Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

39 C 206/2021

č. j. 39 C 206/2021-72

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 20 CO 233/2022-126

Rozhodnuto 2022-03-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH04:2022:39.C.206.2021.1

  1. OS Praha 4 39 C 206/2021-72
  2. MS Praha 20 CO 233/2022-126
Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 1 015 133,55 Kč s úrokem 8,25 % p. a. z částky 66 047 013,70 Kč od dne podání žaloby do zaplacení. Soud uznal, že dlužník, který plnil nejprve jistinu, vystavil svému dluhu „sankci“ podle § 1932 odst. 2 o. z., jejímž důsledkem je úročení nákladů i úroků z prodlení. Úroky z úroků byly podle § 1806 věty druhé o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanoveny na sazbě 8,25 % p. a. od dne následujícího po podání žaloby. Soud přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 149 366,80 Kč.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované 2. právnická osoba, IČO sídlem adresa žalované 3. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 1 015 133,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 1 015 133,55 Kč spolu s úrokem ve výši 8,25 % p.a. z částky 66 047 013,70 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 149 366,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Společnost právnická osoba, coby dlužník, vystavila dne datum směnku na částku ve výši 75 000 000 Kč, následovalo směnečné řízení u název soudu, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto, že právnická osoba je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 75 000 000 Kč. Žalobce následně zjistil, že právnická osoba je vytunelovaná a veškerý majetek byl převeden na 1. Žalovaného. Žalobce uvedl, že žalovaný 1, 2 i 3 jsou ovládány stejnými osobami, zejména pak 3. Žalovaným. Dohodou ze dne datum byla uzavřena smlouva o převodu směnečné pohledávky a indosaci směnky, kterou žalobce převedl na 1. Žalovaného s tím, že se 1. Žalovaný zavázal uhradit 75 000 000 Kč ve splátkách.

1. Žalovaný uhradil částku ve výši 11 000 000 Kč s tím, že částka ve výši 10 000 000 Kč byla uhrazena datum a poslední platba ve výši 1 000 000 Kč dne datum. Žalobce zahájil řízení u Městského soudu v Praze, ve kterém se domáhal zaplacení 64 000 000 Kč. Dne datum nabyl rozsudek ukládající 1. žalovanému povinnost k úhradě 64 000 000 Kč právní moci.

2. Dne datum došlo k úhradě jistiny ve výši 64 000 000 Kč na účet žalobce. Ke dni datum činila výše úroku z prodlení částku 66 047 013,70 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužník určil, že plní nejdříve na jistinu dluhu (na kterou by však při použití § 1932 odst. 1 o. z. bylo plněno až naposled, tj. způsobem výhodnějším pro žalobce), vznikl žalobci, dle jeho názoru dle § 1932 odst. 2 o. z., nárok na úhradu určitého druhu„ sankce“, tj. úročení nákladů i úroků, které do té doby dospěly. Žalobce má dále za to, že nejspravedlivějším a nejlogičtějším výkladem je, že se tyto neuhrazené dospělé úroky úročí zákonnou výší úroku z prodlení platného ke dni vzniku předmětné„ sankce“.

3. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že nárok neuznávají, jde dle jejich názoru o šikanózní výkon práva ze strany žalobce, když ten požaduje úhradu úroků z prodlení z úroku z prodlení. Žalobcem tvrzený nárok má dle žalovaných představovat vyčíslený úrok z prodlení ve výši 5,5 % vypočtený z částky 66 047 013,70 Kč za období od datum do datum. Dále žalovaní uvedli, že v případě, kdy dlužník plní na jistinu podle ust. § 1932 odst. 2 o. z. se dále úročí náklady řízení a úroky. Žalovaní dále uvedli, že zastavení úroků z prodlení je vázáno na splnění vymáhané povinnosti, jakmile žalovaní svoji povinnost splní, není důvod je dále za nesplnění této původní povinnosti sankcionovat. U úroku z prodlení jde o sankci odpovídající náhradě ceny peněz (tj. nemožnosti věřitele jimi ke dni splatnosti disponovat), a prodlení zaniká dnem, kdy je vymáhaný dluh zcela splněn.

4. Žalobce se vyjádřil tak, že odmítá překonaný názor žalovaných, když i zákonodárce v důvodové zprávě k ust. § 1932 uvedl, že důsledná úprava pravidel v našem soukromém právu chybí a řada důležitých otázek se tak dovozuje výkladem, který není ustálen. S ohledem na toto je dle názoru žalobce úprava do roku 2013 nepoužitelná. Tím, že žalovaný platil dříve jistinu než úrok, vznikla mu sankce sui generis stanovená právě v ust. § 1932 odst. 2 o. z., dle které se úročí do té doby dospělé příslušenství.

5. Soud dospěl k následujícímu zjištění o skutkovém stavu věci:

6. Dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným 1 uzavřena smlouva o převodu směnečné pohledávky a indosaci směnky, kterou žalobce převedl na žalovaného 1 s tím, že se žalovaný 1 zavázal uhradit 75 000 000 Kč ve splátkách (zjištěno z: smlouva o převodu směnečné pohledávky a indosaci směnky ze dne datum).

7. Rozsudkem název soudu ze dne datum a název soudu ze dne datum byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci 64 000 000 Kč s příslušenstvím (zjištěno z: rozsudek název soudu ze dne 4. 4. 2006, č. j. číslo jednací, rozsudek název soudu ze dne 26. 1. 2021, č. j. číslo jednací).

8. Dne datum došlo k úhradě jistiny ve výši 64 000 000 Kč na účet žalobce (zjištěno z: Oznámení o zaplacení ze dne datum, Potvrzení o zaplacení ze dne datum).

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

10. Žalovaným v důsledku včasného nezaplacení původní pohledávky ve výši 64 000 000 Kč vznikla povinnost k úhradě příslušenství (úroku z prodlení) ve výši 66 047 013,70 Kč. K úhradě příslušenství doposud nedošlo, žalobci proto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z této„ nové“ pohledávky.

11. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

12. Dle § 1932 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

13. Soud se proto prvotně zabýval otázkou, zda žalobci vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z úroku z prodlení vzniklý z důvodu pozdě zaplacené pohledávky ve výši 64 000 000 Kč, přičemž tento zkapitalizovaný úrok z prodlení (vzniklý z původní pohledávky) činí částku ve výši 66 047 013,70 Kč. Žalobce zkapitalizoval zkapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 66 047 013,70 Kč od datum (datum úhrady pohledávky ve výši 64 000 000 Kč) do datum (datum podání žaloby), tj. požaduje zaplacení 1 015 133,55 Kč.

14. Pokud jde o jednání, kterým dlužník určí, který dluh nebo jeho součást plní, zákon specifické požadavky na obsah ani formu nestanovuje. Určení dluhu může ale být i konkludentní. Konkretizace dluhu, který je plněn, může vyplývat i ze samotné přesné poskytnuté částky, kterou dlužník hradí. Pokud se výše provedené úhrady zcela přesně shoduje s výší, kterou má jeden z dluhů (nebo jeho část), lze zpravidla usuzovat, že dlužník plní právě tento dluh či část.

15. Dle § 1932 odst. 2 o. z., určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

16. Druhý odstavec (dispozitivně) doplňuje úpravu o specifický důsledek dlužníkem provedené volby. Zabraňuje dlužníkovi příliš se provedenou volbou zvýhodnit. Odkloní-li se od základního pořadí určeného prvním odstavcem § 1932 o. z. tak, že zvolí plnění nejprve na jistinu (která jinak obsazuje až poslední místo v pořadí, což není pro dlužníka právě výhodné, chce-li se dluhu co nejdříve zbavit), nastupuje vůči němu určitý druh„ sankce“ svého druhu – od okamžiku provedení volby se úročí náklady i úroky, které do té doby dospěly. Nadále se tedy výpočtová základna pro další úročení zvyšuje, dospělé náklady i úroky (z prodlení i smluvní) přirůstají k jistině. Jde tak v podstatě o zákonný anatocismus.

17. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že nárok na zaplacení úroku z prodlení z úroku z prodlení vznikl. Dále se proto zabýval výší sazby úroku z prodlení.

18. Dle ust. § 1806 o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

19. Ustanovení § 1806 o. z. se použije pro případ, že dlužník nezaplatil svůj dluh včas a nejsou ujednány úroky z úroků z prodlení. V takové situaci nabíhají již od prvního dne prodlení (včetně) úroky z prodlení (§ 1970) a od uplatnění pohledávky u soudu (§ číslo věta druhá) též úroky z prodlení se zaplacením těchto úroků z prodlení.

20. Pokud si sazbu úroku z prodlení strany neujednaly, pak se ve vztahu k úroku z prodlení i úroku z úroku z prodlení použije sazba ve výši dle § 1970 věty druhé ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Není-li ujednáno nic jiného, úroky z úroků se skládají v roční periodě, která počíná dnem uplatnění pohledávky u soudu. Úročení úroků dle § číslo věty druhé nastává ex lege podáním žaloby, která nepředstavuje hmotněprávní úkon ve smyslu § 41 odst. 3 OSŘ. Žaloba přišla nadepsanému soudu dne datum.

22. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Dne datum (den podání žaloby) činila repo sazba 0,25. Soud proto analogicky s § 1806 věta druhá o. z. pro stanovení úroků z prodlení použil sazbu 8,25 % p. a., přičemž jako den od kdy úrok z prodlení běží určil jako den následující po podání žaloby, tj. datum.

24. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 149 366,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 50 757 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 015 133,55 Kč sestávající z částky 12 380 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a jednoho úkonu uvedeného v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 76 380 Kč ve výši 16 039,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.