32 C 99/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Ptáček Číhalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované písemné omluvy zaslané doporučeným dopisem ve znění: „Já , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , se Ti tímto omluvám za své jednání, kdy jsem ti opakovaně a bezdůvodně bránila ve styku s nezletilou , jméno FO, , narozenou , datum, a neplnila svoji povinnost nezletilou na styk se svým otcem řádně připravit a styk umožnit, čímž jsem neoprávněně zasáhla do tvých osobnostních práv, a to práva na soukromí a rodinný život.“, se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 50 000 Kč se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 798 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se po žalované domáhá, aby mu zaslala omluvu ve znění: „Já , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , se Ti tímto omluvám za své jednání, kdy jsem ti opakovaně a bezdůvodně bránila ve styku s nezletilou , jméno FO, , narozenou , datum, a neplnila svoji povinnost nezletilou na styk se svým otcem řádně připravit a styk umožnit, čímž jsem neoprávněně zasáhla do tvých osobnostních práv, a to práva na soukromí a rodinný život.“, a dále aby mu zaplatila částku ve výši 50 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy.

2. Žalobu odůvodnil tím, že jsou s žalovanou rodiči nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, . Poté, co byla schválena dohoda rodičů rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla nezletilá svěřena do péče žalované a byl upraven kontakt nezletilé s žalobcem. Následně se žalobce s žalovanou rozvedli. Žalobce se odstěhoval z Prahy a kontakt byl poté praktikován na základě mimosoudní dohody pouze o víkendech, a to dva nebo tři víkendy v měsíci. Dne , datum, žalobce požádal o změnu péče na střídavou, neboť jej žalovaná dostatečně neinformovala o nezletilé. Žalobce v době, kdy k němu nezletilá dojížděla, s ní jezdil na výlety, měla u něj hračky na zahradě a mohla si hrát se stejně starými dětmi v okolí. Po letních prázdninách kontakt neprobíhal, neboť nezletilá k němu údajně odmítá chodit. Domnívá se, že je to proto, že jí žalovaná vyhrožovala, že k němu bude muset jezdit i ve všední dny. Následně byl kontakt nezletilé s žalobcem zúžen předběžným opatřením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, na soboty sudého týdne od 9 do 18 hodin, s místem převzetí a předání v bydlišti žalované. Ani tyto kontakty, i přes poučení soudu neproběhly, neboť žalovaná nezletilou odmítla předat a řádně ji nepřipravila na kontakt s žalobcem. Žalovaná se odmítla zúčastnit terapeutické schůzky u společnosti „Vášrozvod“ a dále i konzultace u , tituly před jménem, , jméno FO, dne 16 1. 2024, vše doporučeno ze strany OSPOD. Žalobce proto podal návrh na nařízení dalšího předběžného opatření, na základě kterého by byl realizován asistovaný kontakt. První asistovaný kontakt žalobce s nezletilou proběhl , datum, od 9 do 11 hodin. V rámci tohoto kontaktu nezletilá uvedla, že o žalobci s ní žalovaná vůbec nemluví. Dne , datum, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl upraven asistovaný kontakt žalobce s nezletilou, a to každý sudý týden v sobotu od 9 do 11 hodin v , jméno FO, . Žalovaná předběžné opatření nerespektovala a nezletilou nepřivedla. Dle žalobce je zjevné, že žalovaná se snaží v nezletilé vyvolat syndrom zavrženého rodiče, když nezletilou nepředává a kontakt bojkotuje. Zároveň zcela zjevně chybí i pozitivní motivace ze strany žalované, když nejen že o žalobci s nezletilou nemluví, ale zároveň bojkotuje jakoukoliv odbornou pomoc k překonání postoje nezletilé. Údajné psychické potíže nezletilé rovněž neřeší. Žalovaná tak nezletilou řádně nepřipravuje na kontakt a pozitivně ji nemotivuje. Pokud se žalobce ke kontaktu dostaví, nezletilá nikdy není připravena s ním odjet. Často žalovaná s nezletilou ani nesejde před dům. Za neproběhlé kontakty označil dny , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (pozn. soudu, změna připuštěna při jednání dne , datum, ). Zároveň žalovaná žalobci poskytuje informace o zdravotních, školních či mimoškolních aktivitách nezletilé velmi sporadicky. Dohoda o předávání informací uzavřena žádná nebyla, ale je povinností žalované žalobce informovat o všem podstatném. Na žádosti žalobce žalovaná reagovala velmi obecně. Dokonce mu odebrala přístup do informačního systému školy. Žalobce nemá jinou možnost komunikace s nezletilou než přes sms či whatsapp. , jméno FO, formou se snaží o nezletilou projevit zájem. Žalovaná tak vědomě porušuje pravomocná rozhodnutí soudu, a dále § 875 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.), § 876 odst. 1 o.z., § 888 odst. 1 o.z. a § 889 o.z., čímž zasahuje do osobnostních práv žalobce na soukromí a rodinu.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Není pravdou, že by žalobce o podstatných záležitostech neinformovala. Nadto má žalobce plnohodnotný přístup nejen k informacím o zdravotním stavu nezletilé, když může kdykoliv zavolat lékařce, ale i ke studijním záznamům prostřednictvím aplikace školy, nebo může kontaktovat učitele. Kromě toho žalovaná psala žalobci pravidelně zprávy. Dohoda o úpravě kontaktu žalobce s nezletilou byla uzavřena v době, kdy žili všichni na území Prahy. Žalobce se odstěhoval k , adresa, , což působilo obtíže při realizaci kontaktu ve všední dny. Proto byla uzavřena mimosoudní dohoda, kdy byly realizovány kontakty o víkendech, v jednom měsíci dva a v druhém tři. Následně, někdy v květnu 2023 však nezletilá nechtěla u žalobce trávit tolik víkendů. Žalobce tyto začal vyžadovat, proto žalovaná řekla, že bude probíhat kontakt podle rozhodnutí soudu. Žalovaná neví, co je důvodem neochoty nezletilé stýkat se s žalobcem. Domnívá se, že obratem v jejich vztahu mohla být žádost žalobce na úpravu péče o nezletilou, což bylo zcela v rozporu s jejím přáním. Žalovaná byla vždy připravena nezletilou ke kontaktu předat, snaží se nezletilou ke kontaktu motivovat, avšak bezúspěšně. Ostatně sám žalobce svým chováním situaci nepřispívá, když např. asistovaný kontakt, ke kterému se žalované podařilo nezletilou přesvědčit, žalobce pojal jako jakési zúčtování, když jí celou dobu vyslýchal a přes odpor nezletilé ji nutil absolvovat celý časový prostor setkání, napadal pejorativně partnera žalované, zakázal nezletilé si kreslit a opakovaně použil při setkání slovo lež. Nezletilá během kontaktu plakala. Žalobce nerespektoval pokyny pracovnic , jméno FO, , že se nemá vracet k minulosti a má si s ní hrát. Celý kontakt byl naprosto kontraproduktivní. Žalobce rovněž psal nezletilé zprávy, v kterých jí označil za „sprostou lhářku“ a opakovaně za „krávu“, volal na ni opakovaně policii ČR a chtěl zabránit jejímu výletu s žalovanou do Drážďan. Zatímco dřívější kontakty žalobce s nezletilou byly z jeho strany zcela pasivní, kdy jí i odmítal připravit jídlo, nyní trvá na konfrontačním pojetí kontaktu. Žalovaná nemá prostředky, jak nezletilou ke kontaktu přinutit, aniž by tím zároveň nenarušila důvěru nezletilé alespoň v jednoho z rodičů. Žalovaný namísto, aby vyčkal rozhodnutí v opatrovnickém řízení, snaží se domoci nepřímo respektování předběžného opatření touto žalobou. Zájem žalobce o nezletilou však projevuje jen v rámci řízení, mimo soudní řízení výrazně absentuje. Jeho postoj reflektuje i rozhodnutí Městského sodou v Praze o předběžném opatření ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kterým byl zkrácen asistovaný kontakt na 1 hodinu každý sudý týden v sobotu od 10:00 do 11:00 s tím, že takto omezený kontakt je poslední šancí na obnovu vztahu nezletilé s žalobcem. Žalovaná, s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 315/03, má za to, že postupuje zcela v souladu se zájmy nezletilé. Pokud žalobce vymezil, že bylo zasaženo do jeho osobnostních práv bráněním v kontaktu s nezletilou, nedostatečném sdělování informací a mařením styku dle předběžného opatření, pak nebylo prokázáno, že by se žalovaná některého z těchto jednání dopouštěla. Je to naopak žalobce, který neposkytuje žádnou součinnost při motivaci nezletilé, když setrvává v naprosté pasivitě a nechává problémy, které vznikly mezi ním a nezletilou, řešit žalovanou.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že kontakt žalobce s nezletilou probíhal do září 2023 na základě mimosoudní dohody pouze o víkendech, a to dva nebo tři víkendy v měsíci. V létě 2023 probíhal kontakt bez problémů. Nezletilá byla žalobcem adoptována, přičemž o skutečnosti, že není její biologický otec, byla po konzultaci s odborníky vyrozuměna asi 4 měsíce před rozhodnutím o osvojení.

5. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

6. Obvodní soud pro , adresa, usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, schválil dohodu žalobce a žalované, kterou byla nezletilá svěřena do péče žalované s tím, že žalobce je oprávněn se s nezletilou stýkat každý sudý kalendářní týden od čtvrtka po skončení školního vyučování do neděle 18:00 hodin a každý lichý kalendářní týden od úterý po skončení školního vyučování do středy, kdy nezletilou předá zpět matce v 18:00 hodin, v místě jejího bydliště, a dále byl dohodnut zvláštní režim o letních a vánočních prázdninách (zjištěno z rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

7. Žalobce navrhl dne , datum, změnu péče o nezletilou tak, že bude svěřena do střídavé péče rodičů v intervalu jednoho týdne. Návrh odůvodnil tím, že jej žalovaná řádně neinformuje a rovněž jej zkracuje na jeho právu se s nezletilou stýkat, a dále že žalovaná, aniž by o tom žalobce informovala, navázala nový partnerský vztah a nový partner sdílí s žalovanou a nezletilou společnou domácnost. Při jednání dne , datum, podala žalovaná do protokolu návrh na nařízení předběžného opatření, neboť nezletilá se nechce s žalobcem stýkat, zejména brojí proti přespávání u žalobce. Nezletilá uvedla, že kromě dojíždění je dalším důvodem, že se u žalobce nudí, nevyhovuje jí strava u otce, který jí nevaří, ale odkazuje jí na uzeniny. Dále jí vadí, že se před ní žalobce negativně vyjadřuje o žalované a snaží se jí vnutit myšlenku, že jí matka nemá ráda a že jí jen překáží. Velmi se jí dotýká, že žalobce to, že se s ním nechce stýkat, řeší prostřednictvím policie, což bylo např. na začátku září, když s ním odmítla odjet ze školy. S žalobcem se pokusila neúspěšně domluvit. Pokud má výhrady a žádá o respektování svého názoru, pak jí žalobce nevyhoví. Tyto otázky řešila s učitelkou, školní psycholožkou i s OSPOD. Následně po jednání zaslal žalobce nezletilé zprávu, která vzbudila v nezletilé silnou negativní reakci, když jí otec vyčetl jí projevený názor. Soud následně zúžil předběžným opatřením kontakt nezletilé s žalobcem na každou sudou sobotu od 9 do 18 hodin (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , vyjádření matky ze dne , datum, ).

8. Jelikož žalovaná nepředávala nezletilou dle předběžného opatření, domáhal se žalobce výkonu rozhodnutí návrhy ze dne , datum, a , datum, . Žalobce uvedl, že dne , datum, s ním nezletilá odmítla odjet, přičemž žalovaná nebyla nijak nápomocna a žalobci nezbylo než ustoupit. Dne , datum, jej žalovaná zrazovala od kontaktu, neboť bylo nepravděpodobné, že s ním bude chtít nezletilá odjet. Dne , datum, se kontakt neuskutečnil z důvodu nemoci nezletilé, žalovaná však nenavrhla žádný náhradní termín. Žalobce v návrhu uvedl, že žalovaná o žalobci nemluví jako o otci, nesdílí s žalobcem informace o nezletilé a žalobci je upíráno právo podílet se na výchově a vývoji nezletilé. Žalovaná se nesnaží, aby došlo k opětovnému navázání kontaktu nezletilé s žalobcem a přechází skutečnost, že jako pečující rodič by měla umět uplatnit u nezletilé svou autoritu. Zároveň je předběžné opatření závazné i pro nezletilou, o čemž by ji měla žalovaná náležitě poučit. Žalovaná rovněž sabotuje snahy žalobce o zlepšení komunikace mezi nimi, když se bezdůvodně nedostavila na konzultaci , tituly před jménem, , jméno FO, a náhradní termín nenavrhla (zjištěno z návrhu otce nařízení výkonu rozhodnutí ze dne , datum, , doplnění návrhu otce a nařízení výkonu rozhodnutí ze dne , datum, ).

9. Žalobce se obrátil na , jméno FO, , specializované pracoviště pro asistovaný kontakt rodičů s dětmi. Úvodní pohovory se konaly s žalobcem dne , datum, a s žalovanou dne , datum, a s nezletilou dne , datum, . Nezletilá s kontaktem s žalobcem nesouhlasila, žalovaná zaujala neutrální stanovisko. Žalobce zopakoval, že s ním od září 2023 nezletilá odmítá trávit čas, což mu nejdříve sdělovala sama, následně již jen přes žalovanou. Žalovaná potvrdila, že se nezletilá odmítá stýkat s žalobcem od konce prázdnin 2023. Důvody neví, tvrzené, tedy omezení na telefonu a nevaření jídla, považuje za banální. Rovněž není pravdou, že by v místě bydliště žalobce neměla kamarády. Nezletilé je však již 11 a začíná mít své názory a potřeby, kdy pobyt u žalobce 3 víkendy v měsíci jí nevyhovuje. Na pracovnice působila nezletilá svým chováním starším dojmem než na 11 let. Kontakt s otcem odmítá, důvody nesdělila. Následně se první asistovaný kontakt nezletilé s žalobcem uskutečnil dne , datum, . Žalovaná se odmítla s žalobcem setkat. Nezletilá žalobce odmítla pozdravit a otočila se k němu v místnosti zády. Žalobce se opakovaně dožadoval vysvětlení, proč s ním odmítá mluvit. K tomu mu nezletilá uvedla, že už mu to opakovaně sdělila, ale on jí neposlouchá, takže to opakovat znovu nebude. Když mu následně sdělila důvod, osočil nezletilou z toho, že lže. Nezletilá jej konfrontovala s tím, že jí v minulosti po uvedení důvodů i psal, že je lhářka, k čemuž byla založena zpráva od osoby označení „Papíto“, přeposlaná dne , datum, nezletilou žalované, kde je uvedeno „, Anonymizováno, .reknuti jen jediný. Jsi odporná lharka jako tvá matka.“. Následně si nezletilá chtěla kreslit, což se jí žalobce pokusil zakázat. Sdělil jí, že to svědčí o tom, že není slušně vychovaná. Poté nezletilé vyčetl, že mu ani nepopřála upřímnou soustrast, když mu umřela matka. Když se žalobce začal zajímat o to, co nezletilá kreslí a zjistil, že sebe, tak se jí zeptal, zda to není sebestředné. Pak se začal zajímat o zájmy nezletilé, na což mu odmítla odpovídat. Stejně tak odmítla ukázat obrázek, což žalobce komentoval tím, že to není jen o tom co potřebuje nezletilá, ale také o tom co potřebuje on. Nezletilá s žalobcem hovořila zcela lhostejně, nebo se rozčilovala. Po chvíli žalobce nadnesl, jestli nezletilá ví, co by se stalo, kdyby žalovaná musela do nemocnice, že by zůstala u něj, protože je její jediný příbuzný a přítel žalované je pro nezletilou cizí člověk. To nezletilou rozbrečelo. Když žalobce opět začal naléhat, aby mu nezletilá sdělila důvody, osočila se na něj, že logicky říká jen dobré věci, ale špatné ne a že ona už mu všechno řekla. Že to není jen o tom, co žalobce udělal, ale i třeba v tom, jak před ní mluví o žalované (matce nezletilé). Když žalobce namítl, že žalovaná o něm asi také nemluví pozitivně, nezletilá sdělila, že o něm doma nemluví vůbec. Žalobce se snaží nezletilé vysvětlit, že je dobré mluvit, aby se mohl jejich vztah zlepšit. To nezletilá odmítá. Žalobce hovoří s nezletilou celou dobu klidně, nekřičí, jen se dokola domáhá sdělení, co udělal špatně, aby to mohl napravit. Následně jej nezletilá konfrontuje s tím, že mu měli sdělit důvody na OSPOD, poté jí napsal sms, že je odporná lhářka jako její matka. Vyčetla žalobci, že podal žádost, aby k němu šla do péče. Stejně tak přivolání policie, přičemž se neshodli na průběhu situace, kdy nezletilá tvrdila, že jí žalobce vyhrožoval sociálkou, žalobce že jí jen upozorňoval na následky. Následně se žalobce zmiňuje, že by se měl stěhovat do Nuslí, aby měl soud jednodušší rozhodování. Nezletilá o žádném soudu neví, dožaduje se informací. Vysvětluje jí, že s ní chce být, že jí má rád a chce, aby její život za něco stál. Že rodina jsou tři, s čímž nezletilá nesouhlasí, když rodina může být i jen ona s žalovanou. Nezletilá chce odejít, ale žalobce pokračuje, že její názor na rodinu není dobrý pro její budoucí život, že potom skončí sama a bude mít problémy jako její matka, která je promiskuitní. Následně dál naléhá na vysvětlení, proč k němu nezletilá nechce jezdit. Nezletilá kromě jiného zmiňuje, že jí žalobce sprostě nadával. Nebo že chodí spát v 19 hodin a nezajímá ho, co zbytek dne nezletilá dělá. Vzal jí mobil, zakázal jí volat matce, smazal jí fotky a některé ukazoval u soudu. Vadí jí, že se o ní nezajímá a u předávání mluví jen s žalovanou, nikdy s ní (zjištěno z potvrzení o volné kapacitě pro asistovaný kontakt nezletilá , jméno FO, ze dne , datum, , ze zprávy o spolupráci ve věci nezletilé , jméno FO, ze dne , datum, a ze zprávy z asistovaného kontaktu nezletilé , jméno FO, s otcem dne , datum, v čase od 9 do 11 hodin, zpráva od osoby označené Papíto).

10. V návaznosti na proběhlý asistovaný kontakt požádal žalobce dne , datum, o nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalované uloženo připravit nezletilou a zúčastnit se asistovaného kontaktu v , jméno FO, každý sudý týden v sobotu od 9 do 11 hodin, čemuž bylo vyhověno usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, v plném rozsahu (zjištěno z návrhu otce na vydání předběžného opatření ze dne , datum, , z předběžného opatření Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

11. Dne , datum, žalovaná omluvila nezletilou z asistovaného kontaktu z důvodu její nemoci. K dotazu zástupce žalované bylo , jméno FO, sděleno, že pokud se nebude žalobce držet jejich doporučení, tak nevidí v asistovaných kontaktech žádný přínos pro nezletilou. Následně žalovaná sdělila, že nezletilou nebude k asistovanému kontaktu vodit, neboť podala proti předběžnému opatření odvolání. To je datováno dnem , datum, , přičemž žalovaná odkázala na zprávu z asistovaného kontaktu s tím, že má za to, že setkání nezletilé s žalobcem dne , datum, mělo ve vztazích žalobce a nezletilé tragické důsledky a bylo zcela kontraproduktivní, když žalobce pojal setkání jako zúčtování s nezletilou a její výslech. Žalovaná uvedla, že ctí práva otce, avšak za dané situace považuje za naprosto zvrácené nutit násilím nezletilou ke kontaktu s žalobcem, který toho jen zneužívá. Žalovaná tak má za to, že není v zájmu nezletilé v asistovaných stycích pokračovat, a už vůbec ne v takovém rozsahu. Naopak se domnívá, že se ze strany žalobce může jednat o zneužití jeho rodičovské odpovědnosti. Oproti tomu žalobce podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí s tvrzením, že žalovaná nerespektovala předběžné nařízení a je zjevné, že nezletilou ke kontaktu s žalobcem nijak nemotivuje a bezdůvodně brání žalobci v kontaktu s nezletilou. Soud žalovanou vyzval ke splnění povinností uložených jí předběžným opatřením v usnesení ze dne , datum, . Uvedl, že „Je nepochybné, že matka nezletilé je v obtížném postavení, kdy chce respektovat stanovisko své dcery a obává se, že pokud na , Anonymizováno, v tomto směru bude vyvíjet nátlak, , Anonymizováno, k ní ztratí důvěru a obrátí se i proti ní. Na druhé straně, ale otec nezletilé nebyl omezen ve své rodičovské odpovědnosti, a jak uvádí, není si vědom, že by změnu postoje , Anonymizováno, , jakkoliv způsobil. Má zájem o kontakt se svou dcerou, kdy, aby ho zajistil alespoň v minimálním rozsahu, přistoupil i na realizaci kontaktu asistovaného. , Anonymizováno, skutečný důvod svého odmítání otce nesdělila. S ohledem na všechny tyto skutečnosti, soud matku nezletilé vyzývá k plnění rozhodnutí soudu. V opačném případě by se vystavila sankcím shora popsaným.“ Nicméně Městský soud v Praze s Obvodním soudem pro , adresa, nesouhlasil a změnil předběžné opatření jen na 1 hodinu asistovaného kontaktu v sudé soboty. Odvolací soud zmínil již dříve vydané rozhodnutí ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve kterém uvedl, že: „je v zájmu nezletilé i obou rodičů, aby kontakt otce s nezletilou, alespoň v rozsahu nařízeném předběžným opatřením, probíhal, pracovalo se na obnovení vzájemné důvěry a respektu. Současně zdůraznil, že se jedná o dlouhodobý proces, kdy je nutno volit vhodné postupy s ohledem na sociální vyzrálost nezletilé a její potřeby, což vyžaduje od obou rodičů pochopení, trpělivost a citlivý přístup, aniž by byl dehonestován druhý rodič. Uvedený postup je v zájmu nezletilé, kdy s ohledem na běh času není na místě bez dalšího vyčkávat s realizací kontaktů do rozhodnutí ve věci samé.“ Oproti tomuto rozhodnutí však již proběhl asistovaný kontakt nezletilé s otcem, jehož následky odvolací soud shrnul následovně: „S ohledem na obsah zprávy o průběhu asistovaného kontaktu , jméno FO, ze dne , datum, , je však odvolací soud názoru, že tyto asistované kontakty mají být prostředkem pro navázání vztahu do budoucna, a proto je v jejich rámci třeba začít pracovat na obnově vztahu. Mají přispět k motivaci nezletilé, aby opět začala mít o kontakt s otcem zájem, a nikoliv jako prostředek, pro získávání informací otcem, proč s ním dcera nechce být. V situaci, kdy otec podrobuje nezletilou, která je ve věku 11 let, opakovaným dotazům, proč s ním nechce trávit čas, neshledává odvolací soud v tomto přístupu otce žádný pozitivní motivační prvek vůči nezletilé. V tomto nelze než souhlasit s matkou, že za takového nastavení obsahu společného času otce s nezletilou, jsou tato setkání pro nezletilou pouhou nepříjemnou povinností. Pokud se otec domáhá po nezletilé ve věku 11 let informace, proč s ním nechce trávit čas, a není schopen se přes tento bod přenést, odvolací soud k tomuto uvádí, že mnohdy dospělý člověk není s to jasně vyslovit názor, proč s něčím například nesouhlasí či se mu něco nelíbí, natož dítě v tomto kritickém věku, které je zatíženo situací vyvolanou rodičovským konfliktem. Je na otci, zda výsledek setkání dne , datum, pojme pro sebe jako alarmující poučení, přijme doporučení odborníků (OSOPD, pracovnic , jméno FO, ) či i nadále bude setrvávat na svém přístupu k nezletilé. Z obsahu spisu vyplývá, že tento postup prozatím nepřinesl pozitivní výsledky pro obnovení jejich vztahu, neboť nezletilá kontakt nevyhledává. Odvolací soud souhlasí s matkou, že po setkáních otce s nezletilou, nemá v rukou prostředek pro pozitivní motivaci nezletilé, k opakování kontaktů s otcem. Pozitivní motivace je vždy na bedrech obou rodičů, nelze ji požadovat pouze po jednom z nich. Je na otci, aby ustal v hledání důvodů, pro které nezletilá zaujala svůj postoj k otci, a aby společný čas pojal jako příležitost pro nastavení vzájemných vztahů do budoucna a pro změnu postoje nezletilé. V tomto vidí odvolací soud možnou cestu pro opětovné vybudování důvěry nezletilé k otci, kdy jeho role v jejím životě je jistě důležitou, o tom odvolací soud nepochybuje.“ (zjištěno z omluvy z asistovaného kontaktu ze dne , datum, , omluvy z asistovaného kontaktu ze , datum, email, z odvolání žalované proti předběžnému opatření ze dne , datum, , a z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z žádosti otce o poučení matky o následcích nesplnění povinnosti stanovený vykonatelným soudním rozhodnutím a návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne , datum, , výzvy k plnění rozhodnutí soudu o kontaktu otce s nezletilou ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , emailu z , datum, od , jméno FO, adresovaného zástupci žalované).

12. V období od , datum, do , datum, žalobce podnikl s nezletilou minimálně 3 výlety, dále byli na maškarním, 2x v dětské herně a v cirkusu a jezdila na čtyřkolce (zjištěno z fotografií ze dnů , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ).

13. Žalobce se dne , datum, obrátil na OSPOD s žádostí o radu, jak docílit kontaktu s nezletilou. OSPOD doporučil pracovat na zlepšení komunikace mezi rodiči prostřednictvím odborníků. Žalobce po neproběhlém kontaktu vyzval dne , datum, žalobkyni, aby navštívili poradnu. Žalovaná nejprve poradnu odmítla, když posledně se bez omluvy nedostavil žalobce. Následně po konzultaci s OSPOD zajistila žalovaná termín na , datum, . Po této zkušenosti žalovaná odmítla další sezení s žalobcem (zjištěno ze právy Městské části , adresa, OSPOD ze dne , datum, , whatsapp komunikace ke kontaktu , datum, , a , datum, , shodných tvrzení účastníků).

14. Dne , datum, měla nezletilá jet na školní výlet do Drážďan. K tomu žalobce škole sdělil, že si nepřeje, aby se nezletilá výletu zúčastnila. Souhlas za žalobce musel dát na návrh žalované až opatrovnický soud předběžným opatřením. Nesouhlas zaslal žalobce do informačního systému školy. Přístup do informačního systému mají žalobce a žalovaná odděleně (zjištěno z výpisu z informačního systému školy, z předběžného opatření Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze sdělení ředitele základní školy, fakultní školy , právnická osoba, ze dne , datum, ).

15. Žalovaná má pocit, že žalobce používá nezletilou jako zbraň proti ní a nemá o ni reálný zájem. Vztah nezletilé s žalobcem se snaží nechávat na nezletilé. Že by byla nezletilá negativně ovlivňována vůči žalobci žalovanou nebylo zjištěno. Při vyšetření dne , datum, nezletilá sdělila, že se s žalobcem, kterého označila za tátu, vídá nepravidelně. Biologickým otcem je , jméno FO, , toho ale nevídá vůbec. Za žalobcem poté, co se rodiče rozvedli, jezdila na víkendy, ale nechce k němu jezdit, protože je na ní hnusný a nadával jí. Psal jí, že je sprostá lhářka jako její matka. Nastavení kontaktu nezletilé s otcem je z psychosociologického hlediska komplikované. Vymáhání kontaktu s otcem proti její vůli by pravděpodobně vedlo jen k dalšímu odporu v kontaktech s ním (zjištěno ze znaleckého posudku , adresa, ).

16. Žalobce si psal s nezletilou přes whatsapp a sms. Nezletilá má v telefonu žalobce označeného jako Papíto. V červenci 2023 nezletilá na sms zprávy žalobce odpovídala. Jednalo se o zprávu: „Já vím že jsem ti říkal že budeš bez dárečku, ale i tak pro tebe něco mám“. V září žalobce popřál nezletilé, ať jí je brzy lépe. Současně uvedl, že je to žalovaná, kdo se všemožně snaží, aby nezletilá s žalobcem viděli co nejméně a bude nezletilé zase lhát. Na to nezletilá nereagovala. Současně ji podezříval, že nad ní žalovaná stojí a kontroluje sms. Následně žádala žalobce, aby pro ni nejezdil, protože chce trávit čas s kamarádkou. S tím žalobce souhlasil pod podmínkou, že další týden k němu pojede. Když nezletilá odmítla toto slíbit, naléhal s tím, že pokud mu to neslíbí, přijede druhý den, anebo to bude řešit sociálka a policie. Na tyto výhružky už nezletilá nereagovala. Žalobce vysvětloval nezletilé, že s ní chce trávit čas, protože jí má rád, a že mu záleží na tom co z ní vyroste. Žalobce byl ve svých požadavcích nekompromisní. V prosinci 2023 a lednu 2024 na celkem , hodnota, zprávy s přáním k novému roku, dotaz jak se nezletilá má, přání, aby se brzy uzdravila a pochvalu za hezké vysvědčení, nezletilá nereagovala. Až v únoru nezletilá napsala žalobci, aby nejezdil, že je unavená a potřebuje se dospat. Na to žalobce napsal, že se mu stýská a přijede v 9. Další 2 zprávy byly z června 2024 s dotazy, jak se nezletilá má a dne , datum, přál žalobce nezletilé k svátku. Přes whatsapp psal žalobce nezletilé 7 zpráv v prosinci 2023 s přáním brzkého uzdravení, dotazem jak se má a přáním hezkých svátků a dále že se mu po nezletilé stýská (zjištěno z kopií zpráv žalobce ze dne , datum, – , datum, a zpráv z , datum, a , Anonymizováno, – , datum, adresovaných nezletilé, komunikace mezi žalobcem a nezletilou ze září 2023).

17. Žalovaná opakovaně nepředala nezletilou žalobci. Již před říjnem 2023 docházelo mezi účastníky k rozporům při předávání. Dne , datum, si žalobce vynucoval předání nezletilé minutu po půlnoci s tím, že není stanoven čas, kdy si má nezletilou v pondělí vyzvednout. Žalovaná oponovala, že kdyby se chtěl normálně domluvit, nebránila by převzetí již v neděli, aby nemusel jezdit do , adresa, . Dne , datum, vyhrožoval žalobce žalované záznamem v rejstříku. Dne , datum, žalovaná nezletilou omluvila ze zdravotních důvodů. Na žádost žalobce zaslala lékařskou zprávu. Dne , datum, proběhl kontakt, když v 17:50 hlásil žalobce žalované, že jsou před domem. Dne , datum, se žalobce dostavil před dům. Jelikož mu nikdo nezvedal telefon, obratem sdělil, že zavolal policii. Dne , datum, byl opět problém s předáním, žalobce osočil žalovanou, že nezletilou vyzvedla ze školy. Dne , datum, čekal na nezletilou před domem, poté, co s ním nezletilá odmítla jet, zavolal žalobce policii. O předání si žalovaná pořídila videozáznam, jehož obsah je věrně zachycen ve zprávě OSPOD ze dne , datum, . Žalobce seděl ve svém automobilu, kouřil elektronickou cigaretu, nezletilou ani nepozdravil a okamžitě se dotazoval žalované na učebnice. Nezletilou mezi tím okřikl s tím, že: „tebe se na nic neptám“, a to zmínil za dobu nahrávky ještě dvakrát. Osočoval žalovanou z nepředání a nepřipravení nezletilé na kontakt s žalobcem. Nezletilá mu sdělila, že s ním jet nechce. Žalobce po celou dobu seděl ve voze a žalované jen naznačil hlavou, aby dala nezletilou na zadní sedadlo. To žalovaná odmítla, a s nezletilou odešla i přes výhružku žalobce, že zavolá policii. Žalobce důrazně připomněl žalované, jaké jsou její zákonné povinnosti. Dne , datum, po konzultaci s OSPOD kontakt neproběhl poté, co žalovaná sdělila, že s ním nezletilá jet nikam nechce a nepřeje si, aby byla opět v kontaktu s policií. Žalobce znovu připomněl žalované, jaké jsou její zákonné povinnosti. Následně žalovaná sdělila žalobci informace o zdravotním stavu nezletilé, s jejich obsahem a množstvím žalobce nebyl spokojen. Dne , datum, zaslala žalovaná žalobci lékařskou správu s tím, že žalobce byl nespokojen, že jej neinformovala žalovaná dříve před kontaktem. Ke kontaktu , datum, žalovaná sdělila, že nezletilá i nadále odmítá kontakt s žalobcem. Rovněž odmítla žalobci dát heslo k gmailu nezletilé, když mu sdělila, ať o něj řekne nezletilé. Dne , datum, žalobce informoval žalovanou, že další den přijede. K dotazu žalované, jaký plánuje program, sdělil, že se domluví s nezletilou. K tomu mu žalovaná sdělila, že nezletilá nikam nechce a pláče. Žalobce žalované připomněl, že je to povinností žalované nezletilou připravit a motivovat. Dne , datum, byl žalobce připraven před domem. Vyčetl žalované, že nemá dost kompetencí k výchově nezletilé. Dne , datum, byl žalobce rovněž před domem. Žalovaná sdělila, že nezletilou ničím nepřesvědčil a že jí už není 5, aby jí vzala do náruče a odnesla mu ji do auta. Vyčetla žalobci, že ničím nezletilou nemotivuje a že mu v komunikaci nijak nebrání. K tomu žalobce sdělil, že to je její povinnost, ne jeho. Žalovaná mu odvětila, že to byl on, kdo odmítnul asistovaný kontakt. Proti tomu se žalobce ohradil, že se jej žalovaná snaží vyloučit ze života nezletilé, a dokonce mu nabídla i peníze. Dne , datum, byla nezletilá nemocná. Dne , datum, požádala žalovaná žalobce, ať sdělí, co má v plánu, aby mohla nezletilou namotivovat. To žalobce odmítnul s tím, že se přizpůsobí tomu co bude chtít nezletilá. Další den kontakt neproběhl, neboť nezletilá s ním odmítla odjet. Dne , datum, kontakt neproběhl, žalobce měl možnost s nezletilou hovořit přes WhatsApp. Následně vyčetl žalované, že jej nezletilá ani nepozdravila. Žalovaná odmítla omlouvat před nezletilou jeho chování, když tím by jí říkala, že se k ní může kdokoliv chovat hnusně a ona to musí snášet. Dne , datum, omluvila nezletilou z důvodu nemoci. Dne , datum, byla nezletilá nemocná, žalobce informoval o této skutečnosti OSPOD. Následně se konverzace vyostřila, žalobce se důsledně dožadoval lékařských zpráv (zjištěno ze zprávy adresované OSPOD dne , datum, , whatsapp komunikace mezi žalobcem a žalovanou od , datum, do , datum, , ze zprávy OSPOD ze dne , datum, , videa pořízeného žalovanou k předávání dne , datum, , ze sms komunikace mezi žalobcem a žalovanou od , datum, do srpna 2024).

18. V průběhu řízení se uskutečnily další asistované kontakty ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , a , datum, , když v ostatních termínech byla nezletilá nemocná, nebo měla naplánované prázdninové aktivity. Vztah žalobce a nezletilé zůstává neměnný, nezletilá odmítá s žalobcem komunikovat. Stále není zcela zřejmé, jaký je důvod postoje nezletilé vůči žalobci. Žalobce změnil svoje chování vůči nezletilé a již ji nekonfrontuje s minulostí. Nezletilá v průběhu kontaktu dne , datum, komunikovala po celou dobu sms zprávami s žalovanou. Ta se pak před nezletilou dotázala pracovnice , jméno FO, , zda je nutné, aby kontakty nezletilá absolvovala, když žalobce vídat nechce a je zjevné, že to nikam nevede. Do debaty se rovněž zapojil partner žalované. Dne , datum, je zřejmé, že se nezletilá těší, až kontakt s otcem skončí, protože pro ni má žalovaná připravený na zbytek dne zajímavý program (zjištěno ze souhrnné zprávy z asistovaných kontaktů , jméno FO, , zprávy z asistovaného kontaktu ze dne , datum, , ze dne , datum, ).

19. Žalovaná informovala pravidelně žalobce o aktuálním zdravotním stavu nezletilé ve vztahu k jednotlivým kontaktům. Stejně tak jej informovala o tom, že po incidentu ze začátku září bude nezletilá docházet ke školní psycholožce. Dne , datum, zaslala žalobci informace k anglickému kroužku a atletice, na které bude nezletilá docházet. Dne , datum, jej informovala o akutních zdravotních potížích nezletilé. Dne , datum, informovala žalovaná žalobce o dovolené v Egyptě od , datum, . K tomu jí žalobce řekl, že mu nemá dávat informace, ale věc s ním nejprve probrat a zeptat se, jestli souhlasí. Dne , datum, mu žalovaná zaslala vysvědčení nezletilé. Dne , datum, informovala žalobce o školním výletu do Norimberku a poslala mu přihlášku. K dotazu, zda je to otázka uvedla že nikoliv, že nepředpokládá že tomu bude žalobce bránit. Následně dne , datum, informovala žalobce o nemoci nezletilé, o výsledcích jej informovala dne , datum, . Dne , datum, , i přes předchozí vyostřenou komunikaci, žalovaná informovala žalobce o návratu nezletilé ze školy v přírodě. Dne , datum, jej informovala o průběhu výletu se školou a o známkách. S těmito informacemi zase nebyl žalobce spokojen. Dne , datum, zaslala žalobci podrobný program letních prázdnin. K tomu žalobce pouze uvedl, že jej zapomněla požádat o souhlas s vycestováním a s táborem. Dne , datum, žalobce informovala o aktuálním zdravotním stavu nezletilé, vč. lékařské zprávy. Žalobce opakovaně připomínal žalované, že má povinnost sdělovat mu vše co se děje kolem nezletilé a žalobce nemá povinnost si informace zjišťovat. Žalovaná se následně obsáhle vyjádřila ke zdravotnímu stavu nezletilé, výsledkům ve škole a plánům na léto. Současně sdělila žalobci i informace o nezletilé velmi osobního charakteru, se kterými se jí nezletilá svěřila, s prosbou, aby byl v této věci vůči nezletilé diskrétní. V srpnu pak žalobci shrnula plánované mimoškolní aktivity nezletilé. Průběžně žalobce informovala o aktuálním zdravotním stavu nezletilé. Žalovaný na zaslané informace reagoval tak, že tyto považuje za nedostatečné, když jsou to informace, které může získat sám náhledem do informačního systému školy (zjištěno z dopisů žalobce ze dne , datum, a , datum, zaslané prostřednictví datové schránky, odpovědi na výzvy a dopis z , datum, , komunikace mezi stranami sporu přes whatsapp, komunikace ze dne , datum, , ze sms komunikace mezi žalobcem a žalovanou od , datum, do srpna 2024).

20. Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Pokud se týče sms, ve které měl žalobce nazvat nezletilou lhářkou, pak v kontextu dalších důkazů, a to zprávy z , jméno FO, k asistovanému kontaktu dne , datum, i z psychologického posudku soud dospěl k závěru, že se jedná o pravou zprávu zaslanou žalobcem nezletilé. Současně se nejednalo o jediný exces z jeho strany vůči nezletilé, když jí nazval lhářkou i před pracovnicemi , jméno FO, , a to opakovaně. K provedené nahrávce soud uvádí, že tato byla provedena na výzvu soudu, když žalobce sporoval popis nahrávky provedený sociální pracovnicí, který žalovaná v koncentrační lhůtě předložila. Jedná se tak o výjimku z koncentrace dle § 118b odst. 1 o.s.ř.. Možnost provést nahrávku pak vyplývá z § 88 odst. 1 o.z., když nahrávka byla pořízena za účelem ochrany práv nezletilé a žalované a byla použita jen v nezbytném rozsahu a před orgány státní moci. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro toto řízení.

21. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

22. Žalobce a žalovaná byli manželé. Žalobce, který není biologickým otcem nezletilé, ji osvojil, o čemž byla nezletilá informována před samotným osvojením. Ještě před tím, než bylo manželství žalobce a žalované rozvedeno, uzavřeli dne , datum, před soudem dohodu, na základě které byla nezletilá svěřena do péče žalované a žalobci byl určen relativně široký kontakt s nezletilou. Jelikož se následně žalovaný přestěhoval mimo Prahu, dohodli se rodiče mimosoudně na úpravě kontaktu jen o víkendech, a to v rozsahu 2 a 3 víkendy v měsíci. Před prázdninami 2023 žalobce podal návrh na soud, aby byla nezletilá svěřena do střídavé péče rodičů, se střídáním po týdnu. Po prázdninách již nebyla mimosoudní dohoda mezi rodiči dodržována. Když žalobce přijel pro nezletilou před školu v týdnu, kdy mělo dojít ke kontaktu podle původní dohody schválené soudem, odmítla s ním nezletilá odjet. Žalobce tak přivolal policii. V té době již 10letá nezletilá měla více zájmů s kamarády v Praze a odmítala u žalobce trávit čas ve stanoveném rozsahu. Naposledy proběhl kontakt na konci září 2023. Žalobce namísto aby nezletilou pozitivně motivoval ke kontaktu, vyhrožoval jí v případě, že s ním neodjede, že opětovně přivolá policii a OSPOD. Žalobce, oproti žalované, zjevně hovořil s nezletilou o probíhajících řízeních a jejich obsahu, což vyplývá např. z překvapení nezletilé při prvním asistovaném kontaktu, kdy jí žalobce sdělil, že se stěhuje do , Anonymizováno, a soud bude mít jednodušší rozhodování. Žalobce nezletilou s průběhem řízení konfrontuje, když jí v návaznosti na jednání před soudem dne , datum, nazval ve zprávě odpornou lhářkou, s dovětkem že je stejná jako její matka (žalovaná). Ostatně to, že žalovanou před nezletilou opakovaně dehonestoval plyne z jednotlivých sdělení nezletilé před znalcem, soudem a v , jméno FO, . Následně dne , datum, nezletilá odmítla s žalobcem odjet. Žalobce po celou dobu seděl v autě, jednal pouze s žalovanou a když se na něj nezletilá pokusila promluvit, její pokus rázně utnul. Po celou dobu se choval direktivně a nepříjemně k žalované, která nezletilou nijak nenutila, aby s žalobcem odjela, pouze jednou ji vyzvala k odjezdu, to nezletilá odmítla. Následně žalobce opět přivolal policii. Stejně jako v tomto případě, pak ani nikdy jindy se žalobce nepokusil nezletilou oslovit a motivovat ji. Jeho komunikace ve vztahu k nezletilé se omezila na direktivní zprávy ke kontaktu spojenými s výhružkami, následně zaslal nezletilé několik málo zpráv s přáním hezkých svátků či s přáním k narozeninám. Další kontakty nezletilé s žalobcem tak ani přes předběžné opatření z listopadu 2023, kterým byl zúžen kontakt žalobce s nezletilou, neproběhly, neboť nezletilá s žalobcem kontakt odmítala. Jejich první setkání se uskutečnilo dne , datum, v , jméno FO, . Žalobce pojal asistovaný styk zcela konfrontačně, nezletilou nazval lhářkou, dožadoval se opakovaně informací k důvodům, proč odmítá kontakt, a následně nezletilou i rozbrečel hypotézou, že kdyby se žalované něco stalo, tak půjde k němu, protože nikoho jiného nemá. Žalovaná tak přes předběžné opatření vydané Obvodním soudem pro , adresa, , kterým byl nařízen asistovaný kontakt nezletilé s žalobcem v rozsahu 2 hodin každou sudou sobotu, nezletilou ke kontaktu nepřivedla s odkazem na podané odvolání. Až následně, když jí dal Městský soud v Praze za pravdu a zúžil asistovaný kontakt na 1 hodinu za 14 dnů, nezletilou k asistovanému kontaktu vodila. Asistované kontakty od té doby probíhají až na výjimky, kdy měla přes prázdniny nezletilá již naplánovaný program, nebo kdy byla nemocná, přičemž , jméno FO, tyto omluvy akceptovalo. Žalovaná, i přes výše popsané vyhrocené vztahy, žalobce průběžně informuje o známkách nezletilé, jejích zájmech, zájmových aktivitách a zdravotním stavu, a to i přes to, že téměř každá její zpráva se u žalobce setká s negativní reakcí.

23. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

24. Dle § 81 odst. 1 a 2 o.z. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

25. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

26. Dle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

27. Dle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

28. Dle § 888 o.z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový kontakt omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky kontaktu, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí kontaktu účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na kontakt s druhým rodičem řádně připravit, kontakt dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního kontaktu s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

29. Dle § 889 o.z. rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve kontaktu s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.

30. Dle § 890 o.z. jsou rodiče povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.

31. Z citovaných ustanovení je nesporné, že z titulu ochrany práva na rodinný život jako dílčího osobnostního práva (§ 81 o. z.), které je účinné i vůči druhému z rodičů, nelze v obecné rovině podle okolností vyloučit možnost poškozeného rodiče domáhat se na základě § 2910 a § 2956 o.z. odčinění nemajetkové újmy způsobené druhým rodičem při bezdůvodném trvalém či opakovaném bránění ve kontaktu s dítětem, tedy při závažném porušení právních povinností vyplývajících z § 888 o.z. až § 890 o.z.. Zároveň, ve shodě se závěry vyslovenými též v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2019, č.j. 70 Co 243/2018 – 172 (a potvrzenými též Nejvyšším soudem – dovolání bylo odmítnuto pod sp. zn. 25 Cdo 795/2020), má soud za to, že je na místě zdrženlivost při rozhodování o přiznání finanční satisfakce za nemajetkovou újmu a„ neotevírání Pandořiny skříňky více, než je nezbytně nutné, neboť by bylo systematicky značně nežádoucí, aby se stalo pravidlem, že neshody mezi rodiči v péči o nezletilé budou mít obdobné soudní dohry ještě v řízeních o odčinění nemajetkové újmy.“ (bod 30 cit. rozhodnutí).

32. Žalobce vymezil okruh jednání žalované, kterými zasahuje do jeho osobnostních práv, do tří větších okruhů, a to nedostatečné informování žalobce o podstatných záležitostech týkajících se nezletilé, čímž žalovaná porušuje § 890 o.z., dále porušení § 888 o.z. a 889 o.z., kterého se žalovaná dopouští jednak tím, že nezletilou dostatečně nemotivuje ke kontaktu s žalobcem, a dále tím, že porušuje předběžná opatření vydaná Obvodním soudem pro , adresa, a nezletilou ke kontaktu s žalobcem nepředává.

33. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalovaná dostatečně žalobce informuje o stavu a důležitých věcech ohledně nezletilé. Skutečnost, že partnerský vztah účastníků skončil, se téměř vždy projeví i v jejich rodičovském vztahu, kdy nelze očekávat, že budou informace podávány nějak bezbřeze, na každodenní bázi jako v situaci, kdy jsou rodiče i nadále partnery a sdílejí společnou domácnost. Mezi účastníky nebylo sporu, že si jasně nevymezili pravidla o čem, jak často a kdy budou druhého rodiče informovat. I přesto, že mezi účastníky probíhá intenzivní konflikt, žalovaná žalobce pravidelně informuje o podstatných věcech, které se týkají nezletilé, tj. o jejím zdravotním stavu, škole, výsledcích a mimoškolních aktivitách a zájmech. Na tyto zprávy se jí téměř pokaždé dostane ze strany žalobce jen negativní reakce namísto konstruktivního návrhu. Dokud si však rodiče dohodou nevymezí, jakým způsobem, jak často a v jakém rozsahu budou ve věcech nezletilé komunikovat, pak pro účely tohoto řízení, tedy zkoumání, zda se žalovaná svým jednáním dopustila zásahu do osobnostních práv žalobce, musí soud uzavřít, že nikoliv. Informace, které žalovaná poskytla a prokázala jejich poskytnutí v rámci řízení, soud považuje, i s ohledem na výše popsanou situaci, za dostačující. Snad jen závěrem soud apeluje na rodiče, aby si do budoucna formálně nastavili pravidla ohledně sdělování informací o nezletilé, neboť toto řízení je jen odrazem skutečnosti, že to, jak komunikují rodiče dosud, funkční není. Soud má za to, že alespoň část napětí ve vztahu mezi rodiči je možné zmenšit právě tímto krokem.

34. Dále se soud zabýval kontaktem žalobce s nezletilou a její motivací. V posuzované věci bylo prokázáno, že kontakt neprobíhal od konce září 2023. Až v dubnu 2024 proběhl první asistovaný kontakt. Pravidelný asistovaný kontakt probíhá na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalované proti předběžnému opatření z , datum, .

35. Právem obou rodičů je v zásadě stejnou měrou o dítě pečovat a podílet se na jeho výchově, s čímž koresponduje i právo samotného dítěte na péči obou rodičů (čl. 7 odst. 1, čl. 9 odst. 3, čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, § 865 odst. 1 o. z.). Z logiky věci i z judikatury Ústavního soudu přitom plyne, že k názoru nezletilého dítěte je nutno v těchto otázkách vzhledem k věku a rozumové vyspělosti přihlížet za podmínky, že pečující rodič nijak negativně neovlivňuje vztah dítěte k druhému rodiči, a naopak působí na podporu tohoto vztahu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2015, sp. zn. III. ÚS 3462/14). Výchovné působení rodiče na dítě, a to i ve smyslu rozhodnutí soudu o výchově, nikdy nesmí překročit racionální mez a mělo by respektovat rozhodnutí dítěte tak, aby byly naplněny požadavky stanovené čl. 12 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (srov. nález Ústavního sodou ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. II. ÚS 3573/18). Za zcela iracionální je pak nutno považovat, že pečující rodič by měl za účelem změny postoje svých nezletilých dětí pro ně "zařídit například psychoterapii", tak i zjevnou snahu učinit z nezletilých dětí spoluviníky dané situace, využívající "vyděračské prostředky k prosazení svého přání", které je třeba napravit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, č.j. II. ÚS 3489/15).

36. V řízení bylo postaveno najisto, že vztah mezi nezletilou a žalobcem je skutečně dlouhodobě nefunkční. Jedná se však o důsledek mnoha faktorů, mezi které patří jak vleklý rodičovský konflikt, tak i postoj obou rodičů vůči nezletilé.

37. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, jakým konkrétním způsobem nezletilou ke kontaktu s žalobcem motivuje. Soud si je vědom toho, že pokud nezletilé dítě odmítá druhého z rodičů, je povinností pečujícího rodiče situaci aktivně řešit. Ačkoliv žalovaná tvrdí, že nezletilou motivuje a prezentuje připravenost ke spolupráci, vytváří s nezletilou úzkou koalici a ovlivňuje ji svým postojem k žalobci, jakkoliv jej nevyjadřuje verbálně. Tento postoj se projevil např. při přebírání nezletilé v , jméno FO, , kdy se ptala přímo před nezletilou, zda je nutné v kontaktech pokračovat, když si je sama nezletilá nepřeje. Stejně tak odmítla žalobce při příchodu k prvnímu asistovanému kontaktu pozdravit.

38. Avšak ani žalobce, i přes poučení soudu, neprokázal, že by nezletilou ke kontaktu jakkoliv pozitivně motivoval. V době, kdy ještě docházelo ke kontaktům s nezletilou, před ní mluvil nevhodně o žalované a pokoušel se tak nezletilou „přetáhnout“ na svou stranu. V komunikaci s žalovanou je direktivní až útočný a neústupný. Ve vztahu k nezletilé žalobce nebyl po dlouhou dobu ochoten ke změně svého rodičovského postoje a svůj kontakt s nezletilou si nárokuje, očekává od ní respekt a poslušnost, nedokáže se vcítit do jejích potřeb, čímž komplikuje obnovení vzájemného vztahu. V září 2023, kdy k němu nezletilá poprvé odmítla odjet, jí vyhrožoval opakovaným přivoláním policie a OSPOD, čímž si vynucoval příslib další návštěvy. Toto opakované volání policie nezletilá rovněž vnímá jako nepřípustný zásah do svých práv. Žádné zprávy, kterými by nezletilou měl pozitivně motivovat ke kontaktu, předloženy nebyly. Ze zprávy OSPOD popisující situaci při pokusu o předání nezletilé dne , datum, se podává, že žalobce ani nevystoupil z vozu a jen kouřil cigaretu, s nezletilou odmítal hovořil, opakovaně ji umlčel a vyřizoval si účty s matkou. Na výzvy žalované, aby sdělil co má s nezletilou v plánu, aby ji mohla motivovat, odmítl reagovat a nezletilou sám v tomto směru nijak nekontaktoval.

39. Soud uzavírá, že pozitivní motivace je vždy na bedrech obou rodičů, jak již připomněl Městský soud v Praze v rámci rozhodování o předběžných opatření v řízení o úpravě poměrů k nezletilé. Za situace, kdy se žalobce domáhá po žalované satisfakce za nedostatečnou motivaci nezletilé ke kontaktu, avšak sám neučiní ničeho pozitivního, ba naopak svým chováním zjevně vyvolává jen další konflikt s nezletilou, lze uzavřít, že by bylo nespravedlivé žalované ukládat povinnost žalobci jakoukoliv újmu odčinit, když na vzniklé situaci se podílí svým chováním z velké části rovněž žalobce sám.

40. V souvislostech s výše uvedeným soud posuzoval i otázku neproběhlých kontaktů.

41. Ač je nepochybně v zájmu nezletilé, aby se na zajišťování jejích věcí podíleli oba rodiče, nejedná se o zájem jediný. Taktéž je v zájmu nezletilé, aby měla bezstarostné dětství a vyrůstala v klidném prostředí, v němž by se mohla plně rozvíjet po všech stránkách, včetně vzdělání. Nezletilá je již ve věku, kdy je třeba k jejímu přání přihlédnout. V žádném z řízení, ani v tomto, nebyla zjištěna jednoznačná příčina, proč nezletilá kontakt s otcem odmítá, a ke změně postoje došlo náhle. Soud po proběhlém dokazování dospěl k závěru, že ztráta citového pouta mezi nezletilou a žalobcem není zapříčiněna primárně působením žalované, jak se domnívá žalobce, ale jedná se o spolupůsobení velkého množství vnějších vlivů (plynoucích také často od žalobce), jakož i vnitřního subjektivního vnímání a prožívání nezletilou.

42. Žalovaná se rozhodla respektovat, navzdory předběžným opatřením, přání nezletilé a ke kontaktu s žalobcem ji nenutí. Pokud se týče motivace ke kontaktu, nebylo v řízení prokázáno, že by matka působila v tomto směru na nezletilou negativně. Skutečnost, že nezletilá sdělila, že o otci doma nemluví, byla vytržena z kontextu, když tato věta byla řečena poté, co jej nezletilá konfrontovala s tím, že před ní mluví špatně o žalované a žalobce se ohradil, že žalovaná o něm také asi mluví ošklivě. Je zjevné, že žalobce zcela přehlíží skutečnost, že nezletilá je již ve věku, kdy je schopna formulovat svůj postoj a svá přání a je pro ni čím dál tím důležitější upevňování svého sociálního postavení mimo úzký rámec rodiny. Žalobce se proti vůli nezletilé domáhal jejího vytržení ze sociálního prostředí, kterým je v tuto chvíli pro nezletilou již i škola a odpolední kroužky, kdy jí vnucoval střídavou péči, což by znamenalo, že nebude vždy celý týden moci být v kontaktu se svými vrstevníky v Praze. Následně se domáhal po nezletilé jejího odjezdu mimo Prahu v týdnu. Namísto toho, aby nezletilou ke kontaktu pozitivně motivoval, přivolal policii a při další příležitosti policií a OSPOD alespoň vyhrožoval. Ačkoliv direktivní postoj žalobce a snaha o vymezování mantinelů vůči nezletilému dítěti je z logiky věci v pořádku, neboť je opravdu třeba i ve věku 11 let trvat na rozdělení rolí rodiče a dítěte, a je třeba působit na dítě výchovně, žalobce však opomenul, že svoje postavení v pozici rodiče coby autority nezískává bez dalšího, ale je třeba vztah mezi ním a nezletilou udržovat a nechat jej se vyvíjet spolu s věkem nezletilé. O toto své postavení nepřišel působením žalované, jak se chybně domnívá, ale tím, že nevnímal měnící se potřeby nezletilé. Bez obnovení jeho pozice v životě dítěte ale nebylo namístě, aby si kontakt s nezletilou, nadto pod pohrůžkou, vynucoval, ale bylo bezesporu třeba, aby na ni působil pozitivně a ke kontaktu ji motivoval. To se však ze strany žalovaného nikdy nestalo.

43. S ohledem na shora uvedené soud dopěl k závěru, že pokud se jedná o neproběhlé kontakty bez asistence, nelze přičítat jejich neproběhnutí k tíži žalované, jejíž motivací nebylo ublížit žalobci, ale chránit nezletilou, která ve věku 11 let zcela jasně dala najevo svůj postoj k žalobci a jednoznačně odmítla k žalobci odejít. K tomu soud odkazuje na závěry učiněné Ústavním soudem v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3489/15, že kontaktu s nezletilým dítětem se nelze domáhat přímo proti vůli a přání nezletilého dítěte, které lze pro jeho věk již považovat za natolik rozumově a emocionálně vyspělé, že je schopno uvědomit si dosah těchto svých rozhodnutí. Ostatně toho si byla nezletilá vědoma, když jí minimálně policie sdělila, že když nechce, nemůžou jí nutit s žalobcem odejít. Žaloba na ochranu osobnosti se nemůže stát prostředkem k násilné změně projevu vůle nezletilé, a to za situace, kdy nedošlo ke změně jejího postoje ani prostřednictvím působení ze strany specializovaného pracoviště pro asistovaný styk rodičů s dětmi , jméno FO, .

44. Pokud se jedná o neproběhlé asistované kontakty, žalovaná neuposlechla rozhodnutí o předběžném opatření soudu prvního stupně. V tomto jednání by bylo možné spatřovat porušení jejích povinností, neboť nezájem nezletilé u asistovaných kontaktů nemůže být již rozhodujícím kritériem, a to zvláště za situace, kdy soud tyto kontakty označil za poslední možnost, jak obnovit vztah nezletilé s žalobcem.

45. Soud dopěl k závěru, že žalovaná se sice dopustila zásahu do osobnostních práv žalobce tím, že nezletilou dle předběžného opatření nepřivedla k asistovanému kontaktu, avšak pokud se jedná o požadovanou písemnou omluvu, nárok soud zamítnul z důvodu její nekonkrétnosti. Při svých úvahách vycházel soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1638/2020, dle kterého pokud je požadovaný text natolik nekonkrétní, že objektivně postrádá satisfakční efekt, je namístě žalobu zamítnout, aniž by soud před tím žalobce vyzval k opravě návrhu. Pokud v návrhu není konkrétní období či data, ani uvedení, čím konkrétně žalovaná nesplnila svoji povinnost nezletilou na kontakt s otcem připravit, soud by vyhověním takto formulovanému požadavku nepřípustně ukládal žalované omluvit se za něco, o čemž není jisté, že je protiprávní a že se ho žalovaná dopustila.

46. Soud se dále zabýval otázkou, zda je možné žalobci přiznat zadostiučinění v penězích. Soud dospěl k závěru, ze není namístě přiznávat za neproběhlé asistované kontakty ani finanční náhradu. Žalovaná sice po nařízení předběžného opatření Obvodního soudu pro , adresa, nezletilou k asistovanému kontaktu odmítla přivézt, avšak její nesouhlas byl následně aprobován Městským soudem v Praze a následné kontakty v rozsahu 1 hodiny již probíhají. Míra újmy, která u žalobce tímto nastala, nedosahuje takové intenzity, aby bylo namístě ji odškodnit finanční náhradou. Nadto za situace, kdy první (dobrovolný) kontakt v rozsahu 2 hodin byl opravdu spíše na škodu vztahu mezi žalobcem a nezletilou a po , datum, , kdy rozhodl o předběžném opatření Městský soud v Praze, další kontakty proběhly bez problémů, resp. dle tvrzení žalobce neproběhl jen jeden kontakt dne , datum, , avšak ten byl omluven pro nemoc, a , jméno FO, omluvu přijala.

47. V intencích výše uvedeného soud shrnuje, že z důvodu nenaplnění kumulativních zákonných předpokladů (včetně míry intenzity zásahu) pro vznik nároku žalobce na odčinění nemajetkové újmy omluvou a v penězích soud žalobu jako nedůvodnou ve výrocích I. a II. zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla zcela úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované jsou tvořeny odměnou zástupce žalované, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze 7 úkonů uvedených v § 11 AT (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a , datum, pokaždé v rozsahu 2 úkonů, vyjádření ze dne , datum, a ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, v rozsahu 2 úkonů), včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Dále náleží zástupci žalované náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad zástupce ve výši 4 998 Kč. Celkem bylo žalobci uloženo zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 28 798 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř..