39 C 18/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 93 370,18 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částkase zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c. uzavřeli dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, se splatností , datum, . Před uzavřením smlouvy byla prošetřena úvěruschopnost žalované. Úvěr byl poskytnut na účet č. , č. účtu, . Žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr neuhradila. Na žalobkyni byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky , částka, .

2. Žalovaná uvedla, že stranu žalující nezná, firmu Ferratum Bank zná, úvěr od ní má, který stále splácí dle svých možností, což jim také oznámila. Po nahlédnutí do rámcové smlouvy o spotřebním úvěru s datem , datum, uvedla, že je možné, že se jedná o smlouvu, kterou uzavřela, nicméně je v ní uveden chybný e-mail.

3. Soud ve věci jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., bez přítomnosti žalobkyně, která svou nepřítomnost při ústním jednání omluvila.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru, Podací lístek, Dodatek A ke smlouvě, Oznámení o postoupení pohledávky, Faktura č. , hodnota, , Dodatek o navýšení úvěrového limitu, Seznam postoupených pohledávek, Smlouva o opakovaném postoupení pohledávek, Standardní podmínky smlouvy o úvěru, potvrzení o provedení úhrady s datem , datum, dle tvrzení žalované na účet Ferratum Bank) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:

5. Výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), na základě níž měl být žalované poskytnut revolvingový úvěr do výše , částka, a to na účet č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla do , datum, . Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, . z účtu žalované č. , č. účtu, jsou prováděny platby na účet FERRATUM NEW s doloženými platbami celkem , částka, v měsících 01, 02/2025, 08, 10, 11,12/2024, z účtu č. , č. účtu, pak dne , datum, částka , částka, .

6. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaná byla při uzavření smlouvy v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy byla povinna dle ust. § 86 odst. 1 uvedeného zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že dostála své povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení zákona. Předloženými listinnými důkazy není prokázáno její tvrzení, že byla řádně zjišťována schopnost žalované poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti uhradit. Vzhledem k tomu, že jednání proběhlo bez účasti žalobkyně, nemohl soud vůči ní postupovat dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. a vyzvat ji k označení důkazů k prokázání jejího žalobního tvrzení, že před uzavřením byla splněna zákonná povinnost zjistit úvěruschopnost žalovaného. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že toto žalobní tvrzení žalobkyně neprokázala.

7. Podle ust. § 87 odst. 1 spotřebitelského zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

8. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne , datum, v čl.8 uvádí, že důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 pak uvádí, že o zvláštní druh úvěrových smluv je však současně, v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru, vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv.

9. Výklad těchto ustanovení pak obsahuje rozsudek soudního dvora ze dne , datum, , C-679/18 jehož výrok zní: Články 28 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, ve vnitrostátní právo, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl.

23. Články 28 a 3 Směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES, a nikoliv podle § 87 zákona č. 250/2016 Sb.

11. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené čl. směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES. Protože žalobkyně neprokázala, zda byla dostatečně zjišťována úvěruschopnost žalovaného při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou. Pokud by šlo ú celkovou výši dluhu, žalovaná prokázala, že vůči Ferratum Bank uhradila nejméně , částka, , což ovšem není žalobkyní zohledněno. Z výše uvedených důvodů byla proto žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a contrario. Žalovaná byla v řízení úspěšný, v řízení jí však žádné náklady nevznikly.