40 C 169/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 12 868 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku v e výši 12 868 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 682,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 868 Kč od 30. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] advokáta. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 12 868 Kč z titulu úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 7. 10. 2019. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč, sjednané splátky však nesplácel a do dnešního dne mu zbývá na jistině doplatit 7 648 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvních pokut ve výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč, poplatků za služby 740 Kč, úroků ve výši 1 960 Kč a zákonných úroků z prodlení. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 4. 2021 č. j. 40 C 169/2021-14 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 10. 2019 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které žalobkyně poskytla téhož dne žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Žalovaný měl částku vrátit ve 24 měsíčních splátkách ve výši určené splátkovým kalendářem, který je součástí smlouvy. Žalovaný byl povinen zaplatit také poplatek za poskytnutí úvěru 264 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49,20 % ročně. Žalovaný si dále sjednal doplňkové služby bezpečnou splátku za 99 Kč měsíčně a SMS servis ze 49 Kč měsíčně. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč, tyto smluvní pokuty byly žalovanému před zesplatněním účtovány dvě, neboť se dostal do prodlení s úhradou dvou splátek. Pro případ zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % nezaplacené jistiny a úroků, která byla žalovanému účtována ve výši 960 Kč. K zesplatnění úvěru přistoupila žalobkyně dne 23. 3. 2020 z důvodu prodlení žalovaného se splácením. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, za což jí na základě smlouvy náleží částka 560 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze 764 Kč a žalobkyni tak nadále dluží částku 12 868 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 7 648 Kč, smluvních pokut ve výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč, poplatků za služby 740 Kč a úroků ve výši 1 960 Kč. Žalovanému byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění. (zjištěno z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 7. 10. 2019 včetně splátkového kalendáře, sazebníku poplatků, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, opisu výpisu proplacení smlouvy, výpisu čerpání splátek a úhrad, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 15. 7. 2020, podacího archu k výzvě, předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 9. 2020, podacího archu k předžalobní výzvě). Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Úvěrová smlouva byla sjednána v souladu s § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila své povinnosti, když žalovanému poskytla finanční prostředky ve sjednané výši, žalovaný však své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky nedostál. Žalobkyně tedy v souladu se smlouvou požadovala po žalovaném kromě úhrady jistiny, sjednaných poplatků a nákladů na vymáhání rovněž úhradu smluvní pokuty, která byla sjednána v souladu s § 2048 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku, naopak žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by žalobkyni dlužnou částku zaplatil. Soud přihlédl ke skutečnosti, že se v daném případě jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z. a neshledal, že by smluvní ujednání zakládala v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že se jedná o prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na shora uvedených datech splatnosti. S ohledem na výše uvedené soud považuje žalobu za důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů ve výši 2 252 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) po 300 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 152 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.