38 C 243/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 638 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 2 638 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 338 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 3. 6. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena s pojistným na částku ve výši 6 938 Kč s pololetní splatností, přičemž počátek pojištění byl stanoven na 3. 6. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 3. 12. 2019. Ke dni 3. 4. 2020 bylo žalovanému oznámeno ukončení pojistné smlouvy. Za období od 3. 12. 2019 do dne 3. 4. 2020 včetně činí dlužné pojistné částku 2 338 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 28. 4. 2020 předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízení nečinný.

3. Soud zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.

4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 8. 1. 2021 a to náhradním způsobem doručení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., a žalobkyni dne 16. 12. 2020. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (návrh pojistné smlouvy [číslo]; plná moc; oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 6. 4. 2020; předžalobní upomínka ze dne 28. 4. 2020 s dodejkou; sazebník poplatků [právnická osoba]; upomínka k zaplacení ze dne 10. 2. 2020; sazebník poplatků [právnická osoba] platný pro pojistné smlouvy uzavřené od 1. 9. 2019; sledování zásilek RR2562608623F; práce se splátkami ze dne 19. 6. 2020poštovní podací arch ze dne 10. 2. 2020) učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 3. 6. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění automobilu zn. vozidla BMW [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit stanovené roční pojistné ve výši 6 800 Kč. Splatnost byla sjednána pololetně. Dne 3. 4. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy, neboť žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 3. 12. 2019 a to ani po opakovaných urgencích žalobkyně. Oznámení o ukončení pojistné smlouvy bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou v pojistné smlouvě. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 3. 12. 2019 do dne 3. 4. 2020 včetně v celkové výši 2 638 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 28. 4. 2020 předžalobní upomínku.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle ust. § 2 a násl. zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, a dle ust. § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva zanikla dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný nezaplatil řádně a včas pojistné za období od 3. 12. 2019 do dne 3. 4. 2020 včetně v celkové výši 2 638 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného je tento povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši stanovené prováděcím předpisem, a to dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. Žalovaný neunesl důkazní břemeno, když netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.