38 C 253/2019
č. j. 38 C 253/2019-177
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve věci o nároku na vrácení přeplatku a jistoty z nájemní smlouvy, přičemž vyhověl žalobcům co do částky přeplatku a úroku z prodlení. Soud uznal, že žalovaní nesplnili povinnost předložit řádné vyúčtování za rok 2018 do konce dubna 2019, a proto vznikl nárok na pokutu dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. Dále rozhodl, že ujednání o vrácení jistoty po odstranění závad v bytě je platné i přes jednostranný podpis, a že žalovaní se do prodlení dostali po odstranění vad. Soud uplatnil zákonný úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky jistoty od jejího složení do doby vrácení.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr Ing Lumírem Hodinou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce, ulice republika oba zastoupeni advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku částka spolu -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, -) s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do datum, -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do datum a -) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobců titul. jméno příjmení.
1. Žalobci se žalobou domáhali zaplacení částky částka spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum coby nájemci uzavřeli s žalovanými coby pronajímateli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky BK36606 číslo nacházející se v 6. podlaží budovy na adrese adresa, to vše v katastrálním území Jinonice, obci obec, části obce Jinonice, okresu hl. m. obec. Nájem byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíce počínaje dnem datum. Žalobci se zavázali platit měsíční nájemné ve výši částka a dále měsíční zálohy za služby ve výši určené dle evidenčního listu ve výši částka za jednotku číslo částka za garážové stání a částka za sklepní kóji. Žalobci dne datum složili na účet žalovaných jistotu ve výši částka. Nájemní vztah trval i po uplynutí sjednané doby a k jeho ukončení došlo vyklizením ze strany žalobců dne datum O převzetí jednotky byl sepsán dne datum předávací protokol. Žalovaní žalobcům ani přes opakované žádosti nepředložili řádné vyúčtování za úhradu služeb v roce 2018, přestože tak žalovaní dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., měli učinit nejpozději do konce čtvrtého měsíce po skončení zúčtovacího období, tj. do konce dubna 2019. Poskytnuté vyúčtování vyhotovené právnická osoba žalobci považují toliko za podklady k vyúčtování, nikoliv však za řádné vyúčtování. Toto totiž nebylo určeno přímo žalobcům, neobsahovalo relevantní položky, k jejichž úhradě se žalobci zavázali, a obsahovalo vyúčtování jednotky číslo která nikdy nebyla předmětem nájmu. Žalobci tak mají nárok na pokutu dle § 13 zákona č.67/2013 Sb., ve výši částka za každý den prodlení. Žalobci dále uvedli, že po dobu trvání nájmu mimo záloh za služby spojené s užíváním předmětu nájmu hradili bez právního důvodu rovněž zálohy za služby, které nespadají do služeb s nájmem souvisejících (pojištění, odměna správci, provoz a správa). Žalobci za dobu trvání nájmu zaplatili na zálohách za služby částku částka. Z podkladů pro vyúčtování je přitom zřejmé, že byli povinni hradit toliko částku částka. Žalobcům vznikl rovněž nedoplatek ve výši částka, který byl žalobci započten na přeplatek. Je tak zřejmé, že žalobci mají rovněž nárok na vrácení přeplatku na zálohách za služby za rok 2018 ve výši částka. K zaplacení tohoto přeplatku byli žalovaní vyzváni prostřednictvím výzvy ze dne datum. K tvrzení žalovaných, že v žalobě nebylo zohledněno zaplacení částky částka, žalobci uvedli, že tuto částku obdrželi teprve dne datum, a její uplatnění v žalobě tak bylo oprávněné. Po ukončení nájmu žalovaní ani přes výzvu žalobců ze dne datum nevrátili žalobcům složenou jistotu ve výši částka. K vrácení jistoty mělo přitom ze strany žalovaných dojít dle § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), bez zbytečného odkladu po skončení nájmu. V nájemní smlouvě bylo sice v čl. IV odst. 8 sjednáno, že žalovaní si mohou jistotu ponechat do doby, kdy jim bude známo konečné vyúčtování služeb za období kalendářního roku, v němž došlo k ukončení nájmu. Takovéto ujednání je však dle žalobců s ohledem na § 2235 odst. 1 o. z. nicotné, neboť zkracuje práva žalobců coby nájemců. Pokud žalovaní argumentovali tím, že žalobci jsou cizinci, uvedli žalobci, že diskriminace z důvodu státní příslušnosti je zakázána. Pokud by ujednání obsažené v předávacím protokolu ze dne datum bylo shledáno jako změna nájemní smlouvy, jak uvedli žalovaní, došlo by k ukončení nájmu odstraněním závad v bytě. obec byly přitom odstraněny bezodkladně po podpisu předávacího protokolu, kdy byly dne datum vymalovány zdi, dne datum bylo předáno žalobcům nově zakoupené čelo do mrazáku spodní chladničky příjmení a dne datum byla pomocí truhlářského vosku vhodné barvy opravená podlahová deska. Žalobci dále po žalovaných požadují zaplacení úroku z poskytnuté jistoty ve smyslu § 2254 odst. 2 o. z. ve výši 8 % ročně od datum. Výši úroku pak žalobci vyvozují ze statistických údajů ČNB pro výše sazby úroků v prosinci 2017 poskytovaných domácnostem (8,7 % ročně).
2. Žalovaní navrhli žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že žalobcům byla před doručením platebního rozkazu zaplacena částka částka připadající na přeplatek za poskytnuté služby, která není nijak zohledněna v podané žalobě. Vyúčtování za rok 2018 vyhotovené správcem domu bylo žalobcům přeposláno dne datum. Žalovaní dále uvedli, že není zřejmé, jaké poplatky spojené s nájmem sporují. Žalovaným pak není zřejmé, z jakého důvodu žalobci platili i zálohy na služby, k jejichž úhradě nebyli dle nájemní smlouvy povinni, a následně tvrdili pochybení žalovaných. K požadavku žalobců na vrácení jistoty ve výši částka žalovaní uvedli, že dle čl. IV odst. 8 nájemní smlouvy byli žalovaní oprávněni za účelem krytí případných nedoplatků za služby ponechat si dle svého uvážení celou nebo část jistoty do doby, kdy bude pronajímateli známo konečné vyúčtování služeb za období kalendářního roku, v němž došlo k ukončení nájmu. S ohledem na skutečnost, že ke skončení nájmu nedošlo uplynutím doby určité, ale došlo k prolongaci nájemného, když nájemné bylo žalobci placeno až do datum, byli žalovaní oprávnění předložit vyúčtování za rok 2019 až do konce dubna následujícího roku. Žaloba tak byla podána předčasně. Žalovaní rovněž poukázali na skutečnost, že žalobci jsou cizinci, jeden z nich má dokonce pobyt mimo území ČR, a případné vymáhání nároků by vyžadovalo vysoké náklady, a proto bylo smluvní ujednání o vrácení jistoty s ohledem na hrozící obtížnou až nemožnou vymahatelnost oprávněné. K otázce případné změny nájemní smlouvy týkající se okamžiku vrácení jistoty po odstranění závad v bytě, k níž mělo dojít na základě předávacího protokolu ze dne datum, žalovaní uvedli, že předávací protokol byl podepsán pouze žalovaným celé jméno žalovaného. Jednalo se však o významnou změnu závazku, a předávací protokol tak měl být opatřen podpisem obou žalovaných. Žalovaní nad rámec uvedli, že podaná žaloba je nejen předčasná, ale i zmatečná, když žalobci mylně uvedli, že užívali pouze sklepní kóji číslo přitom užívali rovněž sklepní kóji číslo dále nepravdivě uvedli, že podlahu v bytě opravili sami, přičemž podlaha byla opravena řemeslníkem.
3. Žalobci podáním ze dne datum vzali žalobu částečně zpět co do částky částka připadající na přeplatek na zálohách na služby, která byla započtena na žalobci požadovaný přeplatek ve výši částka. Žalobci současně rozšířili svůj žalobní návrh o částku částka připadající na pokutu za nepředložené řádné vyúčtování za rok 2018 ode dne vyhotovení žaloby (datum) do dne vyhotovení podání. Usnesením č.j. 38 C 253/2019-39 ze dne 23. 1. 2020 bylo rozšíření žaloby připuštěno a současně bylo řízení zastaveno v rozsahu částečného zpětvzetí. Podáním ze dne datum rozšířili žalobci žalobu o částku částka připadající na pokutu za nepředložení řádného vyúčtování služeb spojených s nájmem za období od datum do dne tohoto podání. Soud usnesením č.j. 38 C 253/2019-62 ze dne 27. 4. 2020 připustil rozšíření žaloby. Podáním ze dne datum žalobci vzali žalobu co do částky částka připadající na jistotu zpět a soud usnesením č.j. 38 C 253/2019-73 ze dne 6. 5. 2020 v rozsahu zpětvzetí zastavil.
4. Soud zjistil, že žalovaní jsou státními občany Litevské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. příjmení, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
6. Dne datum uzavřeli žalovaní, kteří jsou manželé, coby pronajímatelé a žalobci coby nájemci nájemní smlouvu, na jejímž základě se žalovaní zavázali přenechat žalobcům do užívání bytovou jednotku anonymizováno číslo nacházející se v 6. podlaží budovy na adrese adresa. Nájem byl sjednán na dobu 12 měsíců počínaje dnem datum. V případě, že by jedna ze smluvních stran neoznámila druhé smluvní straně nejméně 30 dnů před skončením doby nájmu, že trvá na skončení nájmu uplynutím doby určité, mělo dojít k prodloužení nájemního vztahu vždy o sjednanou dobu nájmu. Nájemci se v čl. IV bodu 1., 2. a 3. zavázali platit měsíční nájemné ve výši částka a zálohu na služby (bez určení konkrétní výše) za tyto služby: vodné a stočné; elektřina; zemní plyn; údržba a úklid společných prostor domu včetně svozu odpadu; rozhlas, televize a internet. Podle čl. IV bodu 6. byli žalovaní povinni provést jednou ročně vyúčtování zaplacených záloh za služby. V případě vzniku přeplatku byli žalovaní povinni vrátit tento přeplatek žalobcům do 15 dnů ode dne předložení vyúčtování. Žalobci byli podle čl. IV bodu 5. povinni uhradit žalovaným jistotu ve výši částka. Podle čl. IV. bodu 8. byli žalovaní oprávněni za účelem krytí případných nedoplatků za služby, si ponechat dle svého uvážení celou nebo část jistoty do doby, kdy bude žalovaným známo konečné vyúčtování služeb za období kalendářního roku, v němž došlo k ukončení nájmu (viz nájemní smlouva ze dne datum). Dle evidenčních listů činila výše měsíční zálohy za služby za byt částku částka (úklid společných prostor – částka, odpady – částka, elektřina společných prostor – částka, teplo – částka, teplá užitková voda – částka, vodné/stočné – částka, výtah – částka, pojištění domu – částka, servis – částka, odměna správci – částka, fond oprav – částka), za garáž částku částka (úklid společných prostor – částka, elektřina společných prostor – částka, vodné/stočné – částka, pojištění domu – částka, servis – částka, odměna správci - částka) a za sklepní kóji částku částka (elektřina společných prostor – částka, pojištění domu – částka, odměna správci – částka) – (viz evidenční listy pro byt, garáž a pro sklepní kóji ze dne datum). Žalobci dne datum zaplatili žalovaným částku částka připadající na sjednanou jistotu (viz výpis z účtu ze dne datum). Předmět nájmu byl předán žalobcům do užívání (viz předávací protokol – jedna strana nedatovaná s datem datum). Dne datum bylo za součinnosti právnická osoba MovingRelocation.cz s.r.o., provedeno stěhování žalobců (viz dopis anonymizována tři slova, ze dne datum; SMS komunikace vč. překladu). Dne datum předali žalobci byt žalovaným. Při předání bytu byla shledána nutnost opravit čelo dolní zásuvky kuchyňské linky, vymalovat zdi a opravit podlahu. V závěrečných ustanoveních pak bylo ujednáno, že kauce bude žalobcům vrácena po odstranění závad v bytě nebo po odečtu z částky kauce. Předávací protokol byl podepsán žalobci a žalovaným celé jméno žalovaného (viz předávací protokol k bytu z datum). Dne datum žalobce jméno příjmení zakoupil čelo do mrazáku spodní chladničky příjmení (viz faktura číslo ze dne datum). Téhož dne byla v bytě provedena panem jméno jméno oprava prasklin a malby (viz prohlášení jméno jméno ze dne datum). Dne datum byla panem jméno příjmení provedena oprava podlahy v bytě. Opravě byl přítomen další muž, který s provedenou opravou nevyjádřil nesouhlas. Za opravu podlahy jméno příjmení zaplatila žalobkyně. jméno příjmení opravě přítomné osoby v rámci konverzace upozornil na nerovnosti na kuchyňské lince, které byly dle něj dány nesprávným smontováním linky (viz výslech svědka jméno příjmení; konverzace z aplikace Whatsapp).
7. Žalobci platili v období od datum do datum měsíčně částky částka, částka a částka na účet a pod variabilním symbolem uvedeným ve výše uvedených evidenčních listech (viz výpisy z účtu vedeného u příjmení příjmení ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum). Společnost SKANSKA provedla vyúčtování služeb za rok 2018, která byla adresována žalovanému celé jméno žalovaného. Dle vyúčtování služeb vztahujícího se k jednotce číslo bylo na zálohách zaplaceno částka a skutečné náklady činily částku částka (teplo – částka, ohřev vody (TUV) – částka, voda pro TUV – částka, studená voda – částka, šedá voda – částka, elektřina – částka, úklid – částka, zeleň – částka, komunální odpad – částka, výtah – částka, pojištění – částka, odměna správci – částka, provoz – částka, správa – částka, dlouhodobá – částka). Dle vyúčtování služeb vztahujícího se k jednotce číslo bylo na zálohách zaplaceno částka a skutečné náklady činily částka (elektřina – částka, úklid – částka, zeleň – částka, komunální odpad – částka, výtah – částka, pojištění – částka, odměna správci – částka, provoz – částka, správa – částka). Dle vyúčtování služeb vztahujícího se k jednotce číslo bylo na zálohách zaplaceno částka a skutečné náklady činily částku částka (elektřina – částka, úklid – částka, zeleň – částka, komunální odpad – částka, výtah – částka, pojištění – částka, odměna správci – částka, provoz – částka, správa – částka) – (viz dopis právnická osoba, týkající se vyúčtování služeb za rok 2018; vyúčtování služeb za rok 2018 týkající se jednotky číslo).
8. Žalobci se opakovaně pokoušeli o smírné řešení sporu podáními ze dne datum a datum, v nichž vyzývaly žalované k zaplacení dlužné částky (viz pokus o smír ze dne datum; podací lístek ze dne datum; pokus o smír ze dne datum; podací lístek ze dne datum).
9. Žalovaný vrátil žalobcům dne 11.
12. částku částka připadající na přeplatek právnická osoba za rok 2018 (viz doklad o vrácení přeplatku z 11. 12.). Žalovaní dne datum vrátili žalobcům částku částka připadající na jistotu (viz doklad o úhradě částky částka z datum).
10. Průměrná výše úrokových sazeb úvěru na spotřebu v roce 2017 činila 11,4 % ročně, v prosinci 2017 pak činila 8,70 % ročně (doklad o výši průměrné úrokové sazby z databáze příjmení pro rok 2017 souhrnně i dle měsíců).
11. Soud provedl k důkazu vyúčtování služeb za rok 2018 týkající se jednotky číslo nezjistil z něj však žádné pro věc významné skutečnosti.
12. Soud zamítl pro nadbytečnost provedení účastnických výslechů žalobců a žalovaného.
13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
14. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
15. Žalobci a žalovaní uzavřeli dne datum nájemní smlouvu ve smyslu § 2235 a násl. o. z. na dobu 12 měsíců počínaje dnem datum, přičemž následně došlo dle čl. III bodu 1. nájemní smlouvy k prolongaci nájemního vztahu a k jeho ukončení došlo až vyklizením předmětu nájmu ze strany žalobců dne datum. Na základě nájemní smlouvy se žalovaní coby pronajímatelé zavázali přenechat žalobcům do užívání bytovou jednotku číslo sklepní kóji a garáž. Žalobci se na základě čl. IV bodu 1., 2. a 3. nájemní smlouvy zavázali platit měsíční nájemné ve výši částka a měsíční zálohy na služby (bez určení konkrétní výše) za tyto služby: vodné a stočné; elektřina; zemní plyn; údržba a úklid společných prostor domu včetně svozu odpadu; rozhlas, televize a internet. Jelikož nebyla v nájemní smlouvě přesně specifikována částka připadající na zálohy za služby platili žalobci zálohy ve výši uvedené v evidenčních listech vztahujících se k předmětu nájmu, tzn. částku částka za služby spojené s užíváním bytové jednotky číslo částku částka za služby spojené s užíváním sklepní kóje číslo částku částka spojenou s užíváním garáže číslo. Součástí takto hrazených měsíčních záloh však byly rovněž zálohy na služby spojené s vlastnictvím předmětu nájmu, k jejichž hrazení se žalobci v nájemní smlouvě nezavázali. Jednalo se o následující položky: pojištění domu, servis, odměna správci, náklady na provoz SVJ, fond oprav. Žalobci na zálohách na služby za rok 2018 zaplatili celkem částku částka, přičemž skutečné náklady za služby, k jejichž úhradě se žalobci v nájemní smlouvě zavázali, činily částku částka. Rozdíl mezi žalobci zaplacenými zálohami a skutečnými náklady, k jejichž úhradě se zavázali, činil částka. V této výši tak vznikl žalobcům přeplatek, k jehož vrácení se žalovaní zavázali dle čl. IV bodu 6. nájemní smlouvy do 15 dnů od předložení vyúčtování žalobcům. Žalovaní však do okamžiku podání žaloby přeplatek žalobcům nevrátili, ani nepředložili řádné vyúčtování (jak bude uvedeno níže). Žalobci žalované k vrácení přeplatku opakovaně vyzývali, přičemž dnem doručení výzvy k vrácení se stal přeplatek splatným, a dnem následujícím po doručení výzvy se žalovaní dostali s vrácením přeplatku do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobcům vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který však žalobci uplatňují až od okamžiku podání žaloby. Žalovaní v průběhu řízení na dlužný přeplatek zaplatili dne datum částku částka. Argumenty žalovaných, že žalovaní měli hradit pouze zálohy za položky uvedené v nájemní smlouvě jsou bezvýznamné, neboť bylo dostatečně prokázáno, že přeplatek žalobcům vznikl bez ohledu na důvod jeho vzniku a žalovaní měli povinnost tento přeplatek žalobcům vrátit. Rovněž námitka žalovaných, že částka částka byla žalovanými zaplacena, a neměla tak být žalobci požadována, není oprávněná, neboť k úhradě této částky došlo až po zahájení tohoto řízení.
16. Žalovaní měli povinnost na základě § 7 zákona č. 67/2013 Sb., provést a předložit řádné vyúčtování žalobcům nejpozději do konce čtvrtého měsíce po skončení zúčtovacího období, tj. do konce dubna 2019. Žalovaní tak neučinili a počínaje dnem datum se dostali se splněním své povinnosti do prodlení. Žalovaným tak vznikl nárok na zaplacení zákonné pokuty dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., ve výši částka za každý den prodlení. Pokud žalovaní tvrdili, že řádným vyúčtováním bylo vyúčtování adresované žalovanému vyhotovené společností právnická osoba, soud uvádí, že toto nepovažuje za řádné vyúčtování ve smyslu § 7 zákona č. 67/2013 Sb., neboť toto nebylo adresováno žalobcům a obsahovalo i jiné položky, než ty, k jejichž placení byli na základě nájemní smlouvy povinni žalobci. Žalovaní netvrdili existenci žádných okolností, na jejichž základě by nebylo spravedlivé požadovat pokutu za včasné nepředložení vyúčtování.
17. Žalobci na základě nájemní smlouvy složili žalovaným jistotu ve smyslu § 2254 o. z. ve výši částka. Dle čl. IV odst. 8 nájemní smlouvy byli žalovaní oprávněni za účelem krytí případných nedoplatků za služby ponechat si dle svého uvážení celou nebo část jistoty do doby, kdy bude pronajímateli známo konečné vyúčtování služeb za období kalendářního roku, v němž došlo k ukončení nájmu. Přestože si je soud vědom skutečnosti, že ujednání o vrácení jistoty bylo ujednáno odlišně od § 2254 odst. 2 o. z. a že dle § 2235 odst. 1 o. z. se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím práva nájemce bytu, je toho názoru, že odchylné ujednání o vrácení jistoty není vždy v neprospěch nájemce. Může být totiž v zájmu nájemce to, aby nemusel platbu (z titulu vrácení jistoty) nejprve přijímat a pak následně (při případném zjištění nedoplatků) opět odesílat. Za tímto účelem byl odchylně od zákonného ustanovení ujednán okamžik vrácení jistoty rovněž v tomto případě. V závěrečných ustanoveních předávacího protokolu ze dne datum se účastníci dohodli, že k vrácení složené jistoty dojde po odstranění v předávacím protokolu uvedených závad v bytě. Toto ujednání soud považuje za změnu nájemní smlouvy, která byla platně sjednána, a to i přestože byla za žalované coby manžele, kteří mají předmět nájmu ve společném jmění manželů, podepsána pouze žalovaným. Soud předně konstatuje, že právní jednání, jímž došlo pouze ke změně okamžiku vrácení jistoty považuje za běžné jednání, k němuž není ve smyslu § 715 o. z. zapotřebí souhlasu druhého z manželů, tedy žalované, neboť není nijak nakládáno se samotným předmětem nájmu, ale pouze došlo ke změně okamžiku vrácení dříve složené jistoty. I pokud by však toto jednání za běžné považováno nebylo, bylo by dle § 715 o. z. nutné, aby se manželka neplatnosti takového jednání dovolala, což v daném případě žalovaná neučinila. Na základě výše uvedeného tak k vrácení jistoty mělo dojít v okamžiku odstranění závad v bytě. Žalobci zajistili odstranění všech závad, jak bylo prokázáno, nejpozději ke dni datum. Je přitom lhostejné, zda vady byly odstraněny řemeslníkem či osobně přímo žalobci. Jelikož žalovaní po odstranění závad jistotu žalobcům nevrátili, dostali se dnem datum do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a žalobcům vznikl nárok na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to až do dne datum, kdy žalovaní jistotu žalobcům vrátili.
18. K namítané předčasnosti žaloby soud konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že ve vztahu k vrácení jistoty došlo platně ke změně žaloby, kdy rozhodným okamžikem pro vrácení jistoty bylo odstranění závad v bytě, je úvaha o množnosti vrátit žalobcům jistotu až po provedení vyúčtování za rok 2019 zcela bezpředmětná.
19. Žalobci mají konečně nárok na úrok z jistoty dle § 2254 odst. 2 o. z., a to od okamžiku jejího složení do okamžiku jejího vrácení ve výši zákonné sazby. Jelikož žádný předpis zákonnou sazbu úroku z jistoty nestanoví, použije se § číslo, podle kterého, mají-li být plněny úroky, není-li jejich výše ujednána, platí úroky stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle statistik ČNB činila výše úroků úvěrů pro domácnosti 8,70 % ročně. Žalobci pak požadují úrokovou sazbu ve výši 8 % ročně.
20. S ohledem na shora uvedené soud žalobě, s výjimkou zákonného úroku z prodlení z jistoty od okamžiku předání předmětu nájmu žalovaným do okamžiku odstranění závad v bytě (když bylo prokázáno, že k vrácení jistoty mělo dojít až po odstranění závad), vyhověl.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s ohledem na skutečnost, že neúspěch žalobců ve věci byl pouze nepatrný, podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že v bodě III. tohoto rozsudku přiznal žalobcům nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), za každého ze dvou zastupovaných žalobců snížená o 20 % stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, částečné zpětvzetí a návrh na rozšíření žaloby ze dne datum), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odporu žalovaných, rozšíření žalobního návrhu ze dne datum), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (částečné zpětvzetí ze dne datum), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne datum, vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum, jednání soudu dne datum), včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 3 a. t. Soud dále přiznal náhradu za promeškaný čas dle § 14 a. t. za 30 půlhodin po částka, tj. částka, a cestovné za 3 cesty osobním automobilem Citroen C-Crosser z obec do obec a zpět ve výši částka (2x207 km při průměrné spotřebě 7,533 l číslo km motorové nafty v cenové relaci částka společně s paušální základní sazbou částka). Jelikož je právní zástupce žalobců plátcem DPH, náleží mu dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka O povinnosti žalovaných zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobců bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.