39 C 327/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení 900 000 Kč s příslušenstvím takto:

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,05 % od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podanou dne podanou dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši shora uvedené s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v rekonstrukci bytu žalované v období květen 2011 až květen 2014. Žalobce uvedl, že v bytu žalované prováděl práce, a to zavedení přípojky plynu, přípojky elektřiny, provedení průzkumných prací, bouracích prací, odvozu veškeré suti, provedení veškerých zednických prací, instalatérských prací, instalace rozvodů, elektřiny, dat a TV, instalace oken, dveřních zárubní a dveří, vyhotovení povrchové úpravy, dlažby, maleb a natěračských prací, veškeré truhlářské a zámečnické práce, dovoz , právnická osoba, , osazení koupelnových zařízení, vyřízení revizí komínů, izolačních prací, vybudování podlahového topení a centrálního plynového kotle, zajištění stavebního dozoru, vyhotovení stavby krbu a provedení dalších pomocných prací. Takto žalobcem specifikované práce, které hodlal doložit položkovým rozpočtem, ohodnotil částkou , částka, . Svá tvrzení žalobce doplnil písemným vyjádřením ze dne , datum, (čl. 19) tak, že v době provádění rekonstrukce bytu žalované byli s žalovanou druha družka, tedy mezi nedošlo k uzavření žádné písemné dohody o rozsahu a specifikaci prováděných prací s tím, že byla mezi žalobce a žalovanou uzavřena ústní dohoda, že žalovaná žalobci daruje ½ podíl a předmětné nemovitosti, což nedodržela. K prokázání existence a obsahu této dohody žalobce navrhoval k důkazu výslechy blíže neurčených svědků. Zároveň navrhl ocenit předmětný byt znaleckým posudkem, aby byla určena hodnota ½ nemovitosti s tím, že v návaznosti na to případně změní žalobní nárok.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila na čl. 42 tak, že nárok neuznává. Potvrdila, že je skutečně vlastnicí předmětné bytové jednotky č. 1057/2 nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy čp. 1057, která je součástí pozemku par. č. st. 41 v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , popřela však, že by mezi účastníky existovala nějaká ústní dohoda o tom, že by se zavázala darovat žalobci ½ této bytové jednotky. Připustila, že s žalobcem žila jako s partnerem v době od března do 2004 do dubna 2014. Dále připustila, že jí žalobce pomohl s rekonstrukcí předmětné bytové jednotky s tím, že toto bude hotové do 3 měsíců a zároveň tím splatí půjčku ve výši , částka, , kterou mu poskytla. Rekonstrukci však v uvedené době nedokončil, naopak musela opravit a předělat nějaké práce a dokončit rekonstrukci na vlastní náklady. Žalobce přitom pomohl pouze s nějakými pracemi, aniž by se jakkoli finančně podílel například na nákupu materiálu. Žalobce ačkoli vlastnil stavební firmu, tak ji nikdy žádné práce nevyúčtoval a nad to, je ani neprovedl v rozsahu , částka, , čímž by splatil svůj dluh, jak bylo domluveno. Dále žalovaná v rámci právní jistoty uplatnila námitku promlčení žalované částky , částka, .

3. V návaznosti na vyjádření žalované, žalobce doplnil své tvrzení vyjádřením na čl. 50 tak, že navrhl k důkazu ohledně prokázání existenci dohody o darování ½ bytové jednotky a k rozsahu prováděných rekonstrukčních prací výslechy svědků, a to společných známých (, tituly před jménem, , jméno FO, a Ing, , jméno FO, ) a dále jeho dětí (, jméno FO, a , jméno FO, ). Zároveň uvedl, že s ohledem na vznesenou námitku promlčení, jsou další tvrzení nadbytečná a hodlá se zaměřit pouze na prokázání tvrzení ústní dohody o darování.

4. Žalovaná se k ústnímu jednání dne , datum, nedostavila, předvolání k ústnímu jednání jí bylo doručeno do vlastních ruko dne , datum, a právnímu zástupci dne , datum, s poučením o právních následcích neodstavení s k nařízenému jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a soud shledal naplnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání, kdy žalované uložil uhradit žalobci žalovanou částku se zákonným úrokem z prodlení a rovněž náhrady nákladů právního zastoupení.

5. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání s návrhem na zrušení předmětného rozsudku. Co se týče návrhu na zrušení rozsudku ze dne , datum, , tak tomuto nebylo vyhověno, což bylo potvrzeno i usnesením Městského soudu v Praze. Dále jak vyplývá z úředního záznamu ze dne , datum, na čl. 201 spisu, došlo chybou kanceláře ke spojení dvou různých spisu na sebe nenavazujících a následně k mylnému založení předmětného spisu na spisovnu. Tímto nedopatřením soudní kanceláře byl spis s odvoláním žalované do rozsudku, po zaplacení soudního poplatku z odvolání, předložen Městskému soudu v Praze dne , datum, .

6. K odvolání žalované byl však rozsudek soudu prvního stupně zrušen s tím, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Odvolací soud poukázal na skutečnost, že žalobce měnil v průběhu řízení svá skutková tvrzení, pokud jde o žalovanou částku , částka, a následně požadoval náhradní plnění. Z takto měněných žalobních tvrzení pak bylo zjevné, že nemohla představovat spolehlivých skutkový základ pro vydání rozsudku pro zmeškání a nebylo možné vyjít z fikce nespornosti takových tvrzení. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby vyzval žalobce k upřesnění skutkových tvrzení a navržení důkazů na podporu jeho tvrzení a následně ve věci znovu rozhodl.

7. Žalobce byl v návaznosti na výše uvedený závazný právní názor odvolacího soudu poučen o nutnosti doplnění žalobních tvrzení a důkazů k nim, kdy v rámci hospodárnosti řízení tak to bylo učiněno nejprve dne , datum, (čl. 260 spisu) písemně s poskytnutím dostatečné lhůty a následně dne , datum, v rámci samotného jednání. Žalobce tak byl poučen, aby doplnil skutková tvrzení v souladu s § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., tedy že žaloba a podání je potřeba doplnit o vymezení skutkového děje, který má být předmětem řízení a vylíčení rozhodujících skutečností, významných pro rozhodnutí ve věci, tedy zejména je třeba doplnit takové skutečnosti, které jsou způsobilé doložit existenci práva, ze kterého je uplatňováno peněžité plnění (mezi těmito údaji a formulovaným žalobním návrhem musí být logický soulad potud, že z vylíčených skutečností požadovaný nárok na peněžité plnění vyplývá). Byl poučen, že údaje je třeba uvést v takovém rozsahu, aby umožnily jednoznačnou individualizaci nároku. Dále, že ze skutkových tvrzení musí být jednoznačně prokázána existence a obsah tvrzené „ústní dohody“, tedy kdy byla uzavřena, co bylo jejím jednoznačným konkrétním obsahem, jaké nezaměnitelně vymezené práce měl žalobce provést, čeho se týkaly, v jakém časovém úseku měly být provedeny, v jakém rozsahu byly opravdu provedeny, jaká byla dohodnuta cena těchto tvrzených prací, jak mělo být fakturováno či kdy měl být zaplaceny. Žalobce byl rovněž poučen, že je třeba rovněž označit a doložit důkazy k prokázání tvrzení, tak aby bylo jednoznačně patrno, co který důkaz má prokazovat za konkrétní skutečnost. Stejně tak byl žalobce poučen ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že v případě nedoplnění tvrzení a důkazních návrhů se vystavuje riziku neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení a s tím spojeného neúspěchu ve věci.

8. Ve sporném řízení je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Žalobce již ve své žalobě je povinen uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje svůj nárok a potřebné důkazy (břemeno tvrzení a břemeno důkazní), tuto povinnost tvrzení má žalobce podle § 79 odst.1 o.s.ř. Tuto povinnost má žalobce podle § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. i během řízení.; je povinen tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti neboť, aby mohla být nějaká skutečnost prokázána, musí být nejprve tvrzena. Břemeno tvrzení je procesní odpovědnost účastníka řízení a to, že netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, má za následek neúspěch ve sporu (viz např. rozhodnutí NS ČR , spisová značka, , , spisová značka, ).

9. Předpokladem důkazní povinnosti je tvrzení skutečností účastníkem (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.). Teorie procesního práva v této souvislosti hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak zpravidla ani nemůže splnit důkazní povinnost. Jinými slovy, nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil a která nevyšla jinak v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, ).

10. Podle § 118a odst.1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo, že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustáleného výkladu smyslem tohoto ustanovení je, aby účastníku nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž by byl poučen. V daném případě žalobce neposkytl dostatek skutkových tvrzení ke svému uplatněnému nároku (zejména skutková tvrzení o existenci a obsahu tvrzené ústní dohody mezi účastníky včetně konkretizace prováděných prací), nebylo žalobcem upřesněno kdy a za jakých okolností byla dohoda uzavřena, co bylo obsahem dohody, resp. konkretizováno jaké jednotlivé práce, v jakém rozsahu a v jaké hodnotě měly být pro žalovanou provedeny. Není přitom přípustné, aby soud účastníkovo tvrzení usuzoval až z výsledků provedeného dokazování či ze skutečností, které by vyšly v řízení najevo dodatečně. Z uvedeného důvodu, tj. z nedostatku skutkových tvrzení, soud neprováděl žalobcem navržené listinné důkazy ani výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce tak neunesl břemeno tvrzení a nemohl tak unést ani břemeno důkazní a soud proto žalobu zamítl.

11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud proto přiznal úspěšnému žalobci částku , částka, která představuje náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající se z částky , částka, za každý úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, 2x vyjádření ve věci samé, 1x odvolání) a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 4x , částka, dle § 13 odst. 3 a. t..

12. Lhůta k plnění tří dnů je lhůtou zákonnou dle § 160 o. s. ř..