39 C 184/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizený předat žalobkyni byt číslo o velikosti 1+1 s příslušenstvím, nacházející se v anonymizováno podlaží domu na adrese ulice a číslo, který je součástí pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, a který je v prohlášení vlastníka vymezen jako bytová jednotka číslo – byt o velikosti 1+0, nacházející se v anonymizováno nadzemním podlaží, o celkové ploše 35 m2, sestávající se z kuchyně, pokoje, předsíně, koupelny a WC, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 12.4.2021 se žalobkyně domáhala vyklizení shora uvedeného bytu, k němuž vykonává správu nemovitosti. Žalobu odůvodnila tím, že nájem bytu žalovanému, dle dodatku číslo nájemní smlouvy ze dne 25.9.2019, byl ukončen uplynutím sjednané doby dne 29.12.2020. Žalovaný však byt nadále užívá čímž zasahuje do vlastnického práva žalobce. Žalovaný byl k vyklizení vyzván, doporučený dopis si však nevyzvedl. Na bytě navíc vázne dluh přesahující 100 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že dluh vzniklý na nájmu chce splácet a věří, že se se žalobkyní dohodne. Byt opravdu nadále užívá. Doporučené dopisy si nemohl vyzvednout, neboť nemá jmenovku na poštovní schránce, o čemž ví.

3. Soud ve věci provedl důkazy listinami - Výpis z katastru nemovitostí, obec Praha, k.ú. část obce, list vlastnictví, včetně plánku bytu, Nájemní smlouva ze dne 13.6.2007, včetně evidenčního listu a pokynu k uzavření z 6.6.2007, Dodatek číslo z 25.9.2019, Evidenční list z 19.2.2021, Výzva k vyklizení bytu ze dne 7.1.2021 včetně rozpisu dluhu včetně kopie dodejky, Rozpis dluhu ke dni 6.1.2021.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento závěr o skutkovém stavu.

5. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází předmětný byt, jehož nájemcem byl žalovaný (zjištěno z: Výpis z katastru nemovitostí, obec Praha, k.ú. část obce, list vlastnictví, včetně plánku bytu, Nájemní smlouva ze dne 13.6.2007, včetně evidenčního listu a pokynu k uzavření z 6.6.2007, Dodatek č. 2 z 25.9.2019, Evidenční list z 19.2.2021). Dodatek č. 2 k nájemní smlouvě byl uzavřen dne 25.9. 2019, nájemní doba byla sjednána na dobu určitou do 29.12.2020 (zjištěno z: Nájemní smlouva ze dne 13.6.2007, včetně evidenčního listu a pokynu k uzavření z 6.6.2007, Dodatek č. 2 z 25.9.2019). Žalovaný byl vyzván k vyklizení bytu, což však neučinil (zjištěno z výzvy k vyklizení bytu z 7.1.2021, včetně dodejky na jméno žalovaného). Skutečnost, že na bytě vázne dluh má soud za zjištěnu z rozpisu dluhu.

6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

7. Práva a povinnosti účastníků se řídí ustanoveními o skončení nájmu bytu § 2235, § 2237 a § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen jako„ o. z.“)

8. Mezi účastníky je nesporné uzavření dodatku č. 2 nájemní smlouvy dne 25.9. 2019, který byl uzavřen na dobu určitou do 29.12.2020. Není sporu ani o tom, že žalovaný byt nevyklidil, ač vyzván, a byt nadále užívá. Není ani sporu o dluhu za nájem bytu, to však není předmětem sporu.

9. Dle ust. § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

10. Dle ust. § 2292 veta prvá o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí 11. Komentář ASPI k § 2286 o. z.: „ Výpověď je doručena druhé straně okamžikem, kdy se dostane do sféry její dispozice, tj. okamžikem, kdy adresát získá objektivní možnost se s obsahem zásilky seznámit (§ 570 odst. 1). K doručení není tedy nutné, aby si adresát zásilku fyzicky převzal. Postačí, že k tomu měl objektivní možnost - např. zásilka byla vhozena do jeho poštovní schránky.

12. V případě, že adresát nebyl zastižen a zásilka je uložena na ukládací poště, je dnem doručení již tento den, popř. některý z dnů následujících, brání-li vyzvednutí zásilky osobě nějaká objektivní překážka (např. kolize otevírací doby pošty s pracovní dobou, zahraniční dovolená apod.). Nevyzvedne-li si nájemce zásilku a ta se vrátí odesílateli jako nedoručitelná, jde to k tíži adresáta; zásilka je považována za doručenou. Aby závěr o doručení zásilky adresát zvrátil, musel by prokázat, že si zásilku před jejím vrácením z objektivní překážky nemohl vyzvednout (např. vrátil se z dovolené až po jejím vrácení odesílateli).

13. Skutečnost, že zásilka byla dodána do sféry dispozice adresáta (doručena), musí prokázat odesílatel (např. dodejkou, svědeckou výpovědí o vhození zásilky do schránky apod.). Jestliže adresát tvrdí, že doručeno nebylo (např. vykradená schránka), musí toto tvrzení prokázat.

14. Pokud adresát nemá domovní schránku, je možné mu doručit i na jiné místo, kde se vyskytuje (např. místo podnikání, pracoviště apod.). Doručuje-li se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu bydliště a adresát nemá domovní schránku, umístí se výzva k vyzvednutí zásilky na jiném vhodném místě (např. vstupní dveře bytu, domu apod.). Skutečnost, že adresát nemá označenou domovní schránku, jde k jeho tíži.

15. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení důkazů dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že vlastníkem bytu je žalobce, nájem bytu žalovanému skončil uplynutím sjednané doby, přesto žalovaný byt nevyklidil, ač k tomu byl řádně vyzván. Ohledně doručení výzvy k vyklizení lze vycházet z výše uvedeného komentáře, který lze vztáhnout v rámci doručení i na výzvu, když žalovaný si je vědom, že nemá označenu svoji poštovní schránku. Protože žalovaný přes výzvy k vyklizení byt i nadále užívá a to bez právního důvodu, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.