základě nyní sporované kupní smlouvy, není dán na určení (ne)platnosti kupní smlouvy naléhavý právní zájem a vyřešení této otázky nemá na nyní projednávanou žalobu na plnění, tj. vyklizení nemovitosti vliv, neboť o tom, kdo je vlastníkem Nemovitosti, nic nevypovídá pravomocné rozhodnutí soudu, kterým by bylo určeno, že je neplatná kupní smlouva o převodu vlastnického práva k nemovitosti, ale jen takové pravomocné rozhodnutí soudu, jež určuje (ne)existenci vlastnického práva. Změny zápisu v katastru nemovitostí tak nelze dosáhnout určením neplatnosti kupní smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

27. Soud si jako předběžnou otázku posoudil vlastnické právo k Nemovitosti, přičemž, jak bylo uvedeno výše, posuzovat platnost kupní smlouvy mu nepřísluší. Žalobci jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci nemovitosti a v souladu s § 980 odst. 2 o.z. má soud za to, že toto právo bylo zapsáno v souladu se skutečným stavem, a to na základě kupní smlouvy poté, co žalobci uhradili kupní cenu. Vlastnické právo k Nemovitosti v době rozhodování soudu tak náleží žalobcům.

28. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný užívá předmětnou nemovitost bez právního důvodu, když ani přes výzvu soudu žalovaný neuvedl ničeho dalšího kromě namítané neplatnosti kupní smlouvy, postupoval soud v souladu s § 1040 odst. 1 o.z. a uložil žalovanému povinnost Nemovitost vyklidit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. Závěrem soud uvádí, že právní úprava IZ je na dlužníky přísnější a omezuje výrazněji jejich možnost nakládat s jejich majetkem, což je však podstatou insolvenčního řízení, když správu majetku dlužníka dává do rukou osobě insolvenčního správce, který má za úkol majetek dlužníka zpeněžit a uspokojit poměrně větší počet věřitelů. Z judikatury Vrchních soudů se podává, že je dán zájem věřitelů před zájmy dlužníka, když i přes jeho obranu je možné jeho majetek prodat a výtěžek rozdělit před tím, než je o žalobě dlužníka na neplatnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, rozhodnuto. Oproti tomu je dlužník oprávněn podat určovací žalobu, kterou lze projednat i přes nedostatek naléhavého právního zájmu a dává tak dlužníkům do rukou účinný nástroj, jak zvrátit kroky insolvenčního správce. Avšak novým vlastníkům nelze upírat právo věc, kterou nabyli originárně v dražbě, užívat až do doby, než bude rozhodnuto o takovéto žalobě dlužníka30. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud neshledal důvody pro prodloužení zákonné lhůty k vyklizení a stanovil lhůtu k plnění do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

31. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobci byli ve sporu zcela úspěšní a náleží jim tak náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a dále odměnou zástupce žalobců, kterému náleží odměna za jeden úkon dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), z tarifní hodnoty 50 000 Kč částka ve výši 3 100 Kč, která byla dle § 12 odst. 4 AT snížena o 20 % za každého z žalobců. Odměna za 1 úkon právní služby tak činí celkem 4 960 Kč. Soud přiznal odměnu za každý ze 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) Dále pak soud přiznal paušální náhradu výdajů za 5 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Rovněž náleží zástupci žalobců náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši 5 523 Kč. Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobcům částku 36 823 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobců. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

32. Soud uvádí, že oproti žalobcům nevycházel při výpočtu z tarifní hodnoty 25 000 000 Kč, jež představuje hodnotu Nemovitosti, když v řízení o vyklizení nemovitosti se nejedná o právo k nemovitosti jako takové, tedy předmětem sporu není sama nemovitost, ale o vindikační žalobu, kdy právo na vyklizení je penězi neocenitelné. V daném případě byl k dispozici údaj o minimální ceně Nemovitosti. Přítomnost či absence takového údaje ale nevypovídá vůbec nic o náročnosti soudního sporu či o náročnosti poskytované služby. Výše odměny advokáta se však v závislosti na této nahodilé skutečnosti může značně lišit. K tomu soud odkazuje např. na usnesení Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , kde se v bodu 25 uvádí, že: „Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že Ústavní soud akceptuje jako ústavně konformní i rozhodnutí, v nichž je v řízení o vyklizení nemovitosti stanovena tarifní hodnota podle § 9 odst. 1 advokátního tarifu, a nevychází se tudíž z hodnoty nemovitosti (srov. např. usnesení ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). Jak se totiž podává z výše uvedeného, úkolem Ústavního soudu není sjednocování judikatury v oblasti intepretace advokátního tarifu, jako podústavního či dokonce podzákonného právního předpisu. V závislosti na skutkových okolnostech případu a kvalitě odůvodnění aplikace toho či onoho ustanovení proto mohou být považovány za ústavně konformní obě varianty výkladu. Ústavní soud neshledal zásah do ústavních práv stěžovatele ani v případech, kdy u žalob na vyklizení vyšel soud z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu.“. Dále např. na usnesení Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ze dne , datum, , kde je v bodu 10 uvedeno: „Ústavní soud již v minulosti připustil, že u žalob na vyklizení nemovitosti mohou být ústavně souladné obě výkladové varianty; vždy záleží na okolnostech případu a kvalitě odůvodnění rozhodnutí (usnesení ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, ). Ústavní soud tak neshledal zásah do ústavních práv, pokud obecné soudy u žalob na vyklizení vycházely z tarifní hodnoty podle § 9 advokátního tarifu.“. Soud má za to, že vzhledem k tomu, že v daném případě vychází povinnost vyklidit nemovitost přímo z insolvenčního zákona a soud jako předběžnou otázku ani nezkoumal platnost kupní smlouvy, pak s ohledem na jednoduchost sporu se nejeví ani jako spravedlivé vycházet z hodnoty nemovitosti. Soud tak uzavírá, že za tarifní hodnotu považoval, s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I, Anonymizováno, , částku 50 000 Kč.