Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

39 C 149/2018

č. j. 39 C 149/2018-438

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-08-24 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH04:2023:39.C.149.2018.16

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro náhradu újmy na zdraví a pojistné plnění ve výši 2 093 801 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30 153,60 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 16.5.2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 778 263,40 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 16.5.2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 611 886 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od 3.7.2018 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

V. České republice se nepřiznává nárok na náhradu nákladů státu.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 5. 2019 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 2 093 801 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že dne 6. 8. 2014 v 11:00 hodin v katastru [územní celek] řídil [jméno] [příjmení] nákladní soupravu složenou z tahače [příjmení] [registrační značka] a plachtového návěsu, přičemž v místě, kde je zakázáno předjíždění, začal předjíždět před sebou jedoucí kolonu vozidel, a v protisměru se čelně střetl s nákladní soupravou složenou z tahače [příjmení] [registrační značka] a přívěsu, kterou řídil žalobce, jenž v důsledku střetu utrpěl vážná zranění. Žalobce při dopravní nehodě utrpěl bolestivá zranění, a to konkrétně mnohočetné zlomeniny žeber, zhmoždění plic, poranění hlavy, zhmoždění hrudníku, zhmoždění břišní stěny, zhmoždění horních končetin, zhmoždění dolních končetin, zhmoždění zad a pánve, pohmoždění močových cest, vymknutí bederního obratle, poškození bederní meziobratlové ploténky a poranění nervového kořene páteře. Vzhledem k tomu, že vozidlo viníka dopravní nehody nebylo odpovědnostně pojištěno, obrátil se žalobce se svými nároky na žalovanou, která pověřila likvidací pojistné události [právnická osoba] [anonymizováno]. Dopisem ze dne 15. 3. 2018 uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu bolestného ve výši 938 bodů dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], což při hodnotě bodu 251,28 Kč odpovídá částce ve výši 235 701 Kč a po odečtu již vyplaceného pojistného plnění ve výši 81 500 Kč částce 154 201 Kč. Dále uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 1 285 384 Kč dle téhož znaleckého posudku. Žalobce uvedl, že v souvislosti s dopravní nehodou dosud trpí bolestmi a zdravotními komplikacemi. Trápí jej omezení hybnosti a silné bolesti páteře, které musí tlumit léky. Dále trpí poruchou citlivosti levé dolní končetiny a jejím oslabením, poruchami spánku, nevýkonností, nesoustředivostí, podrážděností a s tím vším spojenými psychickými obtížemi. Žalobce dále trpí strachem z řízení, proto musí většinou řídit manželka. Nezvládá běžné práce v domácnosti a kolem domu, kdy se např. není schopen plně starat o domácí zvířata (koně, ovce, drůbež). Žalobce se nemůže věnovat ani svým zálibám, mezi které patřil fotbal, cyklistika a další sportovní aktivity. Pro bolesti je omezen ale i např. v intimním životě. Žalobce se v důsledku dopravní nehody uzavřel před ostatními a většinu času tráví doma. Velice jej trápí také vážné finanční problémy. Dopravní nehoda tak zmařila osobní, rodinný i profesní život žalobce, a to již v jeho 36 letech.

2. Žalobce se dále žalobou domáhá nároku na náhradu ztráty příjmu za období od 4. 8. 2014 do 31. 12. 2015 ve výši 654 216 Kč, který vůči žalované uplatnil dopisem ze dne 10. 11. 2016. Průměrný zisk byl stanoven z období před dopravní nehodou, tj. z prvních 7 měsíců roku 2014, s odůvodněním, že žalobce nemohl vykonávat svou podnikatelkou činnost až do konce srpna roku 2015, přičemž žádné nemocenské dávky nepobíral. Žalobce dále požaduje náhradu nákladů za vypracování výše uvedeného znaleckého posudku ve výši 24 000 Kč.

3. Ačkoliv žalobce své nároky prokázal znaleckým posudkem, žalovaná další výplatu pojistného plnění zamítla a nárok žalobce neuhradila. Žalobce zaslal prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná reagovala tak, že zaslané výzvě nemůže vyhovět. Podáním ze dne 3. 7. 2018 žalobce rozšířil svou žalobu o částku odpovídající ztrátě výdělku za období roku 2016 a 2017 v celkové výši 611 886 Kč. Žalovaný uvedenou ztrátu za rok 2016 a 2017 opět uplatnil u žalované, ta však opět zaujala zamítavé stanovisko, v němž uvedla, že nebyla prokázána příčinná souvislosti mezi jeho zdravotními obtížemi a předmětnou dopravní nehodou. S ohledem na výše uvedené zaslal žalobce žalované prostřednictvím svého právního zástupce dne 28. 6. 2018 předžalobní výzvu, v níž žalovanou opětovně vyzval k úhradě celkové částky ve výši 611 886 Kč. Žalobce požaduje od sdělení zamítavého stanoviska, tj. od 16. 5. 2018 do 2. 7. 2018 zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 2 093 801 Kč a od 3. 7. 2018 do zaplacení zákonný úrok z prodlení z částky 2 705 687 Kč.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu navrhuje zamítnout s odůvodněním, že problémy žalobce v oblasti bederní páteře nejsou vyvolány úrazem žalobce při nehodě dne 6. 8. 2014, nýbrž mají chronický charakter. Žalobce dle tvrzení žalované trpí spondylolistézou L5 (posunem obratlového těla L5 při postižení bočních částí obratlového oblouku) vzniklou na vrozeném základě. V souvislosti s tím se u žalobce rozvinulo i těžké degenerativní postižení meziobratlových plotének v dolní bederní páteři, přičemž jedna z nich (L4/5) v důsledku neúrazových patologických změn lehce stlačuje, resp. dráždí, míšní kořen L5 vlevo. Tímto mechanismem lze plně vysvětlit bolesti žalobce v bederní páteři i levostrannou kořenovou symptomatologii L5. Toto postižení však nemá úrazový původ ani poúrazový charakter a nelze ho dávat do příčinné souvislosti s úrazem utrpěným při nehodě dne 6. 8. 2014. Žalovaná namítla, že žalobce nemá v důsledku chybějící příčinné souvislosti nárok na plnění z garančního fondu v rozsahu přesahujícím již výše uvedená vyplacená plnění. Pokud jde o bolestné, tak za zranění: zlomeninu 4. až 6. žebra vpravo a 10. a 11. žebra vlevo, zhmoždění levé plíce, mnohočetná povrchní poranění hlavy, zhmoždění hrudníku, zhmoždění břišní stěny, kontuzi ledviny, zhmoždění obou paží, předloktí, stehen a bérců. Bylo žalobci poskytnuto plnění ve výši 81 500 Kč. Žalovaná dále namítla, že ze zdravotnické dokumentace nevyplývá, že by žalobce utrpěl také pohmoždění močových cest, vymknutí bederního obratle, poškození bederní meziobratlové ploténky a poranění nervového kořene páteře, jak žalobce uvedl v žalobě. Žalovaná rozporuje také tvrzení, že při nehodě došlo k poškození měkkých tkání, které se podílejí na stabilitě bederní páteře, což mělo vést ke vzniku nestability existující spondylolistézy a spondylolýzy. Žalovaná rozporuje také souvislost mezi nehodou a operací, kterou podstoupil dne 6. 12. 2017 (tedy téměř 3,5 roku od nehody) v [nemocnice] [anonymizována dvě slova].

5. Ke ztížení společenského uplatnění ve výši 1 285 384 Kč žalovaná uvedla, že žalobce tvrdí, že v souvislosti s dopravní nehodou jej trápí omezení hybnosti a silné bolesti páteře, které musí tlumit léky. Dále že trpí poruchou citlivosti levé dolní končetiny a jejím oslabením, poruchami spánku, nezvládá běžné práce v domácnosti a kolem domu, nemůže se věnovat svým zálibám aj. Žalovaná je přesvědčena, že potíže s páteří jsou u žalobce vyvolány výlučně neúrazovým onemocněním jeho páteře, a to spondylolistezou L5 a degenerativním postižením bederních meziobratlových plotének. Jako důkaz žalovaná poskytla vyšetření žalobce na magnetické rezonanci dne 22. 12. 2014, z něhož plyne, že spondylolistéza obratlového těla L5 je stranově nesymetrická, což je spojeno s protruzí těžce degenerativně změněné meziobratlové ploténky L4/5 takovým způsobem, že to může ovlivňovat levostranný kořen L5. Žalovaná ve vyjádření vysvětlila, že spondylolistéza je degenerativní onemocnění vznikající na vrozeném základě, při němž změknou postranní části obratlového oblouku, a obratlové tělo se posouvá směrem kupředu. V průběhu času se stupeň spondylolistézy (míra posunutí uvolněného obratlového těla) stupňuje. Rozvoj spondylolistézy přitom nepříznivě ovlivňuje výkon profese spojený se zatěžováním bederní páteře, zejména dlouhým sezením či přenosem vibrací na páteř. Mezi nejvíce ohrožené patří v tomto ohledu profesionální řidiči, kteří převážnou část pracovní doby sedí a z motoru se jim na páteř přenášejí vibrace. Je tudíž velmi pravděpodobné, že problémy s bederní páteří se u žalobce zvýraznily a urychlily právě v důsledku jeho zaměstnání řidiče nákladních vozidel a dříve či později by se projevily bez ohledu na dopravní nehodu ze dne 6. 8. 2014. Zranění, která žalobce skutečně utrpěl při nehodě dne 6. 8. 2014, nezanechala, podle názoru žalované, žádné trvalé následky, které lze odškodnit v rámci ztížení společenského uplatnění dle § 2958 občanského zákoníku. Nárok žalobce na plnění za ztížení společenského uplatnění tak nepovažuje ani z části za důvodný.

6. K uplatněnému nároku na ztrátu na příjmu žalovaná namítla, že žalobce uplatňuje ztrátu na příjmu od 4. 8. 2014, když k dopravní nehodě došlo až dne 6. 8. 2014. Dále pak to, že z žaloby není jasné, jakým způsobem stanovil svůj průměrný zisk před dopravní nehodou, když chybí zejména tvrzení k výši dosahovaných příjmů a výši výdajů spojených s jeho podnikatelskou činností, které nelze nahradit tím, že žalobce odkáže na své daňové přiznání. Stěžejní námitka žalované se týkala období, za něž je ztráta na příjmu žalobcem počítána. Žalovaná v rámci likvidace škodné události dospěla k závěru, že celková délka pracovní neschopnosti žalobce pro poškození zdraví vzniklé v příčinné souvislosti s dopravní nehodou mohla činit maximálně 3 měsíce, tj. období od 6. 8. 2014 do 10. 11. 2014. Při uvažovaném ušlém denním zisku 1 333 Kč vychází ztráta na příjmu žalobce ve výši 129 301 Kč (1 333 Kč/den x 97 dnů). Tato částka byla žalobci již uhrazena. Delší pracovní neschopnost žalobce již souvisí s vrozeným a degenerativním postižením jeho páteře a nelze ji dávat do souvislosti se škodnou událostí.

7. Nakonec žalovaná uvedla, že nesouhlasí s náhradou nákladů na znalečné, neboť předmětný posudek ze dne 10. 3. 2018 považuje žalovaná za nesprávný. Jmenovaný znalec nerozlišuje při stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění mezi zraněními a trvalými následky, které nastaly v důsledku škodné události ze dne 6. 8. 2014, a těmi, které mají původ v degenerativních změnách na páteři žalobce. Z tohoto důvodu považuje předmětný posudek pro vyčíslení nároků žalobce na bolestné a ztížení společenského uplatnění nepoužitelný, a náklady na jeho zpracování tudíž za neúčelně vynaložené.

8. Žalobce na vyjádření žalované reagoval tak, že plně odkázal na znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že rozsah zranění žalobce je v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, a tedy odůvodňuje ohodnocení finanční výše bolestného a ztížení společenského uplatnění. Žalobce považuje námitky žalované o nedostatku příčinné souvislosti za neprokázané a účelové. Rovněž nesouhlasil s tvrzením žalované o neúčelovosti vynaložení nákladů na zpracování znaleckého posudku. K uvedenému datu v žalobě, kdy požaduje náhradu ztráty na výdělku od 4. 8. 2014, uvádí, že jde písařskou chybu. Pokud jde o výši této ztráty, tak žalobce, neboť je osobou samostatně výdělečně činnou, vzal jako základ pro výpočet ušlého zisku své průměrné zisky, tj. příjmy po odečtení výdajů na jejich dosažení (dílčí základ daně ze samostatné činnosti), dosahované před škodní událostí v roce 2014, které dosahovaly v průměru 48 677 Kč měsíčně. Jestliže žalovaná uvedla, že dočasná pracovní neschopnost pro poškození zdraví by mohla u žalobce činit maximálně 3 měsíce, tj. období od 6. 8. 2014 do 10. 11. 2014, a tedy že delší ušlý zisk již údajně není v příčinné souvislosti se škodní událostí, a že žalobci snad nepřísluší náhrada, pak s tímto tvrzením žalobce nesouhlasí a odkazuje na ust. § 2963 občanského zákoníku, s odkazem na znalecký posudek, kterým bylo u žalobce zjištěno ztížení společenského uplatnění přímo ovlivňující jeho pohybové schopnosti, možnost práce a jeho další výdělečné činnosti.

9. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 24.6.2021 č.j. [číslo jednací], kdy žalobu v plném rozsahu zamítl.

10. K odvolání žalobce Městský soud v Praze, jako soud odvolací, svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova], [číslo], tento rozsudek soudu I. stupně v zamítavých výrocích o věci samé, pokud jimi bylo rozhodnuto o částce 1 285 384 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky 16. 5. 2018 do zaplacení, potvrdil, pokud jimi bylo rozhodnuto o částce 808 417 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 16. 5. 2018 do zaplacení a o částce 611 886 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 3. 7. 2018 do zaplacení a ve výrocích o nákladech řízení mezi účastníky navzájem a o nákladech řízení státu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

11. Městský soud zároveň vyslovil závazný právní názorem odvolacího soudu, že žalobce nemá nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, neboť jeho páteřní onemocnění a prodělaná operace páteře v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] dne 6. 12. 2017 není v příčinné souvislosti se dopravní nehodou (úrazovým dějem) dne 6. 8. 2014, zaviněnou řidičem nákladní soupravy [značka automobilu] [registrační značka].

12. Žalobce byl v návaznosti na právní názor odvolacího soudu žalobce poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně uplatněné náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, konkrétně do kdy byl práce neschopen, tedy za jaké období požaduje ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti, přičemž je potřeba předložit soudu nejen daňová přiznání, neboť ty stanová základ daně, nikoliv průměrný výdělek jako základ pro účely zjištění výše náhrady za ztrátu na výdělku. K poučení žalobce soudu dodal pouze potvrzení lékařky o ukončení pracovní neschopnosti, nikoliv jiné důkazy než daňová přiznání.

13. Po zopakování dosud provedených důkazů, s přihlédnutím k následně provedeným soud dospěl k následujícímu skutkovému zjištění:

14. Dne 6. 8. 2014 v 11:00 došlo v katastru [územní celek], na silnici č. [spisová značka], k dopravní nehodě, kterou způsobil [jméno] [příjmení], když nerespektoval dopravní značení, předjížděl kolonu vozidel v místě, kde je předjíždění zakázáno, přičemž se v protisměru střetl s nákladní soupravou řízenou žalobcem. Při této dopravní nehodě utrpěl žalobce těžké zranění, a to: zlomeninu 4. až 6. žebra vpravo a 10. a 11. žebra vlevo, zhmoždění levé plíce, mnohočetná povrchní poranění hlavy, zhmoždění hrudníku, zhmoždění břišní stěny, kontuzi ledviny, zhmoždění obou paží, předloktí, stehen a bérců. K tahači zn. [příjmení], [registrační značka], nebyla ke dni škodné události uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná v souvislosti se škodnou událostí poskytla žalobci plnění z garančního fondu za bolestné ve výši 81 500 Kč, ušlý zisk za období od 6. 8. 2014 do 10. 11. 2014 ve výši 129 301 Kč, odtah a vyproštění havarovaného vozidla ve výši 82 305 Kč, cestovné k lékaři ve výši 2 035 Kč a spoluúčast odečtená havarijní pojišťovnou ve výši 53 314 Kč (zjištěno z: skutečnosti, které strany učinily nespornými).

15. Soud se v rámci skutkového zjišťování prvotně zabýval otázkou příčinné souvislosti mezi dopravní nehodou a jejími důsledky na současný zdravotní stav žalobce. Za účelem tohoto zjištění byly vyhotoveny čtyři znalecké posudky, a to posudek doc. MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 3. 2018 vypracovaný na žádost žalobce, posudek doc. MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] ze dne 14. 9. 2015 a MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 30. 4. 2018 oba vypracované na žádost žalované a MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 3. 6. 2019, vypracovaný na základě oslovení mediátorem, v průběhu pokusu o mimosoudní vyřešení sporu. Dále soud nově zadal znalecký posudek, který vypracoval MUDr. [celé jméno znalce], [anonymizováno], [příjmení], který měl za úkol stanovit dobu pravděpodobného ukončení léčení žalobce, pravděpodobnou délku trvání pracovní neschopnosti žalobce, den ustálení zdravotního stavu žalobce do současné míry obtíží a to s přihlédnutím k posudkům MUDr. [příjmení], MUDr. [anonymizováno], MUDr. [anonymizováno], MUDr. [příjmení].

16. Soud na základě provedených znaleckých posudků dospěl k následujícímu skutkovému zjištění:

17. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že posudek vypracoval na základě nálezové části z předložené dokumentace a po vyšetření žalobce, přičemž dospěl k názoru, že trvalým následkem dopravní nehody je úrazové poškození páteře a s tím související další obtíže, které jsou v příčinné souvislosti s autonehodou. Znalec uvádí, že spondylolýza byla přítomna v klinicky nevýznamné míře již před nehodou, co se týče spondylolistézy, není znalci známo, zda byla přítomna i před nehodou. Při úrazu došlo k poškození měkkých vazivových tkání páteře, v důsledku čehož došlo k rozvoji instability páteře, včetně vzniku akcentace původní spondylolýzy, popř. spondylolistézy (pokud byly přítomny), k poškození bederní ploténky s kompresí nervového kořene k akceleraci segmentálních degenerativních změn v místě poranění páteře. Bez úrazu by podle znalce nemuselo vůbec k obtížím žalobce dojít. Kvalita života žalobce se dle znaleckého posudku negativně změnila v oblasti osobní, profesní i zájmové. (zjištěno z: výpověď znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], znalecký posudek doc. MUDr. [jméno] [příjmení]).

18. Ze znaleckého posudku doc. MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] bylo zjištěno, že posudek byl vypracován na základě fotokopií dokladů a kompaktního disku, na kterém byly uloženy snímky zhotovené při MR vyšetření páteře žalobce dne 22. 12. 2014. Z posudku vyplynulo, že žalobce prokazatelně trpí spondylolistézou L5 vzniklou na vrozeném základě. Toto postižení však nemá úrazový ani poúrazový charakter a nelze jej dávat do příčinné souvislosti s úrazy, které byly žalobci způsobeny dopravní nehodou, neboť první páteřní potíže byly u žalobce zmiňovány až za více než jeden měsíc po dopravní nehodě, kořenové dráždění až dokonce 2,5 měsíce poté (zjištěno z: znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení]).

19. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že při autohavárii nedošlo k poškození měkkých tkání, které se podílejí na stabilitě bederní páteře a tak ke vzniku nestability existující spondylolistézy a spondylolýzy. Souvislost dopravní nehody (úrazového děje) s dlouhodobě probíhajícími změnami segmentu páteře L5/S1 může být pouze nahodilá nebo časová, nikoliv však příčinná (zjištěno z: znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení]).

20. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] bylo zjištěno, že tento posudek byl vypracován na žádost právních zástupců účastníků řízení, během probíhajícího mediačního řízení. Při vypracovávání vycházel znalec z údajů ze spisu, tří předchozích posudků ve věci a z vyšetření žalobce v ambulanci znalce. Znalec uvedl, že u žalobce absentují radiologické změny typické pro traumatické postižení bederní páteře, v tomto konkrétním případě pro tzv. traumatickou spondylolýzu. Nález naopak svědčí pro tzv. isthmickou spondylolýzu, která vzniká na základě dlouhodobého, opakovaného zatěžování bederní páteře. Isthmická spondydolýza přitom je často při opakované zátěži asymptonická. U traumatické spondylolýzy by muselo dojít k dalšímu poškození kostního aparátu, tzn. obratlového těla, oblouku, k čemuž v případě žalobce nedošlo. Co se týče onemocnění meziobratlových plotének znalec uvedl, že to nastává také dlouhodobým přetěžováním páteře. Poškození meziobratlové ploténky v případě úrazu, by mělo být také spojeno s poškozením kostního aparátu a s poškozením měkkotkáňových struktur, což z dostupných zobrazení z ošetřování a došetřování není patrné. Na dotaz soudu, zda na současný stav žalobce měla vliv autonehoda či zda by se tyto důsledky projevily samy, znalec uvedl, že k tomu mohlo dojít již před nehodou samou. Souvislost úrazového děje s dlouhodobě probíhajícími degenerativními změnami je tedy dle znalce náhodná, časová, ale ne příčinná (zjištěno z: výpověď znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]).

21. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [příjmení] bylo zjištěno, že pravděpodobně mohla být léčba v roce 2014 ukončena nejdříve po 18ti týdnech léčení, následné rekonvalescence je v rozsahu dalších 4 týdnů. Posouzení stavu ustálení z roku 2014 znalec s ohledem na kombinaci předoperačních a pooperačních problémů vzhledem k současným obtížím nedokáže posoudit Obecně pooperační ustálení stavu se po operaci provedené dne 6.12.2017 dá očekávat nejdříve po 6ti měsících.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

23. Dne 6. 8. 2014 v 11:00 hodin v katastru [územní celek] řídil [jméno] [příjmení] nákladní soupravu složenou z tahače [příjmení] [registrační značka] a plachtového návěsu, přičemž v místě, kde je zakázáno předjíždění, začal předjíždět před sebou jedoucí kolonu vozidel, a v protisměru se čelně střetl s nákladní soupravou složenou z tahače [příjmení] [registrační značka] a přívěsu, kterou řídil žalobce. Při této dopravní nehodě utrpěl žalobce zranění, a to: zlomeninu 4. až 6. žebra vpravo a 10. a 11. žebra vlevo, zhmoždění levé plíce, mnohočetná povrchní poranění hlavy, zhmoždění hrudníku, zhmoždění břišní stěny, kontuzi ledviny, zhmoždění obou paží, předloktí, stehen a bérců. K tahači zn. [příjmení], [registrační značka], nebyla ke dni škodné události uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná v souvislosti se škodnou událostí poskytla žalobci plnění z garančního fondu za bolestné ve výši 81 500 Kč, ušlý zisk za období od 6. 8. 2014 do 10. 11. 2014 ve výši 129 301 Kč, odtah a vyproštění havarovaného vozidla ve výši 82 305 Kč, cestovné k lékaři ve výši 2 035 Kč a spoluúčast odečtená havarijní pojišťovnou ve výši 53 314 Kč. Žalobce si po dopravní nehodě začal stěžovat na bolesti bederní páteře, které propagují do levé dolní končetiny po boční straně stehna a lýtka, má pocit slabosti či nejistoty bederní páteře s náhlou slabostí proximálních svalových skupin. Na základě provedených znaleckých posudků bylo zjištěno, že tyto zdravotní problémy nejsou důsledkem výše popsané dopravní nehody nebo zranění v ní způsobené, nýbrž důsledkem vrozené indispozice a dlouhodobého a opakovaného přetěžování bederní páteře.

24. Co se týče dalších provedených důkazů (mimo znalecké posudky), dospěl soud k názoru, že vzhledem ke zjištění a zhodnocení závěrů ze znaleckých posudků, tj. neprokázání příčinné souvislosti mezi dopravní nehodou a nynějším zdravotním stavem žalobce, by bylo nadbytečné hodnocení důkazů, které sloužily k prokázání ztížení společenského postavení žalobce ve společnosti a ztrátu jeho příjmů. Soud se těmito důkazy dále nezabýval.

25. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

26. Dle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

27. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

28. Dle ust. § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

29. Dle ust. § 2958 o. z., při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30. Dle ust. § 24 ods. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, poskytne [název žalované] plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

31. Z důvodu výskytu zdravotních omezení a bolesti, kvůli kterým žalobce nemůže vykonávat výdělečnou činnost v takovém rozsahu jako před nehodou a které ovlivňují jeho osobní, rodinný a profesní život, se žalobce domáhá vyplacení náhrady újmy na jmění (náhrada ušlého výdělku) a další nemajetkové újmy (bolestné, ztížení společenského postavení), nad rámec toho, co mu již bylo žalovanou vyplaceno.

32. Předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu dle platné právní úpravy jsou: protiprávní čin, škoda, příčinná souvislost a zavinění. V projednávaném případě řidič [jméno] [příjmení] řídil nákladní vozidlo a v místě, kde je zakázáno předjíždění, začal předjíždět před sebou jedoucí kolonu vozidel, což vedlo k čelnímu střetu s vozidlem, které řídil žalobce. Žalobce utrpěl zranění, a to: zlomeninu 4. až 6. žebra vpravo a 10. a 11. žebra vlevo, zhmoždění levé plíce, mnohočetná povrchní poranění hlavy, zhmoždění hrudníku, zhmoždění břišní stěny, kontuzi ledviny, zhmoždění obou paží, předloktí, stehen a bérců, v důsledku čehož vznikla žalobci majetková i nemajetková újma. Prvé dvě podmínky vzniku povinnosti nahradit újmu tedy byly splněny. Žalovaná z garančního fondu jako náhradu majetkové i nemajetkové újmy vyplatila žalobci částku ve výši 235 701 Kč.

33. Žalobce začal mít následně zdravotní problémy s páteří, které připisoval k následkům dopravní nehody. Soud proto důkladně hodnotil třetí podmínku vzniku odpovědnosti za škodu – příčinnou souvislost (kauzální nexus) mezi dopravní nehodou (protiprávním činem) a nynějším zdravotním stavem žalobce (vzniklou újmou).

34. Jak již bylo uvedeno v rámci skutkových zjištění, pro posouzení zda existovala příčinná souvislost mezi dopravní nehodou a nynějšími zdravotními problémy žalobce, byly vypracovány čtyři znalecké posudky. Z důvodu rozcházejících se názorů znalců o (ne) existenci příčinné souvislosti, byl stranami v průběhu soudně nařízeného řízení, osloven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], specialista v oboru neurologie, k vypracování znaleckého posudku, přičemž mu jako podklad pro rozhodnutí krom dokumentace ze spisu sloužily i předchozí tři znalecké posudky. Na základě důkladného posouzení všech znaleckých posudků, a s ohledem na shodný závěr tří znaleckých posudků, a to včetně revizního znaleckého posudku od MUDr. [příjmení], dospěl soud k závěru, že mezi dopravní nehodou a nynějším zdravotním stavem žalobce neexistuje příčinná souvislost. Postižení žalobce je důsledkem vrozené indispozice spojené s dlouhodobým a opakovaným přetěžováním bederní páteře (zejména díky sedavému zaměstnání žalobce, který je řidičem kamionu), přičemž skutečnost, že tyto problémy začal žalobce pociťovat po výše uvedené dopravní nehodě, je souvislostí časovou či nahodilou, nikoliv příčinnou. Jelikož nebyly splněny podmínky pro vznik povinnosti nahradit újmu, tj. žalobci se nepodařilo prokázat příčinnou souvislost, nárok žalobce na zaplacení žalované částky nevznikl. Soud z důvodu neprokázání příčinné souvislosti dále nezkoumal, zda byla splněna podmínka zavinění.

35. Ze žalované částky 2 705 687 Kč s příslušenstvím odvolací soud potvrdil zamítnutí nároku co do výše 1 285 384 Kč s příslušenstvím. Zbývá rozhodnout o nároku ve výši 1 420 303 Kč s příslušenstvím, které se skládá z bolestného (154 201 Kč), náhrada za ztrátu příjmu za období od 4. 8. 2014 do 31. 12. 2015 ve výši 654 216 Kč a náhrada za ztrátu příjmu ve výši 611 886 Kč za rok 2016 a 2017 namítla promlčení nároku na vyplacení bolestného, když žalobkyni měla zákonná promlčecí lhůta uplynout v září 2017, přičemž žaloba byla soudu doručena dne 17. 5. 2018.

36. Žalobce na námitku promlčení uvedl, že z vyjádření o trvání pracovní neschopnosti je uvedeno, že žalobce byl práce neschopen až do 31. 12. 2015, k promlčení by tedy došlo až 31. 12. 2018.

37. Ohledně námitky promlčení soud uvádí, že § 626 o. z. je ustanovením obecným vztahujícím se na všechny druhy pojištění. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z. má charakter pravidla speciálního, neboť se vztahuje pouze na pojištění z odpovědnosti. Na ostatní druhy pojištění se neaplikuje. V řízení bylo prokázáno, že vozidlo viníka dopravní nehody nebylo odpovědnostně pojištěno, proto se žalobce obrátil se svými nároky na žalovanou. V daném případě se tak nejedná o nárok na zaplacení z titulu pojištění odpovědnosti, ani žádné jiné pojistné plnění, nýbrž se jedná o klasický nárok na náhradu nemajetkové újmy, ve kterém se uplatňují obecná ustanovení o promlčení (§ 619, § 620 a § 629 o. z.)

38. U nároku na náhradu za bolest běh subjektivní promlčecí doby počíná okamžikem, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil a lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti. Skutkové zjištění, kdy se z hlediska bolestí zdravotní stav ustálil, závisí na vyjádření lékaře, nikoliv na volné úvaze soudu, jedná se totiž o posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí ve smyslu ust. § 127 o. s. ř. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3228/2014, ze dne 16. 12. 2015). Ukončení pracovní neschopnosti automaticky neznamená ustálení zdravotního stavu.

39. Po posouzení, že nárok žalobce není promlčen (viz závěry posudku MDr. [celé jméno znalce]), lez uvést, že žalobce nárokuje bolestní 154 201 Kč, dle znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] mělo být vyplaceno 235 701 Kč (938 bodů * 251,28 Kč/bod), žalobkyně vyplatila pojistné plnění ve výši 81 500 Kč, což odpovídá cca 325 bodům.

40. Znaleckým posudkem MUDr. [příjmení] bylo bolestné ohodnoceno 938 body.

41. Znaleckým posudkem MUDr. [anonymizováno] bylo bolestné ohodnoceno 445 body.

42. Znaleckým posudkem MUDr. [anonymizováno] bylo bolestné ohodnoceno 415 body.

43. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] bolestné neřešil.

44. Odvolací soud v rozsudku uvedl zranění, která vznikla v souvislosti s dopravní nehodou (v závorce body dle metodiky Nejvyššího soudu + znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno] – který byl vybrán proto, že jako nejnovější znalecký posudek hodnotí bolestné), a to – zlomeniny žeber (70 bodů), zhmoždění levé plíce (100 bodů), povrchní poranění hlavy (15 bodů), zhmoždění hrudníku (10 bodů), zhmoždění břišní stěny (20 bodů), kontuze ledviny (100 bodů), zhmoždění paže (40 bodů), zhmoždění horních končetin – předloktí (40 bodů), zhmoždění dolních končetin – stehen, bérců (50 bodů) – celkově 445 bodů.

45. Zde tedy plnění vyplacené žalovanou neodpovídá (žalovaná vyplatila 325 bodů). Rozdíl činí 120 bodů, tedy částku ve výši 30 153,60 Kč – v této částce soud proto nároku vyhověl (výrok I.), ve zbývající části však jako nedůvodný zamítl (výrok II.).

46. Dále bylo potřeba se vypořádat s tvrzeným poškozením močových cest. Ve znaleckých posudcích je zmíněno, že v moči byla přítomna krev (mikroskopická hematurie), žádné další informace o pohmoždění močových cest v žádném znaleckém posudku není. MUDr. [anonymizováno] a [anonymizováno] přítomnost krve v moči nezahrnuli do svých návrhů na odškodnění bolesti. Ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] to zahrnuté je (50 bodů), není zde ale bližší vysvětlení. Další znalecký posudek v tomto smyslu soud považuje za nadbytečný, neboť ve dvou ze tří znaleckých posudků pohmoždění močových cest nebylo v souvislosti s bolestným zmiňováno, navíc znalecký posudek MUDr. [příjmení] již byl posouzen jako chybný v souvislosti s příčinnou souvislostí mezi zdravotním stavem žalobce a dopravní nehodou (viz potvrzení zdejšího rozsudku odvolacím soudem).

47. Soud proto na základě shora uvedeného rozhodl tak, jak uvedeno v bodě III. výroku tohoto rozsudku a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Důvodů hodných zvláštního zřetele soud spatřuje především ve skutečnosti, že žalobce nebyl viníkem dopravní nehody, s přihlédnutím k následkům této nehody na jeho zdraví, dále prokázanou sociální situaci žalobce (nemajetnost žalobce i podíl na péči o čtyři nezletilé děti).

49. Státu v řízení vznikly náklady v souvislosti s placením znalečného. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce je v dané věci osvobozen od soudních poplatků dle ust. § 11 odst. 2 písm. d) z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.