38 C 272/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 247 999,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 247 999,19 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 779,68 Kč od 14. 2. 2020 do 14. 4. 2020, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 66,67 Kč od 14. 2. 2020 do 14. 4. 2020, úrokem ve výši 15,9 % ročně z částky 247 761,19 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 247 761,19 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 56 384 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.

III. Opatrovníku žalovaného příjmení jméno příjmení se za zastupování žalovaného přiznává odměna za zastupování ve výši 19 239 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou – Obvodním soudem pro Prahu 4.

IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 5. 2020 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena právnická osoba - právnická osoba, na kterou jí předtím postoupila společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobce“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 29. 7. 2016 smlouvu o půjčce na kliknutí číslo (dále jen„ Smlouva“), v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle Smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90% p.a. a s dalšími poplatky dle Smlouvy a Ceníku, který je součástí Smlouvy. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 13. 2. 2020. Žalobkyně požaduje uhrazení nesplacené jistiny úvěru ve výši 247 761,19 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 779,68 od 14. 2. 2020 do 14. 4. 2020 a z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 66,67 Kč a poplatků ve výši 238 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka advokáta Mgr. jméno příjmení (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 3. 2021, č.j. 20 C 53/2020-28). Opatrovník žalovaného navrhl zamítnout žalobu v plném rozsahu, neboť žalobkyně dostatečně neprokázala existenci žalovaného pohledávky. Žalobkyně v důkazech označila pouze tzv.„ Výpis Spotřebitelského úvěru“, který je však dle opatrovníka pouhým tvrzením původního věřitele, právnická osoba, a ne listinou, kterou lze považovat za důkaz. Není tak postaveno najisto, že žalovanému byl skutečně úvěr právním předchůdcem žalobkyně poskytnut.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je občanem Spojeného království příjmení jméno a Severního Irska, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na niž byl žalovaný nárok postoupen právnická osoba a.s., na níž byl předtím na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020 postoupen právním předchůdcem žalobkyně (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018; Smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne 24. 4. 2020 vč. přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek; Smlouva o postoupení pohledávek mezi právnická osoba, a.s.. a právnická osoba, ze dne 7. 5. 2020 vč. přílohy číslo). Uvedená postoupení žalované pohledávky byla oznámena žalovanému (viz vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020; oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020; seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky). Dne 29. 7. 2016 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným Smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky, Ceník a Produktové podmínky (viz Smlouva o půjčce na kliknutí ze dne 29. 7. 2016, ceník produktů a služeb pro soukromé osoby; všeobecné obchodní podmínky; produktové podmínky pro osobní úvěry; kopie cestovního pasu žalovaného; žádost o nastavení, změnu nastavení, zrušení služby ze dne 22. 8. 2012, osobní účet ze dne 22. 8. 2012; protokol o převzetí a užívání kódů IPIN a TPIN). Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 5 006,71 Kč včetně úroku ve výši 15,90 % ročně. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz čl. VI. bod 1) Smlouvy, výpis spotřebitelského úvěru). V případě prodlení s hrazením splátek úvěru, byla žalobkyně dle čl. XI. oprávněna úvěr prohlásit za splatný. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru a to ke dni 13. 2. 2020, o čem žalovaného informovala (viz poštovní podací arch ze dne 13. 2. 2020, výpis spotřebitelského úvěru). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní výzva k úhradě ze dne 21. 8. 2020; seznam odeslaných předžalobních výzev).

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

7. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

8. Mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně poskytla na základě Smlouvy žalovanému částku 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet včetně úroku ve výši 15,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 5 006,71 Kč. Jelikož žalovaný řádně a včas úvěr nesplácel, žalobkyně přistoupila v souladu s čl. XI. Smlouvy ke dni 13. 2. 2020 k zesplatnění dlužného úvěru. Oznámení o zesplatnění žalobkyně řádně zaslala žalovanému na adresu žalovaného ve příjmení jméno. K námitce opatrovníka týkající se neprokázání skutečnosti, že žalovanému byl úvěr poskytnut soud, konstatuje, že soud má za prokázané, že žalovanému úvěr poskytnut byl. Vycházel přitom z důkazů předložených samotným žalovaným při sjednávání úvěru, jako jsou osobní doklady žalovaného a pak ze samotného výpisu spotřebitelského úvěru, ze kterého je dostatečně prokázána skutečnost, že ke dni 29. 7. 2016 došlo k odepsání částky ve výši 300 000 Kč označené jako počáteční zůstatek. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni nárok na žalovanou jistinu včetně smluvního kapitalizovaného úroku ve výši 9 779,68 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 66,67 Kč od 14. 2. 2020 do 14. 4. 2020, smluvního úroku z prodlení ve výši 15,9% ročně z částky 247 761,19 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v období od 15. 4. 2020 do zaplacení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 384 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 247 999,19 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne 25. 8. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 48 320 Kč ve výši 8 064 Kč.

10. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 28. 4. 2021 a účast na jednání dne 25. 8. 2021), náleží mu dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty 247 999,19 Kč ve výši 9 300 Kč za každý ze čtyř úkonů – ve smyslu § 12a odst. 1 a 2 a. t. je třeba odměnu snížit o 20 % a činí maximálně 5 000 Kč, tj. celkem odměna činí 15 000 Kč (3 x 5 000). Opatrovníkovi dále náleží 900 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). S ohledem na skutečnost, že opatrovník je plátcem DPH, přiznal mu soud dále DPH ve výši 21 % z částky 15 900 Kč, tedy 3 339 Kč. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř., a opatrovníkovi přiznal částku 19 239 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného, náhrady hotových výdajů a DPH. Tato částka bude opatrovníkovi vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.

12. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.