38 C 286/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa o vyplacení pojistného plnění

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 112 130,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 112 130,90 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá, co do částky 443 392,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 555 523 Kč od 27. 9. 2019 do 14. 10. 2019 a z částky 443 392,10 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 125 787,60 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

IV. Soud ukládá žalované ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit soudní poplatek ve výši 55 607 Kč, a to na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyplacení pojistného plnění s odůvodněním, že dne 4. 12. 2015 došlo k dopravní nehodě, kdy řidič vozidla tov. zn. VW Golf, [registrační značka] EZ při jízdě v ulici [ulice] v [obec a číslo] se v důsledku nedostatečného sledování dopravní situace střetl s žalobkyní, která přecházela z levé strany přes vozovku v blízkosti vyznačeného přechodu pro chodce do ulice [ulice]. Při nehodě žalobkyně utrpěla závažná zranění, a to zejména pohmoždění hlavy, pohmoždění mozku v čelní krajině vpravo, difuzní axonální poškození mozku, plošný krevní výron pod tvrdou plenou mozkovou v čelní krajině vpravo, zlomeninu spánkové kosti vpravo bez posunu úlomků, akutní dechovou nedostatečnost v poúrazovém období s nutností umělého dýchání, dále mnohočetné pohmožděniny a odřeniny s dobou léčení 3-5 měsíců, kdy žalobkyni byla po dva dny podávána resuscitační péče. Proti řidiči vozidla [jméno] [příjmení], bylo vedeno trestní stíhání pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, které bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 5 T 171/2016 podmíněně zastaveno. Jelikož předmětné vozidlo bylo pojištěné z odpovědnosti provozu motorového vozidla u žalované, byla škodná událost vedena pod č. j. 2016137184, a žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně v důsledku nehody dodnes trpí zvýšenou unavitelností při psychické zátěži, není schopna se déle soustředit, má časté bolesti hlavy, problémy s pamětí. Žalobkyni déle trvá čtení a porozumění textu, odlišně vnímá teplotu ve vnitřních prostorách tak venku. Bojí se výšek, straní se lidí. Před zmíněnou nehodou aktivně sportovala, nyní je v těchto aktivitách výrazně omezena. Na základě vypracovaného znaleckého posudku doc. MUDr. Ladislava Horáka, CSc., byl nárok z titulu bolestného ohodnocen částkou 182 371 Kč a výše újmy z titulu ztížení společenského uplatnění částkou 1 446 255 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění. Ohledně výše nároků žalobkyně tak požaduje zaplacení nároku z titulu ztížení společenského uplatnění ve výši 1 446 255 Kč, dále bolestné ve výši 182 371 Kč, kdy žalovaná uhradila částku co do 88 103 Kč, žalobkyně proto požaduje rozdíl těchto částek ve výši 94 268 Kč. Žalobkyně dále požaduje úroky z prodlení, a to od 27. 9. 2019, tj. po uplynutí tří měsíční lhůty uložené žalované k vyplacení pojistného, a dále uhrazení nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 15 000 Kč.

2. Žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že předmětnou škodnou událost likvidoval zahraniční partner v České republice, který rovněž disponuje kompletní zdravotní dokumentací žalobkyně. Žalovaná odmítla vypracovaný znalecký posudek, který označila za účelově zpracovaný. Žalobkyně po nehodě byla lékařsky vyšetřena na neurologii, kdy byla shledána bez rezidua, ze znaleckého posudku je zřejmá jen zhoršená porucha soustředění žalobkyně a nic jiného. Žalobkyně po nehodě úspěšně odmaturovala, absolvovala autoškolu, studuje pedagogickou fakultu, rovněž nadále aktivně sportuje. K výši uplatněného nároku žalovaná poukázala na spoluvinu žalobkyně, kdy v čase nehody přecházela vozovku mimo vyznačený přechod pro chodce. Z toho důvodu žalovaná stanovila spoluúčast žalobkyně na předmětné nehodě v rozsahu 30%. Žalovaná dále nesouhlasila s tvrzením ohledně ustálení zdravotního stavu žalobkyně, neboť uvedla, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo již v roce 2017, proto se při výpočtu má použít hodnota bodu za rok 2017. Ohledně stanovení počátku prodlení žalovaná namítla, že ke dni 27. 9. 2019, kdy měla dle žalobkyně uplynout tří měsíční lhůta k plnění, je třeba připočíst 15 dnů, po jejímž uplynutí se plnění pojistitele stává teprve splatným. Jelikož k nahlášení události došlo 27. 6. 2019, připadá splatnost na den 14. 10. 2019.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je slovenskou právnickou osobou, a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Neboť předmětem řízení je nárok žalobce z titulu náhrady nemajetkové újmy na zdraví, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože ke vzniku nemajetkové újmy na zdraví mělo dojít na území České republiky.

4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně dne 4. 12. 2015 kolem 22:37 hod. v [obec a číslo] v ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] k ulici [ulice] přecházela vozovku mimo vyznačený přechod pro chodce do ulice [ulice], kdy došlo ke střetu s automobilem tov. zn. VW Golf, [registrační značka] EZ, který řídil [jméno] [příjmení], [datum narození]. Vozidlo mělo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Při střetu došlo k nárazu levou přední částí vozidla do pravého boku žalobkyně. Po nárazu se žalobkyně bouchla o čelní sklo vozidla a poté upadla na vozovku vlevo vedle vozidla (viz protokol o nehodě v silničním provozu). Žalobkyně při přecházení vozovky utrpěla závažná zranění, a to zejména pohmoždění hlavy, pohmoždění mozku v čelní krajině vpravo, difuzní axonální poškození mozku, plošný krevní výron pod tvrdou plenou mozkovou v čelní krajině vpravo, zlomeninu spánkové kosti vpravo bez posunu úlomků, akutní dechovou nedostatečnost v poúrazovém období s nutností umělého dýchání, dále mnohočetné pohmožděniny a odřeniny s dobou léčení 3-5 měsíců, kdy žalobkyni byla po dva dny podávána resuscitační péče. Doposud má bolesti hlavy, poruchy paměti, občas trpí závratí, je zvýšeně unavitelná, musí dodržovat klidový režim, přičemž poranění zanechá pravděpodobně trvalé následky ve smyslu poruchy některé z mozkových funkcí včetně možnosti vzniku poúrazové epilepsie (viz Usnesení [příjmení] [obec a číslo], č. j. 5 T 171/2016-364 ze dne 21. 12. 2016).

6. Žalobkyně byla po nehodě hospitalizována od 4. 12. 2015 do 7. 12. 2015 ve Fakultní nemocnici [část obce] pro poruchu vědomí, přičemž při hospitalizaci byla v bezvědomí, intubována, ventilačně a oběhově stabilní. Na vyšetření CT byla zjištěna fisura T vpravo a drobný SD hematom F vpravo, počínající edém mozku bez přesunu. Páteř bez patologie. Po konzultaci s neurochirurgem bylo pokračováno v konzervativní léčbě, žalobkyně byla doporučena bez indikace k operaci (viz překladová zpráva ze dne 7. 12. 2015). Žalobkyně byla propuštěna dne 15. 12. 2015, kdy jí byl uložen na dva týdny klidový režim s vyloučením námahy a zvýšená prevence úrazu hlavy a vyloučení ze sportovních aktivit na dobu šesti týdnů (viz propouštěcí zpráva ze dne 15. 12. 2015). Žalobkyně při ambulančních vyšetřeních na Neurochirurgii FN [část obce] byla diagnostikována nitrolební poranění NS, a neotevřená rána. Dále byly indikovány časté bolesti hlavy, zvýšená únava, občas vertigo, zhoršení krátkodobé paměti a vidění na dálku, žalobkyně si hůře vybavuje slova. Dle vyšetření EEG bylo v normě, neurologicky je žalobkyně sledována, rovněž bylo doporučeno psychologické vyšetření. V poslední zprávě je žalobkyně již bez dalších zvláštních doporučení, klinicky je bez známek poškození vesbulárního aparátu (viz ambulantní zpráva ze dne 3. 2. 2016 a ze dne 17. 2. 2016).

7. Žalobkyně byla vyšetřena v rámci neuropsychologického vyšetření a intervence, kdy byly shledány její kognitivní výkony v pásmu průměru, orientačně mírně snížené, bezprostřední paměť je v pásmu mírného podprůměru, rekognice je zachovaná (viz zpráva o neuropsychologickém vyšetření ze dne 2. 3. 2016).

8. Žalobkyně byla v průběhu roku 2016 dvakrát lékařsky vyšetřena, obě lékařské zprávy závěrem uvádějí, že žalobkyně je neurologicky bez rezidua, žalobkyni byl doporučen klidovější režim, v rámci sportů ve škole jsou doporučena možná omezení při skocích a dlouhých bězích, volejbal byl žalobkyni do prázdnin nedoporučen. Rovněž veškerá psychická i fyzická zátěž byla doporučena vykonávat pouze do první únavy (viz lékařské zprávy ze dne 1. 2. 2016, ze dne 14. 3. 2016 a ze dne 6. 6. 2016).

9. Při vyšetření v březnu 2018 byl již stav žalobkyně konstatován jako stacionární, nadále přetrvávají problémy s pozorností, žalobkyni vše trvá o něco déle a je rychleji unavená. Žalobkyni bylo doporučeno nadále dodržovat antiepileptickou životosprávu, tělocvik ve škole a rekreační sport je již bez problémů. Žalobkyni byla dále doporučena psychoterapie. Oproti roku 2016 je lékaři konstatováno mírné kognitivní zlepšení. Žalobkyně uvádí, že hraje volejbal, tréninky má pětkrát do týdne, celkově se zlepšuje (viz lékařské zprávy ze dne 14. 3. 2018, ze dne 28. 3. 2018 a ze dne 3. 4. 2018).

10. Dle lékařské zprávy MUDr. [příjmení] je žalobkyně v péči psychiatra od 19. 6. 2017, kdy se jedná o těžkou posttraumatickou stresovou poruchu po autonehodě ze dne 4. 12. 2015 (viz lékařská zpráva MUDr. [příjmení] ze dne 12. 6. 2019).

11. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 5 T 171/2016-364 ze dne 21. 12. 2016 bylo trestní stíhání proti obžalovanému [jméno] [příjmení], [datum narození] pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti spočívajícím v nehodě mající za následek zranění žalobkyně, podmíněně zastaveno. [jméno] [příjmení] přitom svoji vinu přiznal (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č.j. 5 T 171/2016-364 ze dne 21. 12. 2016).

12. Žalobkyně se obrátila na žalovanou s nárokem na náhradu škody, kdy celková částka představující újmu za bolestné činí 195 998 Kč. Žalobkyně požaduje vedle bolestného i ztížení společenského uplatnění, které je především v oblasti neurologické a psychické (viz dopis zástupce žalobkyně ze dne 23. 8. 2018). Žalobkyni bylo dne 15. 10. 2018 poskytnuto plnění označené jako bolestné ve výši 88 103 Kč, zároveň bylo žalobkyni sděleno, že byla náhrada újmy snížena o 30%, jelikož žalobkyně vběhla do vozovky mimo přechod pro chodce (viz oznámení o vyřízení škody ze dne 15. 10. 2018).

13. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně studuje vysokou školu, a to pedagogiku. Z nehody si pamatuje pouze to, že přecházela ulici a následně měla krvácení do hlavy a difuzní axonální poranění. [příjmení] jí bolí hlava, má závratě, točí se jí hlava, lehce se unaví, nedokáže se dlouhodobě soustředit. Rovněž má problémy s termoregulací, je jí často zima, zhoršila se jí paměť. Nemůže pít alkohol, neboť jí hrozila poúrazová epilepsie. Ve škole měla a má i nyní kvůli úrazu úlevy. Prospěch má dobrý, učení jí ale trvá déle, na zkoušky má navýšený čas o 50 - 75%. Ke svému stavu uvádí, že se ustálil v roce 2018, předtím to bylo horší. Před úrazem hodně sportovala, hrála volejbal, lezla na stěny, chodila na trampolíny. V současné době může sport provozovat pouze rekreačně, jednou až dvakrát do týdne. Občas má stavy, kdy nechce vůbec chodit mezi lidi.

14. Dle znaleckého posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení] je stav žalobkyně stabilizovaný, od další léčby nelze očekávat zlepšení stavu, nelze rovněž vyloučit zhoršení stavu. Před úrazem byla žalobkyně naprosto zdráva, její stav je v příčinné souvislosti s úrazem, kdy žalobkyně nyní trpí posttraumatickým stresovým syndromem a poruchou kognitivních funkcí, které ji značně limitují v řadě každodenních činností. K ustálení zdravotního stavu dle znalce došlo v roce 2018 (viz znalecký posudek [číslo] doc. MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 6. 2019 s přílohou výpočtu ztížení společenského uplatnění). Žalovaná k vypracovanému znaleckému posudku uvedla, že neodpovídá zdravotní dokumentaci žalobkyně, kdy uváděné skutečnosti jsou popřeny tím, že žalobkyně fakticky nesportuje (viz zpráva ze dne 14. 11. 2019).

15. Při výslechu znalec uvedl, že při vypracování znaleckého posudku vycházel z vyšetření žalobkyně, z předložené dokumentace nemocnice v [část obce] a dalších zdravotnických zařízení, Poranění žalobkyně tj. těžký stupeň difuzního axorálního poranění je závažné, následky se mohou postupem času mírně zhoršovat. Žalobkyně byla před úrazem zdravá, s ničím se neléčila. K dotazu soudu, proč jsou v posudku dvakrát započítané položky ve výpočtu bolestného, se dle znalce jednalo o překlep a nedopatření (viz výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 12. 8. 2020).

16. Z revizního znaleckého posudku bylo zjištěno, že trvalé následky žalobkyně po předmětné nehodě jsou především bolesti hlavy, porucha paměti a soustředění, porucha termoregulace, zvýšená unavitelnost při fyzické a psychické zátěži, změny emocí a chování. Žalobkyně dochází na kontroly na psychiatrii pro diagnózu posttraumatické stresové poruchy a je dále sledována na neurologii. Žalobkyně rovněž před nehodou aktivně sportovala, což nyní není možné. Dle znalkyně k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v roce 2018, stejně jako konstatoval předchozí znalec doc. MUDr. [jméno] [příjmení]. Z lékařských zpráv v roce 2018 je shodně konstatováno, že zdravotní stav je neměnný a v pozdějších zprávách již nejsou nové informace o vývoji zdravotního stavu žalobkyně. Rovněž zlepšení zdravotního stavu žalobkyně nelze předpokládat, spíše naopak. Ve znaleckém posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení] byla v rámci bolestného opomenuta poranění a průběh léčby žalobkyně a v rámci stanovení ztížení společenského uplatnění byly zahrnuty domény D [číslo] (účelné smyslové dovednosti), D [číslo] 159 (základní učení), D [číslo] (komunikace přijímání vnímání) a D [číslo] (základní mezilidské vztahy), kdy jejich ocenění neodpovídá výkladu těchto domén. Dle znalkyně je bolestné stanoveno částkou 221 413 Kč (862 bodů) a ohledně ztížení společenského uplatnění znalkyně uvádí částku ve výši 1 102 391 Kč – korigovaná procentuální výše ztížení společenského uplatnění 7,1854056437 % s návrhem modifikace vzhledem k věku žalobkyně o 30 % (viz znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství ze dne 21. 4. 2021).

17. Při výslechu znalkyně uvedla, že nelze srovnávat vyšetření neurologa a psychiatra. V případě psychologického vyšetření se psycholog zaměřuje zejména na paměť, poruchy kognitivních funkcí. V případě, že je uvedeno, že žalobkyně v roce 2016 vykazovala objektivní známky mírného depresivního syndromu pak ty nelze zaměňovat za posttraumatický syndrom, ten může vzniknout blízko, ale i dále od nehody. Posttraumatický syndrom u žalobkyně nastal později než v roce 2016 (viz výslech znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 24. 9. 2021).

18. Pro zjištění bodového hodnocení vytrpěné bolesti a pro stanovení ztížení společenského uplatnění vyšel soud ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], neboť jej považuje s ohledem na skutečnost, že v něm byla v rámci bolestného ohodnocena v předchozím znaleckém posudku opomenutá poranění a průběh léčby, že v rámci stanovení ztížení společenského uplatnění byly vynechány neodpovídající domény, za správnější a s ohledem na skutečnost, že jeho zpracování sám zadal, rovněž za věrohodnější než znalecký posudek předložený žalobkyní. Tento znalecký posudek rovněž oproti znaleckému posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení] neobsahoval chyby ve výpočtech.

19. Na základě provedeného dokazování, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr:

20. Žalobkyně dne 4. 12. 2015 přecházela vozovku na [obec a číslo] mimo vyznačený přechod pro chodce, kdy následně došlo ke střetu s automobilem tov. zn. VW Golf, [registrační značka] EZ, který řídil [jméno] [příjmení], a k němuž bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Při střetu žalobkyně utrpěla mnohočetná zranění a to zejména pohmoždění hlavy a mozku, vnitřní krvácení, a dále zlomeninu spánkové kosti, akutní dechovou nedostatečnost v poúrazovém období s nutností umělého dýchání, dále mnohočetné pohmožděniny a odřeniny s dobou léčení 3-5 měsíců. Žalobkyně byla následně hospitalizována ve Fakultní nemocnici [část obce] a to od 4. 12. 2015 do 7. 12. 2015, kdy dne 15. 12. 2015 byla propuštěna. Žalobkyni byl uložen klidový režim a vyloučení sportovních aktivit. Žalobkyně po předmětné nehodě dodnes trpí bolestmi hlavy, poruchami paměti, občas trpí závratí, je zvýšeně unavitelná, musí dodržovat klidový režim, přičemž poranění zanechá pravděpodobně trvalé následky ve smyslu poruchy některé z mozkových funkcí včetně možnosti vzniku poúrazové epilepsie. Z průběžných lékařských zpráv od roku 2016 je žalobkyni doporučován klidový režim a vyloučení sportovních aktivit, Z lékařských zpráv v roce 2018 je shodně konstatováno, že zdravotní stav je neměnný a v pozdějších zprávách již nejsou nové informace o vývoji zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na shodný závěr znaleckých posudků má soud za prokázané, že k ustálení zdravotního stavu došlo v roce 2018. Žalobkyní vytrpěná bolest byla MUDr. [jméno] [příjmení] ohodnocena 862 body. Korigovaná procentuální výše ztížení společenského uplatnění byla MUDr. [jméno] [příjmení] stanovena na 7,1854056437 %.

21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

22. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

23. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Dle § 2927 odst. 1 a 2 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou (odst. 1). Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat (odst. 2).

25. Dle § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

26. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZPO“), Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

27. Dle § 6 odst. 2 písm. a), nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

28. Dle § 2918 o. z., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

29. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že újma na zdraví byla žalobkyni způsobena při dopravní nehodě v roce 2015. Soud má za prokázaný jak vznik újmy na zdraví, tak příčinnou souvislost mezi vznikem újmy a jednáním pana [příjmení], který se v rámci trestního řízení ke svému činu doznal. Za vzniklou újmu na zdraví by tak měl dle § 2910 o. z. odpovídat pan [příjmení] coby škůdce, příp. dle § 2927 o. z. jeho zaměstnavatel coby provozovatel vozidla. K vozidlu, které se účastnilo nehody, bylo u žalované sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu ZPO. Žalovaná je tak ve věci pasivně věcně legitimována, neboť je povinná k náhradě škody dle § 6 odst. 1 a § odst. 2 písm. a) ZPO. O tomto nebylo mezi stranami sporu.

30. V příčinné souvislosti s nehodou došlo u žalobkyně, k výše uvedeným zraněním, žalovaná tak má ve smyslu § 2958 o. z. a § 6 odst. 2 písm. a) ZPO povinnost odčinit žalobkyni utrpěné bolesti peněžitou náhradou. Při posouzení oprávněnosti výše peněžité náhrady soud vyšel jednak z bodového ohodnocení vytrpěné bolesti stanoveného ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení] dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu po [číslo] Sb. (862 bodu), jednak z hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikl nárok / vznikla bolest (hodnota 1 bodu v roce 2015 – 256,86 Kč). Výše bolestného tak činí částku 221 413 Kč, kterou je nutné ponížit o částečnou úhradu žalované ve výši 88 103 Kč. Nárok žalobkyně na bolestné tak činí 133 310 Kč. Žalovaná tím, že na žalovaný nárok částečně plnila navíc dle § 2054 odst. 2 o. z. uznala zbytek dluhu.

31. Ohledně ztížení společenského uplatnění soud konstatuje, že oba znalci shodně uvedli, že žalobkyně v příčinné souvislosti s nehodou trpí bolestmi hlavy, poruchami paměti, občas trpí závratí, je zvýšeně unavitelná, musí dodržovat klidový režim, přičemž poranění zanechá pravděpodobně trvalé následky ve smyslu poruchy některé z mozkových funkcí včetně možnosti vzniku poúrazové epilepsie. Soud přihlédl ke korigovanému procentuálnímu vyčíslení ztížení společenského uplatnění znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] v rozsahu 7,1854056437 %. Jelikož má soud z obou znaleckých posudků za prokázané, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo v roce 2018, činí výchozí rámcová částka pro jeho výpočet 11 801 600 Kč. Ztížení společenského uplatnění žalobkyně tak činí 847 993 Kč. S ohledem na nízký věk žalobkyně v době úrazu (0 - 24 let) je soud toho názoru, že je na místě jeho modifikace o 30 %, tj. na částku 1 102 391 Kč.

32. Soud je však s ohledem na provedené dokazování rovněž přesvědčen, že na vzniku nemajetkové újmy na zdraví nese svůj díl viny rovněž sama žalobkyně, která nepostupovala zcela v souladu s § 2900 o. z., když si nepočínala při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na zdraví. Žalobkyně totiž vběhla do silnice mimo přechod pro chodce a zjevně dostatečně nevěnovala pozornost dopravní situaci, a sama tak napomohla vzniku dopravní nehody a tím i vzniku nemajetkové újmy. Soud je proto toho názoru, že je na místě dle § 2918 o. z. náhradu nemajetkové újmy poměrně snížit. Soud ovšem v míře spoluzavinění zohlednil nízký věk žalobkyně v době nehody a skutečnost, že k nehodě došlo v blízkosti přechodu pro chodce, a proto považuje za přiměřený poměr spoluzavinění žalobkyně ve výši 10 %, tj. částky 443 392,10 Kč.

33. Ohledně počátku prodlení na straně žalované ve smyslu § 1968 o. z. pak je soud toho názoru, že nárok byl u žalované žalobkyní v souladu s § 9 odst. 1 ZOP uplatněn dne 27. 6. 2019, a žalobkyně tak měla dle § 9 odst. 3 ZOP tři měsíce na provedení likvidace a následně dle § 9 odst. 2 ZOP 15 dnů na provedení úhrady. Prvním dnem prodlení tak byl teprve den 15. 10. 2019. Žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

34. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobě co do 90 % dosud neuhrazeného bolestného a ztížení společenského uplatnění v částce 1 112 130,90 Kč vyhověl a co do částky 443 392,10 Kč připadající na podíl 10 % na bolestném a ztížení společenského uplatnění žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl co do části zákonného úroku z prodlení za období od 27. 9. 2019 do 14. 10. 2019.

35. Ohledně požadovaného přiznání nákladu na znalecký posudek soud konstatuje, že náhrada nákladů důkazů je přiznávána až v rámci náhrady nákladů řízení.

36. O nákladech řízení účastníků (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci sice částečně neúspěšná, ale výše plnění záviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, a proto byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů v plné výši. Náklady žalobkyně 125 787,60 Kč tvoří: náklady na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč (prokázáno fakturou [číslo]), odměna advokáta dle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby, účast na jednání soudu dne 17. 6. 2020, účast najednání soudu dne 12. 8. 2020, vyjádření ze dne 5. 8. 2020, účast na jednání soudu dne 24. 9. 2021) z tarifní hodnoty 1 112 130,90 Kč po 12 780 Kč za úkon, včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.), zvýšeno podle § 151 odst. 2 o. s. ř. o DPH 21 % z částky 91 560 Kč, tj. 19 227,60 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta jako zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

37. Žalobkyně byla v řízení osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná, vznikla žalované povinnost dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zaplatit soudní poplatek za žalobu. Sodní poplatek za žalobu s ohledem na předmět řízení ve výši 1 112 130,90 Kč činí dle Položky [číslo] bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 55 607 Kč.