Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

39 C 196/2020

č. j. 39 C 196/2020-114

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-04 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH04:2022:39.C.196.2020.1

Citované zákony (3)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: neplatnost smlouvy + 234 760 Kč

I. Žaloba s návrhem, že odstoupení žalované ze dne [datum] od dodatku smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě-vedení skupiny ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 234 760 Kč, jako nevyplacenou smluvní odměnu za měsíce srpen až prosinec 2019, tedy od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o řízení obchodní skupiny, dne [datum] smlouvu o obchodním zastoupení a dne [datum] uzavřeli dodatek ke smlouvě o obchodním zastoupení dodatek – vedení skupiny. Žalobkyně uvádí, že po celou dobu její práce pro žalovanou nebyla proti ní projevena sebemenší výtka (naopak bývala pravidelně oceňována). Dne [datum] podstoupila žalobkyně v nemocnici vážný zákrok (gynekologické obtíže, porod mrtvého dítěte), v nemocnici byla hospitalizována do [datum]. S operací byly spojeny další zdravotní obtíže. Z důvodů nepřežití dítěte a těžkými zdravotními potížemi trpěla žalobkyně i psychickými problémy (deprese, úzkosti), žalobkyně se musela vyhýbat stresu a byla jí nařízena pracovní neschopnost od [datum] do [datum]. Vycházky žalobkyně byly předepsány v době od 13h – 18h každý den. Hned [datum] oznámila žalobkyně e-mailem svou pracovní neschopnost nadřízenému. <i>„ [jméno] den [jméno], ahoj [jméno], od včerejška jsem hospitalizována, dnes na JIP, nevim jak dlouho tu jeste budu. Nechci to rozebírat po emailu, je to dost citlivé tema. Pisu hlavne proto, ze v ut mam týmovou poradu, na kterou nebudu moci dorazit - [jméno] budete ji ji chtit usporadat i tak nebo presuneme? At tak nebo tak prosim, jestli byste dal info do meho tymu pro jistotu, kdyby neco a ja se nedostala ani k tel. S panem [příjmení] a [příjmení] jsem mela schuzky v ut a ct tento tyden, ti nedorazi. Pan [anonymizováno] je cely pristi tyden na dovolene.“</i> 2. Žalobkyně oznámila svou pracovní neschopnost, a proč nemůže z vážného důvodu, který nezavinila vykonávat činnost dle uzavřených smluv v plném rozsahu. Žalobkyně i v době PN vykonávala svou pracovní činnost po telefonu a e-mailu (její zdravotní stav jí vykonávání schůzek se skupinou neumožňoval), v podstatě home office a žalovaná dle slov žalobkyně prováděnou činnost akceptoval po dobu 2 měsíců, bez výhrad a reklamací. Žalovaná vyjádřila pochopení s tím, že schůzky se skupinou může žalobkyně vykonávat, až bude v pořádku. Toto vyjádření žalobkyně považovala za srozumění s jejím zdravotním stavem, závazný příslib partnera, že s ní počítá a považuje za normální, že se bude moct účastnit schůzek po vyléčení (konec PN určené lékařem). Oznámení o„ home office“ zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum]. <i>„ Dobrý den [jméno], Omlouvám se, že jsem nemohla plně pracovně reagovat ihned na emaily, ale bohužel jsem byla od pátku [anonymizováno] hospitalizována v nemocnici a jsem po poměrně vážné operaci. Nyní jsem v domácím léčení, ale můj stav stále není stabilizován. Za 14 dní mám kontrolu těch hlavních parametrů a ukazatelů, [anonymizováno] nejsem schopná říci, jak dlouho to ještě potrvá. Následujících 14 dní tedy budu v pracovní neschopnosti s tím, že za 14 dní budu vědět více. Pokud mi to můj stav dovolí, budu vyřizovat práci mojí skupiny na dálku. S pozdravem [celé jméno žalobkyně]“</i> 3. Následující den obdržela žalobkyně sms krajského ředitele [jméno] [příjmení]: <i>„ sms: [příjmení] [jméno], potreboval bych se s [anonymizováno] sejit. Pred vice nez tydnem jsi psala, že jsi v nemocnici. Uz jsi v pohode? Jde o to, ze skupina je nerizena, lidi nemaji podporu. Zavolej mi pls behem dne, abychom si domluvili termin. [příjmení] a hezkej den. [jméno]“</i> 4. Žalobkyně uvádí, že se nejedná o pravdivou výtku, neboť žalobkyně se svou skupinou formou telefonů a mailů a dalších způsobů na dálku komunikovala a řídila jí. Den po vyjádření žalobkyně napsal krajský ředitel mail: <i>„ [příjmení] [jméno], děkuji za informaci. Jak jsem Ti psal už v textovce, situace v Tvé skupině není dobrá vzhledem k častým absencím již od doby jejího převzetí. Obchodníkům chybí podpora, Tvoje fyzická přítomnost, skupině chybí nábory, rozvoj. Přeposílání emailů bohužel nestačí. Teď se dej hlavně do kupy a až to bude možné, tak se ozvi. Díky měj hezký den. [jméno]“</i> 5. Žalobkyni tato výtka překvapila, po roční spolupráci byla údajně první. Žalobkyně se podivuje nad tím, že konkrétní výtka byla žalobkyni zaslána v PN (cca 14 dní po hospitalizaci) a žalobkyně již tehdy cítila, že si žalovaná připravuje podmínky pro účelové důvody pro své budoucí odstoupení od dodatku smlouvy.

6. Žalobkyně poslala své skupině mail dne [datum]: <i>„ Dobrý den milé kolegyně a kolegové, omlouvám se těm z vás, kteří jste mi v minulém týdnu posílali pracovní emaily, nemohla jsem na ně plně pracovně reagovat ihned, ač ty neodkladné záležitosti jsem se snažila vyřídit jakmile to bylo trochu možné. Bohužel jsem byla od pátku [anonymizováno] neplánovaně hospitalizována v nemocnici a jsem nyní po poměrně vážné operaci. To byl i důvod, proč jsem nemohla být přítomna na naší společné poradě. Momentálně jsem již v domácí léčbě, ač můj stav není ještě úplně stabilizovaný, za 14 dní budu mít kontrolu základních parametrů, poté teprve budu vědět časově více a nastavit jakékoliv další osobní setkání s každým z vás. Do konce června však osobní setkání nebudou probíhat, tak s tím prosím takto počítejte. Pokud mi to můj zdravotní stav dovolí a zatím dovoluje, budu a jsem na emailu, snažím se vše postupně vyřizovat. Proto cokoliv byste potřebovali řešit, tak jsem k dispozici nejlépe přes email. Pokud budete volat, neslibuji okamžitou reakci, ale určitě zavolám zpět. Díky všem za pochopení a přeji hezký a úspěšný den.Petra“</i> 7. Dne [datum] si krajský ředitel vyžádal informace o PN, potvrzení o PN a žalobkyně tedy předpokládala, že je to z důvodu prokázání překážky v plném výkonu spolupráce. Po zjištění aktuálního zdravotního stavu po kontrole informovala žalobkyně dne [datum] žalovaného: <i>„ Dobrý den, Tímto bych chtěla oznámit, že ode dneška [datum] zůstávám v plné pracovní neschopnosti. Po několika návštěvách pohotovosti v minulém týdnu, poslední návštěvě v pátek [číslo] a po dnešní návštěvě svého ošetřujícího lékaře, jsme spolu s lékaři znovu konzultovali můj zdravotní stav, který se stal opět značně nestabilní a jediné východisko je absolutní klid. V plné pracovní neschopnosti znamená, že nebudu k dispozici svému týmu ani na telefonu ani na emailu do té doby než se můj zdravotní stav opět nezastabilizuje. Termín nejsem schopná momentálně určit. Tímto tedy žádám o nějakou kontaktní osobu, na koho se mohou lidi z mého týmu obracet v případě jakýkoliv dotazů nebo při řešení konkrétních problémů. Děkuji za pochopení a přeji hezký den. [celé jméno žalobkyně]“</i> 8. Žalovaná se vyjádřila následovně: „ [příjmení] [jméno], jak jiz jsi byla pred casem informovana, Tvoji lide se mohou, a uz to i delaji, provizorne obracet na asistenta reditele superagenturý [jméno] [příjmení]. Pripadnou pisemnou korespondenci Ti budeme zasilat na adresu uvedenou v Tve smluvni dokumentaci. V pripade, ze si prejes zvolit jinou dorucovaci adresu, tak nam ji zasli na moji emailovou adresu. Dekuji a preji Ti brzke uzdraveni. [jméno]“ 9. Další komunikaci ze strany žalované byl e-mail asistentky dne [datum]: <i>„ Dobrý den, paní [jméno], protože se Vás nemohu dovolat, dovoluji si, pozvat Vás touto cestou na schůzku s panem ředitelem. Termín schůzky, středa [datum] v [anonymizováno] hod., kancelář pana ředitele. Pokud by Vám termín nevyhovoval, mohu Vám nabídnou ještě termín pro osobní setkání, čtvrtek [datum] opět na 10 hodinu. Případně mi prosím zavolejte a domluvily bychom jiný, náhradní termín, protože tato schůzka je důležitá a je v zájmu všech,aby se uskutečnila. Předem děkuji za Vaší odpověď. Přeji příjemný zbytek dne. S pozdravem, [jméno] [příjmení], [anonymizováno]“</i> 10. Žalobkyně reagovala tak, že dle stanovených vycházek (13-18h) se nemůže schůzky zúčastnit, a že za 14 dnů má kontrolu u lékaře a bude mít více info o jejím zdravotním stavu. Žalobkyně očekávala dojednání jiného termínu schůzky.

11. Žalobkyně následně obdržela poštou odstoupení od dodatku smlouvy o obchodním zastoupení – vedení skupiny ze dne [datum]. Důvodem bylo dle odůvodnění dlouhodobé a opakované neplnění povinností ze strany žalobkyně. Žalobkyně dodává, že dlouhodobé a opakované neplnění povinností jako důvod pro odstoupení musí být zaviněné, musí být důvodné a prokazatelné. K porušení předpisů i smyslu ustanovení o odstoupení už dle žalobkyně došlo při podání odstoupení, které je neúplné a nekonkrétní, když v něm nejsou popsány konkrétní porušení ani jejich četnost a žalovaná vůbec neuvádí, že o důvodech částečného neplnění povinností z důvodu vážné operace, hospitalizace a PN, věděl. Žalobkyně dále dodává, že v odůvodnění je pominuta skutečnost, že částečné neplnění povinností bylo způsobeno vážným zdravotním stavem žalobkyně spojeného se ztrátou dítěte, hospitalizací v nemocnici s následnou PN. Nemožnost kompletního plnění pracovních povinností (zejména schůzek) tak nemohla žalobkyně realizovat z důvodu zásahu vyšší moci a nijak se na tomto stavu zaviněně nepodílela. Naopak žalobkyně dodává, že projevila snahu a většinu svých pracovních povinností realizovala v PN a nutnosti pobývat doma. Žalovaná měla nesporný důkaz o zdravotním stavu žalobkyně.

12. Žalobkyně si je vědoma toho, že zákon připouští odstoupení od smlouvy z důvodu podstatného porušení povinností druhé smluvní strany. V tomto případě se ale dle žalobkyně o podstatné porušení nejednalo, protože nebyla pouze přechodnou dobu způsobilá účastnit se porad skupiny jednou týdně na pracovišti žalovaného. I pokud by však bylo porušení posuzováno jako podstatné, žalobkyně tuto skutečnost nemohla nijak ovlivnit. Nemoc žalobkyně způsobená vážnou operací tak byla důvodem pro jednostranné odstoupení, přičemž odstoupení jako takové je nejzávažnějším zásahem do práva druhé strany (účinek ex tunc, vrácení plnění) a je zřejmé, že se jednalo o zásah neúměrný situaci žalobkyně (o které žalovaného informovala a prokázala ji). Žalobkyně se dále podivuje, že žalovaná zvolila možnost odstoupení od smlouvy a nepřistoupila k méně razantnímu kroku – výpovědi od smlouvy. Postup žalované žalobkyně považuje za zavrženíhodný a bezohledný, když žalovaná věděla o problémech žalobkyně, včetně psychické újmy a zisk a výhody pro obchod nadřadila nad zdraví člověka, který pro žalovanou dlouho a dobře pracoval. Žalobkyně dopisem právního zástupce ze dne [datum] neuznala v plném rozsahu odstoupení a považovala ho za neplatné. Na tento dopis odpověděla žalovaná velice nekonkrétně a obecně dne [datum]. Žalovaná zopakovala, že odstoupila pouze od dodatku a ne od smlouvy samotné, jinak se nevyjádřila. Na základě tohoto vyjádření zaslala žalované prostřednictvím právního zástupce, v němž opakuje neuznání odstoupení a vyzývá žalovanou k úhradě smluvní odměny a umožnění pokračování v činnosti, kterou jí svým odstoupením žalovaná znemožnila vykonávat. Na to dostala žalobkyně vyjádření ze strany žalované: <i>„ Vážená paní [celé jméno žalobkyně],</i> <i>v reakci na Váš níže uvedený email adresovaný obchodnímu řediteli [právnická osoba] [jméno] [příjmení] jsem nechal celou situaci prověřit. Hned v úvodu je třeba uvést, že z informací které jsem obdržel se situace jeví poněkud jinak, než popisujete. Dnes již nejsem schopen ověřit co bylo nebo nebylo předmětem Vašich dohod při nástupu. Každopádně jste nastoupila na pozici pojišťovacího zprostředkovatele s tím, že Vás Krajský ředitel následně ustavil do funkce manažera skupiny. Jako manažer máte obchodní skupinu a její členy vést a kontrolovat, aby jejich zprostředkovatelská činnost byla vůči klientům vykonávána s odbornou péčí a v jejich nejlepším zájmu. Činnost manažera skupiny je tedy esenciální, dlouhodobě nezastupitelná a nutná pro řádný chod dané části distribuční sítě (obchodní skupiny). Manažer skupiny vykonává v zásadě dvě činnosti, sám je aktivním obchodníkem s vysokou odbornou úrovní, který vykonává zprostředkovatelskou činnost, a jako takový má uzavřenou standardní Smlouvu o obchodním zastoupení a o pomoci při správě (SOZ) a dále je odborným garantem a koordinátorem skupiny zodpovědným za její efektivní fungování, což upravuje Dodatek o řízení skupiny (Manažerský dodatek). Dle mých informací od Vás počátkem června 2019 obdržel krajský ředitel informaci o Vaší zdravotní indispozici. Během následné komunikace jste uvedla, že jste v plné pracovní neschopnosti. V e-mailu ze dne [datum] jste popis důsledků svého zdravotního stavu zpřesnila prohlášením, že nebudete k dispozici svému týmu ani na telefonu a ani na e-mailu, a to do té doby, než se Váš zdravotní stav nezastabilizuje. Dále jste uvedla, že termín zotavení nejste schopna určit. Konkrétní informace jste ovšem v kontextu těchto informací neuvedla. S ohledem na skutečnost, že není dost dobře možné nechat obchodní skupinu bez vedení, byla skupina dočasně řízena jiným manažerem daného kraje a i přesto Vám krajský ředitel ponechal plnou odměnu za dané dva měsíce ([anonymizováno] a [anonymizováno]). O to překvapivější pak bylo zjitění, že vám zdravotní stav sice nedovoloval ani telefonovat, na druhou stranu jste byla schopna výletů na řece, jak dokazují fotografie, které jsem měl možnost vidět. To narušilo nejen důvěru Vašeho krajského ředitele v opodstatněnost Vaší nepřítomnosti, ale i opodstatněnost dalšího čekání na Váš návrat k obchodní činnosti, který jste zjevně neměla moc v úmyslu. I přesto se Vás koncem července 2019 pokusil několikrát kontaktovat jak Váš krajský ředitel, tak ředitel superagentury, pan [příjmení], nicméně bez úspěchu. V důsledku absence jakékoliv reakce z Vaší strany a sníženou důvěru v naléhavost Vašeho zdravotního stavu se tedy krajský ředitel rozhodl odstoupit od Manažerského dodatku, a to zejména proto, že plnění povinností stanovených Manažerským dodatkem není z Vaší strany dlouhodobě plněno a není zde předpoklad brzkého řešení. Ke schůzce za účelem projednání celé situace, naplánované na [datum] jste se rovněž nedostavila.</i> <i>Pakliže nejste žádným způsobem k dispozici svému týmu dva měsíce s tím, že tento stav pravděpodobně bude trvat i nadále, je nutné obchodní skupinu předat jiné osobě, která bude funkci odborného garanta a koordinátora skupiny skutečně a řádně vykonávat. Ohledně odměny (tzv.„ superprovize“) je pak třeba poukázat, že tato náleží manažeru skupiny pouze v případě, že řádně vykonává povinnosti stanovené v Manažerském dodatku, což se ve vašem případě od června 2019 neděje. Je tedy možné konstatovat, že postup krajského ředitele byl opodstatněný a nevidím důvod shledat jej jinak. Krajský ředitel je odpovědný za zajištění kontinuity vedení obchodních skupin ve svém kraji a ukončení Manažerského dodatku poté, co jste dva měsíce nevykonávala obchodní činnost ani nijak konstruktivně nekomunikovala se jeví jako správný krok i v kontextu toho, že Vám zůstala zachována [příjmení] primární smlouva o obchodním zastoupení. Pokud chcete spolupráci s [anonymizováno] ukončit, je to samozřejmě možné, pokud máte zájem pokračovat v obchodní činnosti, je [anonymizováno] připravena s Vámi spolupracovat jako s obchodníkem, kde není vyžadováno takové nasazení a intenzita zapojení jako při manažerské činnosti. Prosím tedy o informaci, jak chcete pokračovat, aby to mohl Váš krajský ředitel zohlednit při plánování kapacit na nadcházející období. Nad rámec shora uvedeného doufám, že [příjmení] zdravotní obtíže již pominuly a daří se Vám dobře. S pozdravem, [jméno] [příjmení]“</i> 13. V odůvodnění, že k odstoupení bylo přistoupeno po obdržení fotky od vody, zapomněla žalovaná vzít v potaz, že žalobkyně měla denní vycházky a navíc, že její zdravotní problémy nebyly jen tělesného charakteru ale také psychické újmy ze ztráty dítěte. Žalovaná dle názoru žalobkyně z jedné fotografie účelově a nesmyslně usoudila, že si žalobkyně zdravotní problémy nejspíše vymyslela nebo jí jsou vycházky nařizovány bezdůvodně.

14. Žalobkyně se také vymezuje vůči postupu, že žalovaná odstoupila pouze od dodatku ke smlouvě a ponechala v platnosti smlouvu, ke které byl dodatek uzavřen. Smyslem dodatku je dle žalobkyně změna původní smlouvy. Dodatkem pak nevzniká samostatný smluvní vztah, který je oddělitelný od původní smlouvy. Dodatek je tak platný a účinný pouze s původní smlouvou. Dle názoru žalobkyně nelze odstoupit od tak rozsáhlého a významného dodatku, který mění podstatným způsobem podmínky a ustanovení původní smlouvy. Pokud by bylo dostoupení platné, žalovaná by žalobkyni nutila, aby se řídila něčím, co pro ni není přijatelné, jednalo by se o svévoli jednoho ze smluvních partnerů. Pokud tedy žalovaná odstoupila pouze od dodatku, bylo jeho odstoupení v rozporu se zákonem i právními principy. Smlouva tak byla dle názoru žalobkyně platná a účinná, včetně všech dodatků a to do konce měsíce září, kdy žalobce podal výpověď z uzavřených smluv. Žalobkyně tedy tvrdí, že odstoupení je neplatné pro nedostatek důvodů k odstoupení a i pro nedostatek formy. Z uvedených důvodů žalobkyně považuje všechny uzavřené smlouvy za platné a účinné až do [datum], kdy skončil smluvní vztah mezi stranami a žalobkyně tedy měla nárok na plnění ze strany žalované. Žalobkyně nemohla v mezidobí plnit a vést skupinu pouze z důvodu, že jí to žalovaná protiprávně neumožnila původně uznaným a trpěným distančním způsobem. Dlužná částka nevyplacené odměny žalobkyně určila dle měsíčního průměru za poslední rok, který činil 46 952 Kč měsíčně. Celkem tedy částky od srpna do prosince 2019 činí 234 760 Kč.

15. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhuje zamítnutí žaloby. Na úvod žalovaná sdělila, že došlo k fúzi, z obchodního rejstříku se vymazává obchodní firma [právnická osoba] a zapisuje se [právnická osoba] Žalovaná uvedla, že smluvní vztah mezi stranami vznikl na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] a smlouvy o řízení skupiny ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum]. Žalobkyně jako smluvní partner vykonávala pro žalovanou jako pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovatelskou činnost a to na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum]. V průběhu trvání smlouvy ustanovil příslušný krajský ředitel žalobkyni do funkce manažera skupiny. Jako manažer měla žalobkyně obchodní skupinu vést, kontrolovat členy, aby jejich zprostředkovatelská činnost byla vykonávána s odbornou péčí a v jejich zájmu. Tato povinnost vyplývá z článku II a III smlouvy. Činnost manažera skupiny je specifickou a náročnou funkcí, z podstaty této funkce se jedná o funkci dlouhodobě nezastupitelnou a pro řádný chod obchodní skupiny je nutné přímé vykonávání této funkce. Manažer skupiny pak dle smlouvy a vnitřních směrnic vykonává dvě činnosti – 1. sám je aktivním zprostředkovatelem a jako takový má uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení a 2. Jako manažer je odborným garantem a koordinátorem skupiny žalované, je zodpovědný především za její efektivní fungování, což upravuje smlouva o řízení obchodní skupiny. Žalovaná činí nesporným, že žalobkyně počátkem června 2019 kontaktovala příslušného krajského ředitele a informovala ho o své zdravotní indispozici. Během následné komunikaci žalobkyně uvedla, že je v plné PN. Dne [datum] žalobkyně žalovaného informovala, že nebude k dispozici ani na telefonu a e-mailu a to do té doby, než se její zdravotní stav nestabilizuje, přičemž uvedla, že není schopna termín svého zotavení určit. S ohledem na výše uvedené povinnosti manažera je dle žalované zcela zřejmé, že není možné, nechat obchodní skupinu žalované po dobu nepřítomnosti žalobkyně bez řádného vedení, což žalovaná řešila řízením skupiny jiným dočasným manažerem. Žalovaná zdůrazňuje, že přestože skupinu vedl jiný manažer, ponechal žalovaná nárok na plnou odměnu za dané dva měsíce (červen a červenec). Žalovaná byla pak překvapena po zjištění, že zdravotní stav žalobkyně jí nedovoloval ani telefonovat na druhou stranu žalobkyně byla schopná sportovní rekreační činnosti. Tímto způsobem zásadním způsobem žalobkyně narušila důvěru žalované ohledně jejího tvrzení o její nemožnosti vykonávat smluvně sjednanou činnost, ale i důvěru příslušného krajského ředitele a opodstatněnost dalšího vyčkávání na návrat žalobkyně k manažerské i obchodní činnosti.

16. Žalovaná se pokusila žalobkyni kontaktovat ohledně další spolupráce a to jak příslušný krajský ředitel, tak ředitel tzv. superagentury pan [příjmení], nicméně bez úspěchu. V důsledku absence ústní či písemné reakce ze strany žalobkyně a rovněž kvůli snížené důvěře ohledně naléhavosti zdravotního stavu, se žalovaná rozhodla odstoupit od manažerského dodatku, a to zejména proto, že plnění stanovené dodatkem nebylo ze strany žalobkyně dlouhodobě plněno a není zde předpoklad brzkého relevantního řešení ze strany žalobkyně. Žalovaná dodává, že se ohledně řešení situace pozvala žalobkyni na schůzku na den [datum], na kterou se žalobkyně nedostavila a svou nepřítomnost neomluvila. V odstoupení žalovaná akcentovala porušení povinnosti žalobkyně v čl. I odst. 1, 2, podle kterých je manažer povinen osobně plnit své povinnosti při budování, rozvíjení skupiny a kontrolování její činnosti a kvality. Dle názoru žalované na to měla právo, jelikož zmíněné žalobkyně dlouhodobě a opakovaně neplnila. Žalovaná uvádí, že uvedené jednání nemělo bezezbytku původ pouze ve zdravotní indispozici žalobkyně, kdy žalobkyně nebyla svému týmu k dispozici po dobu dvou měsíců a její nepřítomnost přetrvávala i potom, bez jakékoliv součinnosti žalobkyně bylo nutné tuto situaci řešit. Řešení spočívalo v předání obchodní skupiny jiné osobě, která funkci manažera bude skutečně a řádně vykonávat. Ohledně požadované odměny žalovaná konstatuje, že zprostředkovatelé jsou odměňováni několika způsoby a zaleží především na tom, jakou mají uzavřenou smlouvu. V případě smlouvy o obchodním zastoupení jde o tzv. provize – na úplatu má pojišťovací zprostředkovatel právo, pokud řádně vykonává svou činnost, která mu byla uložena. V rámci obchodního vztahu má zprostředkovatel nárok na různé typy provizí. Superprovize náleží v obchodní struktuře žalované nadřízenému zprostředkovateli za vedení lidí ve své vlastní struktuře. Je vypočítána na základě pozice nadřízeného jako procento z provizí zprostředkovatelů v jeho struktuře. Podle vnitřních předpisů žalované pak superprovize náleží manažerovi pouze, pokud řádně vykonává povinnosti v manažerském dodatku, což se v případě žalobkyně od června nedělo. Žalovaná však ponechala žalobkyni plnou odměnu za červen a červenec. Další plnění ve výši žalované částky není dle žalované po právu. Žalovaná dodává, že nadále chtěla s žalobkyní spolupracovat, proto byl vypovězen jen dodatek, a ne celá smlouva o obchodním zastoupení. V tomto smyslu byla žalobkyně žalovanou kontaktována e-mailem ze dne [datum] a vyzvána, zda chce nadále se žalovanou spolupracovat. Co se týče naznačovaného postupu žalované (tj. Proč nevypověděla smlouvu ale odstoupila od ní), žalovaná uvedla, že mezníkem pro ní bylo sdělení žalobkyně ze dne [datum], ze které vyplynulo, že od [datum] bude žalobkyně v plné PN, nebude na telefonu ani mailu a není schopná žalované sdělit, dokdy nebude k dispozici.

17. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že žalovaná nikdy nezaslala žádnou urgenci nebo napomenutí či vyjádření nespokojenosti s její prací. Nic takového se však dle žalobkyně nikdy nestalo a tvrzení žalované o„ pracovní neschopnosti“ žalobkyně jsou tedy uzpůsobené danému problému s cílem zbavit se žalobkyně, která se dostala do těžké životní situace a logicky nemohla v dané chvíli skupinu vést. To ale dle tvrzení žalobkyně nemohlo takto velkou a významnou společnost bránit v tom, aby po dobu PN neschopnosti žalobkyně zajistila nějakého zástupce a chod dané skupiny do doby, než se žalobkyně vrátí. S tím souvisí i tvrzení žalované o„ nezastupitelnosti“ pozice, když žalovaná v jednom odstavci tvrdí, že jde o nezastupitelnou pozici, a v druhém mluví o možném zastoupení a prokazatelně byl po odstoupení určen nový vedoucí skupiny, který de facto žalobkyni zastoupil. Tvrzení žalované o nezastupitelnosti tedy žalobkyně považuje za úmyslná s cílem zbavení se žalobkyně a její nahrazení někým jiným. Žalobkyně dodává, že celou dobu v rámci možností vykonávala home office a o jejím zastoupení se dozvěděla těsně před odstoupením od smlouvy. Žalobkyně kritizuje a napadá porušování smluv a uvádí, že smluvní vztah a základ spolupráce nic nemění na tom, že ukončení smluv nesmí být stejně jako např. u zaměstnaneckých smluv svévolné a protiprávní. Fakt, že se nejedná o pracovní poměr nedává právo ukončit smluvní vztah kdykoliv se to žalované hodí. Odstoupení od smlouvy je natolik vážný zásah, že pro něj strana musí mít vážné a prokazatelné důvody. Ukončení vztahu touto formou není standartním ukončením spolupráce, tedy výpovědí s výpovědní lhůtou, ale jedná se o jednostranné ukončení způsobené hrubým porušením povinností druhé strany. Hrubé porušení v tomto případě nebylo naplněno, žalobkyně se dostala do těžké životní situace, žalovaného o všech důvodech a souvislostech informovala žalovaného, který se tak mohl na přechodnou dobu řádně připravit. Žalovaná jako silnější smluvní strana z pozice síly využila formu odstoupení od dodatku a nikoliv výpověď v úmyslu vyhnout se výpovědní době, po kterou by musela žalobkyni hradit odměny. Argument žalované, že žalobkyni uhradila odměny za červen a červenec není dle žalobkyně relevantní a neodůvodňuje odstoupení žalované. Žalovaná byla informována o zdravotním stavu i PN žalobkyně, žalobkyně jasně prokázala, že žádným způsobem neporušila své povinnosti a defacto jí může být jedno, že tak velká společnost nedokáže zajistit plnohodnotné zastoupení člověka, co se dostal do závažné životní situace. Kdyby se žalobkyně nedostala do této situace, mohla bez problémů plnit bez omezení své úkoly a plnit povinnosti. Co se týče tvrzených sportovních aktivit, žalobkyně dodává, že měla ve své situaci pochopitelné a odůvodnitelné nařízené vycházky, nejednalo se tedy o rozmar žalobkyně ale o lékařem nařízenou formu léčby. Fakt, že se žalobkyně vyfotila u vody a snažila se tímto překonat duševní onemocnění a deprese i proto, aby mohla co nejdříve do práce, není důvodem k očerňování, podsouvání jakýchsi sportovních či volnočasových aktivit. Žalobkyně uvádí, že se dle jejího názoru jedná o zneužití informace, která se žalované hodila, aby mohla spolupráci tímto hrubým způsobem ukončit. Přístup a argumentace žalované je v této souvislosti zcela nevhodná a způsobuje žalobkyni opětovný návrat traumatizujících pocitů. O účelovosti postupu svědčí i tvrzení, že ještě [datum] se měla uskutečnit nějaká schůzka, když dne [datum] byla spolupráce ukončena odstoupením od dodatku smlouvy. Tvrzení žalované, že žalobkyně ve věci nejednala, jsou nepravdivé, což dokazuje mailová komunikace, přičemž se uskutečnilo i mnoho telefonických hovorů. Nekomunikaci začala žalovaná vyčítat žalobkyni až v době, kdy se domáhala neplatnosti odstoupení od smlouvy. Pokud žalovaná strana tvrdí, že se pan [příjmení] snažil žalobkyni opakovaně kontaktovat, ať tato tvrzení dokáže a vysvětlí, proč nekontaktoval žalobkyni mailovou (či jinou písemnou cestou), kde je reakce/nereakce průkazná. Naopak to dle tvrzení žalobkyně byla právě žalovaná, která nereagovala na urgence a žádosti žalobkyně a snahu o jednání či dosažení nějaké dohody. Co se týče provizí – žalobkyni je jedno, jak se která provize počítá a jakou má formu v rámci struktury žalované. Podstatné dle žalobkyně je, že do nastoupení do PN žalobkyně dosahovala dokumentovatelných výsledků a z důvodu neoprávněného odstoupení jí nebyla následně umožněna další činnost. Důvodem nevykázání výsledků je tedy neoprávněné odstoupení když žalobkyně nemohla vykonávat dále dohodnutou činnost, nikoliv nečinnost nebo snížení efektivity žalobkyně. Pokud by tedy nedošlo k odstoupení od smlouvy, mohla žalobkyně např. v půlce srpna či září nastoupit na své místo a pokračovat ve své činnosti. Uzavřenou smlouvu i její dodatek plnila žalobkyně s výjimkou PN a jinou formu spolupráce nezamýšlela. Navíc už od počátku bylo hlavním smyslem spolupráce vedení skupiny a nikoliv zprostředkovatelská činnost.

18. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému zjištění.

19. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o řízení obchodní skupiny, dne [datum] smlouvu o obchodním zastoupení a pomoci při správě a dne [datum] dodatek ke smlouvě o obchodním zastoupení a o pomoci při správě – vedení skupiny, na jejichž základě vykonávala žalobkyně jako pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovatelskou činnost (zjištěno z: smlouva o řízení obchodní skupiny ze dne [datum], smlouva o obchodním zastoupení a pomoci při správě z [datum], dodatek ke smlouvě o obchodním zastoupení ze dne [datum]).

20. Strany učinily nesporným, že žalobkyně počátkem června 2019 kontaktovala příslušného krajského ředitele a informovala ho o své zdravotní indispozici (zjištěno z: nesporná tvrzení účastníků, E-mailová komunikace ze dne [datum]).

21. Žalovaná odstoupila dopisem ze dne [datum] od dodatku smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě – vedení skupiny č. [anonymizováno], žalobkyně odstoupení od dodatku neuznala a považuje ho za neplatné (zjištěno z: dopis žalované ze dne [datum], dopis právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], dopis žalované ze dne [datum]).

22. Z řízení navržených a provedených důkazů soud dál nehodnotil operační protokol ze dne [datum] a lékařské zprávy popisující zdravotní problémy žalobkyně, neboť zdravotní stav žalobkyně nebyl v řízení označen za sporný, soud tedy vyšel z tvrzení žalobkyně o špatném zdravotním stavu jako z tvrzení nesporného. Soud dále nehodnotil interní normu žalované týkající se odměňování manažerů žalované, dopis ze dne [datum] a usnesení Městského osudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [anonymizováno] [jednací číslo MSP], neboť tyto důkazy neměly vliv na rozhodnutí soudu ve věci.

23. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

24. Žalovaná platně odstoupila od dodatku smlouvy o obchodním zastoupení a o pomoci při správě – vedení skupiny č. [anonymizováno] (dále jen dodatek), žalobkyně nevzniklo právo na zaplacení nevyplacené odměny žalobkyně, kterou žalobkyně určila dle měsíčního průměru za poslední rok, který činil [částka] měsíčně. Celkem tedy částky od srpna do prosince 2019 ve výši 234 760 Kč.

25. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

26. Dle § 2483 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

27. Dle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

28. Hlavním účelem uzavřeného dodatku bylo vedení obchodní skupiny.

29. V případech podstatného porušení ve smyslu § 2002 musí jít tedy o tak závažné případy porušení v kontextu daného závazkového vztahu, kdy straně porušující smlouvu by muselo být již při uzavírání smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek by smluvní partner o smlouvu neměl vůbec zájem, pokud by takové porušení očekával. Vzhledem k obvyklému očekávání (v závislosti na povaze smluvních stran a na okolnostech daného případu) jde o taková porušení smluvních podmínek, která svou závažností implikují téměř jistou hypotetickou reakci spočívající v odmítnutí vstupu do smluvního vztahu vůbec. Obsahově se bude zejména jednat o případy nenaplnění hlavního účelu závazku, vzhledem k funkci a hospodářskému smyslu objednaného plnění, s naprostou nemožností jeho řádného užívání, nedodržení hlavních vymíněných parametrů apod. Naopak právní význam zásadně nemá, z jaké příčiny k porušení došlo. Může jít případně i o porušení způsobené vyšší mocí, pod což lze podřídit i náhlé zdravotní komplikace žalobkyně. Objektivní povaha příčin bude mít zpravidla vliv na případnou náhradu škody či další následky, na samotnou kvalifikaci porušení však nikoliv. Soud si je vědom vážností situace, která žalobkyni postihla, nicméně vztah mezi žalobkyní a žalovanou nebyl vztahem pracovněprávním, nýbrž závazkovým, žalobkyni tedy není v tomto ohledu nikterak chráněna zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve věcech týkajících se složitých životních situací (nemocenské apod.).

30. K námitce žalobkyně, že nelze odstoupit pouze od dodatku ke smlouvě soud uvádí, že ustanovení § 1727 o. z. je dispozitivní a je možné si mezi stranami ujednat, že odstoupit lze jen od dodatku od smlouvy, jak ostatně strany učinily v čl. XI odst. 3 dodatku ke smlouvě.

31. Co se týče námitky žalobkyně, že v odstoupení od dodatku ke smlouvě není uveden důvod odstoupení a odstoupení je tedy neplatné, soud uvádí, že důvod odstoupení není obligatorní náležitostí odstoupení, i když samozřejmě uvedení důvodu je žádoucí. Soud proto posoudil námitky žalobkyně jako nedůvodné.

32. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dlouhodobě nevykonávala vedení skupiny, soud dospěl k závěru, že se jednalo o podstatné porušení dodatku ke smlouvě o vedení obchodní skupiny, neboť žalovaná by v případě, ve které by věděla, že žalobkyně nebude dlouhodobě vykonávat činnost dle dodatku ke smlouvě i když z důvodu vyšší moci, tento dodatek neuzavřela. Odstoupení tak bylo platné a účinné dnem doručení žalobkyni, a žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení provize dle tohoto dodatku.

33. Soud s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II., a oba nároky žalobkyně zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.