Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

38 C 601/2021

č. j. 38 C 601/2021-182

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-09-22 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH04:2023:38.C.601.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 139 718,80 Kč s příslušenstvím, když uznal, že žalovaný nesplnil povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování bankovních služeb a úvěru. Soud se opřel o § 2395 a násl. občanského zákoníku a uznal, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Nárok na kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení do určitého data byl zamítnut, protože žalobkyně neuváděla způsob výpočtu ani základní výšku jistiny. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení pro žalobkyni a o odměně opatrovníkovi žalovaného, který byl v řízení povinen.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 145 040,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 139 718,80 Kč spolu s dlužnými poplatky ve výši 5 321,27 Kč a se smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 139 718,80 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 139 718,80 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požaduje zaplatit kapitalizovaný úrok do 14. 7. 2021 ve výši 12 464,02 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení do 14. 7. 2021 ve výši 476,96 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 38 095,90 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.

IV. Opatrovníku žalovaného příjmení jméno příjmení se za zastupování žalovaného přiznává odměna za zastupování ve výši 21 720 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou – Obvodním soudem pro Prahu 4.

V. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne 7. 8. 2021 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena právnická osoba a. s., na níž byla již dříve postoupena společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 21. 5. 2009 s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se zavázal žalovanému zřídit a vést bankovní účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku připadajícího na dlužné poplatky ve výši 5 321,27 Kč, přistoupil právní předchůdce žalobkyně dne 24. 6. 2021 k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně dále dne 15. 5. 2019 uzavřel s žalovaným Smlouvu o půjčce na kliknutí číslo, v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku. Žalovaný však v rozporu se smlouvou poskytnutý úvěr nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil k zesplatnění dluhu ke dni 11. 6. 2021. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 139 718,80 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 464,02 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 476,96 Kč a z dlužných poplatků ve výši 5 321,27 Kč Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka advokáta Mgr. jméno příjmení, který navrhl žalobu zamítnout, když uvedl, že právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem neověřoval úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva neplatná. Opatrovník dále namítl, že žalobkyně neuvedla, jak dospěla k žalované částce 139 718,80 Kč, k částce dlužných poplatků ve výši 5 321,27 Kč a ke kapitalizovanému příslušenství. Dále sporoval správnost údajů v předžalobních upomínkách, které neobsahovaly ani základní informace o dluhu, a skutečnost, že z předložených listin neplyne odeslání upomínek.

3. Žalobkyně k námitce nedostatečného ověřování úvěruschopnosti uvedla, že postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, když vycházela jednak z údajů poskytnutých samotným žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 15. 5. 2019, jednak z dostupných informací v interních a externích databázích. Rovněž poukázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 104 VSPH 506/2020-63 a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 33 ICdo 27/2021-82. K námitce nedostatečné specifikace žalovaného nároku uvedla, že žalovaný uhradil částku 30 315,56 Kč, z níž část ve výši 10 281,20 Kč byla započtena na poskytnutou jistinu ve výši 150 000 Kč. Žalobkyně dále specifikovala jednotlivé poplatky, které tvoří částku 5 321,27 Kč. V případě námitky týkající se nedostatečné specifikace kapitalizovaného příslušenství žalobkyně označila období, za které byly úroky kapitalizovány, již však neuvedla, v jaké výši a z jaké částky byly spočteny. K námitkám týkajícím se předžalobní upomínky uvedla, že částky byly vyčísleny vždy k danému konkrétnímu dni. K otázce doručení pak měla za to, že tato byla dostatečným způsobem doložena.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Nizozemska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům.

5. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen právnická osoba a. s., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2021 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2021) na níž byl dříve postoupen právnická osoba, na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2021 (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018; smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne 5. 8. 2021; potvrzení úplaty ze dne 6. 8. 2021). Uvedená postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2021; seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- právnická osoba na právnická osoba ze dne 1. 10. 2021; 2 x vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 23. 8. 2021; přehled podacích čísel ze dne 25. 8. 2021; přehled podacích čísel ze dne 23. 8. 2021; přehled podacích čísel ze dne 26. 8. 2021).

7. Dne 21. 5. 2009 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně zřídil a vedl žalovanému běžný účet č. bankovní účet. Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, Produktové podmínky k poskytování vybraných bankovních služeb, Produktové podmínky služeb přímého bankovnictví a Ceník. Žalovaný se zavázal platit náklady spojené s osobním účtem stanovené ceníkem (čl. II. odst. 3) a udržovat na osobním účtu kladný zůstatek (čl. II odst. 5). V případě vzniku nepovoleného záporného zůstatku a jeho následného nevyrovnání, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn od uvedené smlouvy odstoupit (čl. II. odst. 6). Při uzavření smlouvy byla ověřena totožnost žalovaného z jeho pasu, žalovaný rovněž převzal údaj pro internetové bankovnictví. Poplatek za vedení účtu, pokud není aktivně využíván, byl dle čl. 1. jméno bod 2 Ceníku stanoven ve výši 250 Kč, poplatek za vedení účtu při jeho aktivním využívání byl dle čl. 1. jméno bod 1 Ceníku stanoven ve výši 129 Kč, poplatek za výzvu k zaplacení dlužné částky byl dle čl.

7. Ostatní služby bod 6.2 Ceníku stanoven ve výši 500 Kč (viz smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 21. 5. 2009; všeobecné obchodní podmínky; Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby; produktové podmínky k poskytování vybraných bankovních služeb). Žalovanému byly vyúčtovány shora uvedené poplatky v celkové výši 5 379 Kč, přičemž po splatnosti došlo k úhradě poplatku ve výši 57,73 Kč.

8. Dne 15. 5. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce na kliknutí číslo, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet formou 120 splátek ve výši 2 065,40 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně (viz návrh smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 15. 5. 2019; produktové podmínky pro osobní úvěry právnická osoba; ceník produktů a služeb pro soukromé osoby; akceptace návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 15. 5. 2019; mimořádný výpis z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2000 do 6. 8. 2021). Před poskytnutím peněžních prostředků si právní předchůdce prověřil totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu a dále úvěruschopnost žalovaného, a to v interních a v externích databázích, v insolvenčním rejstříku, a z průměrného obratu na účtu žalovaného vedeného u právního předchůdce žalobkyně. Z běžného účtu žalovaného plynul pravidelný měsíční příjem ve výši od 9 918 Kč do 18 629 Kč (viz mimořádný výpis z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2000 do 6. 8. 2021; údaje klienta; kopie občanského průkazu žalovaného; protokol o ověření úvěruschopnosti klienta; CBL ze dne 4. 9. 2023; prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 4. 9. 2023). Žalovaný v rozporu se Smlouvou poskytnuté peněžní prostředky nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění dluhu ke dni 11. 6. 2021, o čemž žalovaného vyrozuměl oznámením ze dne 11. 6. 2021 (viz výpis spotřebitelského úvěru; výpis z osobního účtu; prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 11. 6. 2021; poštovní podací arch ze dne 12. 11. 2020).

9. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 1. 10. 2021 předžalobní výzvu (viz 2 x předžalobní výzva k úhradě dluhu ze dne 1. 10. 2021 na adresy v Nizozemsku, seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne 1. 10. 2021).

10. Soud k důkazu neprovedl listinu označenou jako„ Withdrawal from the Agreement on Banking and Other Services,“ neboť tato listina byla pouze v anglickém jazyce, přičemž jednacím jazykem soudu je čeština.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

12. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

13. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobce postoupena.

14. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli smlouvu o běžném účtu dle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému zřídit a vést běžný účet. Žalovaný se zavázal platit náklady spojené s vedením účtu ve výši dle ceníku a udržovat na účtu kladný zůstatek. Žalovanému byly vyúčtovány shora uvedené poplatky v celkové výši 5 379 Kč, přičemž po splatnosti došlo k úhradě poplatku ve výši 57,73 Kč. Žalovaný netvrdil, že by na dlužné poplatky nad rámec uvedené částky něčeho zaplatil.

15. Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně dále uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet celkem po 120 měsíčních splátkách po splátkách ve výši 2 065,40 Kč, které byly splatné vždy do 15. dne v měsíci spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,99 % a dalšími poplatky. Před uzavření Smlouvy právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházel nejen z bankovních a nebankovních registrů, ale rovněž z příjmů a výdajů, které žalovaný měl na běžném účtu vedeném u právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovanou částku něčeho uhradil. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobce má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.

16. Ohledně žalobkyní žalovaného kapitalizovaného příslušenství soud konstatuje, že z vyjádření žalobkyně ani po jejím doplňujícím vyjádření není zřejmé, jakým způsobem dospěla k jeho výši, když v tvrzení žalobkyně absentovala zejména výše jistiny, z níž bylo příslušenství počítáno. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, připravila se o možnost být soudem o nutnosti doplnění svých tvrzení poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř., a neunesla tak ve vztahu ke kapitalizovanému příslušenství své břemeno tvrzení. Soud proto žalobu co do nároku připadajícího na kapitalizovaný úrok do 14. 7. 2021 ve výši 12 464,02 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení do 14. 7. 2021 ve výši 476,96 Kč zamítl. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl.

17. K námitkám opatrovníka ohledně předžalobní upomínky soud konstatuje, že její odeslání bylo řádně prokázáno a její obsah byl standardní. Rovněž nárok žalobkyně na dlužné poplatky byl dostatečně prokázán.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení jen poměrně nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 095,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 253 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 145 040,07 Kč sestávající z částky 6 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, podání ze dne 4. 9. 2023), z částky 3 470 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 490 Kč ve výši 5 352,90 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 29. 8. 2023, účast na jednání dne 22. 9. 2023), náleží mu dle § 7 téže vyhlášky odměna za zastupování žalovaného ve výši 6 940 Kč za jeden úkon, tj. celkem odměna činí 20 820 Kč. Opatrovníku dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). Opatrovník žalovaného není plátcem DPH. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. a opatrovníku žalovaného přiznal částku 21 720 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovníku vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.

20. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.