38 C 15/2021
č. j. 38 C 15/2021-34
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 42 794,50 Kč s úroky a náhradou nákladů řízení. Soud uznal, že smlouva o úvěru má spotřebitelský charakter a že žalovaný nesplnil své závazky, což mu umožnilo rozhodnutí o plnění. Právní úprava rozhodného práva byla stanovena podle Říma I, podle něhož platí právo České republiky. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení pro zástupce žalobkyně a o odměně opatrovníka žalovaného, který byla vyplacena ze státního rozpočtu.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení bytem Národní číslo, PSČ obec a číslo o zaplacení 42 794,50 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 42 794,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 212,73 Kč od datum do datum s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 308,70 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 41 080,5 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 080,50 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 890 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
III. Opatrovníku žalovaného příjmení jméno příjmení se za zastupování žalovaného přiznává odměna za zastupování ve výši 6 185,52 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou – Obvodním soudem pro Prahu 4.
IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne datum na ni byla žalovaná pohledávka postoupena společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum s žalovaným Smlouvu o rychlé půjčce číslo v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 556 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni datum. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka advokáta JUDr. jméno příjmení. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu. Opatrovník žalovaného namítal nedostatek pravomoci soudů České republiky, neboť žalovaný se na území ČR nezdržuje, nemá zde žádný majetek, a není tak ve smyslu § 6 ZMPS dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky ve věci rozhodnout. Rovněž není pravomoc ČR vymezena mezinárodní smlouvou pro smluvní závazkové vztahy dle smlouvy o právní pomoci s Ruskou federací.
4. O této námitce bylo soudem rozhodnuto usnesením č. j. 38 C 15/2021-28 ze dne 18. 2. 2021, které nabylo právní moci dne datum.
5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhl. č. 95/1983 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a vzhledem k tomu, že neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Ruská federace sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv o úvěru a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení příjmení použila místo nařízení Rady (EU) číslo ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 10 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout.
6. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla opatrovníkovi žalovaného doručena dne datum a žalobkyni dne datum. Na tuto výzvu žalobkyně uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Ze strany opatrovníka žalovaného nebylo nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
7. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
8. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen společností právnická osoba, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedené postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum). Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným Smlouvu o příjmení půjčce číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 556 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci. Úvěrová sazba byla stanovena ve výši 15,90 % ročně. V případě prodlení a nutnosti zaslání výzvy k plnění, byl žalovaný povinen zaplatit částku 500 Kč za každou upomínku (viz Návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce číslo; akceptace návrhu Smlouvy o příjmení půjčce ze dne datum). Žalovaný k návrhu na uzavření smlouvy přiložil potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání (viz potvrzení zaměstnavatele). Žalovanému byl úvěr poskytnut ve výši 60 000 Kč (viz souhrnný výpis pohybů na účtu). Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupil ke zesplatnění dluhu ke dni datum. Za dobu trvání smluvního vztahu, právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému šest upomínek, za něž účtoval 500 Kč (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum; souhrnný výpis pohybů na účtu). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva ze dne datum).
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
11. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena.
12. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 30 měsíčních splátkách po částce 2 556 Kč, které byly splatné vždy k 20. dni v měsíci spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,90 % a dalšími poplatky (za dlužné upomínky po 500 Kč). Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovanou částku něčeho uhradil, a neunesl tak své důkazní břemeno. Soud tedy s ohledem na výše uvedené žalobě v plném celém rozsahu vyhověl.
13. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyně má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 890 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 712 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 794,50 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.
15. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
16. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 8. 2020, č. j. 41 C 160/2020-11, byl JUDr. jméno příjmení ustanoven opatrovníkem žalovaného. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení; podání ze dne datum), náleží mu dle § 7 téže vyhlášky odměna za zastupování žalovaného ve výši 2 820 Kč za jeden úkon - ve smyslu § 12a odst. 1 a. t. je třeba odměnu ponížit o 20 %, tj. celkem odměna činí 2 256 Kč. Opatrovníku dále náleží částka 600 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). Opatrovník žalovaného je plátcem DPH, a proto je nutné mu dále přiznat DPH ve výši 21 % z částky 5 112 Kč, tj. 1 073,52 Kč. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. a opatrovníku žalovaného přiznal částku 6 185,52 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovníku vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.
18. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.