39 C 148/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 702 096,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 666 781,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 666 781,25 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 35 315,62 Kč od 1.2.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 67 089 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 4. 2020 domáhala zaplacení částky 702 096,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11. 9. 2018 bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa]. Elektroměr byl přesto překontrolován bez zjištěných závad v zapojení, závada však byla zjištěna v zajištění neměřených částí ER, kde chybí krycí plechy před měniči MTP [číslo]. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s § 51 (3) zákona č. 458/2000 Sb. a § 9 (1) vyhlášky o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody. Náhrada škody je fakturována za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018, jelikož v uvedeném období nebyla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny s žádným obchodníkem. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 702 096,87 Kč (567 520,27 Kč neoprávněný odběr, náklady na zjištění neoprávněného odběru 8 199 Kč, ekologická daň 4 526,08 Kč, DPH 121 851,52 Kč). Žalobkyní byla dne 10. 1. 2020 vystavena faktura [číslo] splatná 31. 1. 2020. Žalovaný ani po upomínkách ze strany žalobkyně dluh neuhradil. Žalobkyně dále také požaduje zákonný úrok z prodlení od 1. 2. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, neboť jsou skutková tvrzení v žalobě nedostatečná a uplatněný nárok je nepřezkoumatelný. Z žaloby jakkoli nevyplývá, z jakého důvodu přičítá žalobkyně neoprávněný odběr právě žalované. Žalovaná proto namítá nedostatek své pasivní legitimace. Dále není dle žalované v žalobě přesně specifikováno, o jakou formu neoprávněného odběru se jedná, když žalobkyně zmiňuje jen § 51 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., který obsahuje několik forem neoprávněného odběru. V tomto jsou žalobní tvrzení dle žalované nedostatečná a nelze tento nedostatek zhojit odkazem na přílohy žaloby. V žalobě žalobkyně tvrdí, že došlo ke kontrole elektroměru, a ten byl zapojen bez závad. Z žalobních tvrzení dle žalované není jasné, zda byl elektroměr nainstalován ve prospěch žalované, a zda je žalovaná za jeho stav odpovědná. Dále je v žalobě uvedeno, že závada byla zjištěna v zajištěných neměřených částí ER, kde chybí krycí plechy. Tato tvrzení považuje žalovaná za nepřezkoumatelná a žalované není zřejmé, co z těchto tvrzení má vyplývat. S odkazem na § 51 odst. 3 zákona č. 458/2020 Sb. a § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb. žalovaná uvádí, že z žalobních tvrzení není jasné, že by neoprávněně elektřinu odebírala právě žalovaná a proto žalovaná není povinna nahradit vzniklou škodu. Dále žalobkyně v žalobě tvrdí, že množství neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru. Žalobní tvrzení přitom neobsahují žádné informace o tom, jako bylo množství skutečně odebrané elektřiny změřeno či zjištěno a jaké množství bylo odebráno. Žalobní tvrzení dle žalované ani řádně nezdůvodňují, proč je náhrada škody vyfakturována za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018.

3. Žalobkyně na vyjádření žalované reagovala tak, že od 17. 6. 2016 neevidovala od žalované nebo vybraného dodavatele žádost o uzavření smlouvy o distribuci a nebyla tak s účinností od 17. 6. 2016 pro odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny od žádného z dodavatelů elektřiny. Tímto dnem tedy byla další distribuce kvalifikována jako neoprávněná a vznikl žalobci nárok na náhradu škody. Dále žalobkyně uvedla, že elektřina byla řádně měřena elektroměrem [číslo] množství neoprávněně odebrané elektřiny je 159.932 kWh. Pasivní legitimace žalované je dle žalobkyně dána tím, že žalovaná byla vlastníkem objektu, ve kterém docházelo k neoprávněnému odběru. Žalobkyně se několikrát pokoušela zkontaktovat žalovanou za účelem zjištění skutečnosti mající vliv na neoprávněný odběr. Žalovaná však byla celou dobu nekontaktní a reagovala až na zaslanou žalobu odporem.

4. Žalobkyně byla na jednání poučena, aby doložila důkazy k pasivní legitimaci žalované – jak je s místem spojena, Stav elektroměru (tj. kolik bylo neoprávněně odebráno elektřiny), Prokázání proč je neoprávněný odběr od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018 (tj. dat začátku a ukončení neoprávněného odběru), jaký/jestli vůbec vliv měly chybějící krycí plechy před měniči na výpočet neoprávněně odebrané elektřiny.

5. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla: a) K neoprávněnému odběru – Od 17. 6. 2016 neevidoval žalobkyně od žalované nebo vybraného dodavatele žádost o uzavření smlouvy o distribuci, a s účinností od 17. 6. 2016 nebyla pro odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny od žádného z dodavatelů elektřiny, tudíž tímto dnem byla další distribuce kvalifikována jako neoprávněná. Žalobkyně účtovala za neoprávněný odběr u EAN [číslo] v počtu 159.932 kWh, a to až do 19. 9. 2018, neboť žalovaná uzavřela smlouvu o distribuci až dne 20. 9. 2018. Co se týče naměřeného počtu – měření bylo prováděno dálkově, k přerušení dodávky nedošlo z důvodu nepřístupnosti transformační stanice, která je vestavěna v hotelu. Zaměstnanci žalobkyně byly několikrát na místě a požadovali zpřístupnění transformační stanice, majitel hotelu je však nevpustil dovnitř. b) K pasivní legitimaci - Pasivní legitimace je dle žalobkyně dána tím, že žalovaná je majoritním vlastníkem objektu, ve kterém docházelo k neoprávněnému odběru a taktéž jediným vlastníkem trafostanice, ze které bylo napájeno odběrné místo. V rozvodně se nachází pouze jeden elektroměr, který má sloužit k měření elektřiny pro celou budovu. Ostatní spoluvlastníci neměli v době neoprávněného odběru uzavřenou žádnou smlouvu s žádným odběratelem elektřiny. Z prohlášení vlastníka je dle žalobkyně zřejmé, že bytové jednotky mají svůj podružný elektroměr, který dle žalobkyně slouží k vyúčtování spotřeby elektřiny pro danou bytovou jednotku. Žalovaná pak byla na základě prohlášení vlastníka pověřena prováděním činnosti správce domu a jako jediná disponovala přístupem do technického zázemí. Jelikož nebyl zjištěn žádný jiný škůdce, je povinností žalovaného tento odběr a vzniklou škodu uhradit. c) Vliv krycích plechů - Žalobkyně uvádí, že měření bylo prováděno dálkově, naměřená data byla průběžně zapracována a uchovávána v datové centrále žalobkyně, byla vyúčtována pouze spotřeba skutečně zaznamenaná měřícím zařízením a chybějící plechy nad měniči na vyúčtovanou elektřinu vliv nemají.

6. Žalovaná k vyjádření žalobkyně uvedla, že odmítá, že by v daném období odebírala elektřinu, činí sporným, že v objektu byla odebrána elektřina v daném množství, žalovaná toto není schopna prověřit a zatím nebyl předložen důkaz, ze kterého by dané bylo prokázáno. Žalovaná dále odmítla, že by zamezila vstup zaměstnancům žalobkyně a nějak bránila kontrole. Žalobkyně staví odpovědnost žalované na vlastnictví objektu, jak ale sama žalobkyně uvádí, žalovaná nebyla výlučným vlastníkem objektu, nýbrž jen vlastníkem některých jednotek v budově. Za takového stavu není možné uzavřít, že to byla právě žalovaná, kdo neoprávněně odebíral elektřinu. V budově vzniklo společenství vlastníků jednotek – Společenství vlastníků [adresa], které odpovídá za správu objektu. Žalovaná proto nadále tvrdí, že není pasivně legitimovaná.

7. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl pro nedostatek pasivní legitimace žalované. Žalobkyně podala proti tomuto rozsudku včasné odvolání. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, rozsudek soudu prvního stupně usnesením [číslo jednací] zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení, s odůvodněním, že nesdílí názor soudu prvého stupně o nedostatku pasivní legitimace žalované a vzhledem k tomu, že nebylo v řízení provedeno dokazování, je nutné toto provést, opětovně posoudit pasivní legitimaci žalované a posoudit, zda žalovaná je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny.

8. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu co o částky ve výši 35 315,62 Kč zpět s odůvodněním, že tato částka představuje ponížení o podíly spoluvlastníků bytových jednotek v odběrném místě s celkové původně žalované částky. Žalovaná s částečným zpětvzetím souhlasila. Řízení bylo částečně zastaveno usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

9. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

10. Žalovaná je majoritním, nikoli výlučným vlastníkem jednotek v nemovitosti na adrese [adresa] (zjištěno z: nesporná tvrzení účastníků, výpis z KN k datu 17. 6. 2016 a 19. 9. 2018, prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek ze dne 30. 11. 2019).

11. Žalovaná je výlučným vlastníkem trafostanice, ze které je napájeno odběrné místo [obec], [ulice a číslo], č. EAN [číslo] a to včetně technologií (zjištěno z: čestné prohlášení [jméno] [příjmení]).

12. Kontrolou odběrného místa se zjistilo, že elektroměr je dlouhodobě nepřístupný a uzamčený v rozvodně NN v areálu objektu. Elektroměr byl přesto překontrolován bez zjištěných závad v zapojení (zjištěno z: protokol o kontrole odběrného místa).

13. Žalovaná byla informována o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě distribuce [číslo] – [obec], [ulice a číslo] dopisem ze dne 14. 10. 2019, který se nepodařilo doručit. Žalobkyně proto zaslala žalované dopis znovu a to dne 13. 12. 2019 (zjištěno z: dopis ze dne 14. 10. 2019, dopis ze dne 13. 12. 2019).

14. Za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018 činila skutečná spotřeba elektřiny 159 932 KWh. Výše náhrady škody byla stanovena oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyni dále vznikly náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 9 920,79 Kč. Žalobkyně vypočetla celkovou výši škody za neoprávněný odběr na částku ve výši 702 096,87 Kč. Tuto částku pak vyfakturovala žalované fakturou [číslo] (zjištěno z: výpočet výše náhrady, výpočtem škody – dálkové měření za 2016, 2017, 2018, faktura [číslo]).

15. Žalovaná dlužnou částku ani přes upomínku a předžalobní výzvu žalobkyně neuhradila (zjištěno z: upomínka, předžalobní výzva, dodejka).

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bývalým zaměstnancem žalobkyně, nyní pracuje u firmy [anonymizováno], která se pro žalobkyni zabývá řešením neoprávněných odběrů elektřiny. V září 2018 už pracoval pro [anonymizováno]. Svědek potvrdil, že dne 11. 9. proběhla kontrola odběrného místa [obec], [ulice a číslo], ale oni na to místě byli dřív z důvodu nepřístupného elektroměru. V hotelu se dostali do průjezdu, kde se skladují potraviny, ale dál byla mříž, která tam byla dána zřejmě účelově. Ponechali tam tedy výzvu ke zpřístupnění a asi po 20-30 minutách svědkovi volal pán, který přislíbil zpřístupnění. Dne 11. 9. tam tedy přijeli znovu, už s pracovníky [anonymizováno], co prováděli měření odběrného místa. Zkontrolovali elektroměr a na žádost distributora tam elektroměr zůstal. Zapojení elektroměru jako takové bylo v pořádku. Podle názoru svědka byla mříž před elektroměr umístěna účelově, aby se tam nikdo nedostal (zjištěno z: svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobkyně. V roce 2018 byl zaměstnancem [anonymizováno], kteří pro žalobkyni řeší neoprávněné odběry elektřiny. Na řešený případ si detailně nevzpomíná, ví ale, že objekt nebyl přístupný (zjištěno z: výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobkyně, v roce 2018 pro ni pracoval na pozici technik správy majetku. On sám neprovádí kontroly ani měření. Žalovanou společnost zná, neboť od roku 2016 si dopisovali kvůli zpřístupnění trafostanice v [anonymizována dvě slova] v [obec]. K odpojení zařízení mělo dojít protože nebyl smlouva na dodávku s určitým odběratelem. Nakonec se to neodpojilo, protože se tam nemohli dostat, proto svědek obesílal vlastníky pozemků a bytových jednotek, a když tam přišli, byli tam spoluvlastníci objektu, nikoli však zástupce žalované, který měl jako jediný klíče od suterénu (zjištěno z: výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

19. Z odpovědi MUDr. [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplynulo, že i oni se v minulosti s dalšími vlastníky v budově snažili přimět žalovanou k plnění jejích povinností vyplývající z jejího postavení jako majoritního vlastníka, a to včetně zajištění dodávek energií a médií do budovy, avšak neúspěšně (zjištěno z: odpověď na výzvu k umožnění přístupu zařízení distribuční soustavy MUDr. [příjmení] a A. Gorbaceviche).

20. Z DVD disku bylo zjištěno, že dne 11. 9. 2018 proběhla kontrola trafostanice, přičemž z videa je patrno, že trafostanice je zamčená a technici se k ní nedostanou (konkrétně čas 32:30 videa) (zjištěno z: DVD disk).

21. Soud dále z navržených a provedených dále nehodnotil: Rámcová smlouva o poskytnutí služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů, Příloha k rámcové službě – ceník služeb, Sestava plateb – bankovní výpisy a Potvrzení o zaplacení dodavatelské společnosti, neboť se jedná o smlouvu a přílohy smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], která pro žalovanou externě zajišťuje zjišťování, odstraňování a přerušení neoprávněných odběrů elektřiny, a tedy z těchto důkazů se soud nemohl dozvědět žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.

22. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

23. Žalovaná na odběrném místě distribuce [číslo] – [obec], [ulice a číslo] prováděla neoprávněný odběr elektřiny 23. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

24. Soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku pasivní legitimace žalované.

25. Soud ex officio kdykoli za řízení zkoumá, zda jsou či nejsou splněny podmínky řízení. Nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 103 není vadou žaloby z hlediska její správnosti či úplnosti a vada žaloby (při jejímž odstraňování soud postupuje dle § 43) naopak nepředstavuje nedostatek podmínky řízení (Rc 11/2006). Mezi podmínky řízení nepatří ani nedostatek aktivní či pasivní věcné legitimace, kdy dotyčný subjekt není nositelem práva či povinnosti, o něž v řízení jde – tento nedostatek je důvodem pro zamítnutí žaloby.

26. V rozhodovaném případě se jedná o situaci, kdy právní důvod sice existoval (smlouva o dodávkách elektřiny), ale vlivem další právní skutečnosti dodatečně odpadl. Formulace a vymezení skutkové podstaty svádí k tomu, že v důsledku jejího naplnění se jedná o bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 2 o. z. totiž mimo jiné platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a plněním z právního důvodu, který odpadl. Osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, je povinna hradit škodu tím způsobenou (§ 51 odst. 3). Bez dalšího by tak bylo možné uvažovat o existenci konkurence nároků. Bezdůvodné obohacení má ovšem subsidiární povahu a jeho aplikace je vyloučena, je-li daný právní vztah kryt jinými normami. K předpokladům vzniku závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení náleží rovněž neexistence zvláštní úpravy, která má přednost. Pokud je možno nárok na plnění posoudit podle zvláštního hmotněprávního titulu (odpovědnost za škodu apod.), nelze právní normy o bezdůvodném obohacení v zásadě aplikovat.

27. Energetický zákon obsahuje speciální ustanovení o náhradě škody při neoprávněném odběru elektřiny, neuplatní se tedy obecná úprava obsažená v občanském zákoníku (Lex specialis derogat generali).

28. Osobu, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu energetický zákon blíže nedefinuje. Vzhledem k možným variantám nemusí být vůbec patrné, kdo elektřinu skutečně neoprávněně odebral. Aby mohla být náhrada škody s úspěchem uplatněna, je nezbytné identifikovat subjekt, jehož tíží povinnost její úhrady.

29. Právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je jediným vlastníkem trafostanice (zjištěno z čestného prohlášení žalované), ze které je napájeno odběrné místo na adrese neoprávněného odběru a pouze ona má výlučný faktický přístup k elektroměru.

31. Není neobvyklé, že SVJ, bytová družstva nebo správci větších objektů řeší dodávky elektrické energie cenově výhodněji jako velkoodběratelé. Dodavatel jim pak účtuje spotřebu na základě měření jen jednoho vstupního místa. Na správcích je pak za úkol el. energii poměrově rozúčtovat na konečné uživatele. V daném případě z vyjádření stran vyplynulo, že takto je el. energie rozúčtovávána právě na odběrném místě [ulice a číslo], kde docházelo k neoprávněnému odběru.

32. Z prohlášení vlastníka bylo zjištěno, že se v období neoprávněného odběru v budově nacházelo 104 jednotek, z toho 100 ubytovacích prostorů a 4 nebytových Prostorů. V řízení bylo nesporným, že žalobkyně je většinovým vlastníkem nemovitosti.

33. Podle prohlášení vlastníka, konkrétně bod G byla správou domu pověřena žalovaná. Byla to tedy právě žalovaná, která byla odpovědná za neoprávněný odběr elektřiny, když nesplnila svou povinnost správce a umožnila neoprávněný odběr ve prospěch jiných osob, kteří zároveň nemuseli vědět, že se jedná o neoprávněný odběr. Za této situace a v souvislosti s dalšími okolnostmi, kdy bylo v řízení prokázáno, že je to právě žalovaná, která je jediným vlastníkem trafostanice, majoritním vlastníkem nemovitosti a pouze ona má faktický přístup k elektroměru soud dospěl k závěru, že byl dostatečně identifikován subjekt, jehož tíží povinnost úhrady elektřiny, kterým je žalovaná.

34. Soud tak uzavřel, že ve věci je dána pasivní legitimace žalované.

35. Podle § 50 odst. 2, věty první a druhé, energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.

36. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

37. Co se týče námitky žalované ohledně vlivu krycích plechů. Žalobkyně v žalobě uvedla, že závada byla zjištěna v zajištěný na neměřených částí ER. K tomuto soud uvádí, že krycí plechy mají funkci spíše bezpečnostní a není tak pravděpodobné, že by právě chybějící krycí plochy, navíc na neměřených částech ER mohly mít na měření vliv. Vlivem absence krycích plechů samozřejmě může dojít k neoprávněnému odběru elektrické energie, nicméně nikoliv z důvodů uvedených v § 51 odst. 1 písm. a) a b) energetického zákona, ale zejména z důvodů uvedených v písmenech c) -g) uvedeného ustanovení. Soud tak posoudil tuto námitku žalované jako nedůvodnou.

38. Ohledně požadované výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny soud uvádí následující.

39. Žalobkyně na výzvu soudu přesvědčivě prokázala, proč požaduje úhradu za neoprávněný odběr za období od za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018, když právě od 17. 6. 2016 nebyla pro odběrné místo zajištěna řádná distribuce a dodávka elektřiny od žádného z dodavatelů elektřiny, tudíž tímto dnem byla další distribuce kvalifikována jako neoprávněná a takto byla účtována až do 19. 9. 2018, neboť žalovaná uzavřela novou smlouvu o distribuci dne 20. 9. 2018.

40. Měření bylo prováděno dálkově, k přerušení dodávky nedošlo z důvodu nepřístupnosti transformační stanice, která je vestavěna v [anonymizováno]. Nepřístupnost stanice byla v řízení prokázána, když se na místo dostavili technici, přičemž se nemohli k trafostanici dostat, neboť se nacházela za zamčenou mříží, ke které neměl nikdo kromě žalované klíče.

41. Žalovaná, která je výrazně většinovým spoluvlastníkem předmětné budovy, ale i jejím většinovým faktickým uživatelem a správcem, tak umožnila neoprávněný odběr ve prospěch jiných osob, které za něj měli postkytnout žalované úplatu, aniž zřejmě věděli, že se o neoprávněný odběr jedná, a která je majitelem trafostanice, ze které byl napájen celý objekt, přičemž jako jediná měla k centrálnímu elektroměru přístup.

42. Soud tak na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalovaná je osobou odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny.

43. K žádosti žalované, aby soud učinil dotaz na PČR za účelem zjištění, zda už byl nalezen pachatel, který se dopustil neoprávněného odběru soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se jednalo o neoprávněný odběr podle § 51 odst. 1 písm. a) (zánik právního důvodu odběru), není neoprávněný odběr způsoben zásahem (třetí) osoby, a proto soud považoval žádost žalované za účelovou se záměrem vzbudit pochybnosti o možné odpovědnosti jiné osoby za neoprávněný odběr.

44. K výši žalovaného nároku soud uvádí následující.

45. Žalovaná učinila v řízení sporným, že odebírala elektrickou energii právě v daném množství, ve kterém uvádí žalobkyně, neboť jednotky, které na odběrném místě vlastnila, nijak neužívala. Žalobkyně jako důkaz o počtu naměřených kwh předložila jednotlivá měsíční měření (vždy po 15 minutách).

46. Námitku žalované soud posoudil v tomto případě jako velice obecnou, přičemž důkazní břemeno leželo na žalované. Soud měl z toho důvodu pro žalovanou připraveno poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že se žalovaná na jednání, ač řádně předvolána nedostavovala, a své povinnost k tvrzení, resp. konkretizaci v čem konkrétně spatřuje nesprávnost měření žalobkyně a kolik hodin kwh elektrické energie tedy žalovaná odebrala nedostála ani ze své vlastní činnosti, soud uzavřel že neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně špatného měření žalobkyně.

47. Za období od 17. 6. 2016 do 19. 9. 2018 činila skutečná spotřeba elektřiny 159 932 KWh. Výše náhrady škody byla stanovena oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Žalobkyně stanovila dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobení stanovení škody při neoprávněném odběru, celkovou cenu neoprávněně čerpané elektřiny, která činila 692 176,08 Kč. Žalobkyni dále vznikly náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 9 920,79 Kč, které jsou dle § 51 odst. 3 energetického zákona, považovány za součást škody. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky o měření elektřiny je k tomu doplněno, že se jedná i o náklady na přerušení neoprávněného odběru a přezkoušení měřicího zařízení a o náklady na případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

48. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatila, čímž se dostala dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), do prodlení, čímž žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nároku soud určil podle předžalobní výzvy a přiznal tak zákonný úrok z prodlení ode dne 1. 2. 2020.

49. Soud tak s ohledem na výše uvedené, a taktéž s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žalobkyně, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

50. Vzhledem k tomu, že je vždy potřeba rozhodnout o celém předmětu řízení, přičemž žalobkyně při částečném zpětvzetí žaloby požadovala zastavení co do částky 35 315,62 Kč představující část původní jistiny, a nikoli příslušenství, rozhodl soud ohledně příslušenství částky ve výši 35 315,62 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť se jedná o příslušenství pohledávek, které má žalobkyně za ostatními vlastníky jednotek na odběrném místě [ulice a číslo], a nikoliv za žalovanou.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná z 95 %, a tedy neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28 084 Kč za žalobu a soudního poplatku ve výši 35 105 Kč za odvolání a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 3 900 Kč představující 300 Kč za každý z třinácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.