38 C 122/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 100 000 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 20 516 Kč k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobci se žalobou domáhali zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou uzavřeli dne 1. 3. 2021 kupní smlouvu k následujícím nemovitostem: jednotka [číslo] (byt) v budově [adresa] (byt. dům) stojící na pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo], spoluvlastnický podíl ve výši id. [číslo] na pozemku [parcelní číslo] a pozemku [parcelní číslo], vše v obci [obec] a zapsané na [list vlastnictví] a č. [rok] pro katastrální území Chodov, katastrální pracoviště Praha, Katastrální úřad [obec] (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná v čl. VI odst. 3 Smlouvy prohlásila, že ke dni podpisu Smlouvy není v předmětné bytové jednotce umístěno sídlo žádné obchodní korporace, ani místo podnikání fyzické osoby, podnikatele. Pro případ, že v jednotce bude po jejím předání umístěno sídlo jakékoliv obchodní korporace či místo podnikání fyzické osoby, se žalovaná zavázala zaplatit pokutu ve výši 50 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení svého prohlášení. Smluvní pokuta pak měla být splatná do sedmi dnů od doručení výzvy k její úhradě. Dle obchodního rejstříku však v předmětné jednotce byla i po datu podpisu Smlouvy umístěna sídla [právnická osoba] s.r.o., [IČO], a [právnická osoba], [IČO]. S ohledem na porušení Smlouvy proto žalobci uplatnili po žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč. Žalobci dne 9. 11. 2021 zaslali žalované předžalobní upomínku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dne 1. 3. 2021 skutečně došlo k uzavření Smlouvy se shora uvedeným závazkem žalované. Žalovaná si však v okamžiku podpisu Smlouvy neuvědomila, že její prohlášení není pravdivé, neboť na adrese bytové jednotky měly sídlo shora uvedené obchodní společnosti. Žalovaná poukázala na skutečnost, že následně došlo na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 30. 9. 2021 ke změně sídla [právnická osoba] s.r.o. a na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 18. 10. 2021 ke změně sídla [právnická osoba] s.r.o. Prodlení se změnou sídla tak činilo poměrně krátkou dobu, aniž by žalobcům vznikla jakákoliv škoda. S ohledem na intenzitu porušení smluvního ujednání proto žalovaná považuje smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč za nepřiměřeně vysokou a navrhla její zrušení nebo snížení.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná je státním příslušníkem Čínské lidové republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení [příjmení] použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a proto posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanoveními zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 4 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.

4. Soud nařídil jednání na den 15. 6. 2022, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Právní zástupce žalované se z řízení omluvil s tím, že souhlasil, aby byla věc projednána a rozhodnuta bez jeho přítomnosti. Žalobci ani jejich právní zástupce se k jednání bez omluvy nedostavili, ačkoliv předvolání spolu s žalobou bylo právnímu zástupci žalobců doručeno dne 19. 5. 2022. Dostatečná lhůta k přípravě jednání dle § 115 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Dne 1. 3. 2021 byla mezi žalobci jako kupujícími a žalovanou jako prodávající uzavřena Smlouva, jejímž předmětem byl prodej jednotky [číslo] (byt) vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. v budově [adresa] (byt. dům) stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy [adresa] (byt. dům) stojící na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) a spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), vše v [katastrální uzemí] a obci [obec], zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] a č. 1960. V čl. VI. Smlouvy žalovaná prohlásila, že ke dni podpisu smlouvy není v předmětné bytové jednotce umístěno sídlo žádné obchodní korporace ani místo podnikání fyzické osoby, podnikatele. V případě, že by v předmětné bytové jednotce po jejím předání bylo umístěno sídlo jakékoliv obchodní korporace či místo podnikání fyzické osoby, zavázala se žalovaná zaplatit pokutu ve výši 50 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení svého prohlášení. Smluvní pokuta byla splatná do sedmi dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě (viz kupní smlouva ze dne 1. 3. 2021). V předmětné nemovitosti měla na základě souhlasu žalované od 19. 9. 2018 do 18. 10. 2021 sídlo [právnická osoba] s.r.o., [IČO], a od 15. 2. 2016 do 30. 9. 2021 rovněž [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (viz souhlas s umístěním sídla [právnická osoba] s.r.o.; souhlas s umístěním sídla [právnická osoba] s.r.o.; úplný výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba]). Žalobci prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 9. 11. 2021 žalovanou s ohledem na porušení smluvní povinnosti vyzvali k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč (viz výzva k uhrazení smluvní pokuty ze dne 9. 11. 2021). Podáním ze dne 22. 12. 2021 pak žalobci prostřednictvím svého právního zástupce opakovaně vyzvali žalovanou k úhradě dlužné smluvní pokuty (viz reakce na přípis ze dne 9. 12. 2021).

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

9. Účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2021 kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem byl prodej výše uvedené bytové jednotky. V rámci Smlouvy žalovaná coby prodávající v čl. VI. Smlouvy prohlásila, že ke dni podpisu smlouvy není v předmětné bytové jednotce umístěno sídlo žádné obchodní korporace ani místo podnikání fyzické osoby, podnikatele. Žalovaná se současně zavázala pro případ, že by v předmětné bytové jednotce po jejím předání bylo umístěno sídlo jakékoliv obchodní korporace či místo podnikání fyzické osoby, že zaplatí žalobcům smluvní pokutu ve smyslu § 2048 odst. 1 o. z. ve výši 50 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení svého prohlášení. Smluvní pokuta byla splatná do sedmi dnů ode dne doručení výzvy k její úhradě. Z provedeného dokazování i z tvrzení samotné žalované vyplynulo, že toto prohlášení žalované se nezakládalo na pravdě, když až do 30. 9. 2021 zde měla sídlo [právnická osoba] s.r.o., resp. až do 18. 10. 2021 zde měla sídlo [právnická osoba] s.r.o. Žalovaná tak porušila svoji povinnost sjednanou v čl. VI. Smlouvy a žalobci byli oprávněni po žalované požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč (2 krát 50 000 Kč). S ohledem na skutečnost, že žalobci soudu nepředložili důkaz, kdy byla žalované doručena výzva k zaplacení smluvní pokuty, musel soud splatnost smluvní pokuty odvodit od data doručení žaloby žalované, k němuž došlo 25. 4. 2022. Splatnost smluvní pokuty tak nastala nejpozději dne 2. 5. 2022.

10. K námitce žalované týkající se nepřiměřenosti smluvní pokuty z důvodu krátkého časového intervalu, po který trvalo porušení smluvní povinnosti, a k návrhu dle § 2051 o. z. na její moderaci, soud konstatuje, že při hodnocení přiměřenosti výše smluvní pokuty musí soud vždy vycházet pouze z okolností, které byly přítomny v okamžiku jejího sjednání. Skutečnosti, které nastaly až po jejím sjednání, jsou pro hodnocení přiměřenosti irelevantní, soud k nim nemůže přihlížet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2192/2009 ze dne 17. 5. 2011). Při úvahách o případné moderaci smluvní pokuty je v první fázi na místě posouzení otázky, zda je smluvní pokuta přiměřená či nepřiměřená. Pro toto posouzení zákon nestanoví žádná kritéria a závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Posouzení této otázky závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 400/2004 ze dne 18. 1. 2015). Jelikož ohledně této otázky tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní stranu žalovanou, bylo na místě poskytnout žalované poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Tím, že se však žalovaná k jednání soudu nedostavila, připravila se o možnost být soudem ve smyslu uvedeného ustanovení poučena, a neunesla tak ohledně tvrzené nepřiměřenosti výše smluvní pokuty břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

11. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 516 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby), z částky 2 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 650 Kč ve výši 2 866 Kč.