39 C 149/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce

I. Žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že Smlouva o zápůjčce ze dne 21.7.2016 znějící na částku 500 000 Kč je neplatná a určeno, že Dodatek ke Smlouvě o zápůjčce ze dne 16.12.2016 znějící na částku 550 000 Kč je neplatný, in eventum aby bylo určeno, že žalovaný není oprávněn z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne 21.7.2016 znějící na částku 500 000 Kč a Dodatku ke Smlouvě o zápůjčce ze dne 16.12.2016 znějící na částku 550 000 Kč požadovat žádná další plnění od žalobce, neboť byl jeho dluh zcela uhrazen, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhá určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce s odůvodněním, že jako dlužník uzavřel s [jméno] [celé jméno žalovaného], jako věřitelem dne 21. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce znějící na částku ve výši 500 000 Kč. Na základě této smlouvy měl [jméno] [celé jméno žalovaného] poskytnout zápůjčku tak, že měl žalobci poskytnout částku ve výši 350 000 Kč a dále uznat svůj dluh ve výši 150 000 Kč vůči žalobci.

2. Žalobce, jako zástavce a dlužník uzavřel s [jméno] [celé jméno žalovaného] jako zástavním věřitelem zástavní smlouvu k nemovité věci dne 30. 8. 2016, která měla sloužit k zajištění závazku žalobce ze smlouvy o zápůjčce. Předmětem zástavy byl pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [adresa], objekt k bydlení, zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí].

3. Dále uzavřel žalobce s [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] dodatek k smlouvě o zápůjčce znějící na částku 550 000 Kč. Dle dodatku měla být částka 370 000 Kč žalovanému zaplacena před podpisem dodatku a to ve dvou splátkách ve výši 250 000 Kč ze dne [datum] a ve výši 120 000 Kč dne [datum] a dále částka ve výši 173 078,38 Kč měla být vyplacena přímo na účet exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka]. Zbývající částka 42 921,70 měla být žalobci vyplacena v hotovosti do 10 dnů ode dne zápisu zástavního práva [jméno] [celé jméno žalovaného] do KN. [jméno] [celé jméno žalovaného] však žalobci částku ve výši 250 000 Kč v hotovosti vůbec neposkytl, neboť [datum] nebyl [jméno] [celé jméno žalovaného] v [obec] a nemohl tak tuto částku od [jméno] [celé jméno žalovaného] převzít. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z [jméno] [celé jméno žalovaného] na žalovaného. Dne [datum] uhradil žalobce žalovanému částku ve výši 700 000 Kč. Dne [datum] byl k rozhodčímu soudu při [příjmení] komoře ČR a Agrární komoře ČR podán návrh na vydání rozhodčího nálezu pro zaplacení částky 1 050 000 Kč, pod sp. [značka automobilu], o tomto prozatím nebylo rozhodnuto.

4. Žalobce následně, po uzavření smlouvy o zápůjčce a jejího dodatku zjistil, že právní předchůdce žalovaného a žalovaný jsou fakticky podnikatelé a opakovaně půjčují finanční prostředky, a smlouvy jsou realizovány tak, že ve smlouvách o zápůjčce je uváděna výrazně vyšší částka než ta, která byla skutečně zapůjčena. Tyto zápůjčky jsou pak zajišťovány notářskými zápisy s přímou vykonatelností. Žalobce takový notářský zápis odmítl podepsat. Právní předchůdce žalobce ani žalobce však nejsou oprávněni k takové činnosti. Smlouva o zápůjčce a její dodatek tak byla uzavřena s žalobcem v pozici spotřebitele. Vzhledem k tomu, že žalobce již žalovanému uhradil částku ve výši 700 000 Kč a úvěr byl poskytnut osobou, která k tomu není oprávněna, spotřebitelský úvěr nemůže být úročen a k jiným ujednáním o platbách na spotřebitelský úvěr se nepřihlíží (§ 161 zákona o spotřebitelském úvěru), byla celá částka žalobce žalovanému vrácena. Vzhledem k uvedenému je žalobce přesvědčen, že smlouva o zápůjčce i dodatek jsou neplatné.

5. V současné době je stále vedeno rozhodčí řízení o doplacení částky ve výši 350 000 Kč a smluvní pokuty. Dle žalobce však není dána pravomoc rozhodčích soudů, ale je dána pravomoc soudů obecných. Žalobce je přesvědčen o tom, že je ve věci dán naléhavý právní zájem na určení, že jsou smlouva o zápůjčce a dodatek k ní neplatné, případně že skutečně zapůjčená částka byla již ze strany žalobce uhrazena a žalovaný tak není oprávněn požadovat z titulu Smlouvy a dodatku jakékoliv další plnění.

6. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Zprvu uvedl, že žalobce neosvědčil naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. Dále žalovaný uvedl, že v řízení vedeném u rozhodčího soudu nebylo doposud rozhodnuto z důvodů na straně soudu a také z důvodů na straně žalobce (v řízení u rozhodčího soudu žalovaného), který trval na odročení jednání a dále v průběhu řízení ukončoval a opětovně zahajoval spolupráci s aktuálním právním zástupcem a dále vznáší obstrukční námitky, jež nemají reálný podklad, avšak jsou způsobilé oddálit rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný odmítá tvrzení, že žalovaný a jeho právní předchůdce jsou podnikateli, kteří poskytují spotřebitelské úvěry a dále že jsou uzavírány notářské zápisy s přímou vykonatelností. Žalobci byla poskytnuta zápůjčka z důvodu existence osobních vztahů. Žalovaný dále vznáší námitku nedostatku pravomoci soudu, když mezi stranami byla v bodu 7.5 smlouvy o zápůjčce dohodnuto, že jakékoliv spory vzniklé mezi stranami v souvislosti se smlouvou o zápůjčce a jejího dodatku budou řešeny v rozhodčím řízení před rozhodčím soudem.

7. Soud došel na základě provedeného dokazování k těmto skutkovým zjištěním.

8. Žalobce jako dlužník uzavřel s [jméno] [celé jméno žalovaného], jako věřitelem dne [datum] smlouvu o zápůjčce znějící na částku ve výši 500 000 Kč. Na základě této smlouvy měl [jméno] [celé jméno žalovaného] poskytnout zápůjčku tak, že měl žalobci poskytnout částku ve výši 350 000 Kč a dále uznat svůj dluh ve výši 150 000 Kč vůči žalobci (zjištěno z: smlouva o zápůjčce ze dne [datum]).

9. Žalobce, jako zástavce a dlužník uzavřel s [jméno] [celé jméno žalovaného] jako zástavním věřitelem zástavní smlouvu k nemovité věci dne [datum], která měla sloužit k zajištění závazku žalobce ze smlouvy o zápůjčce. Předmětem zástavy byl pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [adresa], objekt k bydlení, zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí] (zjištěno z: zástavní smlouva z [datum]).

10. Dále uzavřel žalobce s [jméno] [celé jméno žalovaného] dne [datum] dodatek k smlouvě o zápůjčce znějící na částku 550 000 Kč. Dle dodatku měla být částka 370 000 Kč [jméno] [celé jméno žalovaného] zaplacena před podpisem dodatku a to ve dvou splátkách ve výši 250 000 Kč ze dne [datum] a ve výši 120 000 Kč dne [datum] a dále částka ve výši 173 078,38 Kč měla být vyplacena přímo na účet exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka]. Zbývající částka 42 921,70 měla být žalobci vyplacena v hotovosti do 10 dnů ode dne zápisu zástavního práva [jméno] [celé jméno žalovaného] do KN (zjištěno z: dodatek ke smlouvě o zápůjčce ze dne [datum]).

11. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z [jméno] [celé jméno žalovaného] na žalovaného (zjištěno z: smlouva o postoupení pohledávky z [datum]).

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pana [celé jméno žalovaného] zná, měl s ním kauzu kterou vyřešili. V té kauze šlo o půjčku, která byla uzavřena mezi svědkem a žalovaným. S žalovaným sepsali u doktorky [příjmení] protokol o dlužné částce a vypořádání. Bylo to na základě směnek, které mezi sebou měli. Úrok v okamžiku půjčení sjednán byl, už neví kolik. O půjčkách jiných lidí nic neví (zjištěno z: výpověď svědka [jméno] [příjmení]).

13. Z výpovědi svědka [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že žalovaný společně se svým synem ve velkém a opakovaně půjčují peníze buďto formou na úroky nebo formou, že napíšou jiné částky. [příjmení] sám si od žalovaného a jeho syna půjčil peníze ve výši 700 000 Kč, když se ocitl ve finanční tísni po rozvodu, a i on má s žalovaným spory u rozhodčího soudu. Ve smlouvě byla částka napsaná na 1 000 050 Kč, to bylo nějakých 350 000 Kč plus, což představovalo skrytý úrok, protože ta půjčka byla psaná jako bezúročná. Smlouvu podepsal, protože byl v tísni. Předtím [celé jméno žalovaného] neznal. Notářské zápisy viděl u mladšího [jméno] [celé jméno žalovaného] v kanceláři, který je vyndal z trezoru (zjištěno z: výpověď svědka [celé jméno žalobce])

14. Z dalších stranami navržených a provedených důkazů soud dále nehodnotil následující, neboť s nich nemohl zjistit žádné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci, konkrétně návrh na vydání rozhodčího nálezu, vyjádření žalobce ze dne [datum] v rozhodčím řízení, zpětvzetí žaloby v rozhodčím řízení, vyjádření žalovaného v rozhodčím řízení, rozhodnutí o námitkách podjatosti v rozhodčím řízení a emailová komunikace žalobce a žalovaného s přílohou.

15. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

16. Právní předchůdce žalovaného vystupoval při uzavírání smluv o zápůjčce s žalobcem jako podnikatel.

17. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

18. Žalobce v řízení namítá, že rozhodčí doložka obsažená v čl. 7 smlouvy o zápůjčce je neplatná, neboť smlouva nebyla uzavřena mezi dvěma spotřebiteli, nýbrž mezi žalovaným, jako podnikatelem a žalobcem, jako spotřebitelem, zároveň žalovaný v řízení namítá nedostatek pravomoci obecných soudů.

19. Jako první se tak soud zabýval rozhodčí doložkou jako takovou.

20. Dle § 2 odst. 1 Zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen ZRŘ), se strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva)

21. Dle § 2 odst. 4 ZRŘ není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související.

22. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

23. Podle odst. 2, pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

24. Podnikatel je tudíž v rámci obecné definice vymezen podle reálné činnosti, nikoliv podle toho, zda má veřejnoprávní oprávnění k podnikání, či nikoliv. Pokud osoba vykonává výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, tedy činnost, která vykazuje charakteristické znaky podnikatele, ač tuto činnost vykonává neoprávněně (tedy chybí jí příslušné živnostenské nebo jiné oprávnění), považuje se za podnikatele. To podle dostupné judikatury platí i pro případy, kdy osoba sice nemá k posuzovanému okamžiku živnostenské či jiné veřejnoprávní oprávnění, avšak uzavírá smlouvu v souvislosti (předběžně) se svým budoucím podnikáním (srov. NS 23 Cdo 1137/2015), tj. vystupoval při jejím uzavírání jako podnikatel. Soustavnost výkonu podnikatelské činnosti neznamená, že výdělečná činnost musí být ze strany podnikatele vykonávána nepřetržitě nebo trvale (srov. například NS 22 Cdo 679/2007). I nepravidelnost může založit u určité osoby její postavení podnikatele. Má-li tudíž podnikatel záměr provozovat výdělečnou činnost soustavně, tedy trvale, nepřetržitě, ale i nepravidelně, splňuje stanovenou podmínku podnikatele, byť by mu třeba určité okolnosti bránily v tom, aby svou výdělečnou činnost skutečně soustavně provozoval. V řízení bylo prokázáno, a to výpověďmi svědků, že žalovaný a právní předchůdce žalovaného opakovaně půjčují finanční prostředky, a to za účelem dosažení zisku, když tito samotní byli klienty žalovaného a právního předchůdce žalovaného.

25. Žalovaný vystupoval při uzavírání smlouvy o zápůjčce jako podnikatel. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v pozici spotřebitele, je rozhodčí doložka tudíž neplatná. Soud tak uzavřel, že ve věci je dána pravomoc obecných soudů k rozhodnutí.

26. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

27. Dále se soud zabýval naléhavým právním zájmem na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce.

28. Žalobce k výzvě soudu k prokázání naléhavého právního zájmu uvedl, že naléhavý právní zájem je dán tím, že v případě že nebude-li určena neplatnost smlouvy o zápůjčce a jejího dodatku, bude žalobce povinen uhradit částku, kterou od žalovaného nikdy neobdržel, a to včetně smluvních pokut a úroků odvíjejících se od částek, které si však od žalobce nepůjčil, když skutečně zapůjčenou částku již vrátil.

29. Žalobce sám uvádí, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena, sporné mezi stranami je, zda byla žalobci poskytnuta zápůjčka ve smlouvě tvrzené výši. Je tedy na té straně prokázat své tvrzení, zda a v jaké výši byla nebo nebyla zápůjčka poskytnuta. Určením neplatnosti smlouvy se této povinnosti strana nezbaví, pouze by se případně změnil právní důvod vrácení zápůjčky (bezdůvodné obohacení x smlouva o zápůjčce).

30. Soud proto uzavřel, že ve věci není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o zápůjčce, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a nárok žalobce zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum] a [datum], závěrečný návrh) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 000 Kč ve výši 2 940 Kč.