39 C 558/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro: náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce byl při cestě do zahraničí dne datum zadržen na letišti ve anonymizováno na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného název soudu ke sp. zn. spisová značka a stalo se tak navzdory tomu, že žalobce neměl a nemá nic společného s osobou, proti níž je vedeno označené trestní řízení, tj. jméno příjmení, za nějž byl žalobce mylně považován. Žalobce byl omezen na osobní svobodě v země od datum do datum a následně v ČR do datum ve stát. instituce. Dne datum požádal název soudu PČR o provedení vzorku DNA za účelem ověření totožnosti, načež bylo zjištěno, že žalobce není odsouzeným jméno příjmení. Po tomto zjištění vydal Městský soud dne datum příkaz k propuštění. Žalobce tak byl podroben režimu odsouzeného vraha po dobu 95 dní, neboť byl považován za jinou osobu. Žalobce se tak domáhá náhrady nemajetkové újmy, která vznikla po dobu nezákonného omezení osobní svobody od datum do datum, přičemž jako přiměřenou lze dle žalobce považovat částku při horní hranici orientačního rozmezí určeného Nejvyšším soudem, tedy 1 500 Kč/den, celkově částka. Žalobce současně požaduje náhradu ušlého zisku ve výši částka za den, celkem částka. Žalobce zaslal výzvu k zaplacení, žalovaná tuto výzvu obdržela a potvrdila její přijetí, nezaplatila však ničeho.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznává, a to ani částečně. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že evropský zatýkací bylo nezákonné rozhodnutí. Mezinárodní zatýkací rozkaz vydaný název soudu dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka na odsouzeného jméno příjmení, datum narození v anonymizováno, stát země, alias anonymizována tři slova, datum narození, v ČR vystupující pod jménem jméno příjmení, datum narození, trvale bytem země, územní celek, anonymizováno číslo, nebyl pro nezákonnost příslušným orgánem ani zrušen ani změněn. Výše uvedený mezinárodní zatýkací rozkaz tak není nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Co se týče skutečnosti, že žalobce byl zadržen a omezen na osobní svobodě v země žalovaná uvádí, že Česká republika nenese odpovědnost za případnou škodu způsobenou při výkonu veřejné moci v cizím státě, žalované nejsou známy okolnosti zadržení žalobce v země. Žalovaná uvedla, že žalobce v říjnu rok vycestoval do země na stejný cestovní doklad jako odsouzený jméno příjmení, když z protokolu stát. instituce o převzetí osoby z anonymizována dvě slova do obec anonymizováno ze dne datum vyplývá, že žalobce vycestoval na stejný číslo pasu jako odsouzený jméno příjmení, alias celé jméno žalobce, který dne datum opustil území země, kdy nastoupil do mezinárodního letu anonymizováno – anonymizováno a použil cestovní doklad č. FE číslo. Žalobce neuvádí ztrátu ani krádež svého číslo pasu a s ohledem na to, že jak žalobce, tak i odsouzený jméno příjmení, mají adresu trvalého bydliště stejnou, anonymizováno číslo, anonymizováno, země, lze tedy předpokládat, že se oba znali, není nepravděpodobné, že došlo k zapůjčení cestovního pasu žalobce odsouzenému jméno příjmení. Žalovaná dále uvedla, že není splněna podmínka nezákonného rozhodnutí ve věci, a rovněž sporuje i příčinnou souvislost. Žalobce dle žalované v žalobě neuvádí žádné skutkové tvrzení ohledně zásahu do osobnostní sféry.

3. Žalobce zcela odmítá úvahy žalované, že se žalobce a odsouzený jméno příjmení znali a že snad mělo dojít k zapůjčení cestovního pasu. Žalobce záměnu osob ze strany žalované nijak nezavinil a nijak se o ni nepřičinil. Pro posouzení nároku žalobce je pak irelevantní, zda byl zadržen na území anonymizováno republiky, neboť se tak stalo na základě mezinárodní spolupráce zahájené z podnětu orgánů ČR, a anonymizováno orgány se tak v zásadě staly nástroj, prostřednictvím kterého byla vykonána vůle České republiky.

4. Soud učinil tato skutková zjištění.

5. V říjnu 2020 vycestoval žalobce do země na stejný cestovní doklad jako odsouzený jméno příjmení, když z protokolu Policie ČR o převzetí osoby z anonymizováno republiky do obec Republiky ze dne datum vyplývá, že žalobce vycestoval na stejný číslo pasu jako odsouzený jméno příjmení, alias celé jméno žalobce, který dne datum opustil území země, kdy nastoupil do mezinárodního letu anonymizováno – Instanbul a použil cestovní doklad č. FE číslo (zjištěno z: přípis Policie ČR z datum a datum, protokol Policie ČR o převzetí osoby z anonymizováno republiky do obec Republiky ze dne datum).

6. Městský soud v Praze dal datum pokyn PČR k provedení odběru vzorku DNA žalobce a dále o zjištění následné analýzy za účelem ověření totožnosti žalobce. Následně bylo srovnáním DNA žalobce s DNA příbuzných jméno příjmení, že žalobce není odsouzeným jméno příjmení jméno příjmení následně ihned vydal příkaz k propuštění žalobce na svobodu (zjištěno z: žádost Městského soudu ze dne datum, nesporná tvrzení účastníků, odborné vyjádření ze dne datum, příkaz k propuštění z výkonu trestu odnětí svobody ze dne datum).

7. Žalobce následně zaslal žalované žádost o zaplacení nemajetkové újmy a ušlého zisku (zjištěno z: žádost ze dne datum, dopis žalované ze dne datum, potvrzení přijetí žádosti).

8. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

9. Strany učinily nesporným, že žalobce u žalované dne datum uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy a náhradu škody v celkové výši částka, která mu měla vzniknout v souvislosti s příjmení vydaným českým soudem, a na jehož základě byl žalobce omezen na osobní svobodě po dobu 95 dní.

10. Pro přehlednost odůvodnění rozhodnutí se soud bude zabývat nejprve nárok na zaplacení nemajetkové újmy, když v řízení je nárokováno částka.

11. Podle § 2894 odst. 2 o. z., nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

12. Zvláštním zákonem je v tomto případě číslo Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

13. Podle § 5 zákona o odpovědnosti za škodu, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Soud se plně ztotožňuje s názorem žalované, že se v případě evropského zatýkacího rozkazu nejednalo o nezákonné rozhodnutí. Evropský zatýkací rozkaz nebyl zrušen ani změněn, je tedy stále platným rozhodnutím. To, že byl žalobce na základě tohoto zatýkacího rozkazu nesprávně ztotožněn (ať už z jakýchkoli důvodů), resp. byl považován za osobu, na kterou byl evropský zatýkací rozkaz vydán, nedělá z tohoto zatýkacího rozkazu nezákonné rozhodnutí.

15. Co se týče nesprávného úředního postupu, podle § 3 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“), se pro účely tohoto zákona za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění.

16. Podle § 13 zákona o odpovědnosti za škodu, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

17. Žalobce byl zadržen v země, kde byl držen od datum do datum, dne datum byl předán do České republiky. Nadepsaný soud tak nemůže v souladu s § 3 zákona odpovědnosti za škodu hodnotit případný nesprávný úřední postup anonymizováno orgánů.

18. Zároveň pokud jde o období, kdy se žalobce nacházel již v České republice, v řízení bylo prokázáno, že dne datum (tedy 7 dní poté, co byl žalobce převezen do České republiky) byly podniknuty kroky vedoucí ke ztotožnění žalobce pomocí testů DNA, přičemž žalobce byl po obdržení výsledků (datum) dne datum propuštěn. Soud tedy uzavřel, že k nesprávnému na území České republiky nedošlo, když k rozhodnutí o propuštění žalobce z vězení došlo v přiměřené lhůtě.

19. Ohledně nároku na náhradu škody ve výši částka, jako náhrady za ušlý zisk žalobce soud uvádí, že nebyly naplněny všechny předpoklady vzniku nároku na náhradu škody, když jistě nebyla splněna podmínka zavinění žalované, a to ani ve formě nedbalosti, neboť žalované nelze klást za vinu, že anonymizováno orgány žalobce nesprávně ztotožnily s jméno příjmení. Vzhledem k tomu, že podmínky k přiznání náhrady škody musejí být splněny kumulativně, soud se již dále nezabýval argumentací ohledně ne/splnění dalších podmínek a nárok zamítl.

20. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.