39 C 255/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro 31 473 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 473 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 675,86 Kč vzniklým smluvní sazbou 0,50 % denně z částky 31 473 Kč od 11. 2. 2025 do 15. 4. 2025 se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 31 473 Kč od 16. 4. 2025 do 11. 5. 2025 se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 31 473 Kč od 12. 5. 2025 do zaplacení to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 381,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala shora uvedené částky s tím, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, který byl žalovanému poskytnut jako podnikateli, nikoli jako spotřebiteli. Žalobkyně ověřila oprávnění žalovaného k podnikatelské činnosti a jeho totožnost. Žalovaný zaslal žalobkyni na úvěrový účet ověřovací poplatek, což je standardním úkonem v procesu verifikace identity jednající osoby při zakládání účtu bankami a jinými finančními institucemi. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, která byla zaslána na účet žalovaného č. č. účtu. žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit, a to jednorázově do data splatnosti, tj. do datum. Současně s úvěrem se žalovaný zavázal uhradit poplatek za sjednání a čerpání úvěru. Na poplatek za sjednání a čerpání úvěru měl žalovaný slevu, v případě prodlení tato sleva zaniká. Následně se žalobkyně a žalovaný dohodli na prodloužení splatnosti do datum. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost, když nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení.

2. Žalobkyně požaduje po žalovaném také poplatek částka za každou upomínku. Žalobkyně zaslala žalovanému 4 upomínky.

3. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný na svůj dluh – 3. 2. 2025 422,25 Kč, což bylo započteno na poplatky za upomínky a dále 15. 4. 2025 6 980,25 Kč, což bylo započteno na úrok (1 027 Kč), poplatky za upomínky (1 557,75 Kč), smluvní úrok z prodlení (4 395,50 Kč).

4. Žalobkyně pak po žalovaném požaduje: - částku 31 473 Kč (jistina ve výši 25 000 Kč + poplatek za sjednání a čerpání úvěru 6 473 Kč) - smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatku po dobu prvních 90 dnů prodlení z částky 31 473 Kč (jistina a poplatek za sjednání) od 11. 2. 2025 do 15. 4. 2025 v kapitalizované výši 5 675,86 Kč (kapitalizované a rozdělené na 2 části, protože tam muselo dojít ke kapitalizaci k datu té platby ze dne 15. 4. 2025) - smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatku po dobu prvních 90 dnů prodlení z částky 31 473 Kč (jistina a poplatek za sjednání) od 16. 4. 2025 do 11. 5. 2025 - smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení (od 91. dne prodlení.

5. V dalším vyjádření uvedla k údajnému rozporu ujednání o poplatku s dobrými mravy, že dle judikatury NS potřeba posuzovat konkrétní okolnosti případu. Nelze se omezit pouze na rozpor smluvního či sankčního ujednání s jakoukoli obecnou sazbou. Přiměřeností se zabývaly soudy po celé ČR – přiměřenost nelze posuzovat paušálně.

6. Přiměřenost poplatku za poskytnutí úvěru je třeba posuzovat s ohledem na typ poskytnutého úvěru, nikoli podle referenční sazby bank, která vychází z úplně jiného typu úvěrů (dlouhodobé úvěry poskytované na několik měsíců či let v řádově vyšších částkách). Posuzovaný typ úvěru poskytuje řada subjektů. I přes vysokou výši poplatku přepočteného na roční sazbu, je úrok v dané věci sjednán nikoli z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období – v případě prodlení dlužníka úrok nebude narůstat v čase tak, jako je tomu u úvěrů poskytovaných bankami. adresa doba posuzovaní přispívá k tom, že RPSN se jeví jako velmi vysoká.

7. Přiměřenost smluvního úroku 0,5 % denně podle judikatury NS a ÚS lze takovou výši úroku posuzovat za v souladu s dobrými mravy s ohledem na okolnosti případu. S ohledem na rizikovost, kdy úvěr byl poskytnut bez jakéhokoli zajištění a je tedy vysoce rizikový. Dále lze přihlédnout k výši předpokládané škody – žalobkyně je podnikatelem poskytujícím úvěry, pokud nedojde k vrácení finančních prostředků řádně a včas, žalobkyně je nemůže tuto částku použít dále ke svému podnikání. Současně smluvní úrok ve výši 0,5 % činí částka po dobu prvních 90 dnů, po zbytek prodlení je pak účtován úrok ve výši 0,1 %. Smluvní úrok má kromě funkce uhrazovací i funkci prevenční a sankční, v tomto ohledu se pak úrok 0,5 %, resp. 0,1 % jeví jako adekvátní.

8. Žalovaný ve svém Odporu namítal neplatnost smlouvy pro její zjevný rozpor s dobrými mravy s ohledem na úrokovou sazbu, které jsou nepřiměřeně vysoké. Tyto považuje za likvidační. Jelikož považuje smlouvu za neplatnou, jde ze strany žalobkyně o nepřípustný výkon práva. Současně žalobkyně jako profesionální poskytovatel úvěrů, musí být srozuměna s rizikem vyplývajícím z neplatných či nevyvážených smluvních ujednání.

9. V dalším vyjádření pak žalobní nárok opět neuznal s tím, že žalobkyně vedle dlužné jistiny a sjednaného poplatku uplatňuje i mimořádně vysoké smluvní úroky, a to ve výši 0,5 % denně z dlužné částky od 11. 2. do datum (182 % ročně) a ve výši 0,1 % denně od datum do zaplacení (cca 36,5 % ročně).

10. K jednání soudu nařízenému na den datum se žalovaný omluvil ze zdravotních důvodů, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak jednal dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bez žalovaného.

11. Soud ve věci provedl důkazy listinami (přílohy žalobkyně) - Úvěrová smlouva č. L534936 ze dne datum, Dodatek k úvěrové smlouvě ze dne datum, Výzva k zaplacení ze dne datum včetně potvrzení o odeslání datové zprávy, Výzva k zaplacení ze dne datum včetně potvrzení o odeslání datové zprávy, Výzva k zaplacení ze dne datum včetně potvrzení o odeslání datové zprávy, Výzva k zaplacení ze dne datum včetně potvrzení o odeslání datové zprávy, Předžalobní upomínka ze dne datum včetně potvrzení o odeslání datové zprávy, Kopie dokladu totožnosti žalovaného, Potvrzení banky o úhradě ověřovacího poplatku, Potvrzení o platbě žalobce. Žalovaný ničeho nedoložil.

12. Na základě shora provedených důkazů vzal soud za prokázané, následující:

13. Mezi žalobkyní a žalovaný byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, jednalo se o podnikatelský úvěr, kdy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit finanční prostředky ve lhůtě do datum. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetu, kdy žalobkyně ověřila živnostenské oprávnění žalovaného, dále jeho totožnost, žalovaný pak zaslal žalobci ověřovací poplatek. Pak prostřednictvím klientského účtu, kde si žalovaný nastavil parametry úvěru – výše úvěru, výše poplatku, splatnost, byl žalovanému zaslán návrh úvěrové smlouvy, zadáním jedinečného SMS kódu žalovaný návrh odsouhlasil a uzavřel smlouvu o úvěru.

14. Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, žalovaný se zavázal splatit úvěr jednorázově včetně poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši částka (po slevě), úroku z úvěru ve výši částka. Dále byla dodatkem prodloužena splatnost do datum. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní úrok ve výši 0,5 % denně z dlužné částky (jistina a poplatek) po prvních 90 dní prodlení a dále ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 91. dne prodlení do zaplacení. Dále si strany ujednaly poplatek ve výši částka za každou upomínku zaslanou žalovanému (5., 10. 15. a 20. den prodlení, celkem částka).

15. Žalovaný uhradil na dlužnou částku dne datum částku částka, která byla započtena na písemné upomínky (2 000 – 442,25=částka) a dále dne datum částku částka (1 027+1 557,75+4395,50), která byla započtena na úrok částkou částka (pokrylo celý úrok z úvěru), na zbytek poplatku za upomínky částkou částka (pokrylo zbytek upomínek) a na smluvní úrok z prodlení z částky částka od datum do datum částkou částka (10 071,36 – 4 395,50=částka).

16. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru (nesporné).

17. Žalovaný namítá absolutní neplatnost smlouvy pro nepřiměřenost smluvních úroků z prodlení, které je podle něj v rozporu s dobrými mravy, hraničí s lichvou. Žalovaný však nikterak nesporuje, že mu byly finanční prostředky poskytnuty a že je nesplatil řádně a včas.

18. Je potřeba posuzovat ujednání o úrocích v daném případě – toto je i v souladu s výše uvedenou judikaturou. Nelze pouze namítat neplatnost pro rozpor s dobrými mravy, je třeba zkoumat konkrétní okolnosti úvěru.

19. Poplatek je jednorázový, je požadován za konkrétní časové období – žalovaný nikde nesporuje výši poplatku za sjednání úvěru, sporuje pouze výši smluvního úroku z prodlení.

20. Výše smluvního úroku z prodlení je stanovena s ohledem na konkrétní okolnosti úvěru – vysoká rizikovost (bez dalšího zajištění), úrok plní funkci kompenzační za případnou způsobenou újmu, když peníze nebudou vráceny včas. K tomuto je tedy nutno přihlédnout, jedná se o konkrétní okolnosti uzavření úvěrové smlouvy.

21. Mezi stranami došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy, jelikož se jedná o smlouvu mezi podnikateli, nelze se v daném případě dovolávat lichvy či nepřiměřeného krácení a nevztahuje se na smlouvu úprava zákona o spotřebitelském úvěru. V úvahu pak připadá posouzení ujednání o smluvním úroku z prodlení pro jeho rozpor s dobrými mravy, nicméně není dána žádná pevná sazba, je na úvaze soudu dle konkrétních okolností, zda je sjednaný úrok v rozporu s dobrými mravy. Aplikace korektivu dobrých mravů v mezipodnikatelských vztazích lze, nicméně s ohledem na to, že se jedná o profesionály, jedná se o institut výjimečný.

22. Žalovaný pak sice namítal absolutní neplatnost tohoto ujednání, nicméně se dovolával důvodů, které mu jako podnikateli nesvědčí (lichva). Dále pak pokud se dovolával rozporu s dobrými mravy, pro výši smluvní pokuty 0,5 % denně, resp. 0,1 % denně, však žalovaný neuvedl žádné konkrétní okolnosti, které by tento rozpor s dobrými mravy odůvodňoval. Protože se žalovaný k jednání soudu s omluvou nedostavil, nemohl mu soud případně poskytnou poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

23. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že je na místě žalobě vyhovět.

24. Právní úprava:

25. Občanský zákoník - § 2395 an. – úvěr, § 580 a § 586 a 588 – neplatnost 26. Judikatura – I. ÚS 728/10, spisová značka, spisová značka.

27. Námitka, že smluvní úrok ve výši 0,5 % denně je v rozporu s dobrými mravy – jedná se o úvěrovou smlouvu mezi podnikateli, tj. upravena dle § 2395 an. o. z., (nevztahuje se Zákon o spotřebitelském úvěru). K přiměřenosti výše smluvního úroku hovoří poměrně jasně judikatura, zejména pak 32 Cdo 1490/2019, 23 Cdo 765/2020 – kdy i podnikatel se může dovolávat dobrých mravů při posuzovaní souladu sjednaného úroku s dobrými mravy, nicméně toto je třeba posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti. Po přezkumu tak lze konkrétní ujednání mezi podnikateli označit za konformní, které by v případě nepodnikatele bylo označeno za nemravné (viz. Obchodněprávní revue, 3/2025, Judikatura k aplikaci dobrých mravů, adresa) Je třeba přihlédnout k individuálním poměrům dané věci. Rozpor s dobrými mravy záleží na úvaze soudu, a to vzhledem k okolnostem. Existuje zde naopak smluvní volnost, která umožňuje stranám sjednat si jiný než zákonný úrok. Rozpor s dobrými mravy nelze u podnikatelů spatřovat v pouhém hrubém nepoměru plnění. Je třeba přihlédnout i k okolnostem uzavření smlouvy – důvodům ke sjednání dané smlouvy, výši úroku, určit funkci úroku (sankčně-motivační, kompenzační), rizikovost smlouvy, rozsah případné újmy věřitele při prodlení, další případné sankce, případné zajištění pohledávky atd.

28. Námitka, že smlouva hraničí s lichvou – žalovaný jako podnikatel se nemůže dovolávat neplatnosti z důvodu lichvy ani neúměrného krácení (§ 1796 a § 1793). K této námitce tak nelze přihlížet.

29. Námitka, že smluvní úrok ve výši 0,1 % denně je v rozporu s dobrými mravy – shodné řešení jako u úroku 0,5 %, naopak úrok je ještě nižší 30. Naopak žalobkyně namítala, že je potřeba posuzovat přiměřenost ujednání s ohledem na typ poskytnutého úvěru – krátkodobý, úroková sazba se pak jeví vysoká. Ostatní poskytovatelé úvěrů poskytují obdobné úrokové sazby. Nelze srovnávat se sazbami u dlouhodobých úvěrů poskytovaných bankami (v řádech měsíců či let). Výše poplatku za poskytnutí úvěru byla 6 424,24 Kč vzhledem k jistině 25 000 Kč, byla stanovena pevnou částkou nikoli vzhledem k výši poskytnutého úvěru. Dále k výši sjednaného úroku z prodlení, je třeba přihlédnout k dalším okolnostem – úvěr nebyl nijak zajištěn, je tedy vysoce rizikový, sjednaný úrok z prodlení má i funkci reparační, když prodlením dojde k poškození žalobkyně, neboť nemůže finanční prostředky dále použít ke svému podnikání.

31. Soud tedy žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 381,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 473 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 150 Kč ve výši 2 971,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.