39 C 15/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: žaloba na vyklizení nemovitých věcí

I. Žalovaný je povinen vyklidit níže uvedené pozemky: katastrální území; parcelní číslo [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [obec]; [číslo] [číslo] [obec]; [číslo] [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [obec]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] [část obce]; [číslo] a to tak, že z těchto pozemků je povinen odstranit veškeré jím umístěné lavičky zpravidla označené logem [webová adresa] s betonovými nosnými patami, dřevěnou sedací plochou zpravidla [anonymizováno] barvy a opěrnou částí, která je tvořena plochou vhodnou k umístění reklamního sdělení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 88 068 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně

1. Žalobce se návrhem podaným zdejšímu soudu dne [datum] domáhal, aby žalovaná byla povinna vyklidit všechny lavičky umístěné na pozemcích žalobce, odůvodněním, že dne [datum] byla mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného uzavřena nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo] (dále jen„ Nájemní smlouva“), jejímž předmětem byl nájem pozemků tvořících veřejné prostranství ve vlastnictví žalobce za účelem umístění až [číslo] ks reklamních laviček (dále jen„ lavičky“). Seznam míst, kde byly lavičky umístěny, měl tvořit přílohu [číslo] Nájemní smlouvy [anonymizováno]. Veškerá práva z nájemní smlouvy byla postoupena na žalovaného dne [datum]. Dodatkem k nájemní smlouvě uzavřeným [datum] byla změna v osobě nájemce promítnuta do nájemní smlouvy. Dne [datum] byla žalovanému doručena výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum] s výpovědní dobou 6 měsíců. Výpověď byla schválena usnesením [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum]. Žalobce zaslal dne [datum] z důvodu právní jistoty výpověď veškerých nájemních vztahů, jež mohly přetrvat po doručení předchozí první výpovědi. Druhá výpověď byla schválena usnesením [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum]. Žalovaný dopisem ze dne [datum] vyjádřil absolutní nesouhlas s druhou výpovědí a žalobce upozornil, že pozemky vyklidit nehodlá a bude je i nadále užívat a hradit nájemné a vyzval žalobce k potvrzení existence nájemního vztahu. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyjádřil nezájem na dalším trvání vztahu s ohledem na neplatnost nájemní smlouvy a učinění první výpovědi a druhé výpovědi z důvodu právní jistoty. Dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k vyklizení veškerých pozemků žalobce, což považoval za předžalobní výzvu. Žalovaný dále podal žalobu na určení existence nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným, kterou zamítl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolání bylo odmítnuto. Nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení byla neplatná pro její neurčitost. Žalobce opakovaně žalovanou upozorňoval, že dále nehodlá setrvávat v daném právním vztahu. Žalovaný však i po uplynutí výpovědní doby dle druhé výpovědi nadále užívá pozemky žalobce k umisťování laviček a k umisťování reklamních sdělení třetích osob na těchto lavičkách. Žalobce při obhlídce ze dne [datum] pořídil fotodokumentaci umístění laviček žalovaného, na nichž se nacházela reklamní sdělení inzerentů. Dle žalobce je nájemní smlouva [anonymizováno] absolutně neplatným právním jednáním a nemohla nikdy vyvolávat jakékoliv právní účinky mezi účastníky řízení, a to z důvodu neurčitého vymezení předmětu nájmu, neboť specifikace předmětu nájmu prostřednictvím pouhého údaje o lokalitě bez uvedení konkrétních údajů o pozemcích je zcela nedostatečná. V průběhu užívání pozemků nikdy nedošlo k přesně specifikaci pozemků. Ani čtvrtletně zasílané výčetky o počtu rozmístěných laviček s tím, že výčetka obsahovala lokalitu a počet kusů (např. [anonymizováno] část [obec a číslo] – [anonymizováno] povolených laviček) nejsou způsobilé odstranit neurčitost předmětu nájmu. Předmět nájmu není objektivně seznatelný, když žádná osoba (ani žalobce) není bez fyzické obhlídky pozemků určit, které konkrétní pozemky měly být žalovanému přenechány no užívání. Navíc žalobce tvrdil, že lavičky byly v průběhu užívání opakovaně přemisťovány. Žalobce byl rovněž oprávněn vypovědět Nájemní smlouvu bez uvedení důvodu podle zákonného ustanovení § 2231 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo„ o. z.“), neboť strany nevyloučily aplikaci výpovědních důvodu podle zákonné úpravy.

2. Žalovaný podáním ze dne [datum] uvedl, že žalovaný nárok neuznává a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Namítal nedostatek pasivní legitimace, neboť tu žalobce dovozuje z vlastnictví movitých věcí – laviček umístěných na předmětných pozemcích. Žalovaný však kupní smlouvou ze dne [datum] převedl vlastnické právo ke všem lavičkám, které se nacházejí na pozemcích žalobce na [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Účinností kupní smlouvy, tj. k [datum] se stala uvedená společnost vlastníkem předmětných movitých věcí a přešla na ní veškerá práva a povinnosti jako vlastníka vztahující se k předmětným lavičkám. Žalovaný lavičky ani nijak neužívá. Dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 396/2003, podle kterého musí žaloba směřovat proti tomu, jehož nemovitá věc se na pozemku nachází, případně, kdo tento pozemek užívá.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že nesouhlasí s námitkou nedostatku pasivní věcné legitimace, kdy by dle tvrzení žalovaného měla být pasivně věcně legitimována [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný kupní smlouvu soudu nepředložila společně s podáním, což vzbuzuje vážné podezření, že zde žádná taková smlouva neexistuje, tedy neexistuje žádná kauza ani vůle žalované převést vlastnické právo k lavičkám na [právnická osoba]. Cílem žalovaného je způsobit průtahy v řízení. Tvrzené sjednání kupní smlouvy je zdánlivé právní jednání, kdy chybí vůle jednajícího. Dle internetových stránek [webová adresa] žalovaný k datu [datum] dále vykonávala vlastnické právo k lavičkám, neboť je nadále propaguje. Žalovaný a [právnická osoba] jsou dále podrobeny jednotnému řízení, neboť žalovaný je ze 100 % vlastněn společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Rovněž [právnická osoba] je 100 % vlastněna [právnická osoba]. Před nabytím podílu na [anonymizováno] [právnická osoba], vlastnil majoritní podíl na této společnosti pan [jméno] [příjmení]. Jediným členem představenstva [příjmení] [příjmení] je pan [jméno] [příjmení]. Žalobce z toho dále vyvozuje, že žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] chce nadále vykonávat právo k lavičkám. Dále upozornil na skutečnost, že [právnická osoba] nedisponuje živnostenským oprávněním k reklamní činnosti, a ani z veřejných zdrojů nevyplývá, že by se reklamní činnosti jakkoliv věnovala. Předmět podnikání [právnická osoba] je v oblasti [anonymizováno] či [anonymizováno], nikoliv reklamní činnost. Žalovaný nepředložil kupní smlouvu ze dne [datum] ani v jiných řízeních vedených ve stejné věci u ostatních obvodních soudů. Proto se žalobce domnívá, že pokud kupní smlouva byla podepsána, byla uzavřena až po zahájení tohoto řízení, v období, kdy se žalovaný dozvěděl o zahájení nadepsaného řízení, resp. dalších řízení o vyklizení u jednotlivých místně příslušných soudů v [anonymizováno] [název soudu].

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že žalovaný se u všech dalších řízení u [anonymizováno] soudů omluvil, že omylem nepřiložil kupní smlouvu ze dne [datum] a zaslal ji až dodatečně. Žalobce se domnívá, že došlo tak k antedatování kupní smlouvy. Považuje tak smlouvu za zdánlivé právní jednání. Žalobce dále poukázal na neurčitost vymezení předmětu kupní smlouvy ze dne [datum], neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Nelze identifikovat movitou věc prostřednictvím jejího aktuálního umístění pro případ jejího přemístění a pro větší počet laviček v dané lokalitě. Každá z laviček má jedinečné identifikační číslo, bylo tedy možné je označit přesně. Navíc z kupní smlouvy nelze ani zjistit, zda se jedná o lavičky, jejichž vyklizení se žalobce domáhá. Rovněž dle žalobce neplatí, že žaloba na vydání věci musí být pouze proti vlastníků movité věci, Ústavní soud uvedl, že vlastník pozemku se může domáhat ochrany svého vlastnického práva k pozemku žalobou na vyklizení proti vlastníku movitých věcí; stejně tak se může domáhat vyklizení proti tomu, kdo jeho pozemek bez právního důvodu užívá (viz Nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3698/15). Žalobce proto, že žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá, tedy subjektu, kterému lze přičítat vznik a existenci protiprávního stavu, což může, ale nemusí, být vlastník věci. Žaloba může též směřovat proti detentorovi, tak i proti držiteli vlastníkovy věci, který má možnost věc žalobci vydat, protože ji může získat od svého detentora (NS 22 Cdo 536/2000).

5. Soud nařídil jednání ve věci na den [datum]. Zástupce žalovaného se z jednání omluvil, soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

6. Soud měl prokázaný následující skutkový stav:

7. Právní předchůdce žalovaného - [jméno] [příjmení] s žalobcem uzavřeli nájemní smlouvu [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], na základě které právní předchůdce žalovaného a později žalovaný umisťoval na pozemcích ve vlastnictví žalobce lavičky označené logem [webová adresa], zpravidla s betonovými, popř. kovovými patkami a zpravidla [anonymizováno] dřevěným opěradlem na pozemcích žalobkyně (zjištěno z: nesporné tvrzení účastníků, nájemní smlouvu [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], fotodokumentace reklamních laviček žalovaného, Informativní výpis [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [anonymizováno], k.ú. [část obce], [číslo], k.ú. [část obce], [číslo], k.ú. [obec], [číslo], k.ú. [obec], [číslo], k.ú. [část obce], [číslo], k.ú. [část obce], [číslo], k.ú. [obec], [číslo], k.ú. [část obce], [číslo] k.ú [část obce], [číslo] k.ú. [část obce], [číslo] k.ú. [obec], [číslo] k.ú. [část obce], [číslo] k.ú. [obec], [číslo] k.ú. [část obce]).

8. Veškerá práva z nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla postoupena na žalovaného dne [datum]. Dodatkem k nájemní smlouvě uzavřeným [datum] byla změna v osobě nájemce promítnuta do nájemní smlouvy (zjištěno z: smlouva o převzetí práv a povinností ze dne [datum], Dodatek [číslo] ze dne [datum]).

9. Žalovaný tyto lavičky umisťoval na pozemky žalobce nejpozději do konce roku [rok], o čemž jej informoval prostřednictvím tzv. výčetek (zjištěno z: Výčetka o počtu rozmístěných laviček v [anonymizováno] roku [rok], Výčetka o počtu rozmístěných laviček v [anonymizováno] roku [rok], Výčetka o počtu rozmístěných laviček v [anonymizováno] roku [rok], Výčetka o počtu rozmístěných laviček v [anonymizováno] roku [rok], Výčetka o počtu rozmístěných laviček v [anonymizováno] roku [rok], Výčetka o počtu rozmístěných laviček v [anonymizováno] roku [rok]).

10. Žalobce nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] vypověděl, a to výpovědí ze dne [datum] a následně kvůli právní jistotě výpovědí ze dne [datum] (zjištěno z: výpověď ze dne [datum], dodejka výpovědi ze dne [datum], Usnesení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum], výpověď ze dne [datum], Usnesení [anonymizováno] [územní celek] [číslo] ze dne [datum]).

11. Žalovaný vyjádřil nesouhlas s výpovědí a požádal žalobce o potvrzení existence nájemního vztahu. Žalobce dopisem ze dne [datum] vyjádřil nezájem na dalším trvání vztahu s ohledem na neplatnost nájemní smlouvy a učinění první výpovědi a druhé výpovědi z důvodu právní jistoty. Dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k vyklizení veškerých pozemků žalobce, což považoval za předžalobní výzvu. Žalovaná podala žalobu na určení existence nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou, kterou zamítl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolání bylo odmítnuto (zjištěno z: Reakce na výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum], Odpověď na dopis ze dne [datum] ze dne [datum], Výzva k vyklizení pozemků ve vlastnictví [územní celek] ze dne [datum], Rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 12. 2019, č.j. 27 C 156/2019-42).

12. Soud dále provedl k důkazu kupní smlouvu ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným, jako prodávajícím a [právnická osoba] [právnická osoba], jako kupujícím na koupi souboru laviček specifikovaných v příloze [číslo] smlouvy. Žalobce sporoval pravost těchto listin, uváděl, že byly uměle vytvořeny po zahájení soudních řízení napříč [část Prahy] žalovaná mohla namítat nedostatek pasivní věcné legitimace, a to i s ohledem na den uzavření smlouvy před zahájení příslušných řízení. Soud s ohledem na právní názor, soud při posuzování skutkového stavu z těchto smluv nevycházel.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

14. Podle ustanovení § 1042 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen o. z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

15. Soud se nejdříve zabýval pasivní věcnou legitimací žalovaného.

16. Pasivně legitimován je ten, kdo ruší jakýmkoli způsobem pokojný výkon vlastnického práva. Podmínkou je, že rušení či zasahování je neoprávněné, není však ojedinělé či jen náhodné. Zavinění žalovaného a jeho dobrou víru není třeba zkoumat, protože vyplývá z podstaty vlastnictví, že vlastník má právo nerušeně předmět vlastnictví užívat.

17. Při neoprávněném zásahu do vlastnického práva vlastníka je pasivně legitimován subjekt, kterému lze přičítat vznik a existenci protiprávního stavu, což nemusí být vždy vlastník věci, jejímž prostřednictvím k zásahu do vlastnického práva jiné osoby dochází. Současně to ale také může být vlastník movitých věcí, které se na pozemku, jehož vyklizení se žalobce domáhá, nacházejí. Žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá. Z hlediska výkladu toho, kdo do vlastnického práva zasáhl, je obecně třeba vycházet z poznatku, že je jím subjekt, kterému lze přičítat vznik a existenci protiprávního stavu, což může, ale nemusí být vlastník věci, jejímž prostřednictvím k zásahu do vlastnického práva jiné osoby dochází (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2220/2013).

18. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2886/2014 ten, do jehož vlastnického práva někdo jednorázově neoprávněně zasáhl, avšak v rušení již nepokračuje, je oprávněn domáhat se odstranění důsledků tohoto zásahu pouze z titulu náhrady škody. Jde-li o trvající zásah, má vlastník po dobu jeho trvání právo domáhat se negatorní vlastnickou žalobou, aby se rušitel rušení zdržel. V případě trvajícího zásahu do vlastnického práva vzniká mezi vlastníkem a rušitelem relativní právní vztah (jehož obsahem je kupř. povinnost individualizovaného rušitele upustit od konkrétního zásahu do vlastnického práva). Vlastník má po dobu trvajícího zásahu (po kterou rovněž trvá relativní právní vztah vzniklý v důsledku tohoto zásahu mezi vlastníkem a rušitelem) právo domáhat se po rušiteli, aby se tohoto rušení zdržel podle § 1042 o. z., kupř. umístí-li rušitel na pozemek vlastníka svou věc, je vlastník oprávněn domáhat se vyklizení předmětného pozemku. Umístí-li rušitel na pozemek vlastníka věc cizí, může vlastník pozemku žalovat rušitele i vlastníka této věci, neboť vlastník věci nemá právo mít své věci na cizím pozemku, a rušení trvá, dokud nebudou odstraněny.

19. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 8. 2000, sp. zn. 22 Cdo 536/2000 vlastnická žaloba může směřovat jak proti detentorovi, tak i proti držiteli vlastníkovy věci.

20. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4150/2015, vlastník se žalobou podle § 1042 o. z. nemůže domáhat ochrany vlastnického práva proti tomu, kdo do jeho práva zasahuje na základě svého práva, které může být právem věcným, právem obligačním anebo může vyplývat ze zákona. Ochrana vlastníku náleží jen tehdy, pokud je zásah do jeho vlastnického práva protiprávní.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že pasivní legitimace žalovaného je dána. V daném případě se jedná o negatorní žalobu proti trvajícímu zásahu do vlastnického práva žalobce způsobené jednáním žalovaného. Soud vycházel z ustanovení citovaných shora a ze zjištěného skutkového stavu a dospěl k závěru, že na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] umisťoval žalovaný lavičky blíže určené v petitu žaloby na pozemky ve vlastnictví žalobce. Poté, co byla nájemní smlouva soudně určena neplatnou, tyto lavičky neodstranil, resp. žalovaný nijak blíže netvrdil, že by je odstranil. Stal se tak rušitelem vlastnického práva žalobce, a dle výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu se stal pasivně věcně legitimovanou v tomto sporu. Pro úplnost soud dodává, že za předpokladu platné nájemní smlouvy žalobce avizoval žalovanému výpověďmi z této smlouvy, že nadále nehodlá setrvávat v nájemním vztahu. Výpovědi kvůli neplatnosti smlouvy sice byly podány nadbytečně, ovšem pokud by byla smlouva platná, nájemní vztah by byl ukončen uplynutím první výpovědní doby. Přesto i druhá výpověď byla podána oprávněnou osobou, ředitelem [titul]. [jméno] [příjmení]. Usnesení [anonymizována dvě slova] obsahovalo jasný a zřejmý projev vůle týkající se druhé výpovědi.

22. Co se týká odkazu žalovaného na kupní a nájemní smlouvu ze dne [datum], ty soud po právním zhodnocení věci nepovažoval za podstatné pro určení pasivní věcné legitimace žalovaného, neboť bylo nesporné, že lavičky umístil právě žalovaný. Soud se proto nezabýval blíže otázkou, zda jsou lavičky v kupní a nájemní smlouvě určitě vymezeny, či zda se jednalo o zdánlivé právní jednání, které žalovaná učinila až po podání žaloby, aby žalobci ztížila procesní postup.

23. Z výše uvedené judikatury plyne, že jako žalovaného lze ve sporech o negatorních žalobách označit jak vlastníka movité věci, který ruší vlastnické právo žalobce, tak i toho, kdo věc na pozemek žalobce umístil (usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2886/2014). Opačné hodnocení by vedlo k situacím, kdy by se rušitel mohl vyhýbat splnění své povinnosti – ukončit zásah do vlastnického práva žalobce, právě převáděním vlastnického práva k movitým věcem na jiné subjekty. Například u vyklizení bytu by tak mohlo docházet k situacím, že osoba, které by odpadl užívací titul k bytu, a měla povinnost jej vyklidit, tvrdila, že v mezidobí převedla vlastnictví ke všem movitým věcem v bytě a není povinna jakkoli vyklizení zajistit.

24. Žalobci se podařilo prokázat, že dochází k trvajícímu zásahu do jeho vlastnického práva tím, že jsou na pozemcích v jeho vlastnictví umístěny lavičky. O umístění laviček svědčí i tvrzení žalovaného ohledně kupní a nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy lavičkami uvedenými v žalobě měl žalovaný disponovat. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že lavičky jsou na pozemku ve vlastnictví žalobce v souladu s právem.

25. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl o vyklizení nemovitých věcí uvedených ve výroku rozhodnutí.

26. Co se týká lhůty k vyklizení, tam soud zdvojnásobil lhůtu zákonem jinak stanovenou k vyklizení, z důvodu povinnosti vyklízení velkého množství nemovitostí, na kterých jsou umístěny lavičky.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 88 068 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 75 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 000 Kč ve výši 2 268 Kč.

28. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů za vyjádření ze dne [datum], neboť skutečnosti v něm uvedené mohly být uvedeny ve vyjádření ze dne [datum], a soud jej tak nepovažoval za účelně vynaložený náklad.