38 C 552/2021
č. j. 38 C 552/2021-42
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného v zahraničí, které bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud uznal, že manželé již několik let nežijí spolu, nemají společnou domácnost ani zájmy, a jejich vztah je formální. Rozvod byl prohlášen za oprávněný podle § 755 odst. 1 o. z., protože není v rozporu se zájmem dětí ani manželů. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, protože žádný z účastníků nemá právo na její přiznání.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství pana příjmení celé jméno manželky, narozeného datum, a paní příjmení celé jméno manželky, narozené datum, uzavřené dne 18. 3. 2003 v Bad Vilbel v Německu, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne datum v Bad Vilbel v Německu. Z manželství se dne datum narodil nezletilý syn jméno celé jméno manželky, a dne datum nezletilá dcera příjmení jméno. Manželství bylo zpočátku funkční, posléze se mezi manžely začaly objevovat neshody. Manžel žije a bydlí v zahraničí. Manželé spolu již několik let nesdílejí společnou domácnost, netráví spolu žádný čas, a nemají žádné společné zájmy. Manželství je tak pouze formálním svazkem. Manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese: adresa.
2. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství výslovně připojil.
3. Manželka je občanem Slovenské republiky s bydlištěm na území České republiky, manžel je občanem Íránské islámské republiky s bydlištěm v Německu. Jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle článku 3 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“), se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s., osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tak dospěl k závěru, že má pravomoc rozvod projednat a rozhodným právem je právo české.
4. Soud provedl dokazování kopií oddacího listu, a dohodou manželů o vypořádání jejich vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, a zjistil následující skutkový stav: manželství účastníků bylo uzavřeno dne 18. 3. 2003 v Bad Vilbel v Německu. Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp.zn. 14 Nc 1059/2021, a to zejména z rozsudku č.j. 14 Nc 1059/2021-63 ze dne 27. 10. 2021 soud zjistil, že soudem byla schválena dohoda o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 11. 2021. Manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a vyživovací povinnosti na základě dohody ze dne 10. 8. 2020. Od výslechu manželů soud upustil dle § 389 z.ř.s., s ohledem na rizikové těhotenství manželky a s ohledem na skutečnost, že se manžel dlouhodobě zdržuje v cizině. Jako příčinu rozvratu manželství právní zástupce manželky i právní zástupce manžela shodně uvádí především odcizení manželů, a odlišné postoje k výchově dětí.
5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé vůbec nežijí, a manželka má nový vztah. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v nesdílení společného života a odlišných názorech na výchovu dětí.
6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože a rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. Soud v souladu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
7. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§384 odst. 2, §395, §399 odst. 2 z. ř. s.). Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.