39 C 36/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 72 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 72 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 200 Kč od 15. 3. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 200 Kč od 15. 4. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 200 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 74 279 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce, jako zhotovitel uzavřel se žalovaným, jako objednatelem dne 13. 1. 2019 smlouvu o dílo (dále jen SOD). Předmětem SOD bylo zpracování komplexního online marketingu dle cenové nabídky. Žalobce zpracovával dílo, žalovaná však neuhradila zaslané faktury, konkrétně fakturu č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 3. 2019, č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 4. 2019 a č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 5. 2019. Žalovaná ani přes výzvy nezaplatila ničeho. Žalobce požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná nárok neuznala a uvedla, že se s panem [příjmení] (jednatel) snažila domluvit, neboť z jeho strany docházelo k nedodržení smlouvy, když záměrně vytvářel překážky a jeho snahou bylo prodloužení ukončení prací a tím i navýšení částky. Žalovaná dále uvedla, že když [právnická osoba] změnila podmínky, nebyl schopen reagovat a služby žalobce nebyly adekvátní. Celou věc se žalovaná snažila řešit smírně, a i nadále by ráda smírné řešení, když navrhuje uhrazení dvou fakturu ve výši 48 400 Kč ve 4 splátkách a prvotní náklady pana [příjmení] (právní zástupce žalobce) ve výši 10 454,40 Kč.

3. Žalobce reagoval tak, že nesouhlasí s tvrzením žalované, že by pan [příjmení] vytvářel překážky ve spolupráci, naopak tvrdil, že se opakovaně snažil žalované vyjít vstříc, ačkoliv žalovaná neplatila faktury. Žalobce dokonce ani neúčtoval svou odměnu za měsíc květen 2019 a oba měsíce výpovědní doby, ačkoliv na ni měl nárok. Žalobce dále uvedl, že ačkoliv je situace žalované nešťastná, není za ni žalobce jakkoliv zodpovědný, neboť nemůže přejímat odpovědnost za aktivity [právnická osoba] (která k určitému datu stopla reklamy na servisy mobilních telefonů) a dodal, že [právnická osoba] není třetí stranou smlouvy a nemůže jakkoliv ovlivňovat skutečnost, že žalovaný závazek se SOD nesplnil. Žalobce upozorňuje, že ukončení spolupráce (ať už ji způsobila jakákoliv strana) nemění nic na povinnosti zaplatit neuhrazenou pohledávku žalobce. Nakonec žalobce uvedl, že spolupráce byla ukončena z důvodu neplacení žalované a je dle něj absurdní, že žalovaná jako důvod pro neuhrazení faktur za únor-duben 2019 uvádí událost z května 2019.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění.

5. Strany uzavřely dne 13. 1. 2019 smlouvu o dílo, jejíž předmět je definován jako správa komplexního online marketingu (zjištěno z: smlouva o dílo ze dne 13. 1. 2019).

6. Žalovaná neuhradila zaslané faktury za provedené dílo, konkrétně fakturu č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 3. 2019, č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 4. 2019 a č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč spatnou dne 14. 5. 2019 (zjištěno z: faktura č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno]).

7. Smlouva o dílo byla ukončena výpovědí žalobkyně z důvodu neplacení ceny díla žalovanou (zjištěno z: e-mailová komunikace- ukončení spolupráce, výpověď ze smlouvy).

8. Žalovaná několikrát přislíbila úhradu dlužných faktur (zjištěno z: email ze dne 29. 4. 2019, 23. 5. 2019).

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 10. 2020. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala tak, že s částkou nesouhlasí, došlo k záměrnému nekomunikování ze strany pana [příjmení] a tím nemožnosti plnění smlouvy o dílo a dále k nečekanému zamítnutí reklam [právnická osoba]. Žalovaná navrhla úhradu 48 400 Kč ve 4 splátkách (zjištěno z: předžalobní výzva ze dne 21. 10. 2020, e-mailová komunikace z 22. 10. 2020 a 5. 11. 2020).

10. Z emailové komunikace mezi stranami bylo zjištěno, že v období spolupráce spolu jednatelé společností byli v téměř každodenním, minimálně e-mailovém kontaktu. Jednatel žalované v e-mailu ze dne 30. 4. 2019 uvedl, že je s prací žalobkyně spokojen (zjištěno z: e-mailová komunikace ze dne 30. 4. 2019, fakturu č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 3. 2019, č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 4. 2019 a č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 5. 2019, 24. 1. 2019, 25. 1. 2019, 26. 1. 2019, 29. 1. 2019, 2. 2. 2019, 3. 2. 2019, 5. 2. 2019, 9. 2. 2019, 10. 2. 2019, 11. 2. 2019, 14. 2. 2019, 18. 2. 2019, 19. 2. 2019, 24. 2. 2019, 25. 2. 2019, 5. 3. 2019, 6. 3. 2019, 15. 3. 2019, 19. 3. 2019, 21. 3. 2019, 22. 3. 2019, 26. 3. 2019, 27. 3. 2019, 7. 4. 2019, 8. 4. 2019, 18. 4. 2019, 29. 4. 2019, 30. 4. 2019, 7. 5. 2019, 9. 5. 2019, 13. 5. 2019).

11. Z dalších stranami navržených a provedených důkazů soud nepoužil důkaz e-mailová komunikace ze dne 15. 5. 2019, neboť tato o blokování reklam [právnická osoba] se netýká žalovaného období, dále mindmapy, snímků obrazovky z 19. 2. 2019, 7. 4. 2019, 15. 5. 2019 a vyhodnocení kampaně [webová adresa], neboť se z nich nemohl dozvědět žádné jiné rozhodné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.

12. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

13. Na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, když neuhradila žalobkyni její splatné faktury č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 3. 2019, č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč splatnou dne 14. 4. 2019 a č. [anonymizováno] na částku 24 200 Kč spatnou dne 14. 5. 2019, které žalobkyně vydala na základě právního důvodu, který odpadl.

14. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

15. Ohledně námitky žalované o neurčitosti ustanovení čl. I a platebních podmínek dle čl. II. smlouvy o dílo. Předmět plnění je smlouvou definován jako správa komplexního online marketingu. Určitý předmět plnění díla patří mezi podstatné náležitosti smlouvy (k nutnosti vymezení předmětu díla jakožto podstatné náležitosti smlouvy o dílo viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. července 2009, sp. zn. 32 Cdo 2295/2008). Obecný pojem„ komplexní online marketing“, bez jakékoliv další specifikace, tento požadavek určitosti nesplňuje. Z obsahového hlediska jsou zásadně neoddělitelné ty části, které tvoří podstatné složky daného právního jednání. Jelikož se v daném případě jedná o neplatnost předmětu plnění, soud uzavřel, že smlouva o dílo ze dne 13. 1. 2019 je neplatná jako celek (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1720/2016).

16. Žalovaná ve svých podáních nenamítla, že by k provedení díla za únor, březen a duben 2019 (žalované období) nedošlo, naopak z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi stranami probíhala v žalovaném období téměř každodenní komunikace týkající se díla, ze které vyplývá, že dílo spočívající ve zpracování online marketingu na internetu fungovalo, když služby žalované byly inzerovány, žalovaná v e-mailové komunikaci uvedla, že je z prací žalobkyně spokojena a je si vědoma toho, že žalobkyni neuhradila několik jejích faktur, které jsou po splatnosti a úhradu těchto faktur přislíbila a urgovala.

17. Co se týče námitky žalované, že jí e-maily od žalobkyně nebyly doručeny, nebyly opatřeny kvalifikovaným podpisem a jejich doručení žalované nebylo prokázáno, tuto soud považuje za zcela účelovou s cílem vyhnout se plnění, když z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na e-maily odpovídala a reagovala na jejich obsah.

18. Co se týče změny podmínek ze [právnická osoba], došlo k tomu až v průběhu května 2019, netýká se tedy žalovaného období.

19. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle odst. 2 stejného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Soud tedy uzavřel, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně pro žalovanou prováděla online marketing na základě právního důvodu, který odpadl (neplatná smlouva o dílo).

22. Dle § 2999 odst. 2 o. z., plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

23. V čl. II. SOD se strany dohodly na ceně za správu ve výši 20 000 Kč měsíčně bez DPH. K námitce neurčitosti tohoto ustanovení soud uvádí, že cena byla ujednána zcela určitě, když smlouva obsahovala i určení, co součástí ceny za dílo není. Neurčitost ujednání o ceně tak nebyla důvodem neplatnosti smlouvy.

24. S ohledem na to, že byla smlouva uzavřena mezi dvěma podnikateli, náleží žalobkyni dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou je tento povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené prováděcím předpisem. Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalované nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 74 279 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 848 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 72 600 Kč sestávající z částky 4 020 Kč za každý ze jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k odporu, účast na jednání – 4x, doplnění skutkových trvzení – 2x a závěrečný návrh) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a.t. za 26 půlhodin, celkově ve výši 2 600 Kč, cestovní náhrady ve výši 2 129 Kč, za cestu [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 20. 5. 2021, 300 km, vozidlem [registrační značka], [příjmení] [jméno], při průměrné spotřebě nafty 9,7 l [číslo] km, ceně nafty 27,80 Kč, amortizaci 4,4 Kč/km, ve výši 2 579 Kč, za cestu [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 7. 2. 2022, 300 km, vozidlem [registrační značka], BMW 528i, při průměrné spotřebě nafty 10,5 l [číslo] km, ceně nafty 37,1 Kč, amortizaci 4,7 Kč/km, ve výši 2 812 Kč, za cestu [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 15. 9. 2022, 300 km, vozidlem [registrační značka], BMW 528i, při průměrné spotřebě nafty 10,5 l [číslo] km, ceně nafty 44,5 Kč, amortizaci 4,7 Kč/km a ve výši 2 812 Kč, za cestu [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 10. 11. 2022, 300 km, vozidlem [registrační značka], BMW 528i, při průměrné spotřebě nafty 10,5 l [číslo] km, ceně nafty 44,5 Kč, amortizaci 4,7 Kč/km, tedy celkově na cestovné ve výši 10 332 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 519 Kč ve výši 9 979 Kč.

27. Soud nepřiznal úkon za účast na jednání u mediátora a náhradu cestovních nákladů na toto jednání, protože je nepovažuje za účelně vynaložené. Povinnost účastnit se prvního setkání je povinností účastníka, nikoliv jeho advokáta. Účast v mediaci je zcela dobrovolná, nikdo nemůže být nucen zúčastnit se mediace. Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, sp. zn. II.ÚS 150/20, není nárok na odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3658/17).