40 C 21/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Berglovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 24 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 24 890 Kč od 11. 12. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 708 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [titul]. et. [titul]. [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedených částek z titulu náhrady vyplaceného pojistného z pojistné události [číslo] při které žalovaný dne 9. 9. 2018 v opilosti nezvládl řízení a při couvání narazil do zaparkovaného vozidla tov. zn. Škoda Fabia, [registrační značka], do zaparkovaného vozidla tov. zn. Mitsubishi ASX, [registrační značka], do vozidla tov. zn. Ford Fiesta, [registrační značka]. V rámci vypořádání pojistné události bylo žalobkyní dle jejího tvrzení jednomu z poškozených vyplaceno pojistné plnění ve výši 24 890,00 Kč a právo na náhradu vzniklé újmy tak přešlo z poškozeného na žalobkyni. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 1. 2021, č. j. 40 C 21/2021-12 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dne 9. 9. 2018 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody na vozidle. Za vzniklou škodu nesl odpovědnost žalovaný, který v opilosti (v krvi měl nejméně 2,36 gramu alkoholu na kilogram) řídil osobní automobil, řízení nezvládl a při couvání narazil mimo jiné do zaparkovaného vozidla tov. zn. Mitsubishi ASX, [registrační značka]. V rámci vypořádání pojistné události bylo žalobkyní poškozenému vyplaceno pojistné plnění ve výši 24 890 Kč představující účelně vynaložené náklady na opravu vozidla Mitsubishi ASX, [registrační značka] tak, jak byly vyčísleny na předmětné faktuře za opravu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě této částky dne 13. 11. 2020 a stanovila lhůtu pro zaplacení do 10. 12. 2018. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil, přestože byl k uhrazení částky vyzván i právním zástupcem žalobkyně. (zjištěno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 6 T 43/2019-108 ze dne 17. července 2019, faktury [číslo] uplatnění práva na náhradu ze dne 13. 11. 2020, výzvy k plnění dle § 142a občanského soudního řádu ze dne 4. 9. 2020). Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Jelikož bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu a vznik škody pod vlivem alkoholu a žalobkyně tuto škodu vyplatila jako pojistné plnění poškozenému, má žalobkyně právo na náhradu této částky ve výši 24 890 Kč. Žalobkyně žalovaného k zaplacení této částky opakovaně vyzvala, ten však do dnešního dne ničeho nezaplatil, dostal se tak do prodlení a v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., vznikl žalobkyni ode dne 11. 2. 2018 nárok požadovat vedle jistiny dluhu též úrok z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů ve výši 9 708 Kč, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 996 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (kvalifikovaná výzva k plnění, příprava a převzetí věci, podání žaloby) po 2 100 Kč za každý úkon právní služby. K nákladům řízení náleží dále náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právních služeb po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 21% dle § 151 odst. 2 o. s. ř, tedy 1 512 Kč O platebním místě rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného určil soud jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).