Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

39 C 506/2021

č. j. 39 C 506/2021-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH04:2022:39.C.506.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 25 877 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 877 Kč -) kapitalizované úroky ve výši 5 181,49 Kč, - kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 993,04 Kč, - úroky ve výši 19,98% p.a. z částky 14 564,78 Kč od 17.11.2017 do zaplacení, - úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% p.a. z částky 14 564,78 Kč od 17.11.2017 do zaplacení, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 650,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Opatrovníkovi žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] budou vyplaceny z účtu zdejšího soudu náklady v celkové výši 10 255,96 Kč po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 877 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], IČ: [číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) došlo dne 22. 12. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dluh uhradit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 5. 5. 2015. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017. Ke dni postoupení se žalovaná částka skládala z dlužné jistiny ve výši 14 564,78 Kč, dlužné části poplatku ve výši 22 312,22 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 181,49 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 993,04 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroků ve výši 19,98 % ročně z částky 14 564,78 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 14 564,78 od 17. 11. 2017 do zaplacení.

2. Žalovanému byl usnesením [číslo jednací] ustanoven opatrovník podle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. Ten se vyjádřil tak, že poskytnutá zápůjčka je spotřebitelským úvěrem a z žalobních tvrzení neplyne, že by právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr.

3. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla posuzována dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, přičemž tyto poměry byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a to z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a dokladů SIPO.

4. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je slovenské státní příslušnosti, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. V dané věci je tak pravomoc rozhodovat dána českým soudům.

5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Dne 22. 12. 2014 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva"). Na jejím základě žalovaný převzal částku ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh uhradit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž došlo z jeho strany k porušení povinností plynoucích ze smlouvy. Poslední příslušnou splátku žalovaný uhradil dne 5. 5. 2015 (zjištěno z: smlouvu o zápůjčce vč. smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, zákaznická karta)

7. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 postoupena ze společnosti [právnická osoba], IČ: [číslo] na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Ke dni postoupení se žalovaná částka skládala z dlužné jistiny ve výši 14 564,78 Kč, dlužné části poplatku ve výši 22 312,22 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 181,49 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 993,04 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho (zjištěno z: smlouvu o postoupení pohledávek, příslušnou stranu ze seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání).

8. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou, neuhradil však ničeho (zjištěno z: předžalobní výzva s dokladem o odeslání).

9. Po právní stránce soud posoudil věc takto.

10. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

11. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena.

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o zápůjčce se tedy na ni dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 16 000 K, jíž se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 11 334 Kč v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Tento poplatek je cenovým ujednáním, jež soudu nepřísluší přezkoumávat v intencích § 1813 odst. 1 a 2 o. z., když je zjevné, že jeho výše není v rozporu s dobrými mravy, neboť nedosahuje ani 100 % jistiny a v čase (na rozdíl od úroků) nenarůstá. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný neunesl břemeno důkazní, když netvrdil ani neprokázal, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho platil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně vyúčtovaného kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 14 564,78 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. K námitkám vzneseným opatrovníkem soud konstatuje, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní zkoumána (i vzhledem k výši zapůjčené částky) dostatečně, když žalobkyni byla předložena pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouvy a doklady SIPO, které prokázaly výši příjmů a pravidelných nákladů žalovaného, přičemž v řízení nebyla nijak zpochybněna správnost uvedených údajů.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažené v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 650,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 294 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 877 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 140 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 080 Kč ve výši 1 276,80 Kč.

16. Podle § 140 odst. 2 o.s.ř. v platném znění byl-li účastníku ustaven zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát, v odůvodněných případech stát poskytne advokátovi na jeho žádost přiměřenou zálohu. V daném případě přiznal soud ustanovené opatrovnici odměnu za zastupování v celkové částce 10 255,96 za 1 hl. úkon á 2 140 Kč, 3 úkony á 1 712 Kč dle § 7 a § 12a/2 advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb., 4x paušál 300 Kč vyhl. č. 177/1996 Sb. + DPH 21% 1 779,96 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.