38 C 140/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 910 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 2 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 910 Kč od 2. 11. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy číslo ze dne 1. 11. 2018 (pojištění vozidla zn. Ford Mondeo Kombi, registrační značka, VIN kód. Pojistné období bylo sjednáno jako roční. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 7. 2019. Neboť žalovaný i přes výzvu žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, nastaly dne 1. 11. 2019 účinky ukončení pojistné smlouvy. Za období od 1. 7. 2019 do 1. 11. 2019 včetně, činí dlužné pojistné částku 2 910 Kč. Dne 10. 8. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.

3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. příjmení, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.

4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 26. 5. 2021 a žalobkyni dne 17. 5. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 8. 7. 2020, sledování zásilky; pojistná smlouva číslo předžalobní upomínka ze dne 10. 8. 2020 včetně dodejky, předpisy platby vztahující se ke smlouvě číslo) učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 1. 11. 2018 uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Ford Mondeo Kombi, registrační značka, VIN kód, se sjednaným ročním pojistným obdobím. Žalovaný se zavázal platit stanovené pojistné ve výši 1 110 Kč s měsíční splatností. Žalovaný však pojistné řádně a včas nehradil, a proto došlo ke dni 1. 11. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 7. 2019 do 1. 11. 2019 včetně v celkové výši 2 910 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného za období trvání pojistné smlouvy.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Neboť předmětem řízení je, jak už soud uvedl výše, nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva zanikla dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. a § 20 zákona č. 37/2004 Sb. z důvodu neplacení pojistného. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného je tato povinna platit žalobci zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, když netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b a.t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.

10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.