38 C 217/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému číslo : celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 22 603 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 22 603 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 603 Kč od 18. 1. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 17 974,20 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 27. 1. 2016 uzavřenou s žalovaným [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Dne 3. 3. 2016 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a ze strany žalobkyně tak bylo poskytnuto pojistné plnění ve výši 28 798 Kč. Dle rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2017, č.j. 4 T 246/2016-214 byl žalovaný [číslo] odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku, neboť dne 3. 3. 2016 po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů, řídil bez řidičského oprávnění předmětné vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], patřící žalovanému [číslo] vlivem požitého alkoholu nezvládl řízení a způsobil tak nehodu, kdy narazil do levé části zaparkovaného [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození], kterému tak žalovaný [číslo] způsobil škodu ve výši 28 798 Kč. Poškozenému [jméno] [příjmení] byla škoda nahrazena výplatou pojistného plnění v uvedené výši. Žalobkyni tak vzniklo vůči žalovanému [číslo] právo na náhradu toho, co za žalovaného [číslo] plnila. Ve vztahu k žalovanému [číslo] byla porušena ust. §§ 8 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 168/1999 Sb., a v důsledku kterých byla ztížena možnost řádného šetření žalobkyně, jako pojistitele, a to především ve směru skutečností rozhodných pro uplatnění nároku žalobkyně dle § 10 zák. č. 168/1999 Sb., a to, jakým způsobem se předmětné vozidlo dostalo do dispozice žalovaného [číslo]. Dle § 10 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., odpovídají žalovaný [číslo] [číslo] společně a nerozdílně s žalovaným [číslo] za pohledávku žalobkyně na náhradu vyplacené částky. Žalobkyně zaslala žalovanému [číslo] výzvu k úhradě žalované částky. Žalobkyně zaslala žalovanému [číslo] [číslo] předžalobní upomínku.

2. Žalovaný [číslo] navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedl, že žalovaný [číslo] jako pojištěný splnil svoji povinnost podle § 8 odst. 1, 2, 3 zákona č. 168/1999 Sb., a v důsledku toho nebyla ztížena možnost řádného šetření žalobkyně jako pojistitele. Celá žaloba je podána zjevně účelově, neboť žalobkyně si byla vědoma toho, že vůči původně žalovanému [číslo] by nárok nebyla schopna vymoci. Žalovaný [číslo] dal žalovanému automobil do opravy. Ten ho ale naboural. Žalovaný věc ohlásil Policii ČR, která věc vyšetřovala. Žalovanému nebyla zaslána předžalobní výzva k plnění. Nárok by měl být uplatňován vůči žalovanému [číslo] nikoliv vůči žalovanému [číslo].

3. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 13. 7. 2020 č.j. 11 C 324/2019-105 bylo řízení ve vztahu k žalovanému [číslo] zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žalobkyně. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 11. 2020 č.j. 38 C 217/2020-117 pak bylo řízení zastaveno vůči žalovanému [číslo] co do zákonného úroku z prodlení z částky 22 603 Kč od 6. 10. 2016 do 17. 1. 2018.

4. Z šetření soudu vyplynulo, že oba žalovaní mají ukrajinské státní občanství, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože oba žalovaní mají na území ČR trvalé bydliště.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 49, že odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany. Rozhodným právem je tak právo české.

7. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela dne 27. 1. 2016 s žalovaným [číslo] jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] dle zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně se dle smlouvy zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění dle § 6 zák. č. 168/1999 Sb., a to při splnění zákonných a smluvních podmínek. [příjmení] předmětného automobilu je žalovaný [číslo] [celé jméno žalovaného] (viz kopie technického průkazu žalovaného k vozidlu [anonymizováno]). Dne 3. 3. 2016 nastala pojistná událost [číslo] kdy v průběhu jízdy narazil žalovaný [číslo] pravou přední částí vozidla do levé zadní části zaparkovaného vozidla tov. zn. BMW, [registrační značka], které zde zaparkoval vlastník vozidla poškozený [jméno] [příjmení]. Při dechové zkoušce bylo zjištěno, že řidič vozidla [anonymizováno] měl pozitivní výsledek na alkohol v dechu (viz detail relace o dopravní nehodě ze dne 3. 3. 2016; fotodokumentace). Skutečná škoda na vozidle byla vyčíslena částkou 30 415 Kč (viz výpočet náhrady škody – HAV; vyčíslení skutečné škody na vozidle z předložené faktury za opravu). Dle kalkulace nákladů na opravu poškozeného vozidla spočívající ve výměně nárazníku, bočnic a lakování nového díla byla škoda ze strany poškozeného vyčíslena částkou 33 797 Kč (viz kalkulace nákladů na opravu poškozeného vozidla; posudek [číslo]; zápis o poškození motorového vozidla ze dne 1. 5. 2015; faktura vystavená panem [jméno] [příjmení]; vyčíslení skutečné škody na vozidle dle faktury za opravu). Poškozenému [jméno] [příjmení] byla za způsobenou škodu na automobilu uhrazena škoda a to výplatou pojistného plnění z titulu sjednaného havarijního pojištění u [právnická osoba], kdy uvedený pojistitel uplatnil právo na náhradu škody ve výši vyplaceného pojistného plnění dle § 2820 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a to částkou ve výši 28 798 Kč (viz krycí dopis k pojistné události [číslo]; informace o vyplacení pojistného plnění ze dne 29. 6. 2016). Dle výpisu z informačního systému žalobkyně bylo zjištěno, že pojistná událost [číslo] byla vyplacena žalovanému částkou ve výši 28 798 Kč, a to na účet žalovaného (viz sjetina technologického informačního systému žalobkyně). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2017 č.j. 4 T 246/2016-214 byl v trestním řízení obžalovaný, [jméno] [příjmení] (žalovaný [číslo]) odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 4 T 246/2016-214 ze dne 26. 9. 2017). Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k zaplacení postihu dle § 10 odst. 1 písm. b), odst. 2, písm. e) zák. č. 168/1999 Sb., neboť z šetření žalobkyně bylo zjištěno, že pojištěné vozidlo bylo v okamžiku dopravní nehody řízeno osobou, která byla pod vlivem alkoholu (viz výzva k zaplacení postihu ze dne 5. 9. 2016). Žalobkyně oběma žalovaným zaslala předžalobní výzvu a to dne 9. 1. 2018, ve které žalovaného [číslo] vyzvala k zaplacení žalované částky do 7 dnů od odeslání předmětné výzvy, přičemž původně žalovaný [číslo] byl vyzván k plnění dlužné částky včetně úroků z prodlení ve stejné lhůtě (viz předžalobní výzva s podacím archem ze dne 9. 1. 2018).

8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

9. Mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), a podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se havarijního pojištění k předmětnému vozidlu [značka automobilu], [registrační značka]. Dle § 6 zákona č. 168/1999 Sb., se žalobkyně jako pojistitel zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. V řízení bylo prokázáno, že dne 3. 3. 2016 došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný [číslo], v jejímž důsledku vznikla škoda poškozenému [jméno] [příjmení]. Poškozený u žalobkyně uplatnil právo na náhradu škody dle § 2820 o.z. ve výši 28 798 Kč, která byla žalobkyní jakožto pojistitelem z titulu havarijního pojištění v požadované výši vyplacena. Vzhledem k tomu, že žalovaný [číslo] svým zaviněným jednáním porušil § 3 odst. 3 písm. a) a § 5 odst. 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž byl pro uvedené jednání rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2017 č.j. 4 T 246/2016-214 odsouzen pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 trestního zákoníku, žalobkyni vzniklo právo na náhradu vyplaceného pojistného. I přes příslušná poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobkyni jakkoliv oznámil, že došlo ke škodné události a předložil k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události poskytl žalobkyni veškerou součinnost ve smyslu § 8 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 168/1999 Sb., a neunesl tak v tomto rozsahu břemeno důkazní. Jelikož je dle § 10 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., dána solidární odpovědnost a porušení základních povinností při provozu se přičítá i provozovateli, byť je naplnil pouze žalovaný [číslo] vůči kterému bylo řízení částečně zastaveno, odpovídá žalovaný [číslo] za žalovaný nárok s žalovaným [číslo] společně a nerozdílně. Pokud jde o tvrzení žalovaného týkající se toho, že mu nebyla doručena výzva k plnění, má soud za prokázané, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána dle podacího archu dne 9. 1. 2018 a to na adresu uvedenou v Centrální evidenci obyvatel. Jelikož dle zaslané výzvy k plnění byla stanovena lhůta sedmi pro zaplacení, dostal se žalovaný dnem 18. 1. 2018 do prodlení dle § 1968 o. z., se svojí povinností zaplatit požadovanou částku. Žalobkyně má tak vedle práva na zaplacení žalované částky rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené předžalobní výzvou k plnění. Soud tak s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a s ohledem na skutečnost, že žalovaný neunesl své důkazní břemeno a žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení, žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 974,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 131 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 603 Kč sestávající z částky 2 020 Kč za každý z šesti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, zpětvzetí ze dne 1. 4. 2020, účast na jednání soudu dne 16. 12. 2020 a 3. 2. 2021) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 920 Kč ve výši 2 923,20 Kč. Soud za předžalobní výzvu zaslanou oběma žalovaným přiznal odměnu pouze jednou, neboť tyto výzvy jsou shodného obsahu a právní zástupce žalobkyně na jejich vyhotovení nemusel vynakládat zvýšené úsilí. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.