38 C 225/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 23 621 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 23 621 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky plynoucím od data, kdy byla žalované doručena tato žaloba, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 17 133 Kč, k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala náhrady škody s odůvodněním, že žalovaná podvodným jednáním způsobila žalobkyni škodu ve výši 23 621 Kč. Žalovaná spolu s [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 25. 5. 2016, měla zneužít osobní doklady [jméno] [příjmení], [datum narození], a jejím jménem sjednat se žalobkyní úvěrové smlouvy, a to úvěrovou smlouvu ze dne 16. 12. 2013 na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 42 970 Kč (dále jen„ úvěr [číslo]“), úvěrovou smlouvu ze dne 21. 5. 2016 ve výši 10 089 Kč na financování nákupu zboží u prodejce [webová adresa] (dále jen„ úvěr [číslo]“), úvěrovou smlouvu ze dne 4. 5. 2015 ve výši 3 112 Kč na financování nákupu zboží u prodejce [právnická osoba] (dále jen„ úvěr [číslo]“), a úvěrovou smlouvu ze dne 3. 11. 2014 ve výši 4 398 Kč, na financování nákupu zboží u prodejce [právnická osoba] (dále jen„ úvěr [číslo]“). Jednání žalované bylo vyšetřováno orgány Policie ČR v řízení [číslo jednací]. Usnesením ze dne 4. 1. 2021 byla věc pro podezření z přečinu podvodu ve formě spolupachatelství odložena dle § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. Žalovaná se měla podvodného jednání dopustit tak, že společně se zemřelým [jméno] [příjmení] získala neoprávněný přístup k osobním dokladům paní [jméno] [příjmení], které použili při uzavírání jednotlivých smluv prostřednictvím internetu na jméno [jméno] [příjmení]. Dluhy z jednotlivých úvěrových smluv byly řešeny již v rámci civilního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 7 C 36/2017, kde žalovanou byla paní [jméno] [příjmení]. V řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, kdy bylo znalcem konstatováno, že podpisy na smlouvách nejsou pravými podpisy paní [příjmení]. Žalobkyně vzala proto žalobu v celém rozsahu zpět a řízení bylo zastaveno. Žalovaná byla již v minulosti odsouzená ze spáchání přečinu úvěrového podvodu, a to rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 v řízení sp. zn. 3 T 52/2018, v právní moci dne 28. 12. 2018. Žalovaná se tak dopustila protiprávního jednání, přičemž výše škody odpovídá výši dluhu z úvěrových smluv po odečtení úhrad, které byly na jednotlivé úvěry poukázány.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. Z trestní věci sp. zn. 3 T 52/2018 nelze vyvozovat nárok žalobkyně, i s ohledem na to, že se trestní věc netýká skutkově vylíčeného děje uvedeného v žalobě, a nejedná se ani o věc, která byla soudem projednávána, či ve které by byla žalobkyně odkázána se svým nárokem do adhezního řízení. Žalovaná předmětné úvěrové smlouvy nesjednala a ani je nepodepsala a nebyly jí poskytnuty žádné peněžní prostředky. Tvrzení žalobkyně týkající se poukázání peněz na účet paní [příjmení] se týkají majitele účtu a jeho odpovědnosti. Žalovaná v závěru vznesla námitku promlčení.

3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve Francii, a tudíž se v dané věci jedná o řízení s cizím prvkem, pročež se soud zabýval otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Předmětem řízení je právní poměr ze spotřebitelské smlouvy, přičemž pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť žalovaná je občanem ČR a má zde hlášen trvalý pobyt, přičemž žalobkyni neoznámila žádnou změnu svého bydliště.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne 16. 12. 2013 smlouvu o klasickém spotřebitelském úvěru prostřednictvím prodejce [právnická osoba], na jejímž základě se zavázala poskytnout úvěr ve výši 42 970 Kč paní [jméno] [příjmení], [datum narození], na financování nákupu zboží u prodejce [webová adresa] (viz žádost/smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 12. 2013; dohoda o způsobu řešení sporů; Všeobecné obchodní podmínky Cetelem ČR).

6. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 3. 11. 2014 smlouvu o klasickém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal paní [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr ve výši 4 398 Kč, na financování nákupu zboží u prodejce [právnická osoba] (viz žádost/smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 11. 2014; dohoda o způsobu řešení sporů ze dne 3. 11. 2014; Všeobecné obchodní podmínky Cetelem ČR).

7. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dále smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 5. 2015, na jejímž základě se zavázal paní [jméno] [příjmení] poskytnut úvěr ve výši 3 112 Kč, a to na financování nákupu zboží u prodejce [právnická osoba] (viz žádost/smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 5. 2015; dohoda o způsobu řešení sporů ze dne 4. 5. 2015; Všeobecné obchodní podmínky Cetelem ČR).

8. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 21. 5. 2016 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 089 Kč ve prospěch paní [jméno] [příjmení] na financování nákupu zboží u prodejce [webová adresa] (viz žádost/smlouva o klasickém spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 21. 5. 2016; dohoda o způsobu řešení sporů).

9. Ve všech smlouvách byl uveden e-mail [email] a telefonní číslo [tel. číslo].

10. Podpisy na všech úvěrových smlouvách, které měla podepsat paní [jméno] [příjmení], nejsou dle závěrů znalce jejími pravými podpisy, resp. jedná se o podpisy vyhotovené jinou osobu (viz závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], znalce z oboru písmoznalectví – ruční písmo ze dne 28. 12. 2019 zapsaný pod poř. [číslo] znaleckého deníku).

11. Ze strany právního předchůdce žalobkyně došlo dne 11. 11. 2014 k uhrazení částky 36 634 Kč prodejci [právnická osoba], dne 27. 1. 2016 k uhrazení částky ve výši 1 452 749 Kč prodejci [webová adresa], dne 28. 1. 2016 k uhrazení částky adresované prodejci [webová adresa], a dne 30. 12. 2016 k uhrazení částky ve výši 2 629 732 Kč adresované prodejci [právnická osoba] (viz souhrnné výpisy z účtu; detailní přehled financování za den 23. 12. 2013). Prodejcům uhrazené částky připadaly rovněž na dlužné částky ze shora uvedených smluv (viz výpisy úvěrových účtů [číslo]; č. ú. [číslo]; č. ú. [číslo]; č. ú. [číslo]).

12. Usnesením Policie ČR – Obvodním ředitelstvím policie [obec a číslo], místní oddělení [část obce], ze dne 4. 1. 2021, č. j. KRPA-269740-11/TČ-20 20-00 [číslo] bylo trestní stíhání žalované pro přečin podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, na základě kterého vznikla poškozené [právnická osoba] Paribas Personal Finance škoda ve výši 60 567 Kč, odloženo dle § 172 odst. 2 písm. a) tr. řádu. Z trestního spisu vyplývá, že se úvěry byly sjednávány za použití uživatelského profilu, kterým bylo telefonní číslo žalované a e-mailové adresy: [email] (viz policejní spis KRPA [číslo]).

13. Žalovaná byla pro podvodné jednání stíhána již dříve. Ve věci [číslo jednací] [číslo] ze dne 22. 11. 2017 žalovaná dne 22. 11. 2017 podala vysvětlení PČR, ve kterém uvedla, že s panem [jméno] [příjmení] sjednávala spotřebitelské úvěry u [právnická osoba] Credit prostřednictvím služby„ Telefonní půjčka [právnická osoba]“, a to na jméno jeho matky, paní [jméno] [příjmení] (viz podání vysvětlení ze dne 22. 11. 2017 [číslo jednací] [číslo]; doplnění podání vysvětlení [číslo jednací] [číslo]; vyhodnocení nahrávky telefonického hovoru [číslo jednací] ze dne 21. 9. 2017). Usnesením ze dne 20. 2. 2018 [číslo jednací] bylo zahájeno trestní stíhání žalované. Žalovaná při výslechu ze dne 26. 3. 2018 uvedla, že se s panem [příjmení] na uzavírání úvěrů nijak nedomlouvala, požádal jí, aby mu s tím pomohla, žila v přesvědčení, že veškeré sjednávání úvěrů u [právnická osoba] Credit činila s vědomím, že o tom paní [příjmení] ví (viz protokol o výslechu obviněné ze dne 26. 3. 2018, [číslo jednací]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 11. 2018, č j. 3 T 52/2018-135 byla žalovaná pro výše uvedená jednání týkající se sjednávání úvěrů se [právnická osoba] Credit odsouzena pro přečin úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku spáchaného ve formě spolupachatelství, kdy společným jednáním při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé údaje a způsobila větší škodu. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2018 (viz Rozsudek [příjmení] [obec a číslo] ze dne 7. 11. 2018, sp. zn. 3 T 52/2018).

14. Soud zamítl pro nadbytečnost provedení důkazů spočívající ve výslechu svědka [jméno] [příjmení], otce žalované, a vypracováním znaleckého posudku z oboru písmoznalectví.

15. Soud k důkazu provedl protokol o jednání ve věci sp. zn. 7 C 36/2017 ze dne 23. 1. 2018, ale neučinil z něj žádná skutková zjištění.

16. S ohledem na skutečnost, že soud ani po provedeném dokazování neměl nadále za prokázané, že žalovaná svým jednáním způsobila vznik škody a že vznik škody byl v příčinné souvislosti s jednáním žalované, vyzval soud žalobkyni dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k doložení tvrzení, že žalovaná svým jednáním způsobila vznik škody a že škoda byla v příčinné souvislosti s jejím jednáním. Současně byla žalobkyně poučena o následcích neunesení důkazního břemene.

17. Prokázaný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce takto:

18. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

19. Dle § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

20. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že žalovaná by se jakýmkoliv způsobem podílela na uzavírání předmětných smluv. Žalobkyně k podpoře svých tvrzení označila pouze důkazy z trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 3 T 52/2018, ve které byla žalovaná sice uznána vinnou, ale skutkově se jednalo o odlišnou věc. [jméno] skutečnost, že žalovaná byla v této věci pravomocně odsouzena za trestný čin a že bylo při sjednávání úvěrových smluv použito totožné telefonní číslo a e-mail jako v projednávané věci, nemůže vést k jakémukoliv závěru o jednání žalované. Soud konstatuje, že žalobkyně svůj nárok dovozuje pouze na základě svých domněnky o skutkovém stavu věci a na základě podobnosti s věcí, v níž byla žalovaná shledána vinnou. Soud však upozorňuje, že takovýto postup ze strany žalobkyně není možný a je vždy nutné ctít zásadu presumpce neviny. Proto soud v tomto smyslu poskytl žalobkyni poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.. Žalobkyně však v rámci svého vyjádření pouze zopakovala, jakým způsobem dle jejího názoru došlo ke vzniku škody. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a břemeno důkazní a soud nemá za prokázané, že by se žalovaná jakýmkoliv způsobem podílela na sjednávání úvěrových smluv, a že by tak ve věci byla dána její pasivní věcná legitimace. S ohledem na tuto skutečnost se soud již dále nezabýval vznesenou námitkou promlčení. S ohledem na uvedené soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 133 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 621 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 24. 8. 2021 a ze dne 4. 10. 2021; nahlížení do spisu ze dne 19. 8. 2021, účast na jednání ve dnech 17. 9. 2021 a dne 3. 11. 2021), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč. Soud nepřiznal úkon označený ve vyúčtování žalované jako„ vyjádření ke stanovisku žalobce“, neboť takový dokument není ve spise založen a veškerá skutková tvrzení žalované byla již obsažena v podání ze dne 24. 8. 2021 a ze dne 4. 10. 2021, která soud žalované, jako účelně vynaložené náklady, přiznal.

22. O povinnosti žalobkyně zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.