32 C 281/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 141 477 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 141 477 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 52 562,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobce se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s odůvodněním, že tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalobu odůvodnil tím, že v rámci dědického řízení po zemřelé manželce žalobce, paní [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], bylo zjištěno, že paní [příjmení] vedla s žalovanou, která byla její matkou, společný účet u [právnická osoba], č. ú.: [bankovní účet], kdy na tento účet byla v období od ledna 2018 do srpna 2018 ze společného jmění manželů (dále jen SJM) připsána částka celkem ve výši [částka], sestávající se z částky [částka] představující výživné pro nezletilé děti [jméno] a [jméno] dle nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 4. 2018, č.j. 50 Nc 6084/2018-35, z částky [částka] představující příjmy paní [příjmení] z nemocenského pojištění, z částky [částka] představující mzdu paní [příjmení], z částky [částka] představující vratku nájmu, z částky [částka] představující rodičovský příspěvek, z částky [částka] představující pojistné plnění od [anonymizováno] pojišťovny, z částky [částka] představující příspěvek od [anonymizováno] [příjmení] [jméno], a z částky [částka] představující ½ vyplaceného pojištění na účet žalobce. [příjmení] ve výši [částka] tak náleží do SJM, kdy z těchto po odečtení prostředků spotřebovaných paní [příjmení] zůstává částka [částka], jež náleží do SJM. Zůstatek nebyl žalovanou vydán a současně nebylo prokázáno, že by veškeré prostředky spotřebovala paní [příjmení].

2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť veškeré prostředky připsané na účet byly paní [příjmení] spotřebovány. [příjmení] [příjmení] byla těžce [anonymizováno] nemocnou pacientkou, o kterou se žalobce nestaral. Proto musela veškeré náklady spojené nákladnou léčbou rakoviny v terminálním stádiu hradit ze svých prostředků, které si nechávala zasílat na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], a to proto, že na popud žalobce zrušila svůj bankovní účet a žalobce jí žádné peníze nedával. [příjmení] [příjmení] se rovněž starala o své dva nezletilé syny, přičemž ode dne [datum] bydlela u žalované. Žalovaná má za to, že není povinna prokazovat, jakým způsobem a na co její zemřelá dcera prostředky použila, když není ani v jejích možnostech toto zmapovat. Je na žalobci aby prokázal, že prostředky v okamžiku zániku SJM na účtu patřily do SJM a že jejich průběžná spotřeba byla v rozporu s vůlí zemřelé dcery žalované, když svůj nárok opírá pouze o domněnky. Současně žalovaná, coby vypravovatelka pohřbu, uhradila částku [částka] pohřební službě, na což jí byly předem od paní [příjmení] poskytnuty finanční prostředky. Závěrem uvedla, že ke dni zániku SJM byla na předmětném účtu částka o [částka] nižší než ke dni [datum] a žalobce neprokázal, že by finanční prostředky nespotřebovala jeho manželka.

3. Při jednání konaném dne [datum] účastníci setrvali na svých stanoviscích. Žalobce doplnil, že při identifikaci plateb prováděných paní [příjmení] vycházel z toho, že používala platební kartu s koncovkou [číslo], což dovodil např. z toho, že touto kartou bylo placeno za benzín a žalovaná není držitelem řidičského oprávnění, a dále bylo touto kartou placeno v [anonymizováno], kam jeli žalobce s paní [příjmení] na dovolenou.

4. Soud při jednání žalobce vyzval, aby doplnil tvrzení a označil důkazy k tomu, že veškeré jím označené přijaté částky na účet žalované, zejména pojistná plnění, náležely do SJM, a poučil jej o následcích nesplnění této výzvy. Dále vyzval žalovanou, nechť doplní tvrzení a označí důkazy k tomu, že si mohla finanční prostředky přijaté na její účet nad rámec těch, které žalobce označil za spotřebované paní [příjmení], ponechat, případně z jakého právního titulu byly spotřebovány.

5. Žalovaná uvedla, že rovněž platby online nečinila ona, neboť internetové bankovnictví neuměla a neumí používat, a to s ohledem na svůj věk a povolání uklízečky. Užívání účtu žalovanou se tak omezuje na příjem starobního důchodu, příjmy z brigád, výběry hotovosti na zastávce metra [anonymizováno] a poblíž bydliště žalované, občasné placení kartou, a platby prostřednictvím SIPO. Pokud se týče částky [částka], tuto vybrala osobně přímo paní [příjmení] za účelem poslední dovolené v [anonymizováno] u [obec], kam jela se svojí kamarádkou [jméno] [příjmení]. [příjmení] 3 x [částka] ve dnech 3. 8., 4. 8. a [datum] byly učiněny na pokyn paní [příjmení], jejíž zdravotní stav se v té době významně zhoršil. Prostředky byly použity na zvýšené provozní náklady, hračky dětem a rovněž na úhradu návštěv léčitelů, které ze zoufalství žádala o pomoc, od nichž však doklady o přijatých platbách samozřejmě neobdržela. K ostatním výdajům uvedla, že hospodařily s paní [příjmení] společně, přičemž zasláním finančních prostředků na účet žalované došlo k jejich smísení, a právním titulem k nakládání s prostředky byla již ta skutečnost, že je zasílala na účet žalované a nezřídila si svůj vlastní účet. Žalovaná s dcerou tak přispívaly na jeden účet podle svých možností a schopností a zároveň z takovéto kupy odebíraly dle svých potřeb. Fakt, že z těchto peněz kupovaly léky, jídlo a dárky pro umírající dceru, je věcí normální a je na žalobci, aby prokazoval opak.

6. Žalobce uvedl, že částka ve výši [částka] byla zaslána na účet žalované jako ½ vyplaceného investičního životního pojištění u [právnická osoba]. Platby pojistného byly pravidelně hrazeny z účtu žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce a paní [příjmení] neměly nijak zúžené SJM a platby nebyly hrazeny z výlučných prostředků paní [příjmení], vyplacením pojistného došlo k jeho nabytí do SJM. K ostatním platbám pojistného plnění neměl žalobce podklad a požádal o jejich vyžádání prostřednictvím soudu. Závěrem vzal žalobu co do částky [částka] zpět.

7. Při jednání konaném dne [datum] došlo z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastavení řízení, a to co do částky [částka]. Ve zbytku strany sporu setrvaly na svých návrzích. K platbám od nadace [příjmení] [jméno] žalobce uvedl, že má za to, že tyto náleží rodinám nemocných, nikoliv konkrétní osobě. Má tedy za to, že i tyto částky spadají do SJM.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že bankovní účet č. [bankovní účet] patří žalované a že finanční prostředky paní [příjmení] byly na tento účet zasílány od [datum], kdy na něj byla připsána z prostředků paní [příjmení] celkem částka [částka]. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že paní [příjmení] se ve dnech [datum] až [datum] odstěhovala od žalobce, a i s dětmi až do své smrti bydlela u žalované.

9. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

10. Žalovaná je matkou manželky žalobce, paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] bydlela od poloviny června 2018 i s dětmi u žalované, a to až do [datum], kdy zemřela. Žalovaná s paní [příjmení] vedly společný bankovní účet od ledna 2018 (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, z protokolu o jednání před soudním komisařem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]).

11. Na účet žalované byla v období od [datum] do [datum] připsána z prostředků paní [příjmení] částka [částka]. Z toho částka [částka] jako ½ vyplaceného pojistného plnění, částka [částka] na nemocenské, částka [částka] jako mzda z [anonymizováno], částka [částka] jako vratka nájmu, částka [částka] jako rodičovský příspěvek, částka [částka] jako pojistné od společnosti [právnická osoba], částka [částka] jako příspěvek [anonymizováno] [příjmení] [jméno] a částka [částka] jako výživné na nezletilé děti. Z účtu byly provedeny platby kartou, výběry z bankomatu a platby za vedení účtu [částka], dále platby přes internet v částce [částka], platba pokladnou v částce [částka], platby SIPO v částce [částka]. K účtu byly používány dvě platební karty, a to s koncovkou [číslo], která byla použita pro částku ve výši [částka], a dále karta s koncovkou [číslo] (zjištěno z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalované ode dne [datum] do [datum]).

12. Dne [datum] uzavřela paní [příjmení] coby pojistník u společnosti [právnická osoba] životní pojištění. Pojištění byli paní [příjmení] a žalobce, a dále nezletilý [jméno], následně i nezletilý [jméno]. Součástí pojištění bylo i pojištění pro případ závažné nemoci, a to na pojistnou částku [částka]. [příjmení] [příjmení] trpěla neoperabilním [anonymizováno] onemocněním [anonymizováno 6 slov] a dalšími přidruženými onemocněními, jejichž vývoj se nelepšil [anonymizováno 5 slov]. [příjmení] [částka] byla vyplacena na bankovní účet žalobce jako pojistné plnění za závažnou nemoc paní [příjmení]. Žalobce zaslal na účet žalované dne [datum] částku ve výši [částka], a to na základě urgence paní [příjmení] zaslané prostřednictvím právního zástupce, který uvedl, že paní [příjmení] má nárok na polovinu pojistného plnění. Pojistné bylo hrazeno ze společného účtu žalobce a paní [příjmení] (zjištěno z pojistky – potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne [datum] včetně pojistka k pojistné smlouvě investičního pojištění [anonymizována dvě slova] platnost od [datum], vyjádření žalobce, e- mail ze dne [datum] od Mgr. [jméno] [příjmení] adresovaný žalobci, Oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum], propouštěcí zprávy z nemocnice ze dne [datum] a propouštěcí zprávy ze dne [datum] a propouštěcí zprávy ze dne [datum], předběžné propouštěcí zprávy ze dne [datum], propouštěcí zprávy – hospitalizace od [datum] do [datum], předběžné propouštěcí zprávy [anonymizováno] ze dne [datum]). 13. [příjmení] [příjmení] bylo vyplaceno společností [právnická osoba] pojistné plnění v částce celkem [částka] za hospitalizaci ve dnech [datum] až [datum], [datum] až [datum] a [datum] až [datum] (zjištěno z informace o škodě č. škody 2018 včetně připojené propouštěcí zprávy z nemocnice ze dne [datum] a propouštěcí zprávy ze dne [datum] a propouštěcí zprávy ze dne [datum] a kopie žádosti o vyplacení pojistného včetně čísla bankovního účtu, z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalované ode dne [datum] do [datum]).

14. Dne [datum] zaslal žalobce na účet žalované částku ve výši [částka] s poznámkou, že se jedná o výživné na nezletilé děti dle nepravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 s tím, že toto je zpětně vymahatelné. Jednalo se o rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým soud svěřil nezletilé děti do péče paní [příjmení], a žalobci uložil povinnost hradit výživné celkem v částce [částka] měsíčně. Soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že prognóza onemocnění matky není příznivá a současně že otec matku šikanuje, když není schopen se smířit se situací (zjištěno z Oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum], rozsudku [název soudu] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]).

15. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti právně významné pro toto rozhodnutí. Soud neprováděl žalobcem navržený důkaz vyžádáním zprávy od nadace [příjmení] [jméno], a to pro nadbytečnost, s ohledem na níže uvedený právní názor soudu. Dále neprováděl navržený důkaz výslechem svědkyně [příjmení], když tento byl navržen žalovanou až po koncentrační lhůtě a současně by byl rovněž, s ohledem na níže uvedený právní názor soudu, nadbytečný, když z v řízení provedených důkazů má již soud za prokázané skutečnosti právně významné pro rozhodnutí soudu. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu a považoval je za věrohodné. Pokud jde o obsah a pravost listinných důkazů, pak soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, a ani účastníci neměli k provedeným důkazům námitek.

16. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

17. Žalovaná byla matkou paní [příjmení], manželky žalobce. [příjmení] [příjmení] v polovině roku 2017 onemocněla [anonymizována tři slova], přičemž následná situace v rodině, kdy žalobce nebyl schopen se smířit se situací, vyústila v to, že paní [příjmení] od [datum] nechala zasílat veškeré jí plynoucí finanční prostředky na účet žalované, ke které se následně i s dětmi v polovině června 2018 odstěhovala a u které bydlela až do své smrti dne [datum]. Žalobce a paní [příjmení] neměli modifikované SJM. V průběhu roku 2018 byla na účet žalované připsána z prostředků paní [příjmení] částka celkem ve výši [částka], jež představuje částku [částka] jako ½ vyplaceného pojistného plnění za závažnou nemoc paní [příjmení], částku [částka] na nemocenské, částku [částka] jako mzdu z [anonymizováno], částku [částka] jako vratka nájmu, částku [částka] jako rodičovský příspěvek, částku [částka] jako pojistné za hospitalizaci, částku [částka] jako příspěvek nadace [příjmení] [jméno] a částku [částka] jako výživné na nezletilé děti zaslané žalobcem na podkladě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5. Žalobce identifikoval platby, které byly dle něj hrazeny bez pochybností paní [příjmení], po částečném zpětvzetí žaloby, celkem částkou [částka]. Ve zbytku, tj. v částce [částka], není zřejmé, z jakého důvodu a kým byly finanční prostředky spotřebovány.

18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

19. Dle § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů; b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl; c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech; d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví; e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

20. Dle § 923 odst. 2 o.z. dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

21. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Předmětem sporu byla otázka, zda se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, neboť užila bez právního důvodu finanční prostředky náležející do SJM žalobce a paní [příjmení]. Bylo tedy na žalobci, aby jednoznačně označil a předložil důkazy k tomu, jaké prostředky připsané na účet žalované náležely do SJM. Až pro případ, že bude v řízení prokázáno, že tyto prostředky náležely do SJM, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že si mohla finanční prostředky ponechat a spotřebovat.

23. V průběhu řízení bylo zjištěno, že velká část prostředků připsaných na účet žalované nepatřila do SJM. Jedná se o částku [částka], která byla označena jako výživné pro nezletilé, a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5. Soud předně uvádí, že výživné nenáleží druhému z rodičů, když ten je„ pouze“ platebním místem, ale náleží příjemci výživného, tedy dětem. Už z tohoto pohledu nemohla částka ve výši [částka] nikdy náležet do SJM. Nadto soud s odkazem na § 923 odst. 2 o.z. uvádí, že spotřebované výživné se nevrací.

24. Dále se soud zabýval částkami vyplacenými z pojistného plnění. Pokud se týče částky [částka], tato byla uhrazena za hospitalizaci paní [příjmení] a jedná se o náhradu majetkové újmy, tedy do SJM náleží. Oproti tomu dospěl soud k závěru, že částka ve výši [částka], která byla připsána na účet žalované, do SJM nepatří. Dle § 709 odst. 1 písm. c) není součástí SJM to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech. Jedná se o náhrady za bolestné, nemoci z povolání apod.. V daném případě bylo v řízení zjištěno, že částka ve výši [částka] byla zaslána pojišťovnou na účet žalobce jako náhrada za závažnou nemoc paní [příjmení]. S ohledem na skutečnost, že se v daném případě jednalo o náhradu nemajetkové újmy, tedy za poškození zdraví paní [příjmení], není pro aplikaci výjimky dle § 709 odst. 1 písm. c) o.z. rozhodné, z jakých peněz byla hrazena pojistka (oproti např. vyplacenému pojistnému za hospitalizaci). Je tedy nerozhodné, zda pojistné bylo hrazeno z prostředků SJM či výlučných prostředků paní [příjmení], neboť v případě, že jeden z manželů získá odškodnění či výplatu pojistného za újmu na zdraví, jsou takto získané prostředky vždy, s ohledem na text a smysl zákona, pouze jeho a do SJM nenáleží.

25. Z výše uvedeného je zřejmé, že do SJM náležela maximálně částka ve výši [částka]. Žalobce ani přes poučení soudu neunesl důkazní břemeno, že by i částka ve výši [částka] náležela do SJM. Z tvrzení žalobce vyplývá, že paní [příjmení] ještě za svého života spotřebovala částku ve výši [částka]. Jelikož tato částka převyšuje částku, jež náležela s odkazem na výše uvedené, do SJM žalobce a paní [příjmení], a bylo na paní [příjmení], jak se zbytkem finančních prostředků naloží, tedy zda je např. bez svolení manžela, když se jednalo o její výlučný majetek, daruje své matce, dětem, apod.. S ohledem na shora uvedené tak dopěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, když již paní [příjmení] již za svého života spotřebovala prostředky, které převyšují částky náležející do SJM, a žalobu v celém rozsahu, resp. zbývající části zamítnul, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

26. Nad rámec soud uvádí, že žalobce si ponechal dalších [částka], které byly rovněž výlučným majetkem paní [příjmení], ačkoliv z emailové korespondence se podává, že tato požadovala výslovně pouze částku [částka]. Jakkoliv nemá tato skutečnost vliv na výsledek tohoto řízení, soud uvádí, že i tato částka, kterou si žalobce ponechal, a která náležela výlučně paní [příjmení], sama o sobě převyšuje žalovanou částku.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 562,40 Kč Náklady žalované jsou tvořeny z odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 145 024 Kč, sestávající z částky 6 940 Kč za každý z 6 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a 2 AT (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a [datum], porada s klientem dne [datum], účast na jednání dne [datum] a [datum]) včetně 6 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a DPH ve výši 21% z odměn a náhrad v částce 9 122,40 Kč.

28. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta žalované v třídenní lhůtě k plnění, když soud neshledal důvody pro její prodloužení, s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.).