32 C 194/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vydání automobilu

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci osobní automobil tovární značky , jméno FO, to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 59 742,80 Kč, a to do 3 dnů k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované vydat mu osobní automobil tovární značky , jméno FO, (dále jen Vůz). Žalobce uvedl, že se dne , datum, stal vlastníkem Vozu na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, s , právnická osoba, , organizačná zložka Bratislava, IČO , IČO, . Kupní cena byla řešena úvěrem č. , hodnota, ze dne , datum, u , právnická osoba, ., která k zajištění dluhu sjednala s žalobcem zajišťovací převod práva a byl jí odevzdán velký technický průkaz (dále jen VTP). K předčasnému splacení došlo až , datum, . V lednu 2022 žalobce koupil jiný automobil a Vůz zanechal ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen VV), která provozovala autobazar , Anonymizováno, s luxusními vozy. Kupní cena byla dohodnuta na 2 900 000 Kč s DPH. VV nikdy kupní cenu žalobci neuhradila. Až do srpna 2023, než se měl Vůz podrobit STK, žalobce netušil, že má v držení Vůz pan , jméno FO, . Ten Vůz koupil dne , datum, od , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen AIP), přičemž jeho koupě byla financovaná úvěrem od žalované a byla s ní uzavřena smlouva o zajištění závazku převodem práva č. , hodnota, ze dne , datum, . Jelikož VTP měla v té době v držení , právnická osoba, ., jak je možné, že žalovaná poskytla úvěr, aniž by viděla VTP. Stejně tak je zarážející, že žalovaná nebyla v souladu se smlouvou o zajištění závazku zapsána do registru silničních vozidel, když k tomuto zápisu došlo až dne , datum, . Bez podvodného jednání by k tomu však nemohlo dojít, neboť žalobce k převodu Vozu nikomu neudělil plnou moc, ani na nikoho vlastnické právo nepřevedl. Žalovaná byla o celé situaci informována, přičemž začátkem října 2024 panu , jméno FO, Vůz zabavila a má jej tak v držení žalovaná.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Uvedla, že AIP koupila Vůz od VV uhrazením kupní ceny 3 150 000 Kč. , jméno FO, nabyl vlastnictví k Vozu od AIP. Žalovaná dne , datum, uzavřela s panem , jméno FO, smlouvu o financování Vozu č. , hodnota, . Téhož dne uzavřeli i smlouvu o zajištění závazku převodem vlastnického práva k Vozu na žalovanou, a to až do úplného splacení pohledávek pana , jméno FO, , který následně Vůz užíval na základě smlouvy o výpůjčce. Podpisem smlouvy pan , jméno FO, stvrdil, že je vlastníkem Vozu a že Vůz není zatížen právy třetích osob. V důsledku prodlení s platbami ze smlouvy o financování žalovaná dle bodu 8.1. všeobecných obchodních podmínek (dále jen VOP), dne , datum, žalovaná od smlouvy odstoupila, čímž došlo k zesplatnění pohledávky ze smlouvy o financování a převod vlastnického práva k Vozu na žalovanou se stal nepodmíněným. Žalované tak svědčí vlastnické právo k Vozu od , datum, . I pokud by VV nebyla oprávněným vlastníkem, AIP nabyla vlastnické právo, neboť jej koupila v dobré víře v rámci běžné podnikatelské činnosti. Žalobce tak není k podání žaloby ani aktivně legitimován.

3. K tomu žalobce uvedl, že dobrá víra nabyvatele se nepresumuje a je tedy třeba, aby žalovaná vyvinula tzv. investigativní povinnost. U převodu vozidel i v případě malé neopatrnosti nelze nabýt od neoprávněného. VV nemohla být nikdy v dobré víře, že může Vůz prodat a pokud tak učinila, dopustila se vůči žalobci protiprávního jednání. VV ani AIP nemohly prověřit VTP, neboť ten v té době měla v držení , právnická osoba, .. V daném případě mělo dojít během jednoho dne k trojímu převodu Vozu. Dovozovat tak dobrou víru od pana , jméno FO, , který rovněž nemohl mít VTP k dispozici, nelze. Nový VTP měl být vydán dne , datum, údajně k osobní žádosti žalobce, ten byl ale v ten den v Tatrách. Nadto kupní cena za Vůz byla AIP uhrazena postupně ve splátkách, a AIP tak nebyla ke dni , datum, vlastníkem Vozu a nemohla jej na pana , jméno FO, převést.

4. Žalovaná uvedla, že to byl naopak žalobce, kdo rezignoval na minimální péči vlastníka, když nechal Vůz v autobazaru VV po dlouho dobu, aniž by se zajímal o jeho osud, za situace, kdy vozidla ztrácejí časem na hodnotě. Vozidlo tak bylo k dispozici autobazaru VV a AIP se tak mohla domnívat, že VV je oprávněna vozidlo prodat. Nadto je otázkou, zda žalobci VV neuhradila alespoň část kupní ceny, když se pokusil o dohodu s panem , jméno FO, , po kterém požadoval toliko částku 1 400 000 Kč. Pokud se někdo dopustil protiprávního jednání, mohla to být jedině VV. Žalobce se nyní pouze snaží zcela neoprávněně získat nárok po žalované za situace, kdy ví, že VV není v dobré kondici a pravděpodobně od ní ničeho nevymůže. AIP byla v dobré víře, že VV je oprávněna vozidlo prodat. Žalobce do VV přistavil auto s úmyslem, aby jej autobazar nabízel k prodeji. Minimálně v ústní podobě tak byla nějaká smlouva uzavřena. Žalovaná si počínala s náležitou péčí, prověřila právní stav vozidla a toto fyzicky zkontrolovala v autobazaru. VV měla Vůz v držbě, disponovala klíčky a doklady a zároveň jej neprodávala za nepřiměřeně nízkou cenu. Další převody Vozu byly již ve standardním režimu, byť i žalovaná si prověřila právní stav vozidla a neshledala žádné nedostatky.

5. Žalobce trval na tom, že kupní cena uhrazena nebyla, a to ani zápočtem za nový vůz , Anonymizováno, , když kupní cenu za toto vozidlo nakonec VV uhradil.

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že společnost AIP se zabývá prodejen použitých vozů.

7. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

8. Žalobce koupil Vůz dne , datum, od , právnická osoba, za částku 2 795 454,55 Kč bez DPH. , adresa, 850 Kč uhradil žalobce jako zálohu. Z vlastních zdrojů uhradil 559 091 Kč a zbývající částka 2 236 364 Kč byla hrazena , právnická osoba, . na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobce převzal Vůz dne , datum, spolu s malým technickým průkazem. Vůz byl zaevidován v ČR dne , datum, . Minimálně do , datum, , kdy byla provedena technická prohlídka Vozu, byl jako vlastník ve VTP zapsán žalobce. Na základě smlouvy o úvěru žalobce odevzdal , právnická osoba, . originál VTP. Zajišťovací převod práva k Vozu na , právnická osoba, . byl sjednán s odkládací podmínkou, tedy pouze za splnění podmínek jako neplacení splátek, neodevzdání VTP apod. Převést Vůz mohl žalobce jen s předchozím souhlasem , právnická osoba, .. Žalobce splácel úvěr řádně do prosince 2023, kdy úvěr ke dni , datum, zcela splatil. V mezidobí měl žalobce k dispozici VTP pouze od , datum, do , datum, , a to za účelem provedení technické prohlídky (zjištěno z velkého technického průkazu k vozu registrační značka , SPZ, , kúpné zmluvay č. , hodnota, ze dne , datum, , faktúry č. , hodnota, ze dne , datum, , odovzdávacího protokol ke kupní smlouvě č. , hodnota, , fotografie malého technického průkazu, smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , oznámení o řádném ukončení smlouvy o úvěru ze dne , datum, , předpisu splátek číslo , hodnota, verze 1 ze dne , datum, , faktura, daňový doklad ze dne , datum, od , právnická osoba, . adresovaný žalobci, výpisu z bankovního účtu žalobce u , právnická osoba, za období od , datum, do , datum, - Jedná se o výpis uhrazených částek za , Anonymizováno, , periodický výpis, ze kterého se podávají jednotlivé částky od , datum, do , datum, , potvrzení o splnění dluhu ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , emailu ze dne , datum, od , e-mail, adresovaný žalobci k zákaznické smlouvy číslo , hodnota, – technická kontrola, emailu od žalobce paní , jméno FO, ze dne , datum, , emailu od , jméno FO, , adresovaný žalobci z , datum, , emailu od evarizdig adresovaný , e-mail, ze dne , datum, , podacího lístku ze dne , datum, ).

9. Dne , datum, vystavil žalobce pro VV fakturu na částku 2 900 000 Kč, a to za prodej Vozu. Faktura byla splatná dne , datum, . Následně dne , datum, uzavřeli žalobce a VV kupní smlouvu na Vůz s tím, že , právnická osoba, . souhlasí s předčasným ukončením úvěrového vztahu a ke dni , datum, činí nesplacený úvěr 1 709 685 Kč vč. DPH. Kupní cena ve výši 2 900 000 Kč má být uhrazena ve dvou splátkách, a to 1 650 000 Kč do , datum, a 1 250 000 Kč do , datum, . Účinnost smlouvy byla odložena do doby, až bude uhrazena kupní cena a formálně ukončena úvěrová smlouva. Dne , datum, vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce VV k úhradě kupní ceny (zjištěno z kalkulace předčasného ukončení smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , kupní smlouvy mezi , Jméno žalobce, a , právnická osoba, ze dne , datum, , faktury od , Jméno žalobce, adresované , právnická osoba, číslo , hodnota, ze dne , datum, , dopisu ze dne , datum, adresovaný od zástupce žalobce , právnická osoba, ).

10. Žalobce dne , datum, zakoupil od VV vozidlo , SPZ, , a to za částku 3 500 000 Kč. , adresa, 000 Kč uhradil žalobce z účtu č. , č. účtu, dne , datum, , částka 2 800 000 Kč byla uhrazena dne , datum, na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, a žalobcem coby úvěrovaným. Na bankovní účet žalobce v období od , datum, dosud nepřišla žádná částka, ani v součtu, odpovídající úhradě částky 2 900 000 Kč za Vůz, ani jiná platba z účtů VV (zjištěno z faktury č. , hodnota, vydané , právnická osoba, , z žádosti o poskytnutí listin, odpovědi od leasing , právnická osoba, včetně doručenky a výpisů z bankovního účtu , právnická osoba, , smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, včetně splátkového kalendáře, protokolu o převzetí předmětu koupi ke smlouvě o úvěru).

11. Dne , datum, psal žalobce do společnosti VV email, dle kterého byla na Vůz vystavena faktura s tím, že bude ještě podepsána smlouva a řešen přepis. Dále řešil vůz , Anonymizováno, Žalobce uvedl, že se nějak srovnají finančně, měl by tam něco drobného mít, a mohou ideálně vymýšlet nějaký jiný, placatý vůz (zjištěno z emailu od , Jméno žalobce, adresovaný Premium car ze dne , datum, ).

12. Mezi AIP a VV byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva na Vůz, za kupní cenu 3 150 000 Kč. Smluvní strany si sjednaly výhradu vlastnického práva k Vozu ve prospěch prodávajícího (VV), přičemž vlastnické právo k Vozu přechází na AIP dnem úplného zaplacení kupní ceny. AIP uhradila na bankovní účty VV dne , datum, částku 1 750 000 Kč, dne , datum, částku 45 000 Kč, dne , datum, částku 800 000 Kč a dne , datum, částku 555 000 Kč, tj. celkem 3 150 000 Kč, vše pod variabilním symbolem , var. symbol, (zjištěno z údaje o subjektech DPH pro , právnická osoba, včetně bankovních účtů určených k zveřejnění, výpisů z bankovního účtu , právnická osoba, ze dne , datum, , , datum, na , datum, a , datum, , kupní smlouva ze dne , datum, , uzavřená mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, ).

13. AIP vystavila panu , jméno FO, dne , datum, fakturu č. , hodnota, na částku 3 250 000 Kč, a to na za koupi Vozu. , adresa, 000 Kč uhradil pan , jméno FO, , částka 2 600 000 Kč byla poskytnuta žalovanou, a to dne , datum, na základě smlouvy o financování č. , hodnota, , uzavřené mezi žalovanou a panem , jméno FO, dne , datum, . Současně byla dne , datum, uzavřena mezi žalovanou a panem , jméno FO, smlouva o zajištění závazku převodem práva , Anonymizováno, , na základě které byl Vůz převeden do vlastnictví žalované. Podmínkou bylo, že pan , jméno FO, musí do 10 dnů přepsat v registru silničních vozidel Vůz na žalovanou. Strany se dohodly, že VTP bude uschován u pana , jméno FO, a žalované zašle jeho kopii. , jméno FO, prohlásil, že je výlučným vlastníkem Vozu a že na něm neváznou práva třetích osob. Současně byla mezi žalovanou a panem , jméno FO, uzavřena smlouva o výpůjčce Vozu. Bude-li pan , jméno FO, v prodlení s úhradou závazků, může žalovaná vůz prodat. Vůz pan , jméno FO, převzal dne , datum, . Za žalovanou podepsala smlouvy paní , jméno FO, . Žalovaná dne , datum, odstoupila od smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , neboť pan , jméno FO, nesplácel řádně a včas. Celkový dluh ke dni odstoupení od smlouvy o úvěru činil 1 705 165,40 Kč. Žalovaná jej současně vyzvala k vydání Vozu (zjištěno z faktury - daňový doklad číslo , hodnota, od , právnická osoba, pro , jméno FO, ze dne , datum, , všeobecných podmínek , Anonymizováno, pro poskytování financování, přejímacího protokolu ke smlouvě o financování , Anonymizováno, , smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, odstoupení od smlouvy, výpisu z bankovního účtu žalované ze dne , datum, , odstoupení od smlouvy o úvěru č. , hodnota, ).

14. Žalobce se pokusil dohodnout s , jméno FO, na doplacení kupní ceny za Vůz, kdy domluva ze dne , datum, byla za částku 1 400 000 Kč. K tomuto dopisu byly připojeny pokuty za období od , datum, do , datum, (dohoda o splacení kupní ceny uzavřená mezi , jméno FO, a , jméno FO, ze dne , datum, , včetně připojených příloh –jednotlivé pokuty za přestupky).

15. Žalobce se dne , datum, obrátil na žalovanou s žádostí o sdělení bližších informací k Vozu, neboť je jeho vlastníkem. Bylo mu sděleno, že Vůz je úvěrován u žalované. Následně se na žalovanou obrátil právní zástupce žalobce s tím, že se domnívá, že byl na žalobce spáchán podvod, na kterém se podíleli i zaměstnanci žalované. K tomu žalovaná odmítla poskytnout další informace (zjištěno z emailu mezi Unicredit Leasing a žalobcem ze dne , datum, , , datum, , žádosti o podání kompletní informace ze dne , datum, , dopisu ve věci Váš dopis ze dne , datum, ze dne , datum, , odpovědi žalované ze dne , datum, , ze dne , datum, , dopisu od žalobce adresovaný žalované ve věci přepisu vozu , jméno FO, SPZ , SPZ, ze dne , datum, ).

16. Žalobce se dne , datum, obrátil na Magistrát hl. m. Prahy s žádostí o informace ohledně přepisu Vozu, neboť zjistil, že dne , datum, byl Vůz přepsán v registru na AIP a dne , datum, na žalovanou. Dne , datum, byla na registru vozidel podána žádost o vydání nového VTP k Vozu, a to ve Vysočanech v 11:53 hodin. Dne , datum, v 9:34 ve Vysočanech byla podána žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla. Oba dokumenty byly podány a podepsány žadatelem - , Jméno žalobce, , totožnost ověřena dle , Anonymizováno, . Ani jeden z podpisů však není dle žalobce jeho podpisem. Dne , datum, byl žalobce do 15 hodin na Slovensku na dovolené na , Anonymizováno, . Svědkyně , jméno FO, , manželka žalobce uvedla, že ve dnech 26. července až 30. července byli na Slovensku, kam pravidelně jezdí na , Anonymizováno, , do hotelů , Anonymizováno, Vybavuje si, že v loňském roce tam jeli vozem , Anonymizováno, Tím cestují nejčastěji na dlouhé cesty. Domů do Brna vyráželi později, protože syn si přál jít ještě jednou nahoru na , Anonymizováno, , tam s ním šel manžel. Lístky na lanovku se kupují v , Anonymizováno, . Domů odjížděli mezi 14 a 15 hodinou. Dne , datum, byl žalobce na poradě od 10:00 do 11:30 hodin (zjištěno z výpisu z kontrola-vin.cz k předmětnému vozu, sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, č.j. , č. účtu, z dne , datum, , žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla ze dne , datum, , příjmového pokladního dokladu, žádosti o vydání nového dokladu ze dne , datum, , faktury z , právnická osoba, kempinski, příchod , datum, , odchod , datum, , potvrzení o platbě od , jméno FO, , mapy trasy žalobce ze Štrbského Plesa do Brna dne , datum, včetně emailu od , e-mail, adresovaný žalobci ze dne , datum, , potvrzení, že platební karta končící na 565 byla vydána žalobci, potvrzení o platbách kartou ze dne , datum, včetně výpisu z bankovního účtu, výpisu z webové stránky , Anonymizováno, , výpis z kalendáře pracovního žalobce k čtvrtku , datum, od 10 do 11.30. , Anonymizováno, , výslechu , jméno FO, , výslechu žalobce).

17. Dne , datum, podal žalobce trestní oznámení, ve kterém vylíčil skutečnosti uvedené v žalobě. K výslechu žalobce došlo dne , datum, (trestního oznámení ze dne , datum, , úředního záznam ze dne , datum, od , právnická osoba, číslo jednací , adresa, ).

18. Žalobce uvedl, že s VV se seznámil, když kupoval , Anonymizováno, . Tam proběhlo vše bez problémů a vozidlo řadu let vlastnil. Prodejce se mu pak snažil nabízet různá další vozidla, jak na běžné užití, tak sportovní, tzv. placky. Z nabízených vozů se mu líbilo , Anonymizováno, , a chtěl jej vyměnit za Vůz. Původně byla dohoda, že to provedou zápočtem, ale VV následně tlačila na to, aby auto koupil normálně a oni že pak zajistí prodej Vozu. Proto s nimi nakonec řešil prodej Vozu, protože na něj nebyla sepsána žádná kupní smlouva a on jej již nechal v autobazaru, protože říkali, že by na něj měli již pár zájemců. Prodejce říkal, že stačí když na Vůz vystaví fakturu, tu vystavil, ale VV ji neuhradila. Pak začala zdlouhavá komunikace a následně byla sestavena a podepsána kupní smlouva. Ani pak ale neuhradili ničeho. Občas chodily pokuty, to žalobce považoval za známku, že je Vůz nabízen, a tak mu to bylo ze strany autobazaru rovněž prezentováno. Žalobce pak po celou dobu hradil jak splátky, tak povinné ručení na Vůz. VTP měla v držení ČSOB, a měl na něm financování, to v autobazaru věděli, že ho bez toho nemůže prodat. Pak po žalobci chtěli s , právnická osoba, udělat STK a zaslali mu VTP. Z VV po něm chtěli VTP pro provedení STK, ale žalobce jej nechtěl bez dalšího předat, protože chtěl již celou věc dořešit, proto na STK vyslal bratra. Až v rámci STK zjistil, že Vůz byl prodán panu , jméno FO, . S tím řešil, že byli oba defacto ze strany VV podvedeni a snažili se dospět k gentlemanské dohodě, aby na tom byli oba více méně stejně. Pak by vnímal pana , jméno FO, jako vlastníka s tím, že má za VV škodu, čímž by se vyhnuli i tomuto soudnímu sporu. Věci s ním řešil v době, než došlo k podvodnému přepisu Vozu na žalovanou, přičemž podpisy na listinách nejsou jeho (zjištěno z výslechu žalobce).

19. Svědek , jméno FO, kupoval Vůz od VV. Celý proces řešil s , jméno FO, a , jméno FO, . Vůz si fyzicky prohlédl, byl ho nechat zkontrolovat mechanikem, vlastnictví vozidla si neprověřoval. Ve chvíli kdy řekl, že má o Vůz zájem, bylo během pár hodin všechno vyřízeno. Banka schválila leasing a tím pádem nepovažoval za potřebné toto nějak dále ověřovat, neboť měl za to, že toto prověření provedla banka. K Vozu dostal malý technický průkaz a bylo mu sděleno, že VTP mu bude předán později. Rovněž nebyl v kontaktu ani s nikým od žalované. Všechno zprocesovali ve VV. Kdo byl uveden na smlouvách si nevybavuje. Už předtím s nimi spolupracoval a neměl s nimi špatné zkušenosti, a to samé u aut jeho spoluhráčů. Co ví, tak mu nikdo neříkal, že by měl prodej vozu zprostředkovat AIP. Vůz byl inzerován na stránkách VV. Všechny smlouvy mu byly předloženy až na místě pány , jméno FO, a , jméno FO, . Bylo to všechno velmi rychle vyřízeno. Myslel si tedy, že vlastníkem auta je VV a ne nikdo jiný. Svědek při nákupu Vozu přes VV prodával své auto, za což mu nezaplatili a dluží mu 1 800 000 Kč. VTP viděl až při STK, tam se seznámil s bratrem pana , jméno FO, . V té době už tušil, že něco není v pořádku, protože mu z VV tvrdili, že mají ještě nějakou pohledávku vůči bývalému majiteli a až to doplatí, dostane VTP. Svědek si do té doby myslel, že auto kupoval přímo od VV, všechno řešil jen s nimi. , jméno FO, mu nic neříká. Asi po dvou letech, co koupil Vůz, byl v kontaktu s žalobcem a snažil se s ním dohodnout. Pak se do toho zapojila žalovaná a svědek už od toho dal ruce pryč a nechtěl mít další problémy (zjištěno z výslechu , jméno FO, ).

20. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že jej žalobce poprosil, aby s VTP jel do , adresa, na stanici STK. VTP dal technikovi a tem mu jej vrátil po provedené kontrole. Následně VTP vrátil bratrovi nebo jeho ženě. Mezitím si povídali s panem , jméno FO, , byl tam ještě nějaký další pán, ale s tím nemluvil, neví, kdo to je. S panem , jméno FO, si povídali víceméně jenom o fotbale. A pak mu dal ještě kontakt na svého bratra (zjištěno z výslechu , jméno FO, ).

21. Svědek , jméno FO, je jednatelem a vlastníkem společnost AIP. Za žalovanou je oprávněn uzavírat leasingové smlouvy. Dříve prováděl pro žalovanou činnosti na základě rámcové smlouvy, dle které v čl. III. bodu 9 v případě financování ojetých vozů nese odpovědnost za původ předmětu financování, prohlašuje že je oprávněn vůz prodat a zavazuje se, že neprodá či nezprostředkuje koupi vozu, který je odcizen nebo zatížen právy třetích stran. Před výslechem byl v kontaktu s žalovanou asi před rokem, neboť po něm chtěla doložit doklady, které k Vozu má. Pokud se týče Vozu, přišel za ním soused, pan , jméno FO, , se kterým se kamarádí asi 20 let, a který je zaměstnancem VV, jestli by nezprostředkoval financování Vozu u žalované pro fotbalistu pana , jméno FO, s tím, že je to domluvené s paní , jméno FO, . S tím neměl svědek problém, provedl prověření Vozu, tedy fyzicky jej prohlédl v showroomu VV, prověřil VIN a koupil jej a prodal žalované. Kdo byl prodávající, to netuší, protože když si jdete koupit do autobazaru auto, nezjišťujete, jestli je v komisním prodeji nebo je vykoupený, takže předpokládal, že je autobazaru. Kupní smlouvu mezi VV a panem žalobcem nepožadoval, to nikdo nechce. V té době se jednalo o vyhlášený autobazar. To, že Vůz stál v jejich showroomu pro něj bylo dostatečným podkladem pro to, že jej VV může prodat. Neví, jestli viděl kopii malého nebo velkého technického průkazu. Kopie průkazů si dělá. Prověřil databáze, jestli není Vůz kradený nebo zda není někde financovaný. Z jemu dostupných databází jako je kontrola VIN by viděl leasingovou společnost, jen pokud by byla uvedena jako vlastník. On viděl, že vlastníkem i provozovatelem je fyzická osoba. Nic dalšího nemá jak zjistit. Ale další prověření dělá i žalovaná jako banka, ta má přístup i do dalších databází. Někdy před rokem jej žalovaná požádala o VTP, tak psal panu , jméno FO, , že jej nedodal. Dokonce mluvil s žalobcem, ten přislíbil, že s tím žalované pomůže. Pak mu přišel VTP do schránky, neví od koho (zjištěno z výslechu svědka , jméno FO, a z rámcové smlouvy – bez cébie ze dne , datum, uzavřena mezi žalovanou a , adresa22. Žalovaná prověřuje běžně před schválením leasingové smlouvy vozidla a mj. ověřuje, zda je vozidlo financováno u žalované, nebo jiné společnosti. Je schopna zjistit i financování u , právnická osoba, (zjištěno z 4 printscreenů obrazovek systému žalované).

23. Svědkyně , jméno FO, pracovala u žalované od roku 2012 do května 2022 jako obchodní zástupce. Spolupracovala i s VV, což je neautorizovaný prodejce vozů, a rovněž spolupracovala s AIP, což je také neautorizovaný prodejce vozů. , jméno FO, si již nevybavuje, ví, že VV prodávalo auto pro nějakého pána, co hrál za Spartu a byl to cizinec. Vozidla od neautorizovaných prodejců se prověřovala v Eurotaxu. V roce 2022 byly ještě VTP, klient byl do 14 dnů od převzetí vozu povinen poslat žalované VTP. Co ví, všechny velké společnosti provádějí zajišťovací převod k práva, tedy vlastníkem vozu je leasingová společnost. Existuje ale i varianta, že se dělá úvěr bez zápisu leasingové společnosti ve VTP. Před poskytnutím úvěru žalovaná požadovala doložit VTP nebo COC list, pokud bylo auto ze zahraničí. Pokud by obchodník nepředložil VTP, asi by nebyl úvěr schválen, VIN kód samotný nestačil. Prověření v Eurotaxu bylo rozšířenou službou, kdy bylo vidět i to, zda mělo vozidlo pojistné události a podobně. Dealer před tím, než prodal vozidlo, měl povinnost jej prověřovat a zajistit všechny podklady. Žalovaná jej pak prověřila v různých registrech, ze kterých i vyplyne, zda je auto financované u nějaké leasingové společnosti. Takhle se jim nejednou stalo, že zjistili, že auto je financováno ještě jinde. Skutečnost, že je vozidlo financované u jiné leasingové společnosti, je žalovaná schopná zjistit z registrů i za situace, že leasingová společnost není zapsaná ve VTP. Ke svědkyni se veškeré podklady dostávají od prodejce v kopiích. Do 14 dnů od prodeje musí mít VTP žalovaná u sebe, pokud VTP chyběl, chodily automaticky upomínky. Pokud nebyl ve VTP zapsaný prodávající, tedy autobazar, vždy vyžadovali nabývací doklady k vozu a doklady o zaplacení, případně zda je prodáváno jen formou komise, pak požadovali komisní smlouvu. Pokud byla ve VTP zapsaná fyzická osoba, vždy chtěli vidět celý řetězec smluv od zapsaného majitele ve VTP až po prodávajícího. Bez toho by nebyl úvěr schválen (zjištěno z výslechu , jméno FO, ).

24. Svědek , jméno FO, působil u žalované jako schvalovatel retailových obchodních případů do listopadu 2024 a schvaloval úvěry poskytnuté na vozidlech jak nových, tak použitých. Jednalo se přibližně o 2 500 smluv ročně. Konkrétní klienty si nevybaví. Pokud někdo kupoval zánovní vozidlo v hodnotě , hodnota, –5 milionů Kč a schvalovací proces trval do 60 minut, maximálně 24 hodin. Přes VIN kód prověřovali vozidlo, ať už přes Cebii, tak i v databázi odcizených vozidel jak v ČR, tak na Slovensku, a dále zda není vozidlo kupováno za nepřiměřenou cenu. Z databází byli schopni vždy zjistit, zda je vozidlo již financováno i jinde. V takovém případě bylo třeba vysvětlit, jakým způsobem bude řešeno. Tento seznam instituce pravidelně aktualizují. Za osm let se mu nestalo, že by nezjistili, že na vozidle vázne jiné financování. Vše se zapisovalo do schvalovacího systému Gate (zjištěno z výslechu , jméno FO, ).

25. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu a považoval je za věrohodné, pokud jde o obsah a pravost listinných důkazů, když soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, s výjimkami dále popsanými. Otázka, zda se někdo dopustil podvodu na žalobce při žádosti o nový VTP, a zda byl podpis na dokumentech žalobcův, nebyla pro rozhodnutí ve věci samé stěžejní. Proto bylo možné bez postavení na jisto, zda žalobce mohl v rozhodné době listiny podepsat, rozhodnout ve věci samé. Soud dále nemohl vycházet z výslechu pana , jméno FO, , který se zjevně připravoval na jednání, byl seznámen s jeho obsahem a žádné detaily si nevybavoval, vše dohledával v kalendáři. Soud však z důvodu hospodárnosti neprováděl k zodpovězení této otázky další důkazy, ani k jejich označení strany sporu nevyzýval, když pro rozhodnutí soudu vyřešení otázky, kdo podal žádost o vydání nového VTP a přepis vlastníka Vozu, nebylo rozhodující. Dalšími důkazy tak řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro toto řízení.

26. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

27. Žalobce koupil Vůz dne , datum, od společnosti , právnická osoba, a dne , datum, jej převzal. Dne , datum, byl žalobce zapsán ve VTP jako vlastník, což platilo minimálně ke dni , datum, , kdy byla prováděna technická kontrola vozidla. Koupi Vozu financoval úvěrem od , právnická osoba, .. , právnická osoba, . měla od počátku v držení VTP s tím, že pokud by žalobce nesplácel řádně a včas, dojde k zajišťovacímu převodu práva k Vozu. Žalobce se zavázal, že bez souhlasu , právnická osoba, . nepřevede vlastnické právo k Vozu na třetí osobu.

28. Dne , datum, vystavil žalobce společnosti VV fakturu na částku 2 900 000 Kč s tím, že se jedná o částku za prodej Vozu autobazaru VV. Splatnost byla do , datum, . Vůz nechal v autobazaru s klíčky a malým technickým průkazem s tím, že jej má VV v mezidobí, než Vůz koupí, nabízet k prodeji a předvádět.

29. Žalobce dne , datum, zakoupil u VV vůz , SPZ, , za částku 3 500 000 Kč. , adresa, 000 uhradil dne , datum, žalobce. Dne , datum, domlouval žalobce s VV, že doveze od Vozu letní pneumatiky, manuál, záruku, COC a druhý klíč s tím, že podepíší smlouvy a dořeší, jak se srovnají finančně. Následně byla částka 2 800 000 Kč uhrazena dne , datum, společností , právnická osoba, ..

30. Jelikož mu částka za prodej Vozu nebyla uhrazena, podepsali žalobce a VV dne , datum, kupní smlouvu k Vozu, ve které je uvedeno, že úvěrující společnost souhlasí s předčasným ukončením úvěrového vztahu, což bylo doloženo dopisem , právnická osoba, ze dne , datum, . Byla sjednána odložená účinnost kupní smlouvy do doby, než bude uhrazena kupní cena a ukončena úvěrová smlouva. Kupní cena měla být uhrazena ve dvou splátkách do , datum, a , datum, . Dne , datum, vyzval žalobce VV ke sdělení ohledně úhrady kupní ceny, když ta dosud nebyla uhrazena. Na bankovní účet uvedený na faktuře žalobci nikdy částka 2 900 000 Kč ani jiná částka od VV nepřišla.

31. Dne , datum, koupila Vůz od VV za částku 3 150 000 Kč společnost AIP. Dle kupní smlouvy byla sjednána výhrada vlastnického práva k Vozu, kdy toto přechází za AIP až úplným zaplacením ceny. Dne , datum, byla uhrazena na účet VV od AIP částka 1 750 000 Kč, dne , datum, částka 45 000 Kč, dne , datum, částka 800 000 Kč a dne , datum, částka 555 000 Kč. Až tímto dnem došlo k úplnému zaplacení kupní ceny. Před koupí Vozu jej prověřoval za AIP pan , jméno FO, . Ten nevěděl, kdo je vlastníkem Vozu, stačilo mu, že Vůz se nachází v prostorách autobazaru VV a že nedohledal financování třetí osobou v registrech. Rovněž nepotřeboval VTP, pokud něco viděl, stačila by mu kopie. Předpokládal, že když vůz stojí v autobazaru, je autobazar oprávněný jej prodat. Přes AIP byl Vůz prodáváno proto, že žalovaná nechtěla s VV v té době spolupracovat.

32. Dne , datum, ve stejném okamžiku koupil Vůz od AIP pan , jméno FO, za celkem 3 250 000 Kč. Uhradil částku 650 000 Kč a částka 2 600 000 Kč byla poskytnuta žalovanou coby úvěrující společností. Téhož dne byla mezi žalovanou a panem , jméno FO, uzavřena smlouva o zajištění závazku převodem práva. Celou dobu jednal pan , jméno FO, pouze se společností VV a s paní od žalované, pravděpodobně paní , jméno FO, a byli v prostorách autobazaru VV. Nikdo pana , jméno FO, neupozornil na skutečnost, že Vůz kupuje od AIP.

33. Společnost , právnická osoba, . vyzvala žalobce , datum, , aby zajistil provedení technické kontroly Vozu a za tímto účelem mu zaslala originál VTP. VTP žalobce vrátil , právnická osoba, . dne , datum, .

34. Dne , datum, proběhla technická kontrola Vozu. Nejpozději v tuto chvíli žalobce zjistil, že Vůz má v držení pan , jméno FO, a nenachází se v autobazaru. Po jednání s panem , jméno FO, uzavřeli dohodu dne , datum, o splacení kupní ceny v dohodnutí výši 1 400 000 Kč s tím, že bude Vůz prodán přímo panu , jméno FO, . Jednalo se o gentlemanskou dohodu, kterou se oba snažili řešit nastalou situaci. K prodeji Vozu nikdy nedošlo.

35. Ke dni , datum, byl úvěr u , právnická osoba, . vypořádán a zajišťovací převod práva k Vozu byl ukončen.

36. Dne , datum, odstoupila žalovaná od smlouvy o úvěru uzavřené s panem , jméno FO, a vyzvala jej k vydání Vozu.

37. Dne , datum, byla podána žádost žalobce (jeho totožnost ověřena dle OP) o vydání nového VTP, a to v 11:

53. Následně dne , datum, byla žalobce podána žádost o změnu vlastníka vozidla , Anonymizováno, . Dne , datum, byl ale žalobce na cestě ze Štrbského plesa a ještě v 15:31 byl mimo ČR.

38. Žalobce byl zapsán v registru vozidel jako provozovatel a vlastník Vozu od , datum, do , datum, , kdy byl jako vlastník zapsán AIP. Dne , datum, byla jako vlastník Vozu v registru silničních vozidel zapsána žalovaná.

39. Dne , datum, se žalobce obrátil na žalovanou s žádostí o informace ohledně Vozu s tím, že je jeho vlastníkem. TA mu odmítla bližší informace poskytnout.

40. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

41. Soud na jednání dne , datum, poučil účastníky, že vztah bude posuzovat dle § 1111 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), dle kterého získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 o.z. nebo 1110 o.z., stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu. S tím se dostalo poučení žalované, že má doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, že byla v dobré víře, že pan , jméno FO, i AIP byli v době převodu vlastníky předmětného vozu, a to v intencích rozsudku , spisová značka, , tj. jaký jim byl předložen technický průkaz a podobně, a že byl pan , jméno FO, v dobré víře, že mohl vozidlo převést a že jej vlastnil v době převodu.

42. Žalovaná i přes poučení soudu trvala na tom, že došlo v souladu s § 1109 písm. b) o.z. k nabytí Vozu společností AIP od VV, a že další převody Vozu tak byly již standardní od vlastníka.

43. Dle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

44. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobce měl úmysl prodat Vůz společnosti VV za částku 2 900 000 Kč. Ve smlouvě si sjednali žalobce a VV odkládací podmínku, kdy kupní smlouva mezi žalobcem a VV nabývá účinnosti až dnem uhrazení kupní ceny a současně až bude formálně ukončena úvěrová smlouva. Smlouva byl původně sjednána ústně, následně si její obsah žalobce s VV potvrdili písemně. Při výkladu projevu vůle soud vycházel z § 556 odst. 2 o.z., kdy strany daly následně najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Ostatně i § 1757 o.z. předpokládá, že si strany ústně sjednanou smlouvu následně mohou potvrdit písemně. Soud tak uzavřel, že mezi žalobcem a VV byla uzavřena kupní smlouva s odkládací podmínkou, tzv. výhradou vlastnického práva dle § 2132 o.z. a VV mohla nabýt vlastnické právo k Vozu až uhrazení kupní ceny. Smlouva o komisním prodeji vozu nikdy uzavřena nebyla. Ke dni , datum, kupní cena za Vůz nebyla uhrazena a VV nebyla oprávněna převést vlastnické právo k Vozu na další osobu.

45. Skutečnosti, že při prodeji vozidel může být sjednávána kupní smlouva s výhradou vlastnického práva, si ostatně byla vědoma i žalovaná, která měla nastaveny kontrolní mechanismy tak, že vyžadovala doložení, že byla kupní cena za předmět, na který byl poskytnut úvěr, uhrazena. Ostatně zvýšená investigativní povinnost je dána nejenom u prodeje ojetých vozů, ale i při prodeji věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

46. Soud tak uzavřel, že VV nebyla ke dni , datum, vlastníkem Vozu a ani z jiného právního titulu nebyla oprávněna Vůz prodat. Soud se dále zabýval otázkou, zda mohla vlastnické právo k Vozu nabýt od VV společnost AIP.

47. Nedostatek převodcova oprávnění s věcí nakládat řeší § 1109 a násl o.z., které se věnují možnostem nabytí vlastnického práva od neoprávněného.

48. Dle § 1109 písm. b) o.z. se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku.

49. Dle § 1110 o.z. získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky.

50. Dle § 1111 o.z. získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

51. Soud uvádí, že na daný případ, kdy je předmětem použitá movitá věc, se § 1109 o.z. neaplikuje. Na vztah mezi VV a AIP lze nahlížet dle § 1110 o.z., stejně tak na vztah mezi AIP a panem , jméno FO, , neboť se jedná o ustanovení speciální ve vztahu k § 1109 o.z. a jeho užití má v daném případě přednost. Na vztah mezi panem , jméno FO, a žalovanou pak dopadá § 1111 o.z., neboť pan , jméno FO, není podnikatel, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje s použitými movitými věcmi.

52. V řízení bylo na žalobci, aby prokázal, že mu byl Vůz odňat svémocně. Za svémocné odejmutí lze považovat i takovou situaci, kdy k odnětí došlo proti zřetelné vůli žalobce. Žalobce tvrdil a prokázal, že VV předal Vůz za účelem jeho předvádění s tím, že před jeho případným prodejem musí být vyřešena otázka zatížení Vozu nárokem , právnická osoba, .. VV, aniž by byla oprávněna Vůz prodat, tak učinila dne , datum, , kdy byl Vůz převeden na AIP. Soud tak dospěl k závěru, že žalobci se podařilo prokázat, že k odnětí Vozu došlo svémocně. Bylo na žalované, aby prokázala, že AIP byla v dobré víře, že VV je oprávněna vlastnictví k Vozu převést a pan , jméno FO, v dobré víře, že AIP je oprávněna Vůz převést a on tak byl v dobré víře, že mohl vozidlo převést a že jej vlastnil v době jeho převodu.

53. V tomto případě je nutná dobrá víra na straně nabyvatele, na jehož osobu je kladen vyšší nárok, neboť podnikatelské provozy s použitými movitými věcmi v sobě nesou obecně vyšší míru rizika, že věc bude např. kradená. Nabyvatel bude muset sledovat nejen cenu, která je po něm požadována, ale též jiné okolnosti, které mohou zakládat dostatečnou dobrou víru.

54. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 29 ICdo 144/2018, je dobrou víru povinen prokázat nabyvatel, čímž dochází k odchylce od zásady stanovené v ustanovení § 7 o. z., podle kterého se dobrá víra presumuje. Ochrana dobré víry je obecným právním principem. Při jejím posuzování bude hrát především roli to, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že převádějící subjekt není oprávněn vlastnické právo převést. Podle toho, jakou míru zavinění je třeba nabyvateli přičíst, by měl i on sám vyvinout jistou přezkumnou aktivitu ke zjištění toho, zda je převodce vlastníkem nebo jinak oprávněným k převodu věci. Chce-li být nabyvatel považován za poctivého nabyvatele, je to přímo jeho povinností (investigativní povinnost). Ta by však neměla být vnímána jako obecná povinnost, spíše by se měla uplatnit v případech, kde je zvýšená pravděpodobnost, že převodce nemusí být vlastníkem (typicky při prodeji ojetých vozů a při prodeji věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva). Je vždy nutné, aby v situacích, kdy existují o dobré víře kupujícího sebemenší pochybnosti, kupující prokázal, že využil všechny dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnické právo k předmětné věci, a že tedy byl skutečně v dobré víře (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2007, sp. zn. 32 Odo 1411/2005).

55. V případě vozidla musí nabyvatel zkontrolovat velký technický průkaz (NS 23 Cdo 3707/2008, rak. OGH RS0010891), ale patrně též údaje na www.cebia.cz a převodcovu nabývací smlouvu (NS 23 Cdo 1227/2010). Patrně se též vyžaduje prověření, že identifikační číslo automobilu (VIN) vyražené na automobilu odpovídá tomu ve velkém technickém průkazu (NS 21 Cdo 119/2015; k příčinné souvislosti 7 22). Pokud bylo vozidlo registrováno v zahraničí, vyžaduje se též prohlídka dokladu, že vozidlo bylo vyřazeno ze zahraničního registru, a to jeho vlastníkem, a ne pouhým držitelem (NS 32 Odo 1411/2005). Ke koupi vozidla, u kterého funkci technického průkazu plní prohlášení o shodě (C. O. C.), blíže rak OGH 8 Ob 73/16t = PR 22/2016 a 10 Ob 29/17p (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, § 1111).

56. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 6 C 198/2015. I dle tohoto rozhodnutí je v případě obchodů v autobazarech, které lze pro vyšší výskyt kradeného zboží označit za rizikové, vyžadována větší míra opatrnosti, tedy aktivní činnost směřující k vyvrácení jakéhokoliv podezření. Tato aktivní investigativní činnost má nicméně své hranice tam, kde by již vedla k ochromení a narušení plynulosti a pravidelnosti soukromoprávního obchodního styku. Je proto třeba v každém jednotlivém případě stanovit, jakou míru opatrnosti lze na nabyvateli spravedlivě požadovat, přičemž nelze vycházet izolovaně z § 7 o. z., když dobrou víru musí prokázat ten, kdo se jí dovolává (§ 4 o. z.). Dobrá víra vyjadřuje vnitřní přesvědčení nabyvatele, že převodce je oprávněn vlastnické právo převést. Jelikož se jedná o subjektivní kategorii jednající osoby, je třeba tuto posuzovat objektivně s přihlédnutím ke všem okolnostem. Jde o stanovení míry opatrnosti, kterou lze po nabyvateli spravedlivě požadovat s ohledem na povahu daného typu obchodu. V tomto ohledu lze mít za to, že se nelze spokojit s pouhým prohlášením prodávajícího o tom, že je vlastníkem, byť v obecné rovině lze odkázat na zásadu ochrany osob jednajících ve víře v druhou stranu prezentovaný stav. Skutečnosti sdělené protistranou je třeba prověřovat. Jestliže však nabyvatel učiní běžné kroky k ověření oprávnění převést vlastnické právo (tedy zejména, že převodce má věc v držbě, že není prodáváno za neobvykle nízkou cenu, že převodce má k vozidlu doklady, v nichž nejsou údaje, které by vzbuzovaly pochybnost o jeho vlastnickém právu, a ověření, zda tyto doklady patří k předmětné věci podle viditelných ověřovacích znaků, případně dotaz na převodce ohledně způsobu nabytí vlastnického práva, či zda bylo kontrolováno, že věc není v pátrání) a v rámci tohoto ověření nevznikne jakákoliv reálná pochybnost, že by převodce nebyl oprávněn vlastnické právo převést, je dobrá víra podle přesvědčení soudu dána. Dobrá víra plyne ze souhrnu skutečností, které jsou z hlediska informací o oprávnění převodce v souladu a vzájemně se nevylučují. Jestliže nějaká z okolností je způsobilá přesvědčení reálně narušit, je k naplnění požadavku dobré víry vyžadována další aktivita k vyvrácení pochybností, tedy je na nabyvateli, aby pochybnosti vyvrátil detailnějším prověřováním (například pátráním po předcházejících převodních titulech či využitím komerčních služeb k ověření historie věci). Jinými slovy, v případě pochybností lze vyžadovat po nabyvateli výraznější přezkumnou a pátrací aktivitu. Za situace, kdy ovšem nejsou po běžných prověřovacích úkonech pochybnosti o oprávnění převodce, nelze vyšší míru investigativní činnosti nabyvatele požadovat, neboť takový požadavek by významně narušoval řádnou realizaci běžného obchodního styku.

57. I v tomto žalovanou odkazovaném rozhodnutí tedy soud uzavřel, že zvýšená investigativní povinnost je v rámci koupě vozidla v autobazaru na místě.

58. V nyní projednávaném případě AIP neměla k dispozici VTP. Soud si je vědom, že registr silničních vozidel není veřejným seznamem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5330/2015). Skutečnost, že AIP nebyl předložen originál VTP, však mohla a měla vzbudit v AIP určité pochybnosti o oprávnění VV Vůz prodat. AIP nijak neprověřovala, kdo je vlastníkem Vozu dle VTP a nezjišťovala, zda je VV vlastníkem Vozu nebo na základě jakého právního titulu je oprávněna Vůz prodat. AIP se spokojila s tím, že Vůz nebyl v databázi kradených vozidel, byl umístěn v autobazaru, který měl v té době dobrou pověst a zaměstnanec VV, který byl dvě dekády přítelem jednatele AIP jej ujistil, že Vůz prodat může.

59. Z výše uvedeného je zřejmé, že AIP nedostála své investigativní povinnosti, když provedla pouze minimum prověřovacích úkonů. Jednatel AIP spoléhal bez přiměřených důvodů na ujištění zaměstnance VV, že je oprávněn Vůz prodat. Soud tak uzavřel, že AIP nenabyla vlastnické právo k Vozu, neboť jej nezískala v dobré víře za situace, kdy Vůz byl žalobci odňat svémocně a byla by povinna v souladu s § 1110 o.z. jej žalobci rovněž vydat.

60. V nyní projednávaném případě však AIP převedla Vůz v mezidobí třetí osobě, panu , jméno FO, , a ten se mohl stát vlastníkem za podmínek § 1110 o.z. za situace, že by byl v dobré víře v oprávnění AIP Vůz prodat. V řízení bylo postaveno najisto, že pan , jméno FO, na svou investigativní povinnost rezignoval zcela. Spoléhal se pouze na ujištění VV, které mu Vůz dokonce ani neprodávalo. Nadto AIP ani nemohla být ke dni , datum, vlastníkem Vozu, neboť kupní cena byla od AIP pro VV byla uhrazena až dne , datum, a až k tomuto datu byla oprávněna (pokud by mohla nabýt vlastnictví Vozu od VV) převést vlastnické právo k vozu, neboť až k tomuto datu byla splněna odkládací podmínka v kupní smlouvě. Soud tak uzavřel, že ani pan , jméno FO, nemohl nabýt vlastnické právo k Vozu.

61. V ten samý den však byl Vůz převeden z pana , jméno FO, na žalovanou. Ta by se mohla stát vlastníkem Vozu za podmínek dle § 1111 o.z., tj. pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci.

62. Žalovaná je profesionálem v oblasti koupě a prodeje automobilů, a to i použitých (tzv. ojetá vozidla). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2788/2011 soud uvádí, že pokud nabyvatel nabýval určité věci opakovaně ve vysokém celkovém množství (zde leasingová společnost opakovaně kupovala použité automobily), a musel počítat, že určité jejich procento nabývá od neoprávněného, pak se vyžaduje zvýšená investigační povinnost. Rozhodujícím hlediskem patrně není „trest za velikost“, ale skutečnost, že při opakované podnikatelské činnosti lze důvodně požadovat dobře nastavený kontrolní proces na rozdíl od případu, kdy jde o nabytí jednorázové či ojedinělé (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, § 1111).

63. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná měla dobře nastavený kontrolní proces, avšak v daném případě se žalované ani přes poučení soudu nepodařilo prokázat, že tento proces byl dodržen. Žalovaná mohla a měla zjistit, že na Voze vázne závazek třetí osoby, , právnická osoba, , jak se tomu běžně děje. Rovněž mohla a měla prověřit vlastnictví Vozu, což mělo být prokázáno sérií doložených nabývacích titulů od žalobce až po pana , jméno FO, včetně doložení uhrazení kupní ceny. Toto se v nyní projednávané věci nestalo. Ani následné kontrolní mechanismy v daném případě nefungovaly, když žalovaná více jak 2 roky nevyžalovala doložení VTP, čímž by se na celou situaci v poměrně krátké době pro provedení transakce přišlo. Žalovaná tedy dle soudu rovněž náležitě nesplnila svoji investigativní povinnost a zároveň neprokázala, že pan , jméno FO, mohl být objektivně v dobré víře v oprávnění Vůz žalované prodat.

64. Soud tak uzavřel, že v celém řetězci převodů mezi VV, AIP, , jméno FO, a žalovanou nedošlo ani v jednom z převodů k nabytí Vozu od neoprávněného. Vlastníkem Vozu je tak i nadále žalobce, který coby vlastník v souladu s § 1040 o.z. může od žalované, která má nyní Vůz v držení, požadovat, aby mu Vůz včetně příslušenství vydala. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

65. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále odměnou zástupce žalobkyně, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění rozhodném (dále jen AT). K tarifní hodnotě sporu soud uvádí, že předmětem řízení nebylo určení ceny Vozu a ta tak nebyla v řízení nijak zjišťována. V řízení byly provedeny důkazy, které osvědčují cenu Vozu k roku 2022. Je notorietou, že automobily, na rozdíl např. od nemovitostí, zpravidla s plynutím času ztrácí na hodnotě. Nadto v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, v jakém stavu ke dni podání žaloby Vůz byl. Z tohoto důvodu byla tarifní hodnota sporu stanovena dle § 9 odst. 1 AT, tj. za úkony do , datum, ve výši 10 000 Kč a za úkony po , datum, ve výši 30 000 Kč. Odměna ve výši 1 500 Kč za úkon náleží za následující úkony dle § 11 odst. 1 AT: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, , a odměna ve výši 2 300 Kč za úkon náleží za následující úkony dle § 11 odst. 1 AT: jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , nahlížení do spisu dne , datum, , jednání dne , datum, v rozsahu 2 úkonů, vyjádření dne , datum, , jednání dne , datum, . Dále žalobci náleží 3 paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, a 7 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč. Oproti požadavku zástupce žalobce soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za předžalobní výzvu, když písemná komunikace ze srpna a září 2024 neobsahuje žádné informace o tom, že žalobce zvažuje podat žalobu, ani žádost o vydání vozidla, když se jedná toliko o žádost o informace a sdělení, že bude podáno trestní oznámení. Takové podání ani nelze považovat za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) AT. Dále tvoří náklady náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 4 AT za cestu právního zástupce osobním automobilem ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět v částce 16 771 Kč (při jízdě celkem , hodnota, km (2 x 209 km dle mapy.cz) vozidlem se spotřebou benzínu 8,93 l/100 km, jak bylo prokázáno technickým průkazem, když sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle § 1 vyhlášky 398/2023 Sb., u osobních silničních motorových vozidel 5,6 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí dle § 4 téže vyhlášky 38,70 Kč, a při jízdě celkem , hodnota, km (8 x 209 km dle mapy.cz) vozidlem se spotřebou benzínu 8,93 l/100 km, jak bylo prokázáno technickým průkazem, když sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle § 1 vyhlášky 475/2024 Sb., u osobních silničních motorových vozidel 5,8 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí dle § 4 téže vyhlášky 34,70 Kč), a náhrada za promeškaný čas dle § 14 AT za cestu na jednání a zpět v rozsahu 4,5 hodiny á 200 Kč, tj. 900 Kč, a 18 hodin á 300 Kč, tj. 5 400 Kč, tedy celkem 6 300 Kč. Dále náleží zástupci žalobkyně náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad zástupce ve výši 10 462,50 Kč. Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 62 283,50 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

66. Lhůta k plnění byla ve výroku o ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř..