32 C 57/2025
č. j. 32 C 57/2025-150
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 132 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 75
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 80 944,78 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 80 944,78 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 7 789,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3 415,16 Kč, spolu s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 79 444,78 Kč od , datum, do zaplacení, a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 80 944,78 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 455,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným dne smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 82 000 Kč. Žalobkyně před poskytnutím úvěru hodnotila úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházela z Žádosti o poskytnutí úvěru, kde deklaroval žalovaný příjem 31 000 Kč měsíčně, což ověřila s výpisy z jeho bankovního účtu, kde byl průměrný příjem za posledních 5 měsíců 25 394 Kč. Žalovanému po odečtení průměrných výdajů zbývalo na splácení 1 191 Kč. Žalovaný měl další dva splátkové kontrakty se splátkou 3 507 Kč měsíčně, u kterých se nenacházel v prodlení. Žalovaný se zavázal dlužnou částku uhradit v pravidelných 144 měsíčních splátkách ve výši 1 158 Kč. Sjednaný úrok činil 13,44% ročně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradami sjednaných měsíčních splátek, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Kapitalizovaný úrok byl vypočten z dlužných částek do , datum, , zákonný úrok z prodlení byl vypočten z dlužných částek do , datum, . Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil ničeho.
2. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně s postupem dle § 115a o.s.ř. výslovně souhlasila dne , datum, , žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytování elektronického bankovnictví a dohodu o aktivaci služeb, na základě kterých žalobkyně poskytovala žalovanému služby přímého elektronického bankovnictví, tedy žalovaný mohl nakládat s prostředky na svém účtu prostřednictvím elektronického bankovnictví a rovněž využívat dalších služeb žalobkyně (zjištěno ze smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne , datum, , dohody o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví ze dne , datum, )
5. Dne , datum, požádal žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví o úvěr ve výši 82 000 Kč. Jako příjem uvedl částku 31 000 Kč, jako výdaje uvedl 15 000 Kč, a to bez splátek úvěrů, kreditních karet a konktokorentních úvěrů. Jednalo se o předschválený úvěr. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za 3/2022 – 7/ 2022 před poskytnutím úvěru se podává, že žalovaný měl průměrný příjem 33 516 Kč (3/2022 30 132 Kč, 4/2022 55 673,07 Kč, 5/2022 25 374 Kč, 6/2022 21 220 Kč a 7/2022 35 153 Kč). Za 10/2022 byl příjem 37 341 Kč, za 9/2022 22 064 Kč, 8/2022 31 009 Kč, tj. v průměru 30 138 Kč. Výdaje za stejné období činily průměrně 24 203 Kč. Žalovaný měl 2 další úvěry se splátkou celkem 3 507 Kč, neměl žádné splátky po splatnosti. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně téhož dne vyplatila částku 82 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal účelový úvěr pro vlastní bydlení splácet v pravidelných 144 měsíčních splátkách vždy do 19. dne v měsíci, počínaje , datum, , ve výši 1 158 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 13,44% ročně. Žalovaný byl upozorněn na poplatky za upomínky k uhrazení dlužné částky 300 Kč nebo 500 Kč poštou (zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru, záznamů podpisu klienta, výpisů z bankovního účtu žalovaného, , Anonymizováno, informace, smlouvy o úvěru ze dne , datum, , obchodních podmínek, sazebníku , Anonymizováno, pro fyzické osoby, předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru).Žalovaný byl dopisem ze dne , datum, upomenut na dlužnou částku 1 159,11 Kč. Dále opakovaně dne , datum, s tím, že mu byl účtován poplatek za upomínku 500 Kč, a dále dne , datum, , opět s poplatkem 500 Kč. Naposledy byl vyzván upomínkou ze dne , datum, . Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas, bylo mu dne , datum, oznámeno, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Současně byl poučen, že žalobkyně se rozhodla neúčtovat smluvní pokutu a byl vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, . K tomuto datu činila dlužná částka 85 627,35 Kč. Před podáním žaloby jej vyzval ještě dne , datum, právní zástupce žalobkyně a upozornil jej na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Žalovaný uhradil částku 14 286,35 Kč, přičemž částka 2 555,22 Kč byla započtena na jistinu, částka 10 182,75 Kč na úroky, částka 1 500 Kč na poplatky a 48,35 Kč na úroky z prodlení (zjištěno z historie platební bilance výpisu z bankovního účtu, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, včetně dodejky, poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne , datum, včetně dodejky, výzvy k zaplacení dluhu, opakované výzvy k zaplacení dluhu, poslední výzvy k zaplacení dluhu vč. dodejky, předžalobní výzva ze dne , datum, vč. potvrzení podání).
6. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.
7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru poté, co zkoumala jeho úvěruschopnost. Žalovaný čerpal úvěr v částce 82 000 Kč dne , datum, , avšak již v listopadu 2023 byl upomenut na dlužnou splátku. Úvěr byl úročen 13,44% ročně. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátek, žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka činila ke dni , datum, 79 444,78 Kč na jistině, 1 500 Kč na poplatcích, a na kapitalizovaném úroku částku 7 789,96 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 3 415,16 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho.
8. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:
9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Dle § 75 ZoSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
13. Dle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z.. Za účelem poskytnutí úvěru žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného (§ 86 ZoSÚ). Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému úvěr, jež se žalovaný zavázal hradit ve splátkách. Žalovaný svou povinnost porušil, proto banka úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho uhrazení. Jelikož žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyni vznikl nárok na uhrazení jistiny, poplatků a příslušenství pohledávky v podobě úroku (§ 2395 o.z. a 2399 o.z.), a rovněž vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
15. Žalovaný netvrdil, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho zaplatil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce třídenní, když neshledal důvody pro její prodloužení.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 455,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 238 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 80 944,78 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za každý ze 2,5 úkonu dle § 11 a.t. (převzetí a přípravu zastoupení, 1/2 za jednoduchou výzvu k plnění, písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 467,50 Kč.
17. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.